Můj milovaný dědečku
- O životě
- Caty
- 12.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj milovaný dědečku, tento dopis píši Tobě, ale chci, aby o tom věděl každý, celý svět, jak báječný jsi byl dědeček a jak úžasný pradědeček mým dvěma dětem.
Je pondělí 8. října a sedím v obýváku. Moje zlatíčka se před chvilkou probudila a já musím být silná a nebrečet před nimi. Odcházíš pomaličku na druhý břeh, nevnímáš a po injekcích už jen spinkáš a pomaloučku Ti slábne dech.
Volala mi maminka, že nevnímáš, jen spíš a už tady nejsi, že si Tě Bůh pomaličku bere k sobě. Spouští se mi slzy, které se kutálí jako hrachy. Je to tady. Ta hrozná chvíle, která jsem věděla, že jednou přijde je tady a mně je hrozně. Ztrácím Tě a s Tebou i kus mého dětství, těch super prázdnin u Tebe, kam jsme s Péťou jezdily. Jak jsi nám dával mince do kasičky a balil na koupálko. Dělal jsi skvělé španělské ptáčky a karbanátky a úplně nejskvělejší játrovou polévku na světě, jakou nikdo prostě neumí.
Jezdíval jsi k nám domů a vždycky strčil Dastíčkovi potajmu buřty, abychom Ti nevynadali. My to ale vždycky viděli a jen se tomu smáli. Strkal jsi mu jídlo pod stůl a dělal, že nic. Dastíček Tě ale vždycky prozradil, olizoval se až za ušima. Přivezl jsi hromady čokolád, pomerančů a někdy i u nás spal a to bylo báječné.
Chodili jsme na procházky a bylo to krásné. Žádného takového jiného dědečka, který by se o nás tak zajímal, nebo babičku jsem neměla a jsem moc ráda, že jsem měla a ještě pár hodin mám Tebe. Chodili jsme spolu na houby, kradli jsme na poli kukuřici a vždycky jsi pro všechna svá vnoučata koupil 20 rohlíků. Než jsi došel domů, měl jsi jich polovinu a my byli krásně napapaní. Lehával jsi na zahradě na dece s Dastíčkem a ten Tě miloval, stejně jako my všichni. Celá Tvá rodina.
Vždycky jsi myslel nejdřív na své děti a vnoučata a pak teprve na sebe. Strašně sis přál pravnoučátka a já moc toužila po tom, ti ta pravnoučátka dát. A povedlo se. 22. března 2010 se Ti narodila první pravnučka Barborka a já byla šťastná, že ses jí dočkal a byl jsi tak moc rád. Ty jsi se ale přes všechna očekávání dočkal i dalších dvou pravnuček a vytouženého pravnuka Dominička, který se narodil před rokem, 30. září 2011. Jak moc jsi byl šťastný a hrdý, že máš pravnuka a pokračovatele. Každému svému pravnoučeti jsi dal něco do kolébky a já jim to bedlivě střežím a jednou jim budu vyprávět o kouzelném pradědečkovi, který je nadevše miloval a stále na ně myslel.
Když jsem vyrostla a vdala, snažila jsem se za Tebou jezdit, co to šlo. Snažila se ti vždy něco přivézt a hlavně udělat radost z pravnoučátek a jsem za to moc ráda. Na dny s Tebou vzpomínám s láskou a s úsměvem a nikdy na ně nezapomenu. Nezapomenu na naše hory, kdy jsi na mě vysypal ze stromu sníh a já jsem se tak vztekala a ses smál. Nezapomenu, jak jsem Ti nosila každé ráno snídani na pokoj a musela jsem Ti zazpívat písničku a nezapomenu, jak jsi mě chytal ze svahu na bobech, abych neskončila v lese.
Nikdy na Tebe a naše dny nezapomenu. Společná rodinná setkání nás hlavně kvůli Tobě držela pohromadě a já Ti slibuju, že i když tady nebudeš, budeme pokračovat a scházet se dál. Vím, co pro tebe rodina znamenala a znamená a vím, jak ti na ní záleželo a já ti slibuji, že se nikdy nerozpadne. Vždyť jsme spolu překonali tolik zlého, ale hlavně tolik krásných dnů a ty se nedají smazat.
Můj milovaný dědečku, ještě dýcháš a pomalu nás opouštíš. Na tu dlouhou cestu jsem Ti zapálila svíčku, dala k ní křížek a kytičky a fotky celé naší rodinky a jsme všichni s Tebou. Včera jsem tě viděla, řekla Ti, že Tě mám moc ráda a jak se těším na naše společné Vánoce, až za Tebou přijedeme. Věděla jsem ale, že už Tě neuvidím. Řekl jsi mi, že jsi mě měl vždycky hrozně rád a chtěl jsi pusu, že jsem byla vždycky Tvoje Katěnka, a mně se chtělo tak moc brečet. Měl jsi radost, že tam byl i Dominiček a Barborka a dal jsi jim čokoládu. Cestou domů ji Barunka skoro celou snědla, i když jindy jí to nedávám.
Vím, že jsem Tě viděla naposled, naposledy Tě obejmula, namasírovala nohy, dala ti taaak obrovskou pusu a hladila po tváři a nikdy, nikdy na Tebe můj milovaný dědečku nezapomenu. Vždycky zůstaneš v mém srdíčku a vím, že se jednou zase shledáme. V nebíčku pozdravuj Samíčka a Dastíčka a čekejte na nás a moc je necpi buřtíky.
Dědečku, mám toho tolik na srdci, ale neumím to napsat a vyjádřit, ale ty víš. Ty to všechno víš a já Ti moc děkuji za to, co jsi pro mě a moje děti i manžela byl, co jsi pro nás udělal a co jsi pro nás znamenal.
Miluju Tě, dědečku!
Přečtěte si také
Dívám se, jak se syn se snachou uštvou. Pomoc ode mě ale odmítají
- babiMáňa
- 19.11.26
- 1116
Když jsem synovi nabídla, že jim občas pohlídám děti, aby si se snachou mohli někam vyrazit, odpověděl mi, že dneska už se rodiny organizují jinak a že moje rady nepotřebují. Zůstala jsem stát s...
Kamarád mi závidí manželku. Kdyby věděl, jaké peklo máme doma
- Lavi.P
- 19.11.26
- 1281
Minulý týden mi kamarád u piva zase záviděl, jakou mám doma manželku. Prý má štěstí, že se Martina tak stará o děti, vaří, uklízí, nakupuje a ještě mi každé ráno připravuje svačinu do práce. Jenže...
Moje první kolonoskopie aneb Proč bych příště šel jinam
- M_Vladim
- 19.11.26
- 911
Jak jsem absolvoval jsem a malá recenze pracoviště.
Po smrti maminky jsem nesnesitelná. Vadí mi děti, manžel i celý svět
- AnetaMar
- 19.11.26
- 435
Od smrti maminky jsem pořád podrážděná. Vadí mi hluk, otázky, nepořádek, manželovy poznámky i to, že po mně někdo něco chce. Nejraději bych se zavřela v pokoji a nikoho neviděla. Jenže mám dvě děti...
Porodila jsem v sedmnácti. Dodnes se stydím svléknout před manželem
- AnetaMar
- 19.11.26
- 793
Někdy se na sebe podívám do zrcadla a nejradši bych se zase rychle oblékla. Vadí mi břicho, povolená kůže i prsa, která už dávno nevypadají jako dřív. Je mi jednačtyřicet, mám dvě děti a pořád se...
Milenec mi slibuje rozvod, ale Vánoce chce zase trávit s manželkou
- Anonymní
- 18.11.26
- 1189
Už osm měsíců se scházím s ženatým mužem. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že spolu žijí jen kvůli dětem a že jsem žena, se kterou chce zestárnout. Jenže pokaždé, když má udělat skutečný...
Je mi 40, ale rodičům se pořád bojím odporovat. Jejich strach mi ničí život
- Anonymní
- 18.11.26
- 896
„Ve čtyřiceti už bys měla být samostatná,“ říkám sama sobě den co den. Jenže já taková být nedokážu. Pořád žiju tak, jak chtějí moji stárnoucí rodiče, a připadám si jako malá holka. Už tolikrát...
Dcera odmítá jezdit k tchyni. Manžel mě obviňuje, že jsem ji proti ní poštvala
- Anonymní
- 18.11.26
- 833
Když se manžel dozvěděl, že naše dcera Eliška zase odmítá jet na víkend k babičce, obrátil se samozřejmě na mě. Podle něj jsem ji proti jeho mámě zmanipulovala a schválně ničím jejich vztah. Přitom...
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 715
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 646
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...