Jsme jenom mámy
- O životě
- miskakr
- 14.01.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Trocha přemýšlení o tom, co my mamky vlastně máme za důležité poslání. Protože jinak si to už neumím vysvětlit. :)
Být mámou je vlastně úkol hodný více než vysokoškoláka. Opravdu nemám nic proti nim (snad se jim za pul roku stanu taky),
ale kam se hrabou všechny zkoušky z anatomie, chemie a ekonomiky proti hystericky řvoucímu dvouleťakovi, kterému se snažíte už i čínsky (ani jste nevěděly, že to ovládáte) vysvětlit, že jít nahé do mrazu bobovat není opravdu dobrý nápad.
Ale od začátku…
Vždycky jsem chtěla být mámou, už v 15 jsem věděla jména dětí. (Samozřejmě, že dcera se nejmenuje ani Adélka, ani Nela), ale že je to tak velký úkol, mi zapomněla říct i ta moje. ![]()
Jsem mámou. Jsem jí už dva roky, a i když bych se nejradši někdy zavřela do svého starého pokojíčku a pustila si film nebo jen tak šla kámoškou… Ale jo, můžu to udělat, kdybych řekla, ale co se stalo, že to tak nějak neumím? Dcera spí a na mě tady skáčou okýnka v počítači plné poznámek jako blíží se dvě víkendové zkoušky nebo halooo bakalářka. Zavírám a dál polemizuju…
Taky znáte ten pocit, když večer místo povinností listujete internet a přemýšlíte, jestli děláte všechno správně? Jako jestli jste normální, že očkujete, nebo naopak neočkujete, jestli je normální rodit doma nebo v porodnici? Jestli chodí dítě v dobré obuvi a co vlastně vy? Máte přehled o všem, co dáváte dítěti jíst, kojíte dlouho? Nebo už byste neměla? Taky to znám a sem tam mi to v té hlavě nějak tak brouzdá, a když moje „mlíkožroutka“ na mě visí, tak si už asi po 1000 řeknu, že zítra ji vážně odstavím. ![]()
Být mámou na plný úvazek je někdy vážně těžký, když jste po celým dni uklízení, učení, vaření unavená a v noci si dáte další směnu, protože nemoci neznají dne ani noci, nebo když padáte na hubu ze všeho, co se kolem děje, mlátíte vztekle do postýlky, protože vám nejde složit, s očí vám tryskají slzy, hodíte vtekle imbusem, že prostě nezvládnete sestrojit ani blbou postýlku a to vaše hysterické dítě najednou přijde se slovy a imbusem: „Maminko, zvládneš…“
Někdy vás štve, že vám visí na noze a nemůžete jít ani na záchod a nedejbože byste ho chtěly dát k babičce a pak zase jde pryč, neřekne ani čau a vy jen stojíte mezi dveřmi a jste neskutečně dotčená.
Miluji svou dceru, v červenci k ní přibude další malej „mlíkožrout“ a já jen doufám, že se společně všichni dokodrcáme ke státnicím bez hysterie a slz na všech frontách. Nejsem dokonalá máma, je mi někdy líto mých hysterických výpadů a zbytečných trápení, ale učím se být mámou. A někdy je to vážně boj…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1672
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 980
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1731
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 713
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 415
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21013
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2629
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2905
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2614
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1771
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....