Prader-Willi syndrom a my
- Rodičovství
- marra
- 28.05.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Někdy mám dojem, že se v našem zdravotnictví setkávám s polovzdělanci a dinosaury, kteří často pamatují chod druhé světové války, ale o existenci PWS vědí méně než já.
Právě jsme v období, kdy si žádám o příspěvek na péči na mého Adámka. Každý, kdo žádal, ví, kolik lítání a nervů tohle obnáší. Ale nejhorší na tom je, že všem lékařům musím sama vysvětlovat, o co se vlastně jedná. Takže místo klasického vyslechnutí lékaře, musí poslouchat on mě. Začala jsem to řešit tak, že pokud nemusím, syna neberu s sebou, ale to je málokdy. Naposledy, když jsme zavítali na nefrologii, označila paní doktorka mého syna okamžitě za buřta. Zatvářila jsem se nejhůře, co umím a jasně jí dala najevo, co si o takovém označení myslím. Adámek naštěstí nic nechápe, je mu to jedno. Ale mně jako matce to jedno není, a proto mě asi někteří nemají rádi, protože pusu držet nebudu a za své dítě se prát umím.
Musím tedy přiznat, že velká část lékařů je informována a taky s námi pracují, ale ten zbytek bych nejraději poslala do míst, kde slunce nejen že nesvítí, ale místo něho se nad hlavou vznáší lejno od krav. Další věc, která mě vytáčí, je, že má k nám domů přijít slečna na šetření. Slečna bez zdravotního vzdělání s ukončenou maturitou má vyšetřit nakolik je můj syn nemocný? Problém je v tom, že můj syn až na obezitu vypadá zdravě, ale jeho další nemoci nejdou vlastně vidět. Za necelou hodinu chce poznat zdravotní stav mého syna. No tak to vám pěkně děkuji.
Jediné, co mě napadá, je, že synovi nedám plínku, jelikož neudrží moč ani stolici, tak ať paní pěkně ukáže, co dovede. Kdybych byla krkavčí, vezmu ho před návštěvou na dvouhodinovou procházku, to pak zůstane ležet a nepohne se, díky hypotomii. Nebo ho můžu narvat smetanou, či jogurtem, protože má alergii na laktózu, tak ať ukáže, jak umí zvracet. Nevím jak vy, ale já, ač nejsem posera, se této návštěvy obávám. Nevím, jak jednat, ačkoliv jsem si na tři velké papíry vypsala, co Adámek nedokáže sám, a jsem rozhodnutá, že už ve dveřích sociální pracovnici papíry předám.
Mimochodem, při minulém deníčku jste mi radily, abych synovi nechala udělat tričko s nápisem Mám PWS, tak jsem to udělala. A přiznávám, že je to mnohem lepší. I když někteří jedinci kroutí i nadále hlavou, co že mám tak obézního syna. Fajn byla i maminka ve vlaku, když jí chtěl Adámek vzít rohlík a já se jí omluvila, že mám nemocného syna, řekla, nemocná jste asi vy, když neumíte vychovat děcko. Nu což, začínám si kolem sebe dělat štít, který mi pomáhá házet takové kydy za hlavu. Řekněte mi jen jedno, vy, které máte nemocné děti, ale není to na nich vidět, jak reagujete na okolí? Jak reagujete na rýpavé otázky? Držte nám všechny palce, ať dopadneme s naším sociálním systémem co nejlépe. Vy které se modlíte, pomodlete se i za nás.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 725
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 456
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 739
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 345
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 214
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18325
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2452
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2638
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2387
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1568
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....