Vrabčákovy čertoviny - březen

No a protože je jaro, tak jsme odložili zimní botičky (stejně už mi jsou malé) a jeli jsme na Zbraslav koupit nové. Moc príííma zážitek. Tatínek nesl v klokance Haničku, mamka mě vedla za ruku podle zaparkovaných aut, já je oplácával, mamka mě táhla dál, já se vztekal … V krámě než se vůbec nadechli jsem strhal z regálů polovinu bot, naštěstí je to ale prodejna botiček jenom pro děti a moc hodná paní prodavačka tam měla hračky, takže jsem si to krásně užil. Pak mi mamka zula boty a zkoušela mi ty nové a pak je sundala a chtěla mi zkusit jiné a já jí utekl a běhal tam jen v ponožkách, chichi. Nakonec mi mamka ze všech těch botiček koupila ty co mi zkoušela hned jako první a k tomu ještě nové bačkůrky. Cestou zpátky k autu mě máma radši nesla na koni, protože jsem se vrhal do vozovky a chtěl vyzkoušet oplácání jedoucího auta a to mi nechtěla povolit, prý by mě zajelo nebo nějaký takový nesmysl říkala.

Se stejnou radostí pobíhám u babičky po zahradě, mamka říká, že jsem jak utržený ze řetězu. Nejradši ze všeho se chodím dívat na slepičky, kterým říkám ?dák? (protože kokoko dák), dokonce při každé cestě z procházky se musíme na dák podívat - jak se blížíme k domovu, začnu křičet dák a pokud se mnou rodiče míří jinam než ke slepičkám, začnu se šíleně vztekat a to jim prý za to nestojí, chichi. No prostě u babičky na zahradě jsem ve svém živlu! Tedy já jsem moc spokojený i u nás na zahradě a prý mi tam k svátku přibyde ještě překvapení, tak jsem zvědavý. Jinak venku trénuju chůzi po schodech a když chci, docela mi to jde (tedy za ruku s někým). Jen schody u nás doma musím pořád zdolávat stylem hafík, protože jsou moc vysoké. Jednou jsem jich dokonce pár sjel po bradě, to když jsem sestupoval s hračkama v ruce a trošku mi to podjelo, ale jinak je zvládám celkem bezpečně.

Pak k nám zase jednou v sobotu přišli babička s dědou a teta vzala kytaru a táta foukací harmoniku a hráli jsme no a já jsem taky vzal harmoničku co mi tatínek dal a sedl jsem si mu na klín a celou písničku jsem statečně odfoukal s ním. Měl jsem trošku prodlouženou večerku a ráno jsme s taťkou spinkali do půl desáté, což měl táta radost, protože většinou spím déle jen když jsme ráno s mamkou sami a o víkendu se budím pěkně v 7 a dřív, chichi.

Teď bych chtěl zase jednou napsat víc o tom, jak papám.
Ze lžičky a vidličky mi to samotnému ještě moc nejde, protože mi to pořád padá (spíš mamka na to nemá nervy), ale ručičkama se láduju nádherně. Akorát mi vadí, když mám tlapky moc opatlané, takže pak je strčím mamce na utření (už mi je odmítá olizovat), abych je vzápětí opět ponořil do jídla ) A piju jen z lahve a to mi ji ještě musí někdo držet. Ne že bych to sám neuměl, ale nechci. Hrneček s hubičkou bojkotuju a ze skleničky si umím cucnout, ale prý piju jak slepička. Pamatujete, jak mi mamka někdy před rokem pořád nemohla láhev vnutit? Tak když už jsem ji nakonec přijal, tak si ji zase hned tak vzít nenechám.

A k mému jídelníčku: ráno (mezi 8 a 9 hod.) jídám obvykle jogurt nebo pribináček a piškotky. Dřív jsem si je máčel do kakaa (pozor, kakao je pro mě zakázané slovo, protože mi něco podobného připomíná a tak řeknu e-e a mamka mě strčí na nočník), ale poslední dobou mi přestalo chutnat, takže si je většinou sám naházím do jogurtu a mamka mě pak krmí. To mě takhle jednou po:,–(ila do židličky a dala mi piškoty, že si je zatím namočím do kakaa a ještě něco dělala, jenže já je do kakaa vyklepl všechny najednou a pak slyší takové plesk, plesk, plesk ? hehe, pěkně nacucané jsem je naházel na koberec ) A ještě ke snídani musím ochutnat, co jí mamka (většinou rohlík s něčím ? zajímavé, když totéž naservíruje i mně, tak to nechci).
Pak máme okolo 12 oběd a máme s mamkou jen polívku s rohlíkovýma křupinkama. Mamka vaří normální polívky jako hráškovou, bramborovou, brokolicovou, nudličkovou … a sobě je dokoření až na talíři. Já si opět musím sám naházet křupinky a pak je lovím ručičkou, případně i něco dalšího, co v polívce plave (miluju hrášek) a mamka mě krmí lžičkou. Po obědě jdu spinkat a vylohním láhev čaje.
Po spinkání je svačinka ? většinou ovoce (banán, kiwi, pomeranč s piškotkama, jablíčko atd. a různé kombinace). Jelikož mám zatím jen 8 předních zubů a první dvě stoličky a to ještě ne úplně vyklubané (celkem 10 zubů, tj. jsem v polovině ) , tak nemám jak kousat, tudíž pořádně nekoušu. Takže když dostanu papání do ruky, to co je měkké (banán) rozpatlám a to co je tvrdé (jablíčko) nakoušu a polykám celé a pak to i celé kakám. Tudíž mi to mamka nejradši nastrouhá a krmí mě lžičkou. Na procházce ještě třeba zdlábnu sušenky nebo rohlík nebo tak.
Večeři papáme všichni společně u stolu a pokud to jde, mám totéž co naši (nebo mi mamka udělá něco náhradního). Dřív jsem jídával kaši, ale to už dlouho neplatí, protože sladké prostě večer nechci. Papám ze svého talířku ručičkama a mamka mě krmí lžičkou nebo vidličkou. Nejradši mám zeleninku a to hlavně tu zelenou ? okurky (po těch bych se utloukl), kterým říkám ku-ch-chr, a hrášek (go-ch-chr), ale rád mám třeba i brokolici a zelené fazolky a koneckonců snesu i rajčátko nebo v polívce mrkev. Takže nejdřív sním zeleninu, v případě okurky sním dále máminy a tátovy okurky a když už žádná není v dohledu, papám masíčko. To mi taky moc chutná a říkám u toho mňam, mňam. Na závěr spapám třeba i bramboru nebo rýži nebo co zrovna máme, jen mi moc nejedou knedlíky. Ale hrášek fakt miluju a tak mi ho mamka poslední dobou dává do všeho. Tak možná bych i tu kaši snědl, kdyby v ní byl hrášek ) Když hezky papám, tak mi dá mamka cucnout piva a to dělám hm-ááá jak mi to chutná, až se všichni válí smíchy.
Za den vypiju jednu až tři láhve čaje nebo ředěnýho Kubíka, jak kdy.
No a před spaním mám v postýlce láhev sunaru a to je všechno.

Jinak mamka říká, že ji pěkně sekýruju ? třeba když dopiju láhev, tak řeknu: brmbrm něni, máma ťap ťap a ukážu prázdnou láhví do kuchyně, takže i hlupák by se dovtípil, že mi má máma dojít lahvičku naplnit ) A taky na papání musím mít bryndáček a hned jak sedím v židličce, tak křičím ?bibi, bibi? a bez něj jíst nechci (nebo obráceně, když už jíst nechci, tak si bibi nemilosrdně servu).

Teď mám zamilovanou malou plyšovou kočičku, bez který nedám ani ránu. Někdy si ji k papání vezmu s sebou a taky ji krmím a dělám za ni ňam, ňam. Chodí se mnou i na nočník a dnes jsem ji vymáchal v záchodě, hehe.

Jo a přátelé, naučil jsem se rozlišovat obsah nočníku! Jednou jsem vyrobil obrovskou hromadu a čmuchal u toho jak to smrdí a mamka říkala, že to je teda bomba, takže od té doby říkám e-e boba! Znamená to tedy něco mezi bomba a bobek a když byl v televizi Bob a Bobek, tak jsem slyšel bobek a hned jsem ho šel udělat! Během kakání neustále vstávám, abych mohl své dílo kontrolovat a náležitě komentovat, hehe.
Mamka mi teď začala na doma dávat hadrovou plínku, že jako když se počůrám a budu mokrý, tak si budu snáze říkat na nočník. Ale mně je to úplně jedno, takže je to stále stejné ? někdy si řeknu včas a někdy ne. Nejradši jsem, když na to za mě myslí máma a po:,–(í mě včas, pak se ochotně vyčůrám a stejně za to dostanu kokínko.

Babička mě naučila dělat prosím, prosím a mamce jsem to předvedl v plné parádě. Měla ve vlasech gumičku co vypadá trochu jak housenka a nechtěla mi ji půjčit, tak jsem udělal prosím prosím, no kdo by odolal, že? Tak jsem si s gumičkou chvíli hrál a pak jsem ji hodil do nočníku a vyčůral se na ni, chichi. Takhle jsem si ji půjčil několikrát a pak jsem mámě oznámil, že něni a od té doby ji nemůže najít. Tak si vzala jinou a ať prosím jak prosím, už mi ji nechce dát, ach jo.

Mamka dostala od nějaké tety pro Haničku růžové šatičky. Je na nich psáno věk 2-3 roky a tak se rozhodla, že mi je vyzkouší, aby věděla kdy jí budou! Navlíkla mě do nich (jsou mi skoro akorát) a já jsem utekl za skříň a táta místo aby mě bránil, tak mamce poradil, ať mě vyfotí. Fotku mám v albíčku, ale doufám, že už něco takového mamka nikdy neudělá.

Tak pa, čertík Jíra, 1 rok a 7 měsíců (skoro)

P.S: víte, jak se pozná ženská na mateřský? Když jí něco upadne, tak řekne BÁC!
P.S2: Haniččino povídání je v Brusinčatech 16.díl.