Můj milovaný dědečku
- O životě
- Caty
- 12.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj milovaný dědečku, tento dopis píši Tobě, ale chci, aby o tom věděl každý, celý svět, jak báječný jsi byl dědeček a jak úžasný pradědeček mým dvěma dětem.
Je pondělí 8. října a sedím v obýváku. Moje zlatíčka se před chvilkou probudila a já musím být silná a nebrečet před nimi. Odcházíš pomaličku na druhý břeh, nevnímáš a po injekcích už jen spinkáš a pomaloučku Ti slábne dech.
Volala mi maminka, že nevnímáš, jen spíš a už tady nejsi, že si Tě Bůh pomaličku bere k sobě. Spouští se mi slzy, které se kutálí jako hrachy. Je to tady. Ta hrozná chvíle, která jsem věděla, že jednou přijde je tady a mně je hrozně. Ztrácím Tě a s Tebou i kus mého dětství, těch super prázdnin u Tebe, kam jsme s Péťou jezdily. Jak jsi nám dával mince do kasičky a balil na koupálko. Dělal jsi skvělé španělské ptáčky a karbanátky a úplně nejskvělejší játrovou polévku na světě, jakou nikdo prostě neumí.
Jezdíval jsi k nám domů a vždycky strčil Dastíčkovi potajmu buřty, abychom Ti nevynadali. My to ale vždycky viděli a jen se tomu smáli. Strkal jsi mu jídlo pod stůl a dělal, že nic. Dastíček Tě ale vždycky prozradil, olizoval se až za ušima. Přivezl jsi hromady čokolád, pomerančů a někdy i u nás spal a to bylo báječné.
Chodili jsme na procházky a bylo to krásné. Žádného takového jiného dědečka, který by se o nás tak zajímal, nebo babičku jsem neměla a jsem moc ráda, že jsem měla a ještě pár hodin mám Tebe. Chodili jsme spolu na houby, kradli jsme na poli kukuřici a vždycky jsi pro všechna svá vnoučata koupil 20 rohlíků. Než jsi došel domů, měl jsi jich polovinu a my byli krásně napapaní. Lehával jsi na zahradě na dece s Dastíčkem a ten Tě miloval, stejně jako my všichni. Celá Tvá rodina.
Vždycky jsi myslel nejdřív na své děti a vnoučata a pak teprve na sebe. Strašně sis přál pravnoučátka a já moc toužila po tom, ti ta pravnoučátka dát. A povedlo se. 22. března 2010 se Ti narodila první pravnučka Barborka a já byla šťastná, že ses jí dočkal a byl jsi tak moc rád. Ty jsi se ale přes všechna očekávání dočkal i dalších dvou pravnuček a vytouženého pravnuka Dominička, který se narodil před rokem, 30. září 2011. Jak moc jsi byl šťastný a hrdý, že máš pravnuka a pokračovatele. Každému svému pravnoučeti jsi dal něco do kolébky a já jim to bedlivě střežím a jednou jim budu vyprávět o kouzelném pradědečkovi, který je nadevše miloval a stále na ně myslel.
Když jsem vyrostla a vdala, snažila jsem se za Tebou jezdit, co to šlo. Snažila se ti vždy něco přivézt a hlavně udělat radost z pravnoučátek a jsem za to moc ráda. Na dny s Tebou vzpomínám s láskou a s úsměvem a nikdy na ně nezapomenu. Nezapomenu na naše hory, kdy jsi na mě vysypal ze stromu sníh a já jsem se tak vztekala a ses smál. Nezapomenu, jak jsem Ti nosila každé ráno snídani na pokoj a musela jsem Ti zazpívat písničku a nezapomenu, jak jsi mě chytal ze svahu na bobech, abych neskončila v lese.
Nikdy na Tebe a naše dny nezapomenu. Společná rodinná setkání nás hlavně kvůli Tobě držela pohromadě a já Ti slibuju, že i když tady nebudeš, budeme pokračovat a scházet se dál. Vím, co pro tebe rodina znamenala a znamená a vím, jak ti na ní záleželo a já ti slibuji, že se nikdy nerozpadne. Vždyť jsme spolu překonali tolik zlého, ale hlavně tolik krásných dnů a ty se nedají smazat.
Můj milovaný dědečku, ještě dýcháš a pomalu nás opouštíš. Na tu dlouhou cestu jsem Ti zapálila svíčku, dala k ní křížek a kytičky a fotky celé naší rodinky a jsme všichni s Tebou. Včera jsem tě viděla, řekla Ti, že Tě mám moc ráda a jak se těším na naše společné Vánoce, až za Tebou přijedeme. Věděla jsem ale, že už Tě neuvidím. Řekl jsi mi, že jsi mě měl vždycky hrozně rád a chtěl jsi pusu, že jsem byla vždycky Tvoje Katěnka, a mně se chtělo tak moc brečet. Měl jsi radost, že tam byl i Dominiček a Barborka a dal jsi jim čokoládu. Cestou domů ji Barunka skoro celou snědla, i když jindy jí to nedávám.
Vím, že jsem Tě viděla naposled, naposledy Tě obejmula, namasírovala nohy, dala ti taaak obrovskou pusu a hladila po tváři a nikdy, nikdy na Tebe můj milovaný dědečku nezapomenu. Vždycky zůstaneš v mém srdíčku a vím, že se jednou zase shledáme. V nebíčku pozdravuj Samíčka a Dastíčka a čekejte na nás a moc je necpi buřtíky.
Dědečku, mám toho tolik na srdci, ale neumím to napsat a vyjádřit, ale ty víš. Ty to všechno víš a já Ti moc děkuji za to, co jsi pro mě a moje děti i manžela byl, co jsi pro nás udělal a co jsi pro nás znamenal.
Miluju Tě, dědečku!
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 16
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 67
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 137
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 116
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 124
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1881
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1123
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2013
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 824
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 500
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Krásně napsané.
.
hodne sily preju 