Manžel v podezření!

O životě

O tom, jak mě manžel překvapil.

Před tím, než se moje životní dráha protnula s životní dráhou mého muže a než jsem byla za ta dlouhá léta čekání odměněna trojlístkem našich potomků, vyplňovala mi volný čas spousta nejrůznějších aktivit. Četba knížek, studium jazyků, toulání se přírodou, návštěvy divadel a koncertních síní, zkrátka: našla by se toho spousta, ovšem na splnění mé největší touhy (nepočítám-li touhu po rodině) jsem si musela počkat poměrně dlouho.

Odmala mě nenechávalo v klidu žádné zvířátko, toužila jsem se stát majitelkou alespoň některého z nich, ale rodiče neměli pro tuto mou potřebu příliš pochopení, jako skály si stály pevně za svým přesvědčením: „Zvířata do paneláku nepatří!“ Postupem času se u nás sice objevily rybičky, ale uznejte, že s těmi se zrovna mazlit nedá. To křeček byl už o trochu lepší. Nejšťastnější jsem však byla ve chvíli, kdy mi konečně bylo dovoleno pořídit si morče. Od té doby se tato roztomilá zvířátka stala mými věrnými souputníky.

Hnědule a Ušanda mi dělaly společnost právě tehdy, když jsme se s přítelem sestěhovávali do prvního společného bydlení. Jedno mi bylo jasné hned: „Tady mým chovatelským ambicím rozhodně pšenka nepokvete!“ Majitelka nás totiž již během prohlídky důrazně upozorňovala, že si v bytě nepřeje žádné zvíře, které by se po něm volně pohybovalo. Neodolatelný psík předchozích nájemníků totiž rozkousal několik lamel plovoucí podlahy, a jelikož jeho apetit zřejmě nebyl ukojen dostatečně, dopřál si jako dezert ještě vchodové dveře.

Po necelém půlroce společného bydlení mě potkala jedna z nejtěžších událostí v mém dosavadním životě – zamlklé těhotenství, navenek jsem se sice tvářila statečně, ale uvnitř mě spalovaly bolestné plameny. Při cestě z nemocnice, tehdy ještě pouze přítel udělal něco, díky čemuž jsem se jen utvrdila v tom, že ačkoliv se neznáme dlouhá léta, má mě dokonale přečtenou. Nezavezl mě rovnou domů, ale do zverimexu, abych si vybrala ještě jedno morče. Vím, je to v podstatě blbost, ale mně to tenkrát opravdu pomohlo z toho nejhoršího smutku.

Zhruba za měsíc bylo jasně patrné, že se nové posile našeho stáda začíná povážlivě zvětšovat břicho. Jednoho krásného rána jsem namísto tří exemplářů tohoto roztomilého hlodavce měla v kleci rovných šest.

Roky nezadržitelně plynuly a naše rodina se rozrůstala nejen o chlupaté členy, takže nám byteček přestal velikostně vyhovovat. Následovalo stěhování do rodinného domu a já si mohla konečně splnit dávný sen o soukromé minizoo. Můj chov se rozrostl o slepice, křepelky a v neposlední řadě kocoura. Morčatům však zůstávám i nadále věrná.

Na konci minulého roku jsme s dětmi navštívili výstavu chovatelů drobného zvířectva a já na ní poprvé spatřila skinny morčata, o jejich existenci jsem samozřejmě věděla, ale nikdy mě nepotkalo to štěstí vidět je naživo. Pro někoho jsou to naprosto odporné potvůrky, pro mě láska na první pohled. Jako racionálně uvažující dospělá žena jsem si však po chvilce váhání musela připustit, že mé chovatelské kapacity jsou momentálně vyčerpány, ne-li zcela přečerpány.

Letošní rok stihl ukrojit pouhých pár dnů. Uspala jsem potomstvo a vrhla se do víru internetu. Svátek dcerky se nezadržitelně blíží a je potřeba vymyslet nějaký pěkný dárek. Po chvíli se ke mně přitočil manžel s dotazem, jak dlouho budu na počítači, že by si potřeboval něco vyhledat a taky by si chtěl založit mail. „Divné,“ pomyslela jsem si, neboť můj muž počítače nemá zrovna v lásce a mail používal naposledy v době našeho seznámení.

Od toho osudného dne se chování manžela výrazně změnilo. Na počítači trávil spousty času, když slyšel, že se blížím do pokoje, okamžitě zběsile přepínal okna na obrazovce a předstíral, že ho strašně zajímá předpověď počasí.

Zkrátka moje mysl začala horečně přemýšlet, co se to asi děje. Když si začal tahat svůj mobilní telefon všude s sebou a byl v této činnosti svědomitější než kočka přenášející koťata, začalo mi vše být opravdu hodně podezřelé, tušila jsem, že se něco kuje za mými zády a začínala se bát nejhoršího.

Byla jsem si vždy tak jistá, že bych se nikdy nesnížila k tomu, lézt druhému do mobilu, přiznávám se bez mučení, svrběly mě prsty, tolik indicií na mě hlasitě řvalo: „Tohle je tak divný, něco je špatně.“ Ale odolala jsem.

Den před mými narozeninami mi manžel volal, že se zdrží v práci. To byla pomyslná poslední kapka. Vařila se ve mně krev. „No to snad ne, už takhle jsi tam každý den více než deset hodin. To tedy budou zase narozeniny!“ spílala jsem mu. Mobilem, který mi tuto zprávu zprostředkoval, bych nejraději třískla o zem.

Manžel přijel se širokým úsměvem skoro o dvě hodiny déle, než je obvyklé. Pomalu jsem se chystala na něj udeřit a zjistit pravdu, byť nepříjemnou. Jenže on mě předběhl. „Pojď, chci ti něco ukázat,“ táhl mě do chodby a oči mu šibalsky hrály. Celé ty zhruba dva měsíce sháněl přes internet páreček skinny morčat. Když prý viděl, jak zamilovaně jsem na ně na výstavě hleděla, skoro začal žárlit. Hlavně byl ale rád, že má jasno o dárku k mým narozeninám.

A tak se naše fauna opět rozrostla. Každý den si najdu alespoň malou chvilku, kochám se pohledem na ty malé hrošíky a jsem neskonale šťastná, že to právě oni byli příčinou manželova prapodivného chování. Dnes už je naštěstí vše ve starých kolejích, počítač okupuji pouze já.

Váš příspěvek
finduska
Neúnavná pisatelka 15909 příspěvků 15.03.19 00:34

:lol: Jako vlastník buldocka bych asi neměla psát, ze se mi skinny nelíbí :P :P

Já zatím pořád čekám na kočku :mrgreen: s kočkou jsem k manželovi prisla, chytil ji svagruv pes :cert: pak jsem mela jeste jednu, přejel juu auto. Od te doby mam zákaz :(

Jadala
Zasloužilá kecalka 685 příspěvků 15.03.19 06:17

@finduska :mrgreen: každý má holt jiný vkus.

Přeji, ať se nějaké té kočky dočkáš a ať má lepší osud než její předchůdkyně. :mavam:

stinga
Kelišová 5408 příspěvků 3 inzeráty 15.03.19 06:56

@finduska tak si pořiďte kočku domácí - prostě nepouštět ji ven, ale v tom případě raději nějakou s PP, my máme doma dvě obyčejné z útulky a ta jedna, co je na fotce, se snaží pořád uniknout na dvůr, do zahrady
ale předtím nám dva kocoury přejelo auto, a před nimi kočka se venku něčím otrávila, tak máme zasíťovaný balkon a okno a kočičáci ven nesmí

finduska
Neúnavná pisatelka 15909 příspěvků 15.03.19 07:06

@stinga no to je kamen urazu, doma ji nechce :P a taky vi,ze ja po ni touzim,ale jakmile by mi lezla na linku nebo neco,tak by mi jeblo :P chtela jsem bud modrou nebo myvali :think:

Tichošlápek
Extra třída :D 12795 příspěvků 15.03.19 07:14

@finduska kočky nejsou nevychovatelné a naučí se, kam nesmí - rozuměj na linku lezou jen když není majitel doma, takže to vlastně ani nevíš :lol: tedy pokud nenechají stopy v kakau po dětech, jako ty moje :lol:

Jadala
Zasloužilá kecalka 685 příspěvků 15.03.19 07:19

@stinga přesně z toho důvodu mám kočku čistě domácí, nechtěla bych řešit, že se po pár měsících ztratila. @finduska jak píše @Tichošlápek kocour má kuchyňskou linku i stoly zakázané a v naší přítomnosti to respektuje a jelikož jsem nikdy nenašla žádný předmět doličný, věřím, že zákaz respektuje i když tu nejsme :think: :mavam:

sinapis.alba
Ukecaná baba ;) 1216 příspěvků 15.03.19 07:26

jéje, takový oherky :mrgreen: ale roztomilý ;) já teda ani chlupatá morčata moc nemusím - sousedům furt loni utíkali hajzlíci ze zahrady a ožrali nám mrkev, a všechny snahy o odchyt končily mým vzteklým poskakováním okolo úzkých škvír za boudou, nebo dřevem, šťouráním klacíkem a pobíháním sem a tam - prostě mě nejednou drze zesměšnili a já je za to nemám ráda :mrgreen:
teda ale štěstí, že ty narozeniny nemáš o pár dní později, to už by snad zavánělo manželskou krizí :lol:

Jadala
Zasloužilá kecalka 685 příspěvků 15.03.19 07:52

@sinapis.alba :mrgreen: neboj ta moje jsou pevně pod zámkem, ještě mi nikdy nezdrhla (ťuk, ťuk), venčí se jen pod mým bedlivým dohledem.

Byl to zajímavý cca měsíc a třičtvrtě znovu jsem se přesvědčila, že ne vše je vždy tak, jak to na první pohled vypadá :think: :mavam:

Příspěvek upraven 15.03.19 v 08:19

Jahudka82
Závislačka 2605 příspěvků 7 inzerátů 15.03.19 10:25

@Jadala To věřím, ze jsi byla nervozni - a co dela manzel za praci prosimte, ze nedela s PC bezne - to uz snad dneska ani neni možný? :D :think: Teda jestli nejsem moc zvedava… :lol:

Jadala
Zasloužilá kecalka 685 příspěvků 15.03.19 10:32

@Jahudka82 Sdělím do sz, nechce se mi to posílat do éteru, když nemám jeho souhlas :mavam:

Jahudka82
Závislačka 2605 příspěvků 7 inzerátů 15.03.19 11:28

@Jadala Chapu, uz jsem cetla, tohle me teda zrovna nenapadlo..mamka se s pocitacem musela „na stara kolena“ skamarádit skoro ze dne na den…no dnesni deti s tim uz fakt mit problem nebudou!:)

Příspěvek upraven 15.03.19 v 11:31

Jadala
Zasloužilá kecalka 685 příspěvků 15.03.19 11:34

@Jahudka82 To opravdu ne, i ta naše Zlatíčka jsou technicky gramotná více, než bych si přála :mavam:

Vložit nový komentář