V bříšku bylo líp
- Porod
- bara 1
- 15.07.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nastal den D a pořád se nic nedělo. Nemít 22 kg navrch, ani nevím, že mě za chvíli čekal porod...
Termín byl daný podle MS 18.6.2013 a UTZ 21.6.2013. 20.6.2013 jsem šla na kontrolu na gyndu, byla to poslední kontrola, abych se dozvěděla, jak jsem pokročila. U gyndy to bylo jasné, otevřená na půl prstu a stále se nic neděje. Doktorka mě předala do rukou porodnice a já se měla dostavit na natáčení za dva dny.
Přišla jsem tedy do porodnice, kde ozvy byly v pořádku a stále se nic nedělo. Nabídli mi vyvolání, odmítla jsem. Za další dva dny se to opakovalo, znovu jsem odmítla. Třetí termín natáčení zněl jasně: není na co čekat, 27.6.2013 nástup i s věcma na vyvolání. Měla jsem strach a nevěděla, co mě čeká. Ten den se jim už natáčení nelíbilo a rozhodli se, že mě vyvolají okamžitě. Zavedli tabletku, taťka se oblíknul a já čekala na sále, co se bude dít. NEDĚLO SE NIC…taťku poslali domů, mě převezli na pokoj. V noci jsem chytla křížové bolesti, a tak mi sestřička píchla injekci.
Ráno vše začalo na novo. V osm už mi dávali zase tabletku a já slyšela, jak tam ženský roděj o sto šest. Začaly se dostavovat křížové bolesti, a tak se volal taťka a dali mi injkci na utlumení. Poté jsem byla jak zdrogovaná a bylo mi fajn. A pak to začalo…bolesti jako hrom a já jsem nevylezla ze sprchy. Šílené bolesti byly k nevydržení a já měla potřebu tlačit. Myslela jsem, že je to nekonečný, ale sestřička řekla, že už to půjde.
Zavolala dr a šlo se tlačit. Pavlínka se nám narodila 28.6.2013 v 16:25 hodin. Byl to krásný a ulevující pocit. Převezli mě na šestinadělí a holčičku mi nedali. Za chvíli přišli dr s tím, že malá měla neprůchozí střeva a že se uvidí, co s ní. Nechali si jí na noc, že mi jí dají ráno na kojení. Ráno nikdo nikde, šla jsem si teda zaťukat, co se děje. Že malá jim problinkala celý večer. Naštěstí se to umoudřilo a odpoledne mi jí donesli, dokonce i střívka nakonec v pořádku.
Co se dělo pak, nepřeju žádné mamince! Miminko stále plakalo a já už nevěděla proč, stále opakovali „Musíte kojit!“ Kojila jsem o sto šest, malá se pouštěla. Na večer měla plný nosánek,, a tak jsem zazvonila na sestřičku, jestli mi pomůže jí ho vyčistit, že se pouští od prsa, protože nemůže dýchat. Zlá sestřička narvala Pavlínce vatovou tyčinku, až jí tekla krev. Pak mi řekla „Ukažte jak kojíte.“ Tak jsem jí to ukázala a ona malou chytla a tak mi jí drtila k prsu, že řvala jako tur a ještě se poblinkala. Malou mi vzala s tím, že je to hrozné dítě. Říkala jsem „Dejte mi jí.“ Tak mi jí dala a práskla dveřma.
Moje hormony udělali hodně, probrečela jsem celý večer, přestala jíst a bála se miminka. Malá stále brečela celou noc a pak vlastně do doby, než jsme jeli domů.
V den, kdy jsme měli jet, říkám sestříčkám, že malá má hlad, že jí prostě moje mléko nestačí a až ten den mi pro ní trošku daly. Pavlínka šla hodně s váhou dolů a nás nechtěli pustit. Já bych tam nevydržela ani o minutu déle a tak jsem opustila nemocnici i přes tohle riziko.
Doma jsem samozřejmě nejedla a byla vystresovaná a přišla o mlíko. Malá Pavlínka na tom je daleko lépe, má teda umělé mléko a trápí jí zácpa, ale jinak je to 100 % lepší než v porodnici.
Moje malá Pavlínka je to nekrásnější, co mě potkalo. Jen mě mrzí, jak přišla na svět a jak zažila už tolik zla a hrubého zacházení. Teď jí dáváme tolik lásky, co to jde!
Chci poděkovat holkám na eMiminu za podporu. A všem maminkám, co se chystají rodit, přeji hodně sil. Nebojte se porodu, já jsem největší posera a přežila jsem.
Bohužel píši deníček v rychlosti, protože malá není moc spavá:)
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 411
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 330
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 664
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 457
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 234
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1939
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1175
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2134
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 875
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 525
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?