Věříte na Anděly?

O životě

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne...

Kdo toto rčení vymyslel, věděl, o čem je. I já jsem chodila s pomyslným džbánkem pro vodu a každý den ho naplňovala víc. Nejdříve tam bylo po dně, říkejme tomu období vzdoru naší 4leté princezny. Sem tam se přilila nějaká ta decka, když bylo období nemocí a já nechtěla nechat holky z mateřského centra ve štychu, a tak sem tam občas byla i celý týden. Malý synnátor se také dožadoval pozornosti nervózní maminky která začala řešit vleklé starosti s bydlením a neustále se snažila najít vhodnou komunikaci s babičkou.

Když bylo ve džbánku zhruba polovina, začaly bolesti zad a kříže. Vyhledala jsem pomoc odborníků, ale bohužel neslyšela jejich řady a přibrala si brigádu úklid. Bydlíme v nájmu a každá koruna navíc by byla super, když rozpočet je akorát. Řešení nebralo konce a já už byla tak unavená a naštvaná, že mi hlavou letěly různé myšlenky typu co by dělaly kdybych byla v nemocnici a pak poslední věta v tomto týdnu potřebuji tak týden dovolené sama. A tak mě ty andělové, co tu někde lítají, poslechly.

Ráno jsme nasedli s manželem do auta a vydaly se směr Jihlava, protože k tomu všemu se mi chtělo dělat přijímačky na magisterské studium. Začalo to už na dálnici, kdy jsme i přes hodinový předstih zůstali na parkovišti jménem D1. Čekali jsme, až se dostaneme ke sjezdu, ale nic. Koukla jsem z okna a byl tam. Z mraků a vypadal jak anděl. Řekla jsem si, že tam třeba nemám jet. Ani okresní cesta nebyla plně průjezdná, a tak jsem nahlásila pozdní příchod.

Džbán už byl plný, ale já ho nesla. Manžel mě vyložil u školy, že půjde zaparkovat… hledala jsem dle cedulí místnost a támhle dole, stojí tam studenti… poslední schod… Křup… ležím na zemi a vím, že dneska už nikam nepůjdu…

Jsem po operaci otevřené zlomeniny holení i lýtkové kosti. Stará se tu o mě úžasný personál jihlavské traumatologie a mě se paradoxně ulevilo. Psychicky. Srovnala jsem si priority a vím, že po těch minimálně 6 týdnech léčení, co mě čeká, už bude vše jinak…

Váš příspěvek
Lana25
Zasloužilá kecalka 734 příspěvků 10.06.19 09:43

Ja věřím :kytka:,,Něco" tu s námi určitě je :andel: Pěkny deníček. O tom to je, o těch signalech a znameních. Vlastně se úplně hodí i k mojí situaci. Takže za něj děkuju :hug:

Příspěvek upraven 10.06.19 v 09:44

beruska03
Kelišová 5788 příspěvků 10.06.19 10:00

Pěkně jsi to napsala — hlavně, že nožka bude ok a ty trochu zvolníš :pankac:

miskakr
Zasloužilá kecalka 712 příspěvků 10.06.19 10:17

@beruska03 no nemám moc na výběr ale mám statečného manžela 8)

miskakr
Zasloužilá kecalka 712 příspěvků 10.06.19 10:34

@Lana25 díky.Clovek zkrátka neposlouchá a pak se takhle honí. A teď je to sakra rozdíl když jen sedíš s nohou nahoře :smiley: :sweat_smile:

Lana25
Zasloužilá kecalka 734 příspěvků 10.06.19 10:36

@miskakr Snaž si to užívat :hug: Pěkně pohodička, drink do ruky, knížka a relaaax :andel:

miskakr
Zasloužilá kecalka 712 příspěvků 10.06.19 11:38

@Lana25 to bych ráda ale úplně mě je líto manžela který teď nemá 50%povinosti ale aspoň 250% 8o do toho dva draky naše :srdce:

Premek_Orac
Kelišová 5110 příspěvků 10.06.19 14:47

No panejo, dávat,,to se mi líbí" po tom posledním odstavci bylo… divný.
Ale je to jak píšeš. Sami sebe zkoušíme, co vydržíme. Nakládáme si na svá bedra úkoly, povinnosti, obavy co by se stalo kdyby…
A pak to život zařídí tak, že zjistíme, že opravdu důležitých je jen pár základních věcí.
Přeji ti léčbu bez komplikací a… ať si dokážeš vždy, když se bude voda ve džbánu blížit jeho vrcholu, vzpomenout na to, že se nesmí přelít.

miskakr
Zasloužilá kecalka 712 příspěvků 10.06.19 20:30

@Premek_Orac je to tak, diky

tulipán
Závislačka 4393 příspěvků 10.06.19 22:02

Ja jsem si take jednou prala 14 klidu a natahla jsem si vazy v kotniku - dva mesice o berlich.

Vložit nový komentář