Mé druhé těhotenství a jeho průběh
- Těhotenství
- Vermun
- 17.06.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Bylo to plánované těhotenství, roční snažení. A teď je ze mě troska, které se rozpadá rodina a kdoví, co bude dál...
Ani nevím, kde mám začít. Tak se asi trochu představím. Mně letos bude 28, manželovi 39 a dcerce byli v březnu 2 roky.
Mé druhé těhotenství bylo plánované, rok jsme se bezúspěšně snažili, poté se zadařilo. V prosinci 2012 jsem našla //. Radost byla ohromná. Manžel to přijal vcelku bez radosti. Tak nějak normálně. A tím celý tento příběh začal.
Manžel odjel týden před Vánoci na plánovanou dovolenou do Itálie a já doma válčila s dcerkou sama. Nejen že mi bylo často špatně, byla jsem věčně unavená, ale do toho chystala celé Vánoce se vztekající se dcerkou. Když se manžel vrátil z dovolené, tak jsme se hned během hodiny pohádali. Už vlastně ani nevím proč. 
Množství hádek se stupňovalo a několikrát mě napadlo, že půjdu na potrat. Že nechci své miminko přivést do takové rodiny. Později se mé pocity ještě zhoršily a často mě napadalo, že vlastně miminko už nechci. Že se na něj netěším a že je mi jedno, zda bude zdravé.
Při jedné hádce jsem byla rozhodlá, že svůj život ukončím. Zastavily mě až oči mé dcerky, která na celou hádku koukala z pozadí a já se rozhodla, že už kvůli ní to udělat nemůžu. A v tu chvíli jsem si uvědomila, že to takhle nechci a že je něco špatně a objednala se k psychiatrovi.
K psychiatrovi jsem chodila vlastně do tohoto pondělí, kde jsme se dohodli, že už na terapii chodit nebudu a v případě zhoršení zavolám a on mě jako akutní případ vezme. A mně se i ulevilo. 
Ale co čert nechtěl, tak včera opět hádka (po měsíci od poslední) - a to proto, že jsem nesouhlasila s výchovnou metodou, kterou zvolil partner. Nakonec to dopadlo tak, že mi oznámil, že to vzdává, že vše, co udělá je špatně, a že se odstěhuje.
A já od té doby přemýšlím, co dál. Vedle mě poskakuje dcerka, mně je pořád do breku (mám pocit, že jsem vše zkazila) a manžel je taky zlomený. Doufám, že to ustojíme a že porodem se situace zklidní, protože pokud ne…
Všem snažilkám přeji, ať jejich vytoužené těhotenství přijde co nejdříve a zároveň se jim omlouvám za své myšlenky…
Přečtěte si také
Asistentka ve škole šikanuje mého autistického syna: „Jsi neschopný,“ řekla mu
- Anonymní
- 29.05.26
- 1864
Můj syn Vilda je úžasný kluk. Je chytrý, ve škole mu to pálí a svět vidí s fascinující upřímností. Má ale lehkou poruchu autistického spektra. Nechápe sarkasmus, ironii ani to, že si z něj někdo...
Můj syn se ve škole trápí, systém nás nechal na holičkách. Rok čekáme na PPP
- Anonymní
- 29.05.26
- 2113
Mám tři děti. Se staršími dvěma šla škola skoro sama. Jasně, občas se nechtělo psát úkoly, ale základy naskočily přirozeně. Pak přišel Ondra. Můj nejmladší, veselý kluk, který je ale v učení o něco...
Přítel vydělává mnohem víc než já. Přesto chce, abychom platili všechno napůl
- Anonymní
- 29.05.26
- 2697
David vydělává přes sto tisíc. Má skvělý manažerský plat, zatímco já jako učitelka nemám ani polovinu. Přesto chce, abych platila všechno napůl. Ten rozdíl je obrovský. Každý máme svůj účet, jenže...
Pozvali jsme tchyni s tchánem na oběd. A oni si v kastrůlku přinesli svoje jídlo
- Anonymní
- 29.05.26
- 1920
Poslední „rodinný“ oběd mi bude ležet v žaludku ještě dlouho. Tchyni moje jídlo nikdy nebylo dost dobré, ale tohle byl vrchol. Celé dopoledne jsem strávila u plotny, abych se zavděčila. A výsledek?...
Sexuální obtěžování v MHD: Styděla jsem se tak, jako bych ten hnus páchala já
- Anonymní
- 29.05.26
- 1269
Venku už se vzduch tetelil horkem, letos máme ten květen fakt hodně teplý. V narvaném autobuse linky 204 bylo k zadušení. Seděla jsem u okénka a snažila se nevnímat ten upocený chaos kolem sebe....
Kamarádka mi před lety svedla muže a teď mě prosí, abych ji toho tyrana zbavila
- Anonymní
- 28.05.26
- 4669
Život je někdy hodně zvláštní. Když jsem potkala Alexe, byla jsem z něho hotová. Krásný a charismatický chlap, kterého mi všichni záviděli. Naše manželství trvalo jen asi dva roky, ale dnes jsem za...
Dcera chce jet na prázdniny s přítelem. Její otec souhlasí, já z toho nespím
- Anonymní
- 28.05.26
- 2701
Lucce bylo teprve nedávno šestnáct let, ukončila prvák na střední a už si myslí, že jí patří svět. S Dominikem chodí asi půl roku. Je to celkem fajn kluk, ale pořád si myslím, že je dost brzy...
Na dovolenou k Baltu mě nikdo nedostane. Jenže manžel rozhodl jinak
- Anonymní
- 28.05.26
- 5339
Manžel si letos usmyslel, že pojedeme na dovolenou k moři. Bohužel k Baltu. Já moře miluju, ale zvolila bych úplně jinou destinaci. Chtěla jsem letět do Řecka nebo jet autem do Itálie či...
Šla jsem s dítětem a psem na hřiště. Domů jsem odešla s pokutou a ostudou
- Anonymní
- 28.05.26
- 2017
Tohle se mi ještě nikdy nestalo. U nás na sídlišti byli psi na hřišti vždycky tak nějak tolerovaní, pokud byli na vodítku a jejich majitelé po nich uklízeli. Nikdo z toho nedělal drama. Když jsem...
Kamarád propadl sektě a teď se chce zabít. Jsem bezmocná
- Anonymní
- 28.05.26
- 916
Vždycky to byl ten nejchytřejší kluk z naší party. Analytický mozek, smysl pro humor, člověk, o kterého jste se mohli opřít. Pak přišel nenápadný „biblický kurz“ a z mého nejlepšího kamaráda zbyl...
takže táta největší zlatíčko) To že mi neřekne přítel, že mě miluje -tak já jemu taky ne -je to prostě už stereotip a sneseme se -jako dva protiklady 
Možná by stačilo si promluvit s manželem
, porad si na sebe zvykame a bojujeme kazdy s kazdym a sam se sebou, jeste k tomu rodina a podpora daleko(dekuju za mail a Skype), boj s anglictinou, tehotenstvi, v listopadu jsme se stehovali do vlastniho domku, zarizovani, papirovani, syn zacal do skolky 3× tydne- hned v listopadu-plac a zvykani, jo nic neni jednoduchy, ale chce to cas, nekdy mam krizi, je mi smutno, jsem protivna, ale cekame holcicku-moc se tesim, manzel se stara o vsechno (coz me taky stve-nejsem na to zvykla), ale tehu neproziva, je to chlap, neni pres emoce, jediny co resi je ze neni sex 
, je cely den v praci (doma kolem 19.30h), ale nikdo za tebe tu zmenu neudela, musis sama si to ujasnit, co chces a pracovat na tom (neni to rada, pisu o sobe), jedu den po dni, nekdy jsem znudena k smrti, jindy smutna-kdyz pisou kamaradky kam vyrazi s detma nebo sestra s mamkou, ale tesim se na zmenu(za 5 tydnu), starosti kolem miminka, udelam si autoskolu-auto uz ceka v garazi(bez nej troche bezruka), zacnu cvicit jogu nebo zumbu(snad cas dovoli), vsechno se zlepsi, ted jsem briskem omezena a hormony pracuji, taky doufam, ze nas vztah se zlepsi, nekdy staci se opravdu vypsat nebo vykecat, zrovna ted si davam na snidani vanilkovou zmrzku a pustim si Libas jako dabel, hlavne to nevidet cerne a zkusit se divat pozitivne a delat si radost(uz kvuli miminku), zivot budu mit takovy jaky si ho udelam 
pak muzes vsechno, drzim vam palce, at to prekonate 
přeji hodně sil, určitě to zvládneš kuli dcerce a miminku. 
Uf co manzelska poradna?
Myslim, ze se tam toho mele nejak moc u vas. Asi nebude problem jen v tobe.
Proc jezdi manzel sam na dovolenou? Jedte spolu…
Tohle zni docela vazne, nedala bych na zadne emiminovske rady a sla za odbornikem. Neco je urcite spatne.
Zkus i jineho psychiatra, a urcite navrhni manzelskou poradnu.