Nika, Adámek a kamarádi: JAK SE STAL ZE ŠULÁNKA KULTURNÍ ČLOVĚK...
- Rodičovství
- Sulanek
- 30.05.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky kočky a koťátka, Neuvěřitelné se stalo skutečností a letní tropy jsou tady ...chtělo by se mi postěžovat, že to vedro nemusí být tak hrozné, ale neudělám to ... je mi moc příjemné, že to teplíčko je hlavně o víkendech a i já si to mohu jako pracující užít! Tak trochu je mi líto pokročilých těhulek, asi nic moc holky, co? Vzpomínám si na svou švagrovou, která měla Gábinku v polovině srpna a trpěla taaaaak dlouho, nohy otékaly, únava šílená ... tehdy říkala, že není nad to rodit v zimě (první dvě děti má ledňátka) a já ji dala později za pravdu, sice to navlékání kabátu a kozaček v zimě taky žádná bomba, ale lepší než funět v horku.
A jelikož mám s deníčkem i kvůli tomu horku zpoždění, vezmu to opět od konce …tento víkend byl totiž moc příjemný a hlavně ho mám ještě čerstvý v hlavince.
PRÁVĚ PROŽITÝ VÍKEND VE ZNAMENÍ VÝLETU A NÁKUPU PRO MIMI
Zaujal vás ten nákup pro mimi? Ale ano, nečtete špatně, je to opravdu tak … moje kamarádka Ira měla v neděli velký den a spolu jsme pořídily téměř vše, co bude potřebovat prvních pár týdnů po narození malého špuntíka. Je asi tak ve 34t., před 3mi týdny se nám vdala a má předtuchu, že porodí dříve …že bych určila SUL termín na 24. června?:-))) Vyzvedla jsem ji doma v 10.30 a vrátila kolem 16.30 …docela dobrá šichta na pokročilou těhu ve 30ti stupňových vedrech, že? A sedly jsme si v podstatě jenom jednou a to na oběd v IKEA a to jenom tak na půl hodinku? Ale máme vše, celou výbavičku kromě prostěradla do postýlky a možná pár drobností, které se dají koupit v každé lékarně, takže se může pustit holka do práce a už jenom prát a žehlit a ukládat … bože, taková příjemná práce, hnedka bych si ji zopakovala a jak ráda!
Jenom malý postřeh … bylo téměř nemožné sehnat pro mimi kabátek … sháněly jsme něco lehčího bavlněného pro případ, že bude chladněji než 30 a bude se muset mimi přiobléknout … nikde nic, až v H&M jsme byly úspěšné, ale o bavlně jsme si musely nechat jenom zdát a sáhnout po něčem malinko teplejším, zato krásným a i s kalhotkami a za super cenu.
A ten sobotní výlet na ranč Malevil? Jak to všechno dopadlo? Super, ale hlavně překvapivé bylo, s kým jsme nakonec jely. Rozloučila jsem se s vámi na éčku s tím, že odjíždíme a přibíráme v LBC kámošku s dětmi … no tak tohle platilo pouze do doby odchodu z bytu, kdy mi zavolala, že Adélka asi chytla nějakou střevní virózku a blije a blije a blije:-( Úpřimně, samotné se mi nechtělo strávit celý den jenom s Nikou, i když byl program zajištěný (byla to akce klubu MBA). Tušila jsem, že tam moc známých nepotkám (měla jsem dobré tušení) a tak jsem jen tak mezi dveřmi hodila otázku, zda se mnou nechce jet babi a ségra … velké nadšení neprojevily, ale babi nakonec nahlas zaváhala a už se začaly oblékat a chystat … a musím spokojeně napsat, že nelitovaly. Počasí bylo suprové, teplíčko, ale slabý příjemný větříček. Na ranči bylo spoustu zvířatek a Nika absolvovala minimálně 2 kolečka…byla tam i prasnice s 5ti malými selátky a super zážitek byl přemlouvání maminku prasnici k tomu, aby dala mlíčko, naprosto úžasný pohled!
Taky jsme si zastřílely z luku (docela těžká disciplína musím říci), pohrály si na hřisťátku, poslechly několik zajímavých přednášek o biopotravinách, celostní medicíně, zdravé výživě, body image a módních trendech, spolkly několik zdravých i nezdravých dobrůtek a zúčastnily se tomboly …ségra vyhrála super pero a kukátko do divadla:-) Nika taky zvládla skvěle rozhovor do mikrofonu … veřejně řekla jak se jmenuje a taky potvrdila, že příští rok půjde s dětmi dělat zajímavé věci (no na to jsem moc zvědavá, ha-ha), taky dostala diplom Řád modrého lvíčka a nějaké dárečky a byla velice spokojená! Vlastně poprvé nespala v poledne a vydržela až do večera, ve 20h jsme vyjely a asi tak ve 20.03 už slastně oddychovala. Pravda, prospala se trochu na cestě tam, kdy spala takovou hodinku, ale stejně to byl od ní neuvěřitelný výkon na to, že nebyla vůbec protivná!
Už je pondělí chvíli po půlnoci … a je jasné, že to nedopíšu teď, ale až ráno …snad vydržíte…
JAK JSME BYLY BEZ VODY
Tak si představte, že ve čtvrtek minulý týden byla nějaká havárie a od 10h rána do večera do 21h bylo celé naše sídlišťátko bez vody … netekla ani teplá a ani studená, prostě ani kapička a to zcela bez varování! Dodnes nevíme co se stalo, ale k večeru byla dokonce přistavena cisterna s pitnou vodou, tak se dalo tušit, že to je vážné. Ten den bylo úporné vedro a já tak nutně potřebovala sprchu, uf, naštěstí se večer slitovali a opravdu to pustili, HURAAAAAA! Sice byla voda dlouho rezavá, ale tekla … a konečně se mohl spláchnout i záchod, no to byla úleva. Řeknu vám, vůbec si už neumím představit, jaký byl kdysi život bez vodovodu v bytě či domě a muselo se chodit pro vodu někam do studny a prát na potok či do řeky … bleeeee, já jsem tak šťastná, že žiji v dnešní době plné vymožeností!
To si pamatuji, ze jednou, to jsem ještě bydlela na Palmovce, jsme se vrátily z nějakého kolo výletu špinaví, upatlaní, smrdící …a tak šup nejdříve do vany … no to bylo překvapení, když ani neukáplo … FUUUUUJ! To bylo tak strašné a frustrující! Taky tehdy nakonec přistavili cisternu s vodou, tentokrát jsme si pro ni poctivě chodili, očista byla přímo nutná! A těch kyblíků jsme nanosili docela dost vzhledem k počtu kolařů:-) Je zajímavé, že podobné věci se stávají vždycky v nejnevhodnější dobu, že?
MINULÝ VÍKEND, ALIAS BEZVA RELAX S KÁMOŠKOU
Jak už jsem psala minulý týden, minulý víkend u mne strávila má velice dobrá kamarádka Janka a docela jsme si zavzpomínaly na staré dobré časy … kdysi před Nikou jsme spolu (i s dalšími) jezdívaly na dovolené, víkendy, kola a různé akce atd. … prostě jsme byly partička především svobodných, bezdětných, věčně hubnoucích (alespoň hubou), toužících po rodinném zázemí a dětech … takže společných témat doaleluja:-)
V pátek jsme šly do divadla na představení „Znalci" do Švandova divadla, dávali to v tzv. studiu, což byla pro mne novinka, ale bylo to úžasné. Byla to velká místnost rozdělená na 3 scény, 2 dlouhé řady židliček na sezení, takže jsme vlastně byli součástí scény a jakoby vtaženi do děje. Hrála tam mladá Pollertová-Trojanová a vypadala na 18 … no a velké překvapení pro nás bylo, že je stejný ročník jako my s kámoškou … no tyyyyy brďo, to jsem nečekala!
Večer jsme ještě pokecaly, i když já díky dietce bez alkoholu a v sobotu zcela neplánovaně vyrazily i s Nikou do ZOO. No, lidí tam bylo mraky, parkovaly jsme opět na zadní louce jako loni o červencových svátcích, vedro bylo sílené, ale byl tam i program pro děti, takže Nika shlédla divadýlko a byla maximálně spokojená.
Spousta dětí tam běhalo nahých v bazénku, ale Nice se tam nechtělo a já byla ráda, bylo to pěkně špinavé!
Kočárek jsme sebou měly, ale spánek i přes pokus o něho nepřicházel, Nika si v leže v tom kočárku místo hajání hrála se svou kačenkou … když jsem to zjistila, málem mne omývalo … představte si ležící holčičku v golfáčích, které trčí jenom nohy neboť kvůli stínění je celá zakrytá přes boudičku a šmátrá si v kalhotkách! Ještěže lidi na mne nezavolali sociálku, no hrůza:-) Po mém zákazu udělala ještě několik pokusů a pak jsem ji vytáhla z kočáru, evidentně se ji spát nechtělo … a odpadla až v 17.15h, chvíli před plánovaným odchodem … tak jsme se ještě chvíli s kámoškou byly nuceny procházet a probírat různá soukromá tématka, které nejsou možné probírat s Nikou motající se pod nohami a vyžadující neustálou pozornost.
V neděli jsem odevzdala Niku do rukou jejího tatínka a s Jankou jsme vyrazily na výlet. Původně jsme plánovaly jízdu na kole, ale vzhledem k počasí a stupni lenosti jsme odhlasovaly auti s klímou a místo určily až za jízdy. Zkusily jsme Mělník a nádherný výhled na soutok Labe s Vltavou, daly si obídek (já salátek!), prohlédly si zámek, náměstíčko a na mapě vyhledaly další místečko … nakonec jsme se rozhodly pro zámek Nelahoves a volba to byla skvělá. Na zámku byla sice nějaká uzavřená společnost, ale my stejně na prohlídku neměly čas, ovšem travnatý parčík s lavičkami a stínem neměl chybu a tak jsme zuly boty, položily nohy do trávy a krafaly a krafaly a krafaly, relax nad relax, neuvěřitelná pohodička. Z té pohody nás vyrušila až pokročilá hodinka, která mi říkala, že je čas jet pro Niku … a ta si ještě jako vždycky vymyslela a pro:,–(ila IKEA … kde bylo samozřejmě pusto, prázdno a pohodička. Víkend jako víno byl u konce a bylo mi hodně smutno, že končí a opět mi začíná kolotoč pracovního shonu…
KVĚTEN - MĚSÍC KULTURY
Nevím kočky jak jste na tom vy, ale já byla skoro 2 roky za kulturního barbara. Pravda, do kina chodím tak od října tak často jako nikdy předtím díky Božskému, ale divadlo jsem absolvovala snad 2× či 3×? Nejsem si jista. Ovšem letošní květen vše změnil a sama se vyhlašuji na měsíc květen05 znovuobjeveným kulturním člověkem:-) Myslím, že absolvovat od 12ho do 25ho … tj. za 13 dní 2× divadelní představení, 1× muzikál a 1× operu není vůbec špatný výkon na pracující svobodnou matku, že?:-)
O opeře jsem ještě nepsala … Rusalka byla úžasná, scéna přenádherná, kostýmy úžasné, orchestr kouzelný, dirigent neuvěřitelný a zpěv působivý až mrazící po celém těle …jenom … ano musím to napsat i přes velikánskou spokojenost … Rusalka, která by měla vypadat na 18náct vypadala na 50, princ, který by měl vypadat na 20 vypadal na 40, atd., atd. Snad jen tanečnice a tanečníci, kteří hráli víly, dvoranu a další postavičky a nezpívali, odpovídali výzorem tomu, co hráli či tančili…to jediné mi kazilo celkový dojem. Ale jinak bomba a na operu klíďo vyrazím a tentokrát bez strachu:-)
Vzhledem k pokročilé hodince už nebudu pokračovat ve psaní deníčku a vynechám i mnou oblíbenou pasáž o Verunce a jdu to poslat. Snažím se deníček dokončit od rána, ale nedají mi v té práci chvíli klid:-)))) O Nice napíšu třeba později…
Slunečné počasí už taky není pravda, právě se prohnala průtrž mračen … věřím však, že se všem ulevilo a o víkendu ať se zase oteplí a můžeme si to opět užít naplno.
Hezký týden všem a OBR GRATULACE ESTERCE K ÚSPĚŠNÉMU SLOŽENÍ BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠKY, JSI OPRAVDOVÁ HVĚZDA A KLOBOUK DOLŮ PŘED TEBOU!
Papa
Šulánek a Nika 28M
Přečtěte si také
Kde jsou všechny ty ženské dvojice?
- SOVIČKA93
- 29.06.26
- 624
Když si člověk zkusí vybavit slavné pohádkové a večerníčkové dvojice, okamžitě mu naskočí Pat a Mat nebo Bolek a Lolek. Jenže u dvou ženských postav, které by fungovaly stejně „automaticky známě“,...
Tíha mlčenlivého svědka: Když přítelkyně neví, co vy víte
- Anonymní
- 29.06.26
- 1461
Sedím u kávy a z okna kavárny pozoruji proud lidí na plzeňském náměstí. Šálek je už dávno studený, ale já ho stále svírám v dlaních, jako by mi mohl dát nějakou odpověď. V hlavě mi neustále běží ta...
„Jsi si jistá, že si chceš dát druhý zákusek?“ Manželova poznámka mě rozbrečela
- Anonymní
- 29.06.26
- 1375
Vím, že to byla jen jedna věta. Jenže někdy stačí pár slov od člověka, kterého milujete, a najednou se na sebe začnete dívat úplně jinýma očima.
Snažila jsem se zapůsobit na tchyni. Skončila jsem na pohotovosti
- Anonymní
- 29.06.26
- 1261
S tchyní jsme nikdy neměly vyloženě špatný vztah, ale měla jsem pocit, že si o mně pořád myslí své. Když nás pozvala na rodinný oběd, rozhodla jsem se, že jí konečně ukážu, že nejsem neschopná...
Tchyně nás bere na Maledivy. Radši bych si zlomila nohu, než abych tam jela!
- Anonymní
- 28.06.26
- 5372
Mít bohatou tchyně se může na první pohled zdát jako obrovská životní výhra. Představa, že máte v rodině někoho, kdo topí v penězích a rád své příbuzné obdarovává, zní jako pohádka. Jenže v našem...
K miminku nás nepustí kvůli virům. Na sítích se přitom chlubí fotkami z herny
- Anonymní
- 28.06.26
- 2274
Když se do rodiny narodí nové miminko, většinou je to důvod k obrovské radosti. Všichni se těší, až si uzlíček štěstí pochovají, a těší se na to, jak budou bratranci a sestřenice vyrůstat společně....
Po letech jsem si řekla o přidání. Reakce šéfa mě šokovala
- Anonymní
- 28.06.26
- 4518
Dlouho jsem si říkala, že peníze nejsou všechno a že hlavní je mít práci, která mě baví. Když jsem si ale po několika letech konečně řekla o vyšší plat, čekala jsem všechno možné. Jen ne reakci,...
Po nastěhování do nového domu mám pocit, že v něm nejsme sami
- Anonymní
- 28.06.26
- 1990
Když jsme se s manželem a dětmi nastěhovali do vysněného domu, měla jsem pocit, že začínáme novou kapitolu života. Jenže po několika týdnech se začaly dít věci, které si dodnes neumím rozumně...
Manžel si vsadil, že do léta nezhubnu. Tvrdí, že šlo jen o vtip
- Anonymní
- 28.06.26
- 1459
Nikdy jsem si nemyslela, že mě něco takového dokáže ranit. Nešlo ani tak o samotnou poznámku, ale o způsob, jakým jsem se ji dozvěděla. Od té chvíle se na svého manžela dívám úplně jinak.
Tchyně nám pomohla s bydlením. Teď má pocit, že jí patří celý náš život
- Anonymní
- 27.06.26
- 4639
Tchyně nám finančně pomohla s bydlením a já jí za to byla opravdu vděčná. Jenže od té doby má pocit, že může rozhodovat o všem: o zařízení bytu, výchově dětí, našich dovolených i o tom, jak...