Všechno podruhé
- Porod
- smurfka
- 10.12.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem rodila podruhé a opět velice rychle.
Jelikož jsem děti vždy chtěla tak nějak věkově blízko u sebe, rozhodli jsem se pro druhé dítě. Opět se nám podařilo asi pátý měsíc snažení a my se těšili, co to tentokrát bude. Moc jsme si přáli holčičku a byli jsme moc šťastní, když nám ji potvrdili. Já teda jsem taková blbá povaha, takže jsem tomu nechtěla věřit, dokud jsem to neviděla na vlastní oči po porodu. 
) Opatrně jsem nakupovala do červena a tvrdila, že když tak bude chlapeček v růžovém, no. )
Musím ale říct, že těhotenství pro mě není vůbec žádný krásný stav, je to pro mě spíše stres, strach a nedočkavost. Druhé těhotenství navíc bylo pro mě horší tím, že jsem se musela doma starat o dvouletého darebáka, který chvíli neposedí, pořád se chce nosit a skákat po zádech. A také proto, že se nám v rodině stala ohledně těhotenství mé sestry špatná věc, takže jsem se opět bála až do konce a o žádném užívání nemohla být řeč.
Je fakt, že jsem asi měla štěstí - opět žádné nevolnosti, poslíčci, tvrdnutí, prostě žádné nepříjemné stránky těhotenství, takže bych mohla být šťastná, ale jak říkám, jsem ráda, že mám odrozeno a že se nám povedl páreček.
Myslela jsem, že druhé těhotenství půjde dítě ven dřív než to první, takže jsem popíjela maliník a semínko už od 30. tt, abych tomu když tak dopomohla. Ale jak se říká, dítě si samo určí, kdy je jeho čas a já jsem nakonec přenášela.
Doma už byla atmosféra fakt hustá, při každém zvednutí v noci na záchod byl chlap vzhůru a ptal se jestli už. Pokaždé když přišel z práce, tak první věta, jestli jsem ještě celá. Já už jsem taky byla nervní, už jsem to chtěla mít za sebou a ono furt nic. Chlap už si dělal srandu, že už ani na pivo nechodí, furt dobíjí mobil, aby byl na drátě, že už se mu i v práci smějí.
Na kontrole 40+3 byla malá opět hodně nahoře, já neotevřená, pořád se zátkou, prostě nenachystaná na nic. Doktorka už jízlivě prohlásila, že nechávají přenášet 10 dní a že se uvidíme příští týden, tak jsem ji pěkně poděkovala a naštvaně šla domů. Přes den mi ale začala odcházet hlenová zátka, tak jsem si říkala že aspoň něco.
Kolem třetí ráno mě začaly trochu bolet záda, ale tak nějak nic moc, nepravidelně. Navíc syn se rozhodl, že bude mít špatnou noc a skoro vůbec nespal, takže jsem ani nestihla nic vnímat a snažila jsem se uspat syna. Kolem 11. hodiny dopoledne mi začaly pravidelné kontrakce, opět hodně rychle za sebou, nějakých 8 minut a pořád se zkracovaly. Já skákala doma na baloně a chudák syn koukal už asi na desátou reprízu Mickeyho klubíku, protože jsem fakt neměla náladu si s ním hrát. )
Teď dojdeme k bodu, kdy mi manžel vyčítal, že si pořád nabíjí mobil, aby byl online. Takže jsem mu volala do práce a on samozřejmě mobil nebral. Po asi dvou hodinách už jsem byla fakt zoufalá. Zavolat sanitku nebyl problém, ale co se synem? Příbuzné tu nemáme, kamarádky daleko, tak co teď? O půl druhé mi konečně vzal mobil - že prý měli poradu a museli mít vypnuté zvonění, ale že jestli teda rodím? Neeee, asi mu volám třicetkrát do hodiny, jen tak ze srandy. )Tak že teda jede. No za čtvrt hodiny byl doma a jelo se do nemocnice. To jsme přijeli tak v 13:50.
Stihl se udělat jeden monitor a vypsat papíry s tím, že jsem přijela otevřená na 6cm. Ve dvě hodiny mě vzali na sál, ve dvě hodiny a pět minut mi praskli vodu a malá se narodila ve dvě hodiny a dvanáct minut. ) Takže téměř stejně rychlý průběh jako se synem. Nikolka teda byla trošku buřtíček, vylezla ven se třema bradama. ), takže porod byl pro mě těžší než ten první. Ale naštěstí mě teda dlouho netrápila, tak se to dalo přežít.
Druhý porod šel opět přes křížové bolesti, takže mám asi nadosmrti odrovnaná záda, ale maličká je hodná a spavá, tak mi všechno vynahrazuje. Už jsme doma snad všichni, tak teď už je jen správně vychovat…
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 2042
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 937
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 335
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 807
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 615
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 2931
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 2140
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1361
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 2783
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 1895
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Gratuluju k princezně. Kolik měla když se narodila? Je jí pěkný kousek.
lituji maminky, které rodí 24 hod a více…já měla první porod od přijmu v nemocnici po porod 5 hodin a říkala jsem si, že to bylo celkem rychlé takže super 
pobavilo 
