Můj krásný porod
- Porod
- janiis
- 19.07.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
V životě jsou zážitky, na které se nezapomíná a porod je určitě jedním z nich. Maminky, nebojte se porodu, je to bezpochyby to nejkrásnější co v životě prožijete. Asi jako většina maminek tady na eMiminu jsem v těhotenství pročítala deník za deníkem, a v duchu se snažila přenést do dne D, do dne mého vlastního porodu. Tak jdeme na to.
Termín jsem měla 26. 6. 2011, ale už dva týdny předem jsem chtěla porod přivolat, protože nosit 17 kg navíc bylo velmi vysilující, alespoň ta kila kupodivu skoro všechny šla jen do bříška. Den termínu byla neděle a ještě v sobotu večer jsme si s manželem řekli, že tomu zase zkusíme pomoct manželskými povinnostmi 
V neděli ráno v půl 2. mě vzbudila zvláštní bolest, velmi mírná, jako menstruační, ale zato pravidelná po 5 minutách. Začala jsem tušit, že je to tu. Čekala jsem asi hodinu co bude, a mezitím se kontrakce zkracovaly i na 3 minuty, ale průběžně byly i po 6, 5 a 4 minutách.
V hlavě zavládly pocity všeho druhu. Strach z porodu samotného, strach z péče o miminko, z toho velkého neznáma, a zároveň veliká radost, že konečně budu mít v náručí naši dceru, kterou jsem 9 měsíců nosila v bříšku. Opatrně jsem vzbudila manžela a jeli jsme do porodnice. V půl 4 jsem ležela na monitoru, krásné kontrakce po 5 minutách, bolelo to trošku víc než doma, ale nic hrozného, pořád asi jako při menstruaci. Já i manžel jsme chtěli být u porodu spolu, tak šel zaplatit poplatek a šli jsme na pokoj, byli jsme tam sami, a čekali jsme, jak to bude pokračovat. Kontrakce zesilovaly a mně pořád nedocházelo, že za pár hodin budu maminkou.
Asi kolem půl 9 přišla PA s pojizdným monitorem, připojila mě, a šla pryč, to už kontrakce bolely víc, podle mě se to nejvíc podobá tomu, když dostáváte křeč do nohy, cítíte jak to přichází a nemůžete to zastavit, dosáhne vrcholu, a rychle odeznívá. Musím říct, že to nebylo nic, co by se nedalo vydržet. Občas jsem si zakňourala, ulevilo mi to Pak přišla PA a říká: To jste si prodýchávala kontrakci? Řkala jsem, že jo, a ona koukla na graf a říká: Ale tohle ještě nejsou pravé kontrakce, to je jen takové lechtání. Já teda bolest snáším dobře, ale tohle mě vyděsilo, protože už to bolelo docela dost a jestliže tohle mělo být lechtání, tak jsem si říkala, jaké to asi bude později. Bolest byla víceméně stejná, jen lehce sílila, ale pořád jsem čekala tu šílenou, kterou někdo popisuje, a na kterou mě svým výrokem připravila PA Mezitím jsem lítala na velkou, klystýr nebyl, byla jsem asi 8×. Na úlevu při kontrakci hodně pomáhalo ohnout se přes postel. Mezi kontrakcemi jsem usínala.
V 10:20 jsem šla na wc, opět, a cítila jsem že něco prasklo a teče. Zachytilo se to na vložku, tak jsem šla za PA, že mi asi praskla voda, udělala test a opravdu! Vyšetřila mě, vykulila oči a říká: jdeme pro tatínka a na sál Ještě mi praskl vak blan, bezbolestně. Došli jsme na sál a už jsem začínala mít neodolatelnou chuť tlačit, což už jsem mohla Najednou to skoro úplně přestalo bolet, jen tlak a chuť tlačit, přitlačila jsem chvíli v podřepu tu naší prdelku, pak šup zase na kozu, manžel mi držel hlavu na prsou při tlačení, byl obrovská opora! Tlačila jsem jak vzteklá Trochu jsem si zakřičela, ale ne proto že by to bolelo, pomáhalo mi to psychicky No a v 11:19 spatřila první světlo světa naše dcera Bez nástřihu, ale pár stehů jsem měla, možná pomohl maliník, který jsem poctivě pila. Šití bolelo, ale opět nic nesnesitelného, jen jsem drtila rukama polštářek, co jsem měla pod hlavou Placenta vyšla asi po minutě. Abych nezapomněla, dostala jsem krátce infúzi na zesílení kontrakcí a doktora třikrát ohodila moje krev a jednou přes brýle, při odchodu mumlal, že ho někdo nahoře nemá rád 
Takže shrnuto… na porodu nejvíc bolelo otevírání, porod samotný skoro vůbec, a opravdu se nebojte, protože je to bolest snesitelná, a tělo ví, jak si poradit, je to úplně přirozený proces. Držet v náručí svoje dítě je nepopsatelně krásný zážitek! Když se na vás dívá velikýma očima a v jeho výrazu vidíte tu bezbranost, najednou vám dojde, že jste tu pro něj.
Těhotenství a porod si užijte maminky, protože šestinedělí je mazec, ale to už by bylo na jiný deníček 
Přeji vám tak krásný skoro bezbolestný porod jako jsem měla já, věřte si a nebojte se.
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 749
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 591
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 1126
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 861
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 481
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1998
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1220
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2241
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 925
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 553
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
U nás spíš 3 měsíce, ale už je to taky pryč…
.
Tak se už moc těším.
