Můj nádherný porod
- Porod
- LadyTommy
- 10.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček bych ráda věnovala všem prvorodičkám, aby se porodu nebály, ne vždy je porod nesnesitelně bolestivý a zdlouhavý. Můj porod byl nádherný a klidně bych rodila znovu, ještě v ten samý den.
Porod jsem se snažila naplánovat, jak jen se dalo. Od začátku jsem věděla, že chci rodit s dulou, ke které jsem během těhotenství docházela popovídat si, uklidnit se a připravit se na porod. Moc jsem se bála nemocnice, toho, že na mě nebudou dostatečně hodní. Přála jsem si co nejpřirozenější porod bez medikace. Hlavně abych byla v psychické pohodě. 6 týdnů před termínem jsem si koupila maliník, olejíček na masáž hráze a měla jsem v plánu začít cvičit s epinobalonkem. Jenomže člověk míní, život mění. Aneb jak bylo všechno jinak.
Ve 32. týdnu, 14. 5., jsem se šla projít do parku. Celou cestu (asi půl hodiny) mi šíleně tvrdlo břicho a bolelo. V kuse. Doma to nebylo o moc lepší, když jsem ležela, bolesti ustoupily, ale jakmile jsem se snažila o jakoukoli aktivitu, bolesti znovu nastaly. Na druhý den jsem šla pro jistotu ke svému lékaři. Udělal mi monitor, změřil čípek, koukl na malou a zkonstatoval, že jsou to jen poslíčci. Jen mi nebylo jasné, že u všech jdou poslíčci rozehnat horkou vanou a u mě ne.
Takhle to šlo dva týdny, ale přežila jsem to až do další kontroly, která se konala 25. 5. Pan doktor neshledal nic, co by nebylo v pořádku. Jen při prohmatávání břicha mě dost zabolelo v podbřišku. Ještě ten večer mi začala odcházet hlenová zátka. Byla jsem z toho trochu vyděšená, ale dočetla jsem se, že odchází i měsíc před porodem. Tak nějak jsem tedy počítala, že se Maruška narodí o něco dřív, ale vůbec mě nenapadlo, že bude na svět spěchat mnohem rychleji, než jsem čekala.
V sobotu 26. 5. jsme s manželem dodělávali spoustu věcí na domě, přesazovali kytky, vysela jsem do truhlíků zeleninu a bylinky, uklízeli jsme. Večer mi bylo zle a říkala jsem si, že jestli do rána budeme ještě 2 v 1, tak to bude zázrak. Ale byly jsme. V neděli večer už jsem jen polehávala a začala měřit slaboulinké bolesti po 7 minutách. Moc jsem to neřešila a snažila se prospat, ale nakonec mě kamarádky vyhecovaly a před půlnocí přemluvily, ať si zajedu do nemocnice.
Vypravili jsme se s manželem do Motola, protože ho máme nejblíž, ač jsem měla registraci v Podolí. Jenže jsme byli bez auta a autobus jel poslední jen k Motolu. No, neviděli nás rádi. Registrace je registrace a bez ní člověk nemůže čekat milého slova. Bylo mi to fuk, potřebovala jsem hlavně vědět, že je vše v pořádku. Po dlouhém přemlouvání a nepříjemnostech mě nakonec napojili na monitor. Prý jen poslíčci, nic vážného.
Nicméně mě doktorka neochotně vyzvala na lehátko, aby mě prohlédla. Verdikt zněl: zaniklá branka a otevřená na 1 prst! S touto diagnózou mě vyslali do Podolí. Honem jsme volali tchána, aby pro nás přijel autem, svezl nás domů, kde jsem si nabalila tašku, a jelo se. V Podolí už jsem byla otevřená na 2 prsty, udělali mi monitor, odhad váhy byl 2400 g, týden těhotenství 34+1. Dozvěděla jsem se, že v tomto týdnu už se porod nezastavuje, takže si mě nechali na rizikovém, napíchli mi magnesium na zklidnění dělohy a nechali mě prospat s tím, že se uvidí, co bude následující den.
V pondělí, 28. 5. 2012, jsem měla ukázkový monitor. Bříško mi přes noc trochu tvrdlo a bolelo, po 5 minutách, ale monitor říkal, že magnesium pomohlo a děloha je docela klidná. Tak jsem se šla zpátky na pokoj nasnídat a povídala si se spolubydlící a jejím manželem, kteří netrpělivě čekali, až je odvezou na sál, čekal je císař a porod holčičky.
Ve chvíli, kdy jsem manželům říkala, že jim závidím, že už ví, že za chvíli budou mít své miminko u sebe, to ve mně luplo a začala ze mě vytékat plodová voda. Tak jsem s úsměvem poznamenala, že už mám teda porod taky jistý. Začala jsem se moc těšit na malou a vytěsnila jsem z hlavy myšlenky toho, že jde o porod předčasný. Věřila jsem Marušce a posílala jí všechnu sílu, aby cestu na svět zvládla bez komplikací. Celé těhotenství jsem se totiž řídila tím, že na špatné myšlenky bude čas ve chvíli, kdy se něco špatného opravdu stane, do té doby se nemá smysl znepokojovat.
Zazvonila jsem na sestřičku a ta šla objednat doktorku, aby mě prohlédla. Mezitím mě napojila na monitor a mně se rozjely silné kontrakce po 5 minutách. Musím říct, že vtípek, že porod se zaspat nedá, u mě úplně neplatil. Na monitoru jsem usnula hned a kontrakce mě vždy na půl probraly, nehnutě jsem je překonala a spala dál. Potom mě vyšetřila paní doktorka, sáhla do mě, vychrstl na ni zbytek plodové vody a zkonstatovala, že jsem už na 3 prsty, tak ať se sbalím a půjdeme na sál. Na sále jsem si lehla na lehátko a dvě hodiny spala. Když byly kontrakce po 3 minutách a bolely o něco více, volala jsem manželovi, ať dorazí a šla jsem do sprchy. Sprchu jsem střídala s WC, kde to šlo ze mě vrchem spodem.
PA mi vůbec nezakazovala tlačit, naopak mě povzbuzovala, že vyprazdňování a zvracení napomáhá otevírání. Do toho přijel manžel, okolo půl jedné. Chytil mě už v těch největších bolestech, poslala jsem ho sednout si na křeslo, aby si mě vůbec nevšímal, potřebovala jsem vnímat své tělo, aby si řeklo, jak ulevit kontrakcím. Pomáhalo mi přitlačovat si na WC a chladit se o studené kachličky. A najednou to přišlo, dva obrovské tlaky na konečník. Honem jsem zvonila na PA. Přišla i s lékařkou. Na porodním kurzu říkali, že tlaky na konečník značí, že miminko ještě musí dorotovat a trvá to asi 15 minut, tak jsem ještě stihla zaskuhrat, jestli by mi na tu chvilku nedali něco na bolest.
Doktorka do mě sáhla a začala se smát, že jsem otevřená na 10 prstů a už mám tak nějak smůlu. A hned jsme šly tlačit. Dvakrát cvičně, šestkrát naostro. Doktorka mě nastřihla, cítila jsem hlavičku a najednou šup a obrovská úleva! Bříško prázdné a celým sálem křičela moje holčička, která měla hlavičkou vyšišatěnou nalevo a zapláclý nosíček 
Zaplavil mě obrovský pocit úlevy a taky jsem měla dojem, že se mi to všechno jen zdálo, že jsem vůbec nebyla těhotná, a to děťátko, které tam křičí, určitě není moje. Malou mi za chviličku přinesli zabalenou v zavinovačce, abych si ji mohla pomazlit. Jen minutku, aby neprochladla. V tu chvíli jsem se do ní neskutečně zamilovala. Sotva jsem se ty dvě hodinky prospala, už jsem hlásila, že jdu rodit klidně znovu.
Maria se narodila 28. 5. 2012 v 13:31. Můj porod byl nádherný, i když jsem byla nastřižená a neměla jsem tam dulu, kterou jsem ani nevolala. Pomohlo mi psychicky se pozitivně naladit, těšit se na nový život a naslouchat svému tělu. Od prasknutí vody se malá narodila za 4,5 hodiny, z čehož jsem asi 3 hodiny prospala 
Porod bolí, ale je to jedinečný zážitek. A ta odměna stojí za to!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1598
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1635
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20612
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
,preji vam at mala krasne roste a dela vam samou radost 
moc hezky je to napsáno, já mám s porodem docela dobrou zkušenost, jako prvorodička jsem rodila necelé tři hodinky a porodu jsem se nabála.Psychicky jsem se na to připravovala dlouhou dobu a nakonec jsem dospěla k názoru, že je to přirozená věc a když budu poslouchat rad porodníku tak to pujde OK 
Děkuju za útěchu a přeji, aby se tobě i malé dařilo co nejlépe! 
Ale když si to tak pročítám, začínám se těšit 
Ať vám dělá jen samou radost. Já taky měla extra rychlý porod, trval pouhou hodinku a půl a byl to pro mě taky ten nejkrásnšjší zážitek, na který strašně ráda vzpomínám. Za čtyři dny to bude u nás přesně rok. 
takže se vše dozvíte 
