Mé druhé těhotenství a jeho průběh
- Těhotenství
- Vermun
- 17.06.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Bylo to plánované těhotenství, roční snažení. A teď je ze mě troska, které se rozpadá rodina a kdoví, co bude dál...
Ani nevím, kde mám začít. Tak se asi trochu představím. Mně letos bude 28, manželovi 39 a dcerce byli v březnu 2 roky.
Mé druhé těhotenství bylo plánované, rok jsme se bezúspěšně snažili, poté se zadařilo. V prosinci 2012 jsem našla //. Radost byla ohromná. Manžel to přijal vcelku bez radosti. Tak nějak normálně. A tím celý tento příběh začal.
Manžel odjel týden před Vánoci na plánovanou dovolenou do Itálie a já doma válčila s dcerkou sama. Nejen že mi bylo často špatně, byla jsem věčně unavená, ale do toho chystala celé Vánoce se vztekající se dcerkou. Když se manžel vrátil z dovolené, tak jsme se hned během hodiny pohádali. Už vlastně ani nevím proč. 
Množství hádek se stupňovalo a několikrát mě napadlo, že půjdu na potrat. Že nechci své miminko přivést do takové rodiny. Později se mé pocity ještě zhoršily a často mě napadalo, že vlastně miminko už nechci. Že se na něj netěším a že je mi jedno, zda bude zdravé.
Při jedné hádce jsem byla rozhodlá, že svůj život ukončím. Zastavily mě až oči mé dcerky, která na celou hádku koukala z pozadí a já se rozhodla, že už kvůli ní to udělat nemůžu. A v tu chvíli jsem si uvědomila, že to takhle nechci a že je něco špatně a objednala se k psychiatrovi.
K psychiatrovi jsem chodila vlastně do tohoto pondělí, kde jsme se dohodli, že už na terapii chodit nebudu a v případě zhoršení zavolám a on mě jako akutní případ vezme. A mně se i ulevilo. 
Ale co čert nechtěl, tak včera opět hádka (po měsíci od poslední) - a to proto, že jsem nesouhlasila s výchovnou metodou, kterou zvolil partner. Nakonec to dopadlo tak, že mi oznámil, že to vzdává, že vše, co udělá je špatně, a že se odstěhuje.
A já od té doby přemýšlím, co dál. Vedle mě poskakuje dcerka, mně je pořád do breku (mám pocit, že jsem vše zkazila) a manžel je taky zlomený. Doufám, že to ustojíme a že porodem se situace zklidní, protože pokud ne…
Všem snažilkám přeji, ať jejich vytoužené těhotenství přijde co nejdříve a zároveň se jim omlouvám za své myšlenky…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1191
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 706
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1231
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 511
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 315
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19142
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2528
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2755
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2477
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1661
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
takže táta největší zlatíčko) To že mi neřekne přítel, že mě miluje -tak já jemu taky ne -je to prostě už stereotip a sneseme se -jako dva protiklady 
Možná by stačilo si promluvit s manželem
, porad si na sebe zvykame a bojujeme kazdy s kazdym a sam se sebou, jeste k tomu rodina a podpora daleko(dekuju za mail a Skype), boj s anglictinou, tehotenstvi, v listopadu jsme se stehovali do vlastniho domku, zarizovani, papirovani, syn zacal do skolky 3× tydne- hned v listopadu-plac a zvykani, jo nic neni jednoduchy, ale chce to cas, nekdy mam krizi, je mi smutno, jsem protivna, ale cekame holcicku-moc se tesim, manzel se stara o vsechno (coz me taky stve-nejsem na to zvykla), ale tehu neproziva, je to chlap, neni pres emoce, jediny co resi je ze neni sex 
, je cely den v praci (doma kolem 19.30h), ale nikdo za tebe tu zmenu neudela, musis sama si to ujasnit, co chces a pracovat na tom (neni to rada, pisu o sobe), jedu den po dni, nekdy jsem znudena k smrti, jindy smutna-kdyz pisou kamaradky kam vyrazi s detma nebo sestra s mamkou, ale tesim se na zmenu(za 5 tydnu), starosti kolem miminka, udelam si autoskolu-auto uz ceka v garazi(bez nej troche bezruka), zacnu cvicit jogu nebo zumbu(snad cas dovoli), vsechno se zlepsi, ted jsem briskem omezena a hormony pracuji, taky doufam, ze nas vztah se zlepsi, nekdy staci se opravdu vypsat nebo vykecat, zrovna ted si davam na snidani vanilkovou zmrzku a pustim si Libas jako dabel, hlavne to nevidet cerne a zkusit se divat pozitivne a delat si radost(uz kvuli miminku), zivot budu mit takovy jaky si ho udelam 
pak muzes vsechno, drzim vam palce, at to prekonate 
přeji hodně sil, určitě to zvládneš kuli dcerce a miminku. 
Uf co manzelska poradna?
Myslim, ze se tam toho mele nejak moc u vas. Asi nebude problem jen v tobe.
Proc jezdi manzel sam na dovolenou? Jedte spolu…
Tohle zni docela vazne, nedala bych na zadne emiminovske rady a sla za odbornikem. Neco je urcite spatne.
Zkus i jineho psychiatra, a urcite navrhni manzelskou poradnu.