Kojení během těhotenství

I ona sama cítí vnitřní tlak - zda v kojení vytrvat. Je dobře když matka o své situaci mluví, pomáhá jí to oddělit své vlastní pocity od pohledu a rad druhých. Sama musí brát ohled na své životní okolnosti a na pocity svého dítěte. Možná, že se ptá sama sebe, zda je kojení jejího staršího dítěte jeho potřebou nebo jen zvykem. To je závislé také na věku dítěte. Jen vyjímečně je dítě mladší jednoho roku připraveno k odstavení samo. U staršího dítěte může matka zkusit odpoutat jeho pozornost od kojení jiným způsobem mateřské péče. Nenechá-li se však dítě od kojení odpoutat, je kojení pravděpodobně jeho opravdovou potřebou.
Mnohé děti ztrácejí o kojení zájem, když se kolem 5. nebo 6. měsíce těhotenství sníží tvorba mléka, anebo se změní jeho chuť.

Mnohým matkám pomáhá kojení, v tak náročném období jako je těhotenství, být spra-vedlivá k emocionálním potřebám dítěte. Matka se při kojení často zklidní, protože si ke kojení s dítětem sedne, nebo lehne.

Kojení v době těhotenství nebere nenarozenému děťátku žádné výživné látky, za předpokladu, že matka přijímá vyváženou a plnohodnotnou stravu, dává pozor na přiměřené přibíraní na váze a dostatečný odpočinek.

Za normálního těhotenství nejsou kontrakce (stahy) dělohy, jež mohou kojení provázet (stimulace bradavek totiž uvolňuje hormon oxytocin, který může děložní stahy způsobovat), pro nenarozené děťátko nebezpečné a nezvyšují riziko předčasného porodu. Matky po předchozím potratu nebo po předčasném porodu, kojící během pozdějšího těhotenství, porodily plně donošené děti.

Těhotenské hormony přecházejí v nepatrném množství do mateřského mléka, ale nepředstavují pro kojené dítě žádné nebezpečí. Nenarozené děťátko je v mateřském lůně těmto hormonům vystaveno v daleko vyšší míře než dítě kojené.

Mnoho matek má při kojení v těhotenství bolavé bradavky, tvorba mléka se snižuje, a jejich pocity týkající se rozhodnutí, zda v kojení vytrvat, kolísají. Jiné matky naopak nic z toho neprožívají. Únava je normální součástí těhotenství. Kojení samo o sobě nevysiluje.

Rostoucí matčino bříško může být problémem jakou polohu při kojení zaujmout. Může pomoci experimentování s různými polohami kojení, např. kojení na boku. Batole nebo větší dítě, které chce nakojit, však často samo nalezne neobvyklé polohy.

Díky hormonálním změnám v těhotenství mohou být bradavky přecitlivělé. Některé matky to ale po celou dobu těhotenství nepociťují, jiné to zažijí na začátku a další zase ke konci těhotenství. Tato přecitlivělost mizí přímo po porodu. Při citlivých bradavkách během těhotenství nepomáhají obvyklé rady udělované při bolavých bradavkách. Následující doporučení mohou přinést úlevu:

1. použití dýchacích technik z přípravného kurzu na porod,
2. změny poloh při kojení,
3. poprosit starší dítě, aby sálo obzvlášt jemně anebo krátce,
4. než se dítě přisaje, ručně odstříkat mléko, až samo odtéká; někdy je důvodem přiliš citlivých bradavek snížená tvorba mléka.

Některým matkám bývá při kojení během těhotenství příležitostně nevolno nebo se cítí zmateně. Pokud matka tyto pocity má, může si pomoci odpoutat pozornost tím, že si čte, poslouchá hudbu, nebo se dívá na televizi.

Těhotenské hormony mohou způsobit snížení tvorby mléka, převážně v posledních čtyřech měsících těhotenství. V této době se také mění chuť mateřského mléka; z mléka se stává mlezivo (kolostrum). Žádná matka si nemusí dělat starosti, že by starší kojené dítě všechno mlezivo ?spotřebovalo?. Je jedno, jak často kojí, po porodu bude mít pro novorozeňátko mleziva dostatek.

Newtnova studie z roku 1979
Do této studie bylo zahrnuto 503 matek Ligy La Leche, které v době kojení otěhotněly.

69 % z nich ukončilo kojení během těhotensví (Není možné zjistit, kolik z těchto dětí by se odstavilo, aniž by matka otěhotněla. 44 % těchto dětí bylo starších 2 let.)
74 % mělo více či méně citlivé nebo bolavé bradavky.
65 % pozorovalo snížení tvorby mléka.
57 % bylo nevolno, nebo se cítily zmatené.
77 % žen kojících děti během těhotenství a dále po porodu řeklo, že by opět kojily.
6 % by během těhotenství nekojilo.

Pokud je kojené dítě mladší jednoho roku, měla by matka kontrolovat jeho přírůstek na váze, aby si byla jistá, že i přes sníženou tvorbu mléka ho dítě přijímá dostatek, a pokud je to nutné, nabídnout mu více tuhé (nemléčné) stravy.

Některé kojené děti se samy odstaví kvůli snížené tvorbě mléka nebo změně jeho chuti. Jiné se kojí přes změnu množství a chuti nadále. Je možné, že dítě, které se během těhotenství odstavilo, chce být po narození miminka opět kojeno.

od Maryam Frenzel-Hassan, z němčiny přeložila Hana Kocurková 02/2001
 www.rodina.cz/LLL