Špatná matka
O tom, jak jsem si jednou připadala jako ta nejnemožnější matka.
Určitě všechny znáte dětské výmluvy, když nechtějí baštit anebo spinkat. U nás (zatím se to týká jen staršího Milánka) to je nejčastěji bolení bříška a při nucení do spánku ještě žízeň a nutnost čůrat každé dvě minuty.
Když jsem byla těhotná s malým Davídkem, tyto Milánkovo výmluvy mi vadily dvojnásobně. A tak když měl večer už dávno spinkat a pořád chodil, že ho bolí bříško (jako již mnohokrát předtím), nasupeně jsem ho posílala zpět do postele s tím, že když bude ležet, přejde to. Poslala jsem ho tam už asi po desáté, když jsem z jeho pokojíku zaslechla tichý pláč. Vytočilo mě to ještě víc. Šla jsem za ním a zakřičela, že nemá proč řvát, a že taky může dostat na zadek, aby měl proč. Uslzenýma očíčkama se na mě podíval a řekl:,,Když maminko, mě to bříško dneska bolí doopravdy." To jsem se zarazila. Simuluje často, ale k slzám a přesvědčování o pravdomluvnosti to nedošlo nikdy. Tak už smířlivě říkám, ať mi ukáže, kde ho to bolí. Milánek ohodil deku a chtěl se posadit, aby mi boleníčko ukázal. Jenže sotva se trošku zvedl, vysloveně vykřikl bolestí a zapadnul zpět do polštáře. V tu chvíli mi vytryskly slzy a zaplavily strašlivé výčitky svědomí. Samozřejmě jsem nemohla poznat, že zrovna dnes nic nehraje, protože jeho mučednický výraz umí nasadit i když mu nic není.
A měla jsem prostě výčitky, že jsem špatná máma, která svému broučkovi nevěřila. Poprosila jsem Milánka, aby mi bolení bříška ukázal v leže. Dost ve mně hrklo, když si ukázal na stranu (již si nepamatuji, jestli levá či pravá) v oblasti pánve. To by mohl být slepák! V té myšlence mě utvrdilo to, že Míla najednou vyletěl z postele a na mou otázku, kam jde mi řekl, že zvracet. Jenže sotva to dořekl, gejzír zvratek už tekl na postel, na zem, na něj. Začal plakat. Pomuchlovala jsem ho se slovy, že se nic neděje. Vše jsem uklidila a převlékla. Přinesla jsem mu k posteli kyblík, kdyby mu bylo znovu zle.
Druhý den jsem měla mít šichtu v práci, takže jsem ještě v noci volala šéfové, že nejspíš nepřijdu, protože mám u syna podezření na slepák. Nakonec jsme se domluvily, že jí dám ještě vědět ráno podle toho, jak chlapci bude. Já pak čekala, jestli se po zvracení Milánkovi neudělá líp. Pokud ano, počkáme do rána a přítel s ním půjde k lékaři a já do práce. Pokud se mu lépe neudělá, zavolám sanitku. Milánek se ale během krátké chvilky vyzvracel ještě dvakrát a když jsem chtěla už volat tak řekl, že mu je trošku líp a hned na to usnul.
Ráno jsem po probdělé noci nad synkem (ze strachu, aby se mu nepřitížilo) do práce šla a netrpělivě očekávala sms od přítele, jak u lékaře dopadli. Zpráva nepřišla, ale do dveří za chvíli vletěl Milánek a za okamžik dorazil i můj muž. Když jsem viděla Milánka, jak se přiřítil, tušila jsem, že slepák to nebude. Tázavě jsem se koukla na přítele. Diagnoza zněla podrážděný žaludek. Syn dostal dietu o hořkém čaji a suchých rohlících. Po té noci mu bylo ještě trochu špatně, ale bříško už nebolelo ( ani lékařka nám ale nedokázala říct, proč ho bolel pobřišek od žaludku). Už ale nezvracel, ale byl bílý jak stěna. Už ho to ale neodradilo od lumpačení. Tak mi spadl jeden velký kámen ze srdce.
Nikdy ale asi nezapomenu na ten pocit, když jsem zjistila, že na mě nic nehraje…
Přečtěte si také
Základka dceru nic nenaučila. Teď platím tisíce za přípravné kurzy na střední
- Anonymní
- 24.10.26
- 2872
Moje patnáctiletá dcera je letos v deváté třídě a brzy ji čekají přijímačky na střední školu. Je chytrá, po celou dobu na základce měla jedničky a dvojky. Přesto jí musím platit přípravné kurzy,...
Nájemník nám vytopil byt. Manželka šla situaci vyřešit po svém
- Anonymní
- 24.10.26
- 1488
Když nám nájemník vytopil byt, čekala jsem hádku, telefonáty a pojišťovnu. Místo toho manželka oznámila, že to vyřeší osobně. Když se vrátila, byla až podezřele spokojená. A mně začalo vrtat...
Syn ve školce nespí a ruší. Zjistila jsem, že ho učitelka trestá delším ležením
- Anonymní
- 24.10.26
- 884
Vyzvedávala jsem ze školky svého čtyřletého syna a těšila se na obvyklé poklidné odpoledne. Místo toho mě paní učitelka hned ve dveřích zastavila s výrazem člověka, který právě odhalil mezinárodní...
Všichni si myslí, že jsem silná máma. Neví, že bez léků sotva vstanu z postele
- Anonymní
- 24.10.26
- 481
Když mě potkáte na ulici, nejspíš by vás nenapadlo, že se léčím s depresí. Vodím děti do školky, nakupuji, vařím, chodím do práce a na zprávy od kamarádek odpovídám smajlíkem. Když se mě někdo...
Narodila jsem se jako nechtěné dítě. Teď jsem jediná, kdo se o rodiče stará
- Anonymní
- 24.10.26
- 3604
Některé děti vyrůstají s pocitem, že jsou pro své rodiče tím největším štěstím. Já jsem od dětství cítila pravý opak. Máma mi nikdy nemusela přímo říct, že mě nechtěla. Poznávala jsem to z jejích...
Přišli jsme o byt kvůli změně času. Teď nás změna čeká znovu. Kdy už to skončí?
- Anonymní
- 23.10.26
- 5080
Je to přibližně půl roku, co nás posouvání času stálo smlouvu na byt. Přijeli jsme pozdě a nabídka nám tak utekla mezi prsty. Frustraci ze změny času už pociťuji znovu, čím blíž to je, tím víc jsem...
Nemůžete žít ve 2+kk, kritizuje mě moje matka. Sama nás vychovávala v garsonce
- Anonymní
- 23.10.26
- 1274
Situace s bydlením není v posledních letech vícečlenným rodinám zrovna nakloněná. Protože platy nám s manželem za posledních deset let příliš nepovyrostly, zůstali jsme se dvěma dětmi v našem...
Přítel toužil po sexu na hřbitově. Jednou jsem mu vyhověla a takhle to dopadlo
- Anonymní
- 23.10.26
- 1784
Mirek je kluk, se kterým se fakt nenudím. Má rád extrémní věci a pořád vymýšlí něco nového. Občas je to až trochu za hranou. Je nám oběma 22 let, jsme mladí, tak proč si neužívat. Někdy řeknu ne,...
Jsem naprogramovaná vstávat za světla. Ta ranní tma mě ničí
- Anonymní
- 23.10.26
- 704
Vůbec se nedivím, že na podzim lidé trpí víc depresemi. Jakmile totiž člověku zazvoní budík a venku je stále tma, je to jako rána palicí. Já jsem aktuálně na vrcholu těchto stavů a každé ráno...
Cizí lidé v naší posteli? Manžel zuřil, když jsem mu navrhla dovolenou zadarmo
- Anonymní
- 23.10.26
- 844
Chtěla jsem dětem dopřát pořádnou dovolenou, aniž bychom za ni utratili všechny úspory. Když jsem ale navrhla výměnu domu s někým z druhého konce světa, manžel se na mě podíval, jako bych se...
K doktorce jsem vyrazila až ve chvíli, kdy to bylo fakt na ATB. Prostě občas je těžké poznat, kdy si dítko vymýšlí a kdy to myslí vážně. Budiž mu to poučením, že si nemá bolení vymýšlet, protože až ho bude opravdu bolet, zase by mu nikdo nemusel věřit 
Když máme něco, co mu šmakuje, tak sní pět knedlíků a ani nemrkne. A pak, když je nějaké méně oblíbené jídlo, sní jeden knedlík a začne, že ho bolí bříško a nemůže už papat.
Když se jí udělalo líp, měla jsem s ní „vážný“ rozhovor (bylo jí 5 let) a vysvětlila jí, rozdíl mezi bolavým bříškem opravdu a bolavým bříškem jako, protože se bojí sama v posteli nebo se jí stýská nebo nechce spát atd…vysvětlila jsem jí, že potřebuju znát pravdu…že se NEBUDU zlobit, když mi řekne, že se jí stýská, než aby lhala, že jí něco bolí…dala jsem k dobru pár příkladů ze života, kdy lhaní vedlo k průšvihu ( např. zbytečné volání rychlé záchranné služby, hra na tonoucího a volání o pomoc i když se nic nestalo a to, jak ostatní pak takovým lidem nic nevěří a když se jim opravdu něco stane, tak si všichni myslí, že zase lžou a dělají si srandu) Dceři bylo 5…pochopila to velmi dobře…a při příštím nočním bolení stačilo se zeptat: A opravdu tě bolí bříško nebo je to něco jiného? A v 90% to byl stesk…pomazlit a bylo dobře…
vedlo to někoho vůbec k zamyšlení? 
a to čůrání a žízen je normální…já taky, dkyž nemůžu usnout, tak furt běhám na záchod nebo mám žízen 
a s tím jídlem…jeslti po těch dětech nechceme víc, než sami po sobě…buchtiček se šódó můžu sníst tunu..teda hlavně toho šodó 
to ja jsem..ovsem nikdy na takove ty gymove medvidky apod…coz zas nepochopila babicka, ktera mi je obcas prinesla pro chut jeste kdyz sem delala vysokou 
