štěstíčka mají 17 týdnu
- Rodičovství
- martinav
- 18.01.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky, Tak jsem měla v pátek vážný rozhovor se svým synem :) Vysvětlovala jsem mu, že je štěstí, že nemáme doma žádné koníčky, protože kdyby je pásl náš chlapeček, tak by se mo nenajedli a měli by hlad. Matýsek se tomu moc smál, Petr taky, ale po otočení na bříško zas ten samý scénář. 2x heknutí, že je to jako fuška, hlava padá dolu, Matýsek se připlácne obličejem na plenku a začne tzv. žalovat (neboť se chudáček trošku dusí), takže ho jdu otočit zpátky.... No, zato se na sebe staršně směje do zrcadla, asi se mu hrozně líbí ten chlapeček sympaťák v mámině náruči :))
Pořád nám krásně slintá a prská, musim ho neustále utírat a občas i převlíknout. No hlavně že ho to baví, je to pro něj strašná sranda, hlavně když se pak „zlobim“. Taky se naučil bezva věc, a to stočit si v postýlce nožky na stranu, občas mu uvíézne mezi příčkama a já ho pak musím vysvobozovat. No v noci spinká v cestovní, tam se mu to naštěstí nestane (v té cestovní máme normální zdrav. matraci).
Se spinkáním je to malinko lepší, ale od půlnoci mě ta moje potvůrka stejně budí po 2 hodinách. No, už jsem si zvykla a připadám si báječně vyspaně, aspoň se můžu uklidňovat, že hotší to (snad!!!) už nebude a že mě čekají i lepší zítřky
Tedy noci!!!
Jo, byli jsme prvně plavat, jen v takové té vaničce, Máťa byl děsněj hrdina a nechal se, abych ho tam já i instruktorka ráchala. Půjdem ještě párkrát a pak plánuju větší bazenek. Od půl roku. Já vím, že bych tohle mohla dělat i sama a zadarmo (tedy za vodu
v naší vaně, ale já jsem si taková jistější, když se mnou je někdo zlušený a poradí různý fígle, hmaty, něco o vývoji miminka, pokecám s mamkama, okouknu jiný dětičky a Matěj se dostaně do jiného prostředí. Taky potom krááásně spinkal, to plavání máme přes ulici, usnul už tam a spinkal ještě doma 2 hodiny, ani ho nevzbudilo vysypání z babyvaku a svlíkání. Příště si musím vzít foťák (on bude určitě jako na potvoru řvát).
V pátek jsme vyrazili všichni na hory, já procházkovat, Petr lyžovat (už byl celej nervózní, že ještě tuhle sezonu nebyl). Bylo to všechno jedním slovem SUPEEER. Nakonec jsem si i zalyžovala společně s Petrem, Matýsek spinkal v kočárku u vleku, kde nám ho vždycky někdo hodný z oddílu (jezdíme do Krkonoš, Petr je člen lyžařského oddílu, který tam má vlastní chatu ? trochu polní podmínky, ale zase jsou tam samí dobří lidé
pohlídal a pohoupal. Máťovi se tam strašně líbilo, pořád rozdával úsměvy a snad tam krom neděle při odjezdu ani nezaplakal. Jsem hrozně ráda, že se i když máme miminko, tak se dá podnikat spousta dobrodrůža. No a že to s tím miminkem dobrodružnější je
. Ještě jsme narychlo koupili na střechu takový ten autobox, abychom se vůbec zabalili. Kočár, postýlka, lyže, přeskáče...... Chtělo by to jiný auto (Jindro, trochu vám závidím
. Takže doufam, že brzy vyrazíme zase, když už jsme si „zvětšili“ zavazadlové prostory.
Deníček má trochu zpoždění, ač jsem ho chtěla poslat z Krkonoš (a i by byl čas, páč tam přes den Máťa krááásně spinkal), tak se nakonec nepovedlo, protože jsme sebou nebrali notebook. Měli jsme tolik tolik krámů, že jsem byla vděčná za každou maličkost, co jsme mohla oželet a nechat doma. Když si vzpomenu, co jsme sebou tahávala ještě jako bezmatýsková za zbytečnosti......
Tak holky, mějte se, pozdravujte miminka, piště, já utíkám vybalovat (moje velmi neoblíbená činnost)
Ahoooooooj
Martina a Matěj
Přečtěte si také
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 10832
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 1422
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 1585
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 1410
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 886
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 2890
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 4707
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 2841
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 1880
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 1766
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...