Nám neunikneš!

Pro zábavu

Další chlupáč v rodině, aneb proč si nepřidělat starosti, když jich máte málo.

S příchodem dalšího živočicha do domu bych si nejspíš měla konečně přiznat, že jsem se definitivně pomátla na rozumu. Vždyť ten zvěřinec, co už doma mám, by stačil téměř každému. U velké většiny lidí by navíc limity pro počet zvířat v domě byly překročeny již dávno. Ostatně hlášky o tom, že mé duševní schopnosti nejsou zcela v normálu, rád pronáší i můj drahý otec, často žehrá manželovi, jak mi něco takového mohl vůbec dovolit. Dlužno podotknout, že mu u toho většinou cukají koutky. Manžel pokaždé prohodí jen: „To víš dědo, cos jí nedovolil v dětství, to teď musím snášet já.“

Můj chov se však letos potýkal s celou řadou nepředvídatelných a nepříjemných problémů. Vše začalo během léta, slepice učinily zásadní rozhodnutí o tom, že se s okamžitou platností přeměňují v okrasné ptactvo bez produkce vajec, to byla ještě ta nejmenší potíž, protože jsem si je vlastně jako okrasné pořizovala. Pár vajec mělo být jen příjemným bonusem, za účelem snášky mám přece hlavně křepelky.

Na radu jednoho známého, údajně zkušeného chovatele, jsem ony nosnice vyndala ze sklepa a i s celou jejich ubikací je umístila do jedné kůlničky na zahradě, tímto krokem jsem si na naše polnosti dotáhla ne právě malou kolonii potkanů. V tu chvíli se mé vzpomínky vracely do dob, kdy zde ještě žila babička. Při pohledu na malou myšku neváhala tato akční žena ani v pozdním věku trénovat skok do výšky, pokusy to byly celkem úspěšné, žádný stůl jí neodolal.

Elektrická plašička příliš nezabrala, pachový ohradník rovněž ne, ale důsledné uzavření nádob s krmivem úspěch slavilo, potkánci pochopili, že jim zde pšenka nepokvete, a tak se postupně vydali hledat místo se zelenější travou.

Má radost nad tím, jak rychle jsem je vypudila, neměla mít dlouhého trvání. Po pár dnech se mi začaly křepelky nějak podezřele ztrácet, po třetím takovém záhadném zmizení jsem opeřence vrátila do původních prostor, letní byt byl předčasně ukončen.

Dodnes nevím, jestli křepelky skončily v útrobách potkanů, kteří se mi tak mstili za to, že jsem jim sebrala žrádlo, či se zde vyskytla nějaká další škodná.

Od té chvíle se tu však nemihl ani jeden myší ocásek, nejspíš se mně začalo stýskat, možná proto jsem staršímu synovi skočila na jeho prima nápad…

Před pár týdny trávil odpoledne u babičky a přemluvil ji k návštěvě zverimexu. Když se následně vrátil domů, očička mu zářila jako slunce v nejjasnějším letním dni a s nadšením v hlase mi sděloval: „Mámo, v krámě měli pískomily, ty jsou tak roztomilí, oči mají jako korálky, krásné chloupky na těle, jsou tak legrační, jak pořád něco hrabou.“ Ódy nebraly konce. V nějakém pomatení smyslů jsem asi po čtyřech hodinách neustálé adorace toho malého hlodavce podlehla a slíbila synovi, že když je ve škole tak šikovný, může si jednoho vybrat. Hned vzápětí mi hlavou problesklo: „Hochu, tak šikovný, abych si do bytu nasadila dalšího chlupáče zase nejsi,“ tuto myšlenku však hned zaplašila vzpomínka na mé dětství, kdy nikdo nechápal mou touhu po vlastnictví alespoň malého zvěřince.

Zřejmě to definitivně ovlivnilo mé rozhodnutí, řekla jsem si, že dva pískomilové (zjistila jsem totiž na internetu, že se nemají chovat samostatně) už ten náš zvěřinec bez problémů pohltí, obzvlášť když na půdě čeká nevyužívaný plastbox po křečkovi, takže vlastně nevzniknou žádné další náklady.

Druhý den se stal naším cílem onen zverimex, již za několik málo minut svíral nejstarší synek pevně v rukou přepravku s jeho novými miláčky, v duchu jsem se tiše modlila, aby to byly opravdu dvě samičky a my se za pár dnů neradovali z kopce přírůstků.

Po příjezdu domů následovalo slavnostní vypouštění nových členů rodiny do jejich obydlí a pak nekonečně dlouhé pozorování toho, co všechno ti legrační tvorové dokážou. Ještě jsem si pochvalovala, jak je super, že jsou akční i ve dne. Křeček vždy téměř celý den prospal, s příchodem soumraku ožil, a dělal v plastboxu takový binec, že jsme několikrát měnili jeho bydliště.

První dva dny bylo vše v naprostém pořádku, já si jen s lehkým pousmáním vzpomněla na slova prodejce: „Dávejte si bacha, můžou se vám z plastboxu prokousat ven.“ „Nesmysl,“ řekla jsem si. Po ulehnutí do postele se však z vedlejšího pokoje začal ozývat podivný šramot, při bližším pohledu na plastbox, ozářený jen mžourajícím svitem baterky, nebyly žádné škody vypátrány. Za chvíli už jsem kráčela údolím snů. Ráno následoval šok, větrací otvory byly prokousány do té míry, že by stačilo jen pár dalších šikovně umístěných kousanců, a milí pískomilové by měli volnou cestu na svobodu.

U nás na půdě se však najde všechno možné, dokonce i vysloužilé akvárko po rybičkách, které už kvůli netěsnosti nebylo schopné plnit svůj původní účel, ale pro pískomily to bude naprostý ráj, byla jsem o tom alespoň pevně přesvědčena. Po důkladné očistě akvárka následovalo velké stěhování. Celé sídlo bylo zatím umístěno do dětského pokoje, kde se zavřely dveře, a to do té doby, než manžel zhotoví na akvárium poklop, aby si kocour z milých pískomilů neudělal chutnou svačinku.

První den se chlupatci zabydlovali a vše vypadalo idylicky. Hned následujícího dne vzala však idyla za své. Těsně před dokončením krytu nastalo pozdvižení. Nejstarší potomek vešel do pokoje a vyděšeně křičel: „Mámo, Manka kouká z pod postele.“ „No to mi snad ani neříkej? Tys ji určitě chtěl vyndat a ona ti utekla, viď,“ obviňovala jsem ho patrně neprávem, neboť mi chytrá kniha později prozradila, že pískomil dokáže vyskočit až půl metru do výšky. Slibuji, že od nynějška si informace o zvířeti nastuduji důkladněji.

Následoval hon na myš. Manka se jak mávnutím kouzelného proutku proměnila ze zvířete prakticky ochočeného, beroucího si jídlo z ruky, ve zvíře naprosto zdivočelé. Tu na nás vykoukla z pod postele, vzápětí zase našla úkryt pod skříní. Naše lapací schopnosti zdaleka nedosahovaly rychlostních limitů splašeného pískomila. Po několika marných pokusech o polapení domácího mazlíčka, které byly doprovázeny výkřiky „Pozor, spadne na ni to autíčko,“ případně „bacha nezašlápni ji,“ to začínalo vypadat na mohutné vítězství pískomila nad našimi maličkostmi.

Pak mě však cosi osvítilo, přinesla jsem papírovou krabici a s velkým napětím, téměř nedýchajíc, čekala, až se ke mně tvoreček přiblíží, na zemi se vyjímalo pár nastražených granulí. A já číhala, jak ten dědeček na řepu. Pak se to stalo, Manka se plíživým krokem došourala pro potravu. „Teď to prostě musí klapnout. Už nám neunikneš.“ Povedlo se, chlupáč, jehož výlet právě nedobrovolně skončil, naštvaně pobíhal v nitru krabice. Opatrně jsem vyřízla do její horní části díru. Moje ruka šmátralka po pár vteřinách svírala to malé tělíčko vítězoslavně v ruce.

O pár okamžiků později donesl manžel nádherný kryt, na který dokonce vyřezal počáteční písmena jmen našich dětí. Od té chvíle si pískomilové spokojeně lebedí. Děti, i my dospělí, je každou chvíli pozorujeme.

Při včerejší exkurzi mi manžel povídá: „Nepřijde ti, že je ta jedna nějaká tlustá?“ Musím uznat, že je poněkud při těle, tak jen tiše doufám, že si pro nás za pár dnů nepřipraví další překvápko.

Váš příspěvek
Jahudka82
Závislačka 3534 příspěvků 16.10.19 10:39

:lol: :lol: :lol. :potlesk: :palec: Ja se z vás fakt picnu, ty se opravdu neumíš nudit :D :mavam: Super story jako vzdy, pobavilo, my se segrou mivaly křečky a taky jsme je pořád nahanely:)

Jahudka82
Závislačka 3534 příspěvků 16.10.19 10:54

Vy jste si říkali „nam neuteces“ a piskomil zas „nás nedogonja“ :mrgreen: :mavam: A jak se jmenuje ten 2.,zrejme to 2 samičky nebudou… :think: :D Že by to byl Rumcajs a budete mít malé Cipiskomily? :D

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 16.10.19 11:06

@Jahudka82 :mrgreen: :mrgreen: Po bližší kontrole jsem si naštěstí jistá, že to opravdu jsou dvě holky. Jedna je Manka, druhá Oskarka. Teď už mi přijdou obě stejné, tak jen doufám, že nejsou březí obě :zed: ale jelikož je u pískomilů doba březosti poměrně krátká, už bych se nejspíš chytala za hlavu a hledala nové domovy pro nečekanou nadílku :think: :mavam:

Jahudka82
Závislačka 3534 příspěvků 16.10.19 15:09

@Jadala Tak my si taky takhle jednou přinesli domnele 2 holky, a pak jsem udavala krecata po kamaradkach :lol:

PenelopaW
Ukecaná baba ;) 1186 příspěvků 9 inzerátů 16.10.19 17:15

Mně se tentokrát na Tvém deníčku líbí především to, že manžel stojí za Tebou, a jeho skvělá odpověď vlastnímu tchánovi ;).

Uživatel je onlinejita22
Ukecaná baba ;) 1791 příspěvků 16.10.19 18:20

@Jahudka82 denicek byl jako vzdy super, ale tvi Cipiskomilove me dostali :)

LLucikkk
Kecalka 132 příspěvků 16.10.19 18:45

My měli ze 2 křečků najednou 12 :mrgreen: :mrgreen: Do toho osmáka, známe jsme hlídali psa
a jednou jsme ho vytahovali z akvárka ve kterém
byli :lol: :lol: Pak syn vymyslel od sousedky africké šneky.. Teď máme jednoho zlatého křečka a dvě vodní želvy…

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 16.10.19 20:11

@Jahudka82 Nestraš, tohle vypadá opravdu na dvě holky. Zverimex, kde jsme je kupovali je takový malý zastrčený krámek a jeho majitel je podobný blázen do zvířat jako já, tak pevně doufám, že jsme se v určení pohlaví nesekli oba :think: Co jinak? Jak pokračujete ve školní docházce? :mavam:

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 16.10.19 20:15

@PenelopaW jo, nic jiného mu chudákovi nezbývá, jinak bych mu zatrhla jeho vláčky :cert: ale ne, jen žertuju, je opravdu zlatej, přesto, že ho láska ke zvířatům tak úplně neovládá, kdykoliv jsem potřebovala nějakého mazlíka odněkud přepravit, nikdy mě neodmítl, a za to mu patří můj velký dík. :mavam:

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 16.10.19 20:18

@jita22 přesně tak, když jsem si to pojmenování přečetla, musela jsem se chechtat. @Jahudka82 :potlesk: :palec:

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 16.10.19 20:21

@LLucikkk tak šneky jsme měli přes léto taky, naštěstí jen obyčejné zahradní, když děti omrzeli, zase jsme je vypustili do přírody, želvy jsou krásné, ale už se musím opravdu krotit :mavam:

Zabatko
Závislačka 4966 příspěvků 16.10.19 21:41

Krásný deníček. Taky máme dost zvířátek. Syn má v pokojíku 4 klece - 3 krečky a andulku a dcera má 3 morčata. Měli jsme nejdřív krečky 2, ale nějak se taky rozmnožili a z těch narozených jsme si jednoho tak oblíbili, že jsme si ho nechali. :srdce:

Jahudka82
Závislačka 3534 příspěvků 16.10.19 22:00

@PenelopaW Jojo to sedlo jak pr.na hrnec :D Dobře on, aneb co jsme v mládí nemohli… :lol:

Jahudka82
Závislačka 3534 příspěvků 16.10.19 22:11

@Jadala Skvěle - čím dál tim lip, uz nosíme 1, ztracime veci, dnes měli vystrihovat a nalepit písmeno P a nakreslit k němu obrázky věci na P - museli jsme se s manželem krotit, bo nás samozřejmě napadaly jen samé nepoužitelné výrazy :lol: By jeden nevěřil, co toho na P je… ;) :think: Naštěstí se naslo i dost těch vhodnych, ale zapotili jsme se :mrgreen: Mladoch jako 1. nakreslil samozřejmě psa… Bohužel o našeho jsme nedávno přišli, v sobotu to bude měsíc a zaroven by mu bylo 12 let… :( Museli jsme ho nechat uspat, tak se aspoň netrápil dlouho…

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 16.10.19 22:58

@Zabatko Chápu a rozumím, také už vidím, jak těžce se budeme já i děti loučit s malými morčátky od skinníků, jestli se nám tedy nějaká narodí. :mavam:

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 16.10.19 23:05

@Jahudka82 :hug: to je na tom chovatelství ze všeho nejsmutnější :,( vždycky každou ztrátu mazlíka ořvu a ptám se, jestli to mám zapotřebí, ale tento postoj mi dlouho nevydrží.

Syn dnes donesl úkol v písance, to pokaždé stojí za to, zatímco když má úkol ze čtení, či matematiky, nemůže se vůbec dočkat, kdy už se na něj konečně vrhneme a neustále mě nahání, abychom se do toho dali, písanku by nejraději vyhodil. U domácího úkolu ze psaní trpí moje nervy zatím nejvíce. Ale i přes tento boj syn školu i paní učitelku zbožňuje, takže jsem ráda, že jsem se nakonec rozhodla právě pro tuto variantu. :mavam:

Jahudka82
Závislačka 3534 příspěvků 16.10.19 23:29

@Jadala No tak nasemu naštěstí psaní - asi i díky „letní přípravě“ v rámci logopedie - docela jde hezky, ale nejvíc ho prý baví matematika, to po mně rozhodně nemá :mrgreen: Angličtina jako kroužek taky asi nebyla špatná volba, ten 2.jeste ani nezačal, až další týden. Jinak jsem do odvolání prohlásila, že dalšího psa nejdřív, až budou deti samostatnejsi a mladej ho bude schopnej chodit vencit sám, ideálně az (jestli) se nekdy v budoucnu zmuzem na trochu více „pes-friendly“ bydlení než 3kk v centru města. Dávám bolsevikovi rok, maximálně dva… :lol: Ale fakt nejsem otrok, nehodlám se uhonit, kor teď pred zimou (mužská část rodiny by příp. náhradníka samozřejmě brala hned, vždyť já jsem ještě doma, mela bych na něj čas, zvykl by si…takze kdo by to zas měl na hrbu nejvíc?) kdy mě děsí kombinace časté potřeby venčení stenete (nechci rok, dva starého psa z utulku k detem - z toho mám strach, nikdo neví, co má za sebou) a blbeho počasí plus nemocných děti, navíc s neschopnosti našeho „hrdiny“ být chvíli sám doma a zároveň jeho lenosti a take tatkovo prac. vytizenim:) Momentalne mam v tom školním a úklidovém kolotoci pocit, že nemám silu ani na ty rybicky :mrgreen: Stačí mi likvidovat skody po mladsi:) Takze máš můj obrovský obdiv, že ke 3 dětem zvládáš ještě takový zverinec… Ja bych i na 1 stranu pejska brala, ven musím s tím naším malym torpédem tak jako tak, ale řešit pak zase, kdo ho pohlida abysme mohli na dovolenou, vylet jinam než do lesa… Prostě vidím ted spíš asi ty starosti a práci navic - už jenom ty chlupy všude zase, plus že by byl chudak, až budeme chodit do práce oba…jestli budeme mít kam… Ona i ta finanční stránka není zanedbatelná… Pejsek doma chybí i mně, to ne že ne, ale chce to dát tomu trochu čas, on si nás nějaký treba „najde“, opet nahodou jako to bylo s timhle… ;)

Příspěvek upraven 16.10.19 v 23:52

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 17.10.19 09:34

@Jahudka82 naštěstí to slavné psaní také zvládá, ale absolutně ho to nebaví, matematiku, prvouku, čtení…to přímo zbožňuje, ale psaní je prý strašná nuda a zbytečnost :mrgreen:

S tím psiskem tě chápu. Já mám sice zvěřinec, ale nikoho venčit nemusím, takže péči jim věnuji, když mám čas já, ale se štěnětem je to jinak, péče je časově náročnější.

Já už si bez toho svého zvěřince neumím život představit a u péče o zvířata si čistím hlavu. :mavam:

dortice
Nováček 1 příspěvek 17.10.19 11:38

Pobavila jsem se, stejné jako u všech vašich deníčku. Dekuji :mavam:

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 17.10.19 11:47

@dortice a já mockrát děkuji vám, každá pochvala mě vždy potěší :mavam:

lisatka
Kecalka 291 příspěvků 17.10.19 14:25

@Jadala
My dopadli jeste hur. Jelikoz v dome, ve kterem si pronajimame byt, je zakazano mit psy (dokonce i nad vstupnimi dvermi je cedule zakaz psu), rozhodli jsme si poridit alespon morcata. Zacatkem srpna jsme je sli slavnostne koupit do zverimexu, protoze se mi nepodarilo sehnat zadnou soukromou inzerci maleho chovatele. Ani v malych zverimexech je nemeli, pry je na ne ted v lete moc vedro. Tak jsme vyrazili koupit dve samicky do velkeho zverimexu. Dve samicky se jim nepodarilo najit, tak jsem svolila k dvema sameckum, nemame auto a jit pesky v tom vedru do dalsiho zverimexu a u toho poslouchat brekot syna, ze jsme je nesehnali, se mi nechtelo. Dva samecky jsme tedy prinesli domu a tyden si jich uzivali. Jeden vecer zacal ten mensi z nich utikat z klece (jak se mohl temi malymi mezerami protahnout nechapeme dodnes), nevypadal moc dobre, byl najezeny a druhy den rano utekl zase a na zemi umiral… tyden pote jsme jeli koupit nove morcatko, radeji do jineho velkeho obchodu. Rekli mi, ze samce od samice nepoznaji, at si vyberu na sve riziko. V obchode jsem si vygooglovala jak se rozezna samec od samice a vybrala samce. Prinesli jsme ho slavnostne domu a dali na 14 dni do karanteny ve velke plastove krabici z ikea. V te krabici zije dodnes, protoze tyden pote dostal rymu, kterou ma dodnes. Ma uz druheho veterinare, donedavna byl na antibiotikach a ted se ceka ctrnact dni, pak ho chce veterinarka uspat, podivat se mu do nosu a udelat mu vyter. Navic jsem zjistila, ze ten prvni neni kluk, ale holka, jelikoz mezi nohama ma neco uplne jineho!!! Jak to vyresime zatim nevim, protoze mit v 2kk dve klece s morcaty neni prakticke.

Jahudka82
Závislačka 3534 příspěvků 17.10.19 16:25

@Jadala „… a v čem vyniká?“ „ve všem“ „a kdo to tvrdí?“ „on…“ - samozřejmě kdo jiný než Jára Cimrman :lol: My jdeme zrovna páchat úkol z matematiky, v níž tvrdí zase nás génius, že je ze třídy nejlepší :mrgreen: P. S. Ztracená láhev na pití nalezena :palec: Tak at se daří! :mavam: Edit.ve škole i v chovu :D

Příspěvek upraven 17.10.19 v 16:28

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 17.10.19 20:09

@lisatka občas ten chov zkrátka nevychází podle našich představ, zrovna morčata jsou moje srdeční záležitost, v současnosti jich mám 5, 2 rozety, 1 hladkosrstou, a párek skinníků, jsou mezi nimi jedinci s pp i zverimexáčci a musím říct, že problémy jsem řešila jak s jedněmi, tak s druhými, občas jsou to nervy, ale radost převažuje :) přeji, ať už vám dělají morčouni jen radost. :mavam:

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 17.10.19 20:12

@Jahudka82 Děkuji

:mrgreen: tento génius nikdy nezklame.

U nás se zatím žádné ztráty nekonaly, tedy alespoň ne u nejstaršího potomka, mladší mi dává se školkou řádně zabrat, nu nezbývá, než vydržet :zed: :mavam:

PS: gratuluji k nálezu :mrgreen:

Heivka
Závislačka 4757 příspěvků 17.10.19 20:29

Jé to mi připomíná rodinou historku, já si to bohužel nepamatuji, byl mi rok. Měli jsme morče, samičku, bydlela ve velké dřevěné krabici s 0,5 m vysokými postranicemi. A jednou takhle rodiče svolili hlídat morče, samečka, jedněm známým. No a co se nestalo, když chlapík při čištění klece utekl pod skříň, tak naše slečna se poprvé v životě rozhodla vyskočit ze své krabice (nebylo na ní víko) a jít za svým nápadníkem. Nakonec prý musel můj dvoumetrový táta skočit šipku pod skříň a odchytit jedno z morčat. Povedlo se a počestnost obou morčat byla zachována :mrgreen:

sinapis.alba
Ukecaná baba ;) 1738 příspěvků 17.10.19 21:13

Ono je vlastně docela štěstí, že se naše holky bojí skoro všeho, co se hejbe :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
@Jahudka82 Cipískomilové jsou nejvíc :mrgreen: :dance: :dance: :dance:

lisatka
Kecalka 291 příspěvků 17.10.19 23:39

@Jadala
My mame samce dalmatyna a samici sedou aguti, oba hladke, synovi se hladke libeji vic. Samice je takova divoska, uz beha po obyvaku na volno, ale nesnasi, kdyz ji chytam do ruky, na zemi za mnou prijde.
Samec je ten nemocny a hrozny mazel. Necha si vsechno Libit. Doufam, ze se da jednou do kupy, porad ma plny nos, doktorka mysli, ze ma resistentni bakterii.
To mate vsech pet morcat pohromade?

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 18.10.19 01:39

@Heivka :mrgreen: to se mi naštěstí nikdy nestalo, zřejmě mám nějaké líné kusy. :think: Doufám, že se mi z nich také nestanou skokani do výšky, další lovy chlupáčů, případně naháčů si ráda odpustím. :mavam:

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 18.10.19 01:41

@sinapis.alba 8o takové dítě existuje? Co by za něj moji rodiče před pár desítkami let dali :mrgreen:

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 18.10.19 01:46

@lisatka držím pěsti.

Momentálně mám v jedné kleci dva samce a v druhé dvě samice, jeden sameček je prozatím na samotce, čeká, až mu doroste nevěsta ( jedna z té dvojice samiček).

Když otevřu ledničku a všichni začnou řvát, je to solidní kvikot. :mavam:

Jahudka82
Závislačka 3534 příspěvků 18.10.19 04:07

@Jadala :lol: Myslíš i děti? :lol: :lol: :lol: :lol: Jinak taky máte asi veselo, copak, jeste ho to „Ja tam nepůjdu“ nepreslo? :think: Zlobi tam? Náš akorat ve skolce občas stavkoval s jídlem… :zed: Většinou vždy 1.pololeti bída a pak už to šlo, asi byl hlad silnější a přesvědčily ho i učitelky, že aspoň něco snědl, ochutnal, ty se s nima neskutečně piplaly, uz se pry těší na mladsi:) Původně jsem napsala na malou, ale to by znělo blbe :D

Příspěvek upraven 18.10.19 v 04:11

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 19.10.19 00:45

@Jahudka82 ne, ne, myslím tím opravdu jen a pouze výše zmíněného mistra. :lol:
Hesla: „Já tam nepudu“ se drží zuby nehty, nehraje si tam, kamarády tam nemá, nejvíc se prý těší na oběd, protože ví, že po něm už půjde domů, a těch jeho hlášek o zbytečnosti školky, ani si je všechny nepamatuju. :zed:

Jahudka82
Závislačka 3534 příspěvků 19.10.19 18:07

@Jadala Ja mela spis na mysli ten kvikot u otevřené lednice :lol: :lol: Jestli řvou i deti :mrgreen: :D

Příspěvek upraven 19.10.19 v 18:08

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 20.10.19 09:00

@Jahudka82 to jsem Tě špatně pochopila :lol: děti řvou a kvíkají každou chvíli, lednici ani nemusím otevírat :mrgreen:

Jahudka82
Závislačka 3534 příspěvků 20.10.19 09:25

@Jadala :lol: :D To je u nás to same:) Tak to jsem se spis já blbe vyjádřila. Kolik ze je tomu odpůrci skolky, 5 už, zejo, neboj on si zvykne, je asi pěkně tvrdá palice co :mrgreen: Nás tam ty obedy zas až tak nemiloval a s jídlem zlobil, že prostě skoro nic jist nechtěl, od zari do Vánoc vždycky katastrofa, pak se trochu rozjedl, no musela jsem varit i doma kolikrat, do skolky s sebou mu vzit vždycky aspoň rohlik, skolkovy chleby s pomazankou vůbec…Ty dojidal tata…

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 21.10.19 09:20

@Jahudka82 jo, je to palice dubová. Doma je to u něj s jídlem jeden velký boj, ale ve školce jí prý dobře, což považuji za malý zázrak.

Jelikož vesele tahá jednoho bacila za druhým, bude jeho adaptace na školku trvat asi pěkně dlouho, víc tam není, než je.

Venux
Nováček 7 příspěvků 24.10.19 12:27

To já se takhle napalila s Osmákem. Chtěla jsem samečka, kterého mi údajně ve zverimexu dali a za 5 dní se „mu“ narodili 4 malí potomci. :roll: :lol: a aby toho nebylo málo velká máma si asi po týdnu prokousala díru ven a všech 5 Osmáků mi pobíhalo po pokoji. Mláďata jsme našli hned, ale máma nikde. Tu jsme díky bohu po asi 3 hodinách našli sice úplně v jiném patře našeho rodinného domu ukrytou v gauči, ale našli. S těmi hlodavci je to opravdu k popukání :lol: :lol:

Jadala
Ukecaná baba ;) 1001 příspěvků 4.11.19 08:54

@Venux tak to byl asi zázračný sameček :mrgreen: já si podobnou nadílku přinesla před léty ze zverimexu s morčetem. Přivezla jsem si jedno a zhruba za měsíc jsem měla onu samičku a její 3 věrné kopie. :mavam:

Vložit nový komentář