Vajo - 16. týden - Zážitky v cest
- Těhotenství
- vajo
- 13.07.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj všechny těhulky, snažilky i všichni ostatní, je to už dost dlouho, co jsme se s vajem neozvali (teď nevím jaké i/y protože zatím nám není jasné zda je vajo on či ona) a musím říct, že se mi po Vás moc stýskalo. Vrátili jsme se šťastně v sobotu a než jsem se dostala k napsání další části deníčku, snažila jsem se přelouskat deníčky napsané za posledních 14 dní byla to pěkná fuška O:). Ale vezmu to hezky od začátku.
Let do Istanbulu proběhl bez problému i servis v ČSA se vylepšil a ochotní stevardi mě zásobovali na požádání vodou, což mělo za následek dvojitou návštěvu na WC, ale pro vajo jsem udělala snad nejlépe - zahltila jsem ho tekutinami. Když jsme přilétli polil nás pot, díky místním 35 C a té vlhkosti. Můj manžel ač turek to počasí snášel ještě hůř než já.
Rodiče byli cely bez sebe, že nás zase vidí a maminka se snažila nám navařit co nejvíce tureckých dobrot, abychom si odvezli nějaké to kilečko navíc. První tři dny po příjezdu jsme prochodily obchody a firmy od kterých chceme brát podzimní kolekci. Manžel se chystá opět s naší paní vedoucí asi za měsíc do Istanbulu na výběr podzimní kolekce do našich obchodů. Musím říct, že to běhání po obchodech nás dost zmohlo, především mě a vajo a tak jsem vzala s povděkem víkendový výlet na vesnici kousek od černého moře, kde mají manželovi rodiče chatu (malý domek) se zahradou. Bohužel jsem byla částečně vláčená po příbuzenstvu a i když jsem seznam velice eliminovala, tak sobota byla celá zabitá.
V neděli jsme se vraceli zpět a navštívili jsme ještě pár přátel. Na Istanbulu je asi nejhezčí posezení v čajovně nebo v restauraci u Bosporu a sledování proplouvajících lodí - to jsme si samozřejmě taky nenechali ujít, ale cestování autem v tom vedru a zácpě je naprosté utrpení ! Poslední týden jsme strávili u moře tedy přesněji 3,5 dne + 1 den cesta. Cesta byla úmorná, ale moře úžasné a blankytné. Jeli jsme na turecký ostrov Bozcaada v Egejském moři. Je to naprosto úžasné místo a to hned z několika důvodů. Nejedná se o turistické místo, přestože je to jedno z nejmalebnějších míst v Turecku. Místní se brání turistickému ruchu a tak není povoleno stavět zde velké hotely a na ostrově člověk najde jen menší hotýlky a penziony. Na ostrov jezdí menší trajekt pouze 4 x za den a díky tomu se na ostrov nedostane moc lidí. Jezdí sem většinou turci nebo fajnšmekři. Pro cizince je to trochu komplikované a z ruky, protože sem nejezdí přímý autobus a autem je cesta z Istanbulu dlouhá 400 km. Lidé na ostrově žijí hlavně z produkce vína. Takže jak jsem již uvedla, málo turistů, prázdné pláže.
Na té naší vyhlídnuté pláži jsme byli jen my dva a celý den okolo neprošla ani noha. A takových pláží a plážiček je tam spousta. Moře blankytně modré a spousta ryb, takže jsme si užili i šnorchlování. Ubytování úžasné, jelikož jezdíme již poněkolikáté k jedné paní, která žila 30 let v Německu a na důchod si zařídila na ostrově penzion. Má dům asi 150 let starý, celý zařízený starožitnostmi i pokoje pro hosty. Na zahrádce s přístavkem má velký stůl u kterého se scházejí hosté a mohou jíst, pít a povídat si dosyta. V domě panuje domácká atmosféra a po návratu z pláže na nás vždy čekal čaj, ovoce nebo dobrý koláč a k večeru sklenka vína. Tyto drobnosti, jak je nazývá paní domu jsou již v ceně, nebo spíše jsou zdarma pro její hosty.
Cena se snídaní pro dvě osoby je totiž 1.200,– Kč. A to snídaně obsahuje kromě obvyklých dobrot asi 15 druhů domácích marmelád (např. rajčatová - naprosto úžasná). Zapomněla jsem i na večeři a před cestou i oběd, který jsme dostali nádavkem - zkrátka jako u maminky. Takže dovolenou jsme si opravdu užili. Po návratu do Istanbulu jsme už začali přemýšlet, co vše na nás doma čeká a co je nutné zařídit a přenesly jsme se myšlenkami už domů.
A tak hned po příjezdu jsme se vrhli na vše potřebné - účetnictví, slevy v obchodech, nákup ještě nějakého zboží a tak jsem se k napsání deníčku dostala až nyní. Ještě jsem stihla v mezičase udělat nějaké ty marmelády na zimu - mňam. Zapomněla jsem na ještě jednu maličkost z cesty. Manželova maminka nám domů nabalila plno zdravé turecké zeleniny (okurky, cukety, fazole, papriky..), když jsem se snažila trochu vzpouzet, že u nás máme taky všechno, tak mi manžel vysvětlil, že by maminka byla smutná a tak jsme dobalili třetí tašku jídlem a vyrazili jsme. Samozřejmě nás na našich hranicích zastavila celní kontrola a chtěli vidět, co vezeme a když jsem na ně vytáhla okurek, tak se od srdce zasmáli.
Vajo je zatím hodný brouček, pomalu začínám cítit večer sem tam chvění nebo šimrání , takže snad brzo budou i nějaké ty kopanečky. U brusinky se to pěkně rozkopalo, tak doufám, že se taky brzo přidáme. V pátek jsem byla u paní doktorky na AFP, tak snad vše dopadne dobře a nebudou nás honit na amnio. Taky mi už krejčovským metrem změřila dělohu a mám ji už hezkých 14 cm.
To bylo pro dnešek vše a pro příště se napravím a napíšu za týden nový deníček. Moc Vás všechny zdravíme, mějte se moc krásně a hýčkejte své pupíky, snažilkám přeji brzké II.
Eva + vajo, 15+5
Přečtěte si také
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 1678
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 3174
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 1625
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 961
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 929
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 2366
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Synovec mi utýral křečka a tchyně se smála. Prý to byla jenom klukovina
- Anonymní
- 12.07.26
- 1719
Jdu si pro radu, protože u nás doma proběhla šílená scéna a manžel mi tvrdí, že jsem přecitlivělá. Moje sedmiletá dcera dostala k narozeninám vytouženého křečka. Starala se o něj jako o miminko,...
Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party
- Anonymní
- 12.07.26
- 1256
Asi potřebuju slyšet, že nejsem blázen, protože moje okolí mě tak momentálně bere. Mám tříletého syna a stále ho kojím. Než mě začnete odsuzovat – nekojím ho na veřejnosti, je to naše ranní a...
Chtěl jsem, aby žena měla ráda moji matku. Nakonec se ale obě spikly proti mně
- Anonymní
- 12.07.26
- 1011
Když jsem si bral svou ženu, měl jsem jediné přání. Aby si rozuměla s mojí maminkou. Celý život jsem poslouchal historky o zlých tchyních a rozhádaných rodinách, a tak jsem si říkal, že u nás to...
Chlapeček s poruchou chování si ve školce oblíbil mou dceru. Jeho láska ale bolí
- Anonymní
- 12.07.26
- 1187
Jsem docela ráda, že je konec školky, alespoň na pár týdnů. Od září to ale asi začne nanovo. Chtěla jsem dát dceru do jiné třídy, jenže ona nechce. Bohužel je v té její chlapeček s poruchou...