Rada třetí: Strachy
- O životě
- sunshinegirl
- 18.04.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ale co když, co kdyby...
Znáte to? Něčeho se bojíte. Ale co když si řeknu o zvýšení platu a oni mne vyhodí? Co kdyby se býval Petřík do toho kolene uhodil víc a stalo se něco horšího, než jen to, že má modřinu? No jo, objednáme si tu dovolenou teď a co když pak v tom týdnu bude pršet?
Jo jo, taky to znám. Stachy mne provází celým životem. Některé strachy jsou v životě velmi důležité, dávají nám signál, že si máme dávat pozor. Např. myjete okna a máte strach, abyste nevypadli ven. To je dobře, protože jste díky tomu opatrnější. Může vám to zachránit život.
Ale strachy „co když a co kdyby“ do života prostě nepatří. Pokud tímto syndromem trpíte, měli byste na tom zkusit zapracovat. Je to jedna z věcí, na kterých pracuji právě teď. A není to snadné a je to na delší dobu. Ale až se to povede, můj život se mi bude žít mnohem snadněji.
Řešit „co kdyby“ nemá smysl! Něco, co se stalo, se stalo, dopadlo to, jak to dopadlo, protože v onu chvíli jsme to museli řešit. Minulost nezměníme, můžeme se z ní poučit.
„Příště si budu dávat větší pozor!“ a tím je dobré situaci uzavřít.
Ve chvíli, kdy začneme řešit, „co kdyby“ se bývalo stalo to a to, se dostáváme do naprosto zbytečného stresu. Kdyby se to bývalo stalo, museli bychom to bývali řešit. Ale ono se to nestalo! Takže to řešit nemusíme. Nemusíme vymýšlet hororové scénáře. Nemusíme si zvětšovat už tak vzniklý stres a výčitky. Vlastně si nemusíme vyčítat vůbec nic.
V lidském životě se stane hodně věcí a v onu chvíli je dotyčný řeší nějakým způsobem. Je to dáno momentálním psychickým rozpoložením, jeho povahou, schopností v danou chvíli myslet racionálně a mnoha dalšími faktory. Jak se říká, po bitvě je každý generál.
Takže řešit věci, které se staly v minulém čase způsobem
„Měl jsem to řešit tak a tak.“ *také nemá smysl. Prostě co se týče věcí, které už se staly, doporučuji je neřešit. Staly se tak jak se staly, vyřešeny byly v té chvíli nejlépe jak jsme uměli. A minulost nezměníme!!!
Řešit „co když“ nemá smysl. Naučme se řešit ty problémy, které nastanou. Jestliže se naučíme v životě zlozvyku typu „co když“, dostáváme se do začarovaného kruhu. Téměř nemůžeme dýchat, nežijeme svůj život volně, cítíme se jak ve svěrací kazajce, mnohdy dojde k tomu, že už neumíme cokoliv ve svém životě řešit tak, abychom nevymýšleli hororové scénáře, které by se mohly udát. To přináší permanentní stres.
Takže neřešme to, co se nestalo!!! Nepřidělávejme si takto starosti! Problémy řešme, až nastanou!!! K tomuto by se bezvadně hodilo pořekadlo: „Nestahujme kalhoty, když brod je ještě daleko.“
Rada třetí: Řiďme se dle pořekadel: „Po bitvě je každý generál!“ a dle pravidla, co se stalo, to se stalo, nežijeme ve fantazii, ale v realitě!!! A dle pořekadla: „Nestahujme kalhoty, když brod je ještě daleko!“
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 388
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 295
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 637
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 434
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 219
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1930
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1169
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2125
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 873
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 522
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Opět pěkný deník, asi chápu jak je myšleny-a podstata je dobra. Jen bych si dovolila trosku nesouhlasit s tím,,co kdyby" a ohlizenim se do minulosti. Pro me osobně je pohled do minulosti důležitou reflexi, proč jsem udělala to či ono takhle a ne tak, a jestli bych to příště nemohla zvládnout lip. Stejne tak,,předvídání" toho co kdyby-ja potřebuji byt připravena na různé situace a mít krizové scénáře. Doma se mi vymýšleji lépe nez v dane situaci, a ma rozhodnuti nejsou zbrkla ale promyslena…
Jasné, je zbytečně se pořad kvůli něčemu strachovat, ale do jistě míry to potřebuji, prave kvůli výše popsaným důvodům.
Ale jinak supr