V bříšku bylo líp
- Porod
- bara 1
- 15.07.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nastal den D a pořád se nic nedělo. Nemít 22 kg navrch, ani nevím, že mě za chvíli čekal porod...
Termín byl daný podle MS 18.6.2013 a UTZ 21.6.2013. 20.6.2013 jsem šla na kontrolu na gyndu, byla to poslední kontrola, abych se dozvěděla, jak jsem pokročila. U gyndy to bylo jasné, otevřená na půl prstu a stále se nic neděje. Doktorka mě předala do rukou porodnice a já se měla dostavit na natáčení za dva dny.
Přišla jsem tedy do porodnice, kde ozvy byly v pořádku a stále se nic nedělo. Nabídli mi vyvolání, odmítla jsem. Za další dva dny se to opakovalo, znovu jsem odmítla. Třetí termín natáčení zněl jasně: není na co čekat, 27.6.2013 nástup i s věcma na vyvolání. Měla jsem strach a nevěděla, co mě čeká. Ten den se jim už natáčení nelíbilo a rozhodli se, že mě vyvolají okamžitě. Zavedli tabletku, taťka se oblíknul a já čekala na sále, co se bude dít. NEDĚLO SE NIC…taťku poslali domů, mě převezli na pokoj. V noci jsem chytla křížové bolesti, a tak mi sestřička píchla injekci.
Ráno vše začalo na novo. V osm už mi dávali zase tabletku a já slyšela, jak tam ženský roděj o sto šest. Začaly se dostavovat křížové bolesti, a tak se volal taťka a dali mi injkci na utlumení. Poté jsem byla jak zdrogovaná a bylo mi fajn. A pak to začalo…bolesti jako hrom a já jsem nevylezla ze sprchy. Šílené bolesti byly k nevydržení a já měla potřebu tlačit. Myslela jsem, že je to nekonečný, ale sestřička řekla, že už to půjde.
Zavolala dr a šlo se tlačit. Pavlínka se nám narodila 28.6.2013 v 16:25 hodin. Byl to krásný a ulevující pocit. Převezli mě na šestinadělí a holčičku mi nedali. Za chvíli přišli dr s tím, že malá měla neprůchozí střeva a že se uvidí, co s ní. Nechali si jí na noc, že mi jí dají ráno na kojení. Ráno nikdo nikde, šla jsem si teda zaťukat, co se děje. Že malá jim problinkala celý večer. Naštěstí se to umoudřilo a odpoledne mi jí donesli, dokonce i střívka nakonec v pořádku.
Co se dělo pak, nepřeju žádné mamince! Miminko stále plakalo a já už nevěděla proč, stále opakovali „Musíte kojit!“ Kojila jsem o sto šest, malá se pouštěla. Na večer měla plný nosánek,, a tak jsem zazvonila na sestřičku, jestli mi pomůže jí ho vyčistit, že se pouští od prsa, protože nemůže dýchat. Zlá sestřička narvala Pavlínce vatovou tyčinku, až jí tekla krev. Pak mi řekla „Ukažte jak kojíte.“ Tak jsem jí to ukázala a ona malou chytla a tak mi jí drtila k prsu, že řvala jako tur a ještě se poblinkala. Malou mi vzala s tím, že je to hrozné dítě. Říkala jsem „Dejte mi jí.“ Tak mi jí dala a práskla dveřma.
Moje hormony udělali hodně, probrečela jsem celý večer, přestala jíst a bála se miminka. Malá stále brečela celou noc a pak vlastně do doby, než jsme jeli domů.
V den, kdy jsme měli jet, říkám sestříčkám, že malá má hlad, že jí prostě moje mléko nestačí a až ten den mi pro ní trošku daly. Pavlínka šla hodně s váhou dolů a nás nechtěli pustit. Já bych tam nevydržela ani o minutu déle a tak jsem opustila nemocnici i přes tohle riziko.
Doma jsem samozřejmě nejedla a byla vystresovaná a přišla o mlíko. Malá Pavlínka na tom je daleko lépe, má teda umělé mléko a trápí jí zácpa, ale jinak je to 100 % lepší než v porodnici.
Moje malá Pavlínka je to nekrásnější, co mě potkalo. Jen mě mrzí, jak přišla na svět a jak zažila už tolik zla a hrubého zacházení. Teď jí dáváme tolik lásky, co to jde!
Chci poděkovat holkám na eMiminu za podporu. A všem maminkám, co se chystají rodit, přeji hodně sil. Nebojte se porodu, já jsem největší posera a přežila jsem.
Bohužel píši deníček v rychlosti, protože malá není moc spavá:)
Přečtěte si také
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 240
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 194
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 187
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 344
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 255
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 2598
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1291
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 2764
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 7041
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 2928
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...