Maminkou s emimi už pár let - Prázdninám zdar!
- Rodičovství
- monas
- 29.06.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Začala jsem psát příspěvek do našeho deníčku, ale nějak jsem se rozjela, tak jsem se rozhodla dát to jako deníček, ať se neztrácíme v dáli. J Tomík mi právě usnul (aby ne, když zas vstával v pět a od sedmi prudil, že se mu chce spát), tak jsem si uvařila kafíčko, dala nanuka, sedla k PC a relaxuju! Sice je v domě nepořádek jak po výbuchu, ale „prdím na to. J)) Je poslední den školního roku, Luky je poslední dopoledne v školce a pak mi to začne!!! Takže si chci ty poslední volné chvilky trošku vychutnat a né pobíhat a uklízet. Už to asi stejně nezachráním.
Přiznávám, že mi ten klídek poněkud ruší neodbytný pocit nervozity, který mi nějak začal rozechvívat tělo. Docela se těch prázdnin děsím. 62 dní budu mít na krku obě děti!
To bude fičák. Babičky a dědečci u nás moc nefungují, takže to budu muset zvládnout sama s občasnou výpomocí manžela. Abych mamce nekřivdila, tak mi snad občas Lukáška na chvíli vezme k nim, ale déle jak 3 hodinky to určitě nebudou. Ještě pracuje a chodí z práce dost pozdě, kromě toho jezdí 3× týdně za svým otcem, takže toho času moc nemá.
Ale na jednu věc se fakt těším! A to, že nám odpadne ranní vypravování do školky. To byla vždycky naprostá hrůza. Tomík sice vstává v pět a Luky kolem šesté, ale ani přesto jsme nebyli téměř nikdy schopni se vypravit do školky dřív než na půl devátou. To byl nejpozdější čas příchodu! To se Luky musel vždycky ještě podívat na pohádku, pak chtěl kakat, což mu v případě, kdy se mu nechtělo vypravovat zabralo klidně 20 minut, v nejméně vhodný okamžik si vzpomněl, že dnes bude snídat, ačkoliv většinou snídat nechce a jí až ve školce atd.! Poslední dobou se taky nechtěl sám oblékat a končilo to mým řevem a urychleným „naházením" na něj oblečení, jen ať už můžem konečně vyrazit. Dnes jsem dokonce v duchu jednou zvolala: Hurááá, prázdniny. Čemuž jsem ani sama nemohla uvěřit, že mě tohle vůbec nepadlo - takové jásání. Jenže vypravování mě fakt děsně vysilovalo.
Na druhou stranu těch pár hodin, kdy byl pak Luky ve školce mě zas trošku regenerovalo. V poledne mě pak obvykle deptalo, že se musím s Tomíkem zase vypravit pro Lukáška do školky v době, kdy bych ho potřebovala ukládat k spaní. To se asi v březnu trošku zlepšilo, protože Luky si najednou sám usmyslel, že by chtěl ve školce občas spát!!! Huráááá! To jsem opravdu jásala. Sama jsem tomu nemohla uvěřit, že se k tomu rozhodl a to bez jakéhokoliv mého nátlaku nebo žádání. A tak Luky začal přibližně 2× týdně ve školce spát a já ho vyzvedávala až po třetí. To byla parádička. Vždycky to fungovalo tak, že si Luky ráno řekl, jestli chce spát nebo ne. Občas se tak stalo, že spal ve školce třeba jen 1× týdně a vyjímečně to bylo i 3× týdně. Bylo to pro mě opravdu velkým přínosem a já si ty dny konečně trošku oddychla. A tento měsíc to bylo ještě lepší, protože jsem odstavila Tomíka a následkem toho začal vstávat pravidelně kolem 5-té hodinny ranní, což byla sice hrůza, ale na druhou stranu se mu chtělo spát už kolem 10.-10.30 hod. a spává asi 2,5 hodiny, takže i přes poledne. Díky tomu jsem v dny, kdy jsem šla pro Lukyho po „O" vyrážela bez něj a Tomíka nechala spát doma v postýlce. Z domu jsem byla pryč obvykle asi 8 min., takže to nebyl problém. Ani jednou se mi nestalo, že bych přijela a Tom řval v postýlce. Sice jsem trnula, aby se nevzbudil, ale měla jsem sebou vysílačku, takže jsem ho „hlídala" a pro mě bylo perfekt, že jsem se s ním nemusela vláčet.
Z příštího školního roku mám trošku strach. Z Lukyho třídy přejde asi 16 dětí do „velčáku" a to převážně jeho kamarádi. Bojím se, jak to Luky ponese, že zůstal bez nich. Klidně bych ho nechala přeřadit do velčáku, ale na druhou stranu vím, že v jeho třídě jsou bezkonkurenčně nejlepší učitelky. Tak co s tím. Ve velčáku je pak jedna paní učitelka nepříliš oblíbená a tak se bojím, aby mi pak do školky neodmítal chodit. Ale to nechám až na září. Uvidím, jaké budou mít nové děti v Lukáškově třídě a podle toho rozhodnu.
A co plánujem na prázdniny? Moc toho není. Dovolená asi nebude žádná. Mám docela strach se s klukama někam vypravovat. Jsou to opravdu divočáci a asi bychom se s manželem vrátili naprosto vyřízení z jejich hlídání v cizím prostředí. Ale to ještě není zcela rozhodnuté, protože jsme si původně dali s manžou na Nový rok předsevzetí, že kluky vezmem k moři. Lukášek byl v minulém školním roce hodně často nemocný a Tomík má dispozice k atop. ekzému, tak by jim moře jen prospělo. Na druhou stranu od prosince loňského roku už Lukášek téměř nemarodil (asi prostě loni teprve získával imunitu proti těm školkovým bacilům a teď si už tělo zvyklo) a Tomíkův ekzém docela zvládám, takže fakt nevím. Uvidíme.
Navíc nás čeká fůra práce na domě a kolem zahrady. Už včera přišel poprvé zedník a začal obkládat schody. Takže léto bude asi hodně pracovní.
Určitě bychom ale rádi s manželem podnikli výlet do Prahy. Jezdí vcelku často služebně, mají tam i služební byt, tak bychom měli i místo k přespání. Tak snad to klapne. Taky budu podnikat s klukama nějaké výlety, občas s námi možná pojede i moje maminka. Ráda bych s klukama do Aquaparku, který u nás loni otevřeli. A pokud bude teplo, tak nejčastěji budem asi na zahradě u bazénku, na písku a na zahradě. Lukymu dám dřevo, hřebíky a kladivo a bude šťastnej! J)) Takže **prázdninám HURÁÁÁ!!!! **
Všem přeju krásné prázdninové zážitky a snad se zde občas potkáme i když vím, že budete mít všichni napilno! ****
Ivče a Blance přeju krásnou dovolenou v Turecku a těšíme se na dovolenkový deníček, který pak snad Ivča sepíše! ****
Katcho - vy si to zas užijte na chatě a vlastně celé tvé „poslední" prázdniny! ****
Jiři - ty si oddechni od dětí, pokud tedy někam s manžou vyrazí a přeji úspěšné zvládnutí reportu.
Všechny ostatní zdravím a těším se na zážitky z prázdnin. A tomu, kdo dočetl až sem, moc gratuluju a děkuju. J
Ahoj
Monča a Luky 4 a 3 měsíce a Tomík 1,5 roku
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1641
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20632
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2608
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2595
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....