Z deníčku malého Vrabčáka - 35.týden

Tak se vám hlásím jako čerstvý osmiměsáček a už úplně uzdravený. Akorát jsem se bál, že budu muset napsat, že už nejsem kojeneček, ale úplně se to naštěstí nepodařilo, hehe. Takže jsem ráno kojenec, přes den lžičkovec a v noci odmítač a výjimečně (když je doma taťka a máma se schová) tak někdy taky lahvičkovec.

Tento týden si mě hodně brala babička, chodila se mnou s kočárkem na procházky, aby si mamka odpočinula. A já byl hodný chlapeček a zvědavě koukal z kočárku a vůbec neplakal. Vlastně jednou jo, to když se mi líbila pampeliška, ale babička mi ji nechtěla dát ochutnat :o) Babička mi taky koupila skvělou kšiltovku, škoda, že už je mi skoro malá. Pak mamka někde vyštrachala docela prima klobouček, ten mi je akorát, takže co je horko tak chodím (ehm lezu, vozím se) v kloboučku. Taky jsme byli hodně u dědy a babičky na zahradě. Tam se mi docela líbí, je tam spousta kytiček ke koukání a taky zvířátek. Třeba se mi hrozně líbí slepičky, volám na ně „heje“, akorát mamka mě tahá pryč, že hrozně smrděj :o) A taky kočička. Kdykoliv mě má máma na klíně, hned k nám kočička přijde a otírá se o mě a nechá se tahat za uši a drbat na kožíšku. Mamka říká, že si mě určitě pamatuje, protože když jsem byl loni v bříšku tak k mamce chodila a hrozně ráda se jí o to bříško otírala. Taky mě strejda vzal a ťapal se mnou po trávě, a to jsem se řehtal na celý kolo, no bodejť by ne, když po zemi lezla máma a bušila do ní a říkala ťapy ťap :o)))

Takže mamka rozhodla, že je vhodný čas na odstavení a že budu o víkendu celý den u babičky a až budu mít hlad, tak si vezmu z lahvičky. Tak mě v sobotu ráno máma naposledy nakojila, taťka mě naložil do kočárku, mamka tam ke mně naskládala papání, hračky a plínky a jel jsem k babičce. (Kdybyste viděli jak smutně koukal! Já teď do toho asi Jírovi polezu víc, takže v závorce píše máma, ať pořád nemusím psát pozn. mamky). Tam mě táta vyložil a odešel a já jsem začal bulet. Ale pak mě to přešlo, babička mě vzala do kočárku a jela se mnou nakupovat kytičky. A taky si se mnou hrály tety, teta Jitka mi dokonce půjčila všechny svý plyšáky, celou obrovskou tašku. Hehe, nejvíce se mi líbila kdákající slepička :o)) A pak jsem u babičky taky papal, jenže - jenom ze lžičky. Toho dudynu já prostě nemám rád, tak jsem spapal hezky celý jogurt a pak lžičkou ještě půl kelímku sunárku. Odpoledne za mnou přišel tatínek a to se mi tak ulevilo, že jsem se skoro rozplakal. Tatínek tam se mnou byl až do večera a pak jsme šli domů. Když mě mamka uviděla, tak jsem se usmál, že se zase rozplakala ona :o)) Po koupání se mamka zase schovala a tatínek mě zkoušel krmit kašičkou ze lžičky. Jenže já už byl unavený, tak jsem spapal jen maličko a pak už jsem plakal a tatínek mě dal spinkat. Za dvě hodiny jsem se vzbudil s hladíkem, tak mi tatínek ohřál zbytek sunaru v lahvičce a podržte se: všechno jsem to vypil a to přímo tím hnusným dudlíkem! Mamka pak šla ještě sunárek přidělat, ale hrozně jí to trvalo a já už pak nechtěl. V noci jsem se vzbudil jednou, ale máma s cecíkama nikde (spala jsem na gauči, aby mě neviděl a „necítil“), tak mi tatínek ohřál zase sunar, ale to jsem nechtěl, tak mě jen přebalil a pochoval a spinkal jsem krásně až do rána, kdy jsem zase vylemtal skoro deci sunaru. A tím jsem s lahvičkou skončil, chacha. V neděli jsem byl zase u babičky a zase papal jen lžičkou. Odpoledne se mnou šel tatínek na procházku, došli jsme až daaaleko do kempu u řeky, tam jsme si dali deku na zem do stínu a váleli se tam. Já jsem zblajznul jogurt, taťka se strejdou si dali pár piv. (Já jsem se celý den povalovala doma a vůbec na nic jsem se nezmohla. Kromě toho, že mě chytly záda a taky splín, že jsem celý den bez miminka, jsem chladila ztvrdlý nalitý bolavý prsa). Večer mi zkusila dát mamka kašičku z flašky, ale já spustil hrozný řev, takže se jí podařilo do mě nalejt tak sotva půl deci. A dali mě spinkat (s tím, že až se za chvíli vzbudí hlady, že mu teda dám z cecíku, protože už se ta bolest nedala vydržet). A já jsem usnul a vůbec jsem se nebudil, jenže mamka nemohla spát, jak měla ty cecíky bolavý, takže mě nakonec v 5 ráno vytáhla z postýlky, já jsem jí celkem ochotně celý prso vysosal a spokojeně spal až do devíti, kdy jsem vysosal i to druhý.

Tak a už jsem věděl, že maminčino mlíčko pořád je, takže od té doby žádná lahev. Přes den jsem se pořád na mámu sápal, ale vůbec mi mlíčko nedala. Taky jsem zlobil u jídla, ale nakonec jsem tak nějak něco spapal a něco vypil ze lžičky. A celý den jsme byli venku na zahradě. Pod slunečníkem jsme si roztáhli spacák a já se tam batolil jen v plínce a mamka se povalovala (na tohle jsem se tak těšila! škoda, že není celý rok květen). Mamka mě pořád patlala krémem, abych se nespálil, ale nevím proč, stejně jsme na sluníčku nebyli. (Tady bere za své moje předsevzetí, že nebudu dělat dětem to, co sama nesnáším. Já na sobě opalovací krém prostě nesnesu, takže jsem celý léto radši v triku a kraťasech a to co kouká, tak se tak nějak postupně opálí samo). Odpoledne nám hází na zahrádku stín náš domeček, takže je tam nádherný chládeček a moc příjemně.

Odpoledne jsme se stavili u paní doktorky pro výsledky z rozboru čůránek (všechno v pořádku) a mamka se ptala, jak se mnou s tím odstavením. No nakonec se dohodly tak, že úplně odstavit zatím asi ne, že zkusí nechat jen to ranní kojení a přes den ze lžičky. A podle mého jídelníčku mám snad tekutin dost, akorát nemáme chodit na procházky, když je tak vedro, ale být pěkně ve stínu a odpočívat, což my teda děláme. (Já jsem dostala radu míň pít, aby se mlíka tolik nedělalo, což v tom vedru zase není tak jednoduchý, taky se prý mám stáhnout, ale to zase nemůžu kvůli zádům, a prý když to ztvrdne tak ne chladit, ale odstříkat. Jenže to odstříkání hrozně bolí. Naštěstí když to ráno Jíra vysaje, tak je to až do druhýho rána úplně v pohodě, takže už je to lepší). Večer zkoušela mamka kaši z lahve, ale tentokrát jsem se vztekal a nevypil vůbec nic. Tak mě dala spinkat bez papání, že až se vzbudím hlady, tak to zkusí znova a v nejhorším nakojí (připadala jsem si jak krkavčí matka). Ale já zase vydržel spinkat skoro do pěti do rána, kdy jsem vycucnul jeden cecík a hned v šest druhý. (Tak nevím, to moje mlíko asi obsahuje nějaký probouzedlo, protože když ho Jíra nemá, tak spí mnohem líp. Takhle dlouho nevydržel spát ani nepamatuju, při kojení v podstatě nikdy). Naštěstí už jsem úplně uzdravený, takže jsem pohodový miminko, hezky si hraju, směju se a kňourám jen když jsem ospinkaný. A včera večer jsem dokonce spapal ze lžičky všechnu kašičku a spinkal až do půl šesté do rána! Akorát jsem v noci trošku cestoval, vzbudil jsem se s hlavou tam, kde mají být nožičky, a místo pod dekou jsem spal na ní, hehe. A ráno jsem zase vycucnul oba cecíky, ale musím konstatovat, že už to není, co to bývalo, moc mlíčka už tam nebylo, ach jo.

Udělal jsem ohromné pokroky v pohybování. Tak zaprvé už se konečně převalím i ze zad na bříško a to spolehlivě kdykoliv se mi zachce. To musím přitáhnout nožičky jakoby do klubíčka, švihnu sebou na bok a podepřu se ručičkama a už můžu zdrhat jako pejsek. Rychlostí blesku už dolezu kam chci, hrozně mě třeba zajímají nožičky od sušáku, akorát mamka se bojí, že to na mě spadne, tak mě tahá pryč. Taky už jsem dorazil až k mamce do kuchyně, no na ty delší vzdálenosti je to spíš rychlostí šnek, ale přece. Jenom ten korek v kuchyni je divnej, hrozně klouže a studí, takže jsem radši na koberci. Taky když mám o co se opřít už se pěkně zvednu. Třeba když u mě leží mamka na dece tak po ní vyšplhám, hezky se udržím na kolínkách, dokonce už jsem klečel na kolínkách se zadečkem na patách. To má výhodu, že mnohem líp držím stabilitu a došáhnu kam chci, sezení jen tak na zadečku mě moc nebaví. Když jsem u našich v posteli, tak se vydrápu na peřiňák, co mají za hlavou, a všechno co na něm je, stáhnu dolů, to je taky moc prima legranda. Nebo v kočárku dělám doslova psí kusy, zvedám se a mamka se bojí, že vypadnu, takže se ode mne nehne ani na krok a říká něco o kšírách. Mamka ale říká, že jsem šikulka, protože se zdokonaluju hezky logicky postupně a že tak za měsíc už bych si mohl stoupnout. Ale já tak velký ambice nemám, prostě až se mi to podaří tak se mi to podaří, nikam nespěchám, to lezení a zvedání na kolínka mi zatím docela stačí. Jo a už mám taky klec, taťka pořád neměl čas ji obrousit, ale bohužel děda čas měl, tak mu pomohl a už jsem v ohrádce. Nejdřív se mi v ní líbilo, ale pak jsem začal kňourat, ale možná to bylo tím, že jsem byl ospinkaný, tak vám napíšu příště, jak se nám osvědčila. Ale už jsem zjistil, že se po ní dá dobře šplhat, tak aspoň k něčemu to snad bude dobrý.

Představte si, mamka když mě posazovala do židličky a přisunula na mě stoleček, tak mi tam skřípla prstíček! Zrovna ten nejmenší malíček, tak jsem teda plakal, ale pak mi ho pofoukala a naštěstí to rychle přestalo bolet, tak jsem jí odpustil. Tak musíme dávat pozor, abych měl ručičky jinde, ale když já se hrozně rád držím zrovna v tom místě, kam se ten stoleček zasouvá.

V pondělí jdeme k paní doktorce na kapičky na lžičce a taky se budu měřit a vážit, tak vám za týden napíšu nové míry. Do té doby se mějte prima a užívejte si sluníčka.

Tak papa Jíra, pořád ještě trochu kojenec, předávající slovo mamce.

Co říct k tomu odstavování? Vůbec to není jednoduché. Když se dítě zabejčí, že prostě láhev nechce, je to těžké pořízení. Příští týden, kdy bude doma táta, budeme pokračovat metodou „mamka tu večer není a táta cecík nemá, takže láhev nebo lžička nebo nic“ a snad se zase povede ho párkrát donutit. Je to rozhodně náročné hlavně psychicky (mlíko je, ale dát mu ho nemůžu) a bez trvalejší pomoci se asi neobejdete. Pozor na ty prsa, rozhodně to nejde ze dne na den skončit, protože to šíííleně bolí. Nejlepší je kojení tlumit postupně (minulý týden jsem kojila tak 5× denně), postupně přejít na částečné, třeba jen ranní. Po včerejšku jsem ale povzbuzena, protože se nám podařilo přejít jen na těch 5 krmení za den: brzy ráno v posteli kojení, dopoledne když já snídám svačinka - jogurt, v poledne po spinkání zeleninka plus případně zbytek jogurtu, odpoledne svačinka ovoce a večer kašička. Jíra tedy pije jen ze lžičky, zkoušíme to z kapacího hrnečku a někdy se to trošku podaří, taky se mu snažím míchat tekutiny do jídla. Pokud by se to takto ustálilo a podařilo se nám ještě k tomu víc pít, tak budu spokojená, už teď se cítím mnohem líp, jsem vyspalá, tak ať to vydrží.

Musím konstatovat, že to odloučení nesl Jíra statečněji než já. Naštěstí mě milovaný tatínek dokáže plně nahradit, takže máme vyzkoušeno, že kdyby se s Drobečkem něco stalo a museli jsme do špitálu, přežijeme to. Tak doufám, že když jsme připraveni, tak se nic nestane a zvládnu celé těhotenství stejně dobře jako Jírovo. Ještě jsem vám minule zapomněla napsat, že už jsem dostala těhotenskou průkazku. Tak si jí musím pořádně prohlídnout, loni jsem o ni přišla z ničeho nic jak se Jíra náhle narodil, tak už ani nevím, co tam všechno bylo.

Ptala jsem se dětské doktorky na fluor, ale říkala mi, že už se od podávání upouští a v naší oblasti prý ho dětem nedávají vůbec. Až budeme solit tak máme používat fluoridovanou sůl, máme Jírovi čistit zoubky (to už zvládá sám, tedy když zrovna chce) a až budeme používat pastu na zuby, tak s fluorem. Má někdo taky takové zkušenosti?

Jiřina, Jíra a Drobeček

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Zuzuka
167
11.5.03 23:43

Ahoj holky a kluci,

to už jsem se nemohl dočkat, kdy ten Jíra napíše, byl jsem moc zvědavý, jak to dopadlo s tím hamáním. No, a jak tak koukám, tak tě, Jíro, skoro dostali. Ty naše mamky jsou takové radilky, že přeci jenom něco zafungovalo. Ale nic si z toho nedělej, určitě na tom vyděláš, protože budeš určitě dostávat samé dobrotky, abys na to mámino mlíčko zapomněl.
Já například jsem zjistil, že v poledne má pro mě mamka schovanou moc dobroučkou mrkvičku, a tak když mi náhodou chce vnutit nejdřív prsíčko, tak ho vůbec nechci.

Stále zdokonaluji své překulování. Někdy, když se mamka dívá a cvičí se mnou, tak si hraju na zpomalený film a dělám, jakože mi to nejde a zůstávám v takové mezipoloze, ale se zvednutou hlavičkou a pak se tedy milostivě překulím. Ale nejradši mám, když se mamka nedívá, to to tam vždycky lupnu a je mi úplně jedno, že pode mnou zůstal plyšák nebo se napůl zamotám do hrazdičky.

Musím opět pochválit fotečky Eden a Viki, vy teda holky umíte užívat života. A Jíro, ty trošku popožeň mamku, ať nám ukáže, jak teďka vypadáš, přeci už nejsi takové miminko, jako je na těch fotečkách. Když necháš mamku trochu odpočinout, tak jí nenápadně řekni, že může odpočívat i u počítače.

Dnes jsem měl na návštěvě jednoho kamaráda, taky budoucího pilůtka (ten to má teda spočítané úplně, protože jeho maminka lítá taky), je mu něco přes 10 měsíců, ale byl to hotový uragán. Nejvíc se mu líbilo krbové nářadí, ale nepochopím, proč měl popel na zadečku, stojan s Cdéčkama to tak nepřestál, velký plyšový tygr přišel o polovinu fousů a skleník se skleničkama to zvládl jentaktak. A to u nás byl jenom hodinu. Prostě moji milí rodiče zjistili, že byt je nepoužitelný, ale ani to neodradilo mého kamaráda tatínka od přesvědčení, že do ohrádky svého milovaného chlapečka strkat nebude. Už se těším, až mu naslintám do jeho leteckých sluchátek:-)

Co se týče mojí váhy, tak to není moc slavné, ale po setinkám přeci jenom přibírám. Včera ráno jsem pokořil hranici 7 kg, měl jsem 7,01 ?.huráááá. Přeci jenom na tu doktorku vyzrajem.

Mějte se hezky a přibírejte, ať jsou vaše mamky a doktorky spokojené.

Vojtíšek 5 m.

PS: Představte si, že při poslední kontrole na mě doktorka vytasila zase něco. Když se tedy spokojila s Vojtíškovým přírůstkem 20dkg za 14 dní, tak mi řekla, že mu tedy můžu dát jogurt. Když jsem se jí zeptala, jestli myslí ten z kravského mléka, tak se na mě podívala jak na blázna. Jsem možná trochu zblbnutá z těch rad tady kolem, ale myslím, že je na to trochu brzo, ne?
Pak jsem se ještě chtěla zeptat, jestli je opravdu možné, aby Vojtíšek poznal to polední jídlo a věděl, že má místo kojení dostat něco jiného? Tu mrkvičku dostal asi tak 3× obden a teď už 2× ji vyžadoval místo kojení.

PS2: Jiřinko, já jsem si chtěla vyžádat těhotenskou průkazku na příjmu do porodnice, ale řekli mi, že musí zůstat v kartě. Moc mě mrzí, že jsem si jí alespoň neofotila, tak na to mysli

Pa

Zuzka
Pa
Zuzka

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
12.5.03 03:39

No sláva všem Vrabčákům, Jíro, jsi pašák. A kdybys věděl, jaké obzory se před tebou otvírají! Těch mňamek, co tě čeká, já tě nechtěla moc přesvědčovat, ale znám mnohem lepšejší věci, než je mámino mlíko. Tak ty si si hrál s kočičkou? To mě dneska na vycházce nebavilo mít botičky, mnohem raději než na noze je držím za tkaničky a jak říká máma, chytám rybičky. Anebo ty tkaničky žmoulám, mňam. A když už jsem si sundala botičku, tak i ponožku a najednou přiběhl pejsek od tátovejch známejch a celou nožičku mi olízal - rošťák. Nožičky si přece nejlíp olížu sama.
A jsem taky cestovatel, teď když mě bolí zoubky, tak spím s tátou a mámou v posteli, tedy zkoušíme spát vždycky po půl hodinkách, a to usnu s hlavou na polštáři a za půl hoďky se probudím v nohách na kraji postele, s tím, že mě máma drží za nohu nebo za ucho (co zrovna popadnu, chichi), abych prý nespadla. Ale to jenom když spím, když se batolím po posteli ve dne, tak už jsem se naučila ráčka - to ti doporučuju. Všude nacpi nejdřív nožičky a zadeček, pak teprve ruce a hlavičku, ono to míň bolí, já takhle slejzám z postele, kdykoli chci za taťkou do kuchyně nebo na záchod. Ale občas se ještě spletu a to potom záleží na ostřížím zraku mamky, jestli to uhlídá (je to fuška veliká)
Dneska jsem se dala na politiku, mamka mi zrovna dávala ochutnat experiment, rajskou omáčku speciálně pro mimí (jestli projde, pošlu recept) a v televizi byla ňáka pani s pánama a moc si tam vykládali samé nesmysly. Tak jsem si stoupla na gauč, opřela jsem se o stůl a pěkně od plic jsem jim to vysvětlila, akorát, že jsem přitom vehementně máchala rukama a bouchala do stolu a normálně jsem se zapomínala držet. Takže díky nějakým bytům v Nerudovce už teď umím stát bez držení. Taky chodím kolem postýlky, tam to klouže s prostěradlem, nebo kolem postelí, tam je to nejskvělejší a občas se dá vlézt i pod ně, ale za ruku mi to nejde, to mi zadeček jde na jednu stranu a nožičky na druhou - ale mamka je nadšená, že prý jsem geniální břišní tanečnice, už mi jen chybí náušnice v pupíku. A taky jsem si dneska vybrala v Delvitě krásnou krabici na hračky, zatím jsou v ní sice plenky (Hugies), ale já je rychle počůrám, abych si mohla hrát. (Apropó v Delvitě na Florenci se Hugies vždycky prodávaly za 199,– - myslím klasický balík Freedom - neozvala jsem se dřív, abyste mi je nevykoupili :-))), ale hlavně proto, že je kupuje táta, takže ceny nehlídám)
Poslušně hlásím 3 zuby venku, další 3 na cestě. Bolí to jaxviňa - beru to totiž hopem, estli vydržím tohle tempo, tak budu zubatka do roka - máma ale tvrdí, že to musí jednou zpomalit, a pak že už to snad tak bolet nebude. Tento týden mám jít na desetiměsíční prohlídku (trochu dřív, tak nevím) a na druhou obrnu a hlavně kousnout pana doktora. Pak přidám míry a váhy. Jé, to jsem se rozkecala, ale když já už opravdu umím hodně slabik, tak jsem Vám je chtěla říct všechy. Pápápá (to dělám bravurně, akorát že to vypadá, jako když smetám drobky). Jíro, tuž se.
Johanka

Jiřinko, násilné ukončování kojení znám z kdysidávna, když mi zakázali kojit kluka. Vyvazování funguje na omezení tvorby mlíka, já vím, že to bolí, ale předejdeš zánětům - stačí po chvilkách, třeba půl hodiny po kojení. Co je kromě studených obkladů nejdůležitější, je rozmasírování. Možná bych se na tvém místě zkusila zeptat na nějaké bylinné olejíčky pro masáž, aby to zároveň zklidňovalo. Ale asi ne krémy typu Bepanthen, ty vyživují. Odstřikování mi zakazovali, protože prý podporuje další tvorbu. Jinak si myslím, že nejhorší máte za sebou, láhev je sice hrozně pohodlná, ale krmení lžičkou nebo z hrnku je hrozně módní a budete zkrátka dokonale in (i podle těch nejmodernějších metod všech výzkumů) :-))) Jíra naštěstí není zdaleka nejhorší nespavec (mohla bych vyprávět), takže se holt nebude ududlávat jídlem ke spánku - má recht.
Jsem ráda, že vám vše dopadá dobře, co Drobek a tvoje chutě? Už jsi zkoušela zdejší astrologii na pohlaví?
zdraví Romana

Zuzi, průkazka sice má zůstat v kartě, ale mohli by ti ji alespoň ofotit (nebo půjčit k ofocení). Já jdu zrovna zítra žmundrat o kopii porodní zprávy, neb jsem ji zapomněla v kartě u pediatra a s povodněmi mi uplavala (doteď jsem nedostala nemocenskou - hihihi). A prý mi ji milerádi ofotí.
Jogurtové kultury mění bílkovinnou strukturu mléka, takže se normálně dlabou, pouze pozor na kopřivku, chce to ozkoušet, každý výrobce používá jinou kulturu, stabilizátory a jiné vcelku neškodné sajrajty - oni ty kojencké mléčné sušiny taky dělají z kravského mléka. My jsme kvůlivá kopřivce přešli rovnou na mnohem tučnější a kravskomléčnější žervé, po šestém měsíci lze, není-li alergická reakci. No a teď snese i ty jogurty, ale jenom např. od Danone, Trojský např. ne. Ono lze i to kravské mléko, když je nejhůř (odmítání všeho ostatního - i takové případy existují), ale ředěné a odstředěné - ale to ti nepřeju.
Jinak je Vojtíšek velký šikula, jak s převracením, tak s oblibou mrkvičky, takhle jsem odstavila cca o měsíc dříve než jsem chtěla, prostě to Johance chutnalo. U kojení začala blbnout, kdežto u flašky, lžičky, hrnečku hýkala radostí a dokonale čistotně do sebe vše soukala - v sedmém měsíci jsem zrušila bryndáky, vytáhnu je, až se Johanka začne krmit sama. A kdykoli jí něco nechutná z flašky, vždy zabere přelití do klasického hrnečku (bez jakýchkoli nástavců - máme jeden plastový - průsvitný - abych viděla, a teď už i jeden obrázkový porcelánový), pití je podobné jako ze lžičky, navíc si je přidržuje taky sama a houkání do hrnku je oblíbená zábava.

  • načítám...
  • Zmínit
Milada01
174
12.5.03 08:42

Ahoj holky, kluci a mamky!

Teda musím Vám sdělit, že už jsme si s mamkou říkali, že odjet na prodloužený víkend pryč, potom znamená celý týden dohánět čtení Vašich příspěvků, ale už jsme se prokousali!!! Teda to je novinek! A co je u nás nového??

Mamka s taťkou si mysleli, že jak pojedeme k babičce a dědovi na Moravu, vytáhnou už konečně mé nové vozítko ? sporťák. Ale když ho vybalili z igelitu (bohužel už jsme zapomněli, jak přesně vypadá pozn. mamka), tak zjistili, že ho zase mohou zabalit. Já totiž stále nesedím ani nejevím známky brzského posazení, takže když mě nebaví ležet, tak začnu křičet a to je známka, že chci přetočit ? v tom úzkém kočárku to sám nezvládnu. No a pak pasu koníčky a rozhlížím se kolem sebe (jelikož to vydrží hodně dlouho, klidně 1,5 hod.- když se mu chce spát, tak padne a dám ho na záda ? tak si myslím, že mu nic nechybí a tudíž nemá snahu si ani sedat, zádové svaly má pevné dost, s těmi břišními to bude asi horší pozn. mamka). A to by ve sporťáku, který nemá pevnou vaničku, nešlo, přeci jen se občas šoupnu a to by nezachránily ani kšíry ve sporťáku a navíc bych při ležení na bříšku nic neviděl. Takže Jíro, jak u Vás jde o boj o flašku, u nás o boj o sporťák. Mamka by se už docela těšila, ale ještě si počká (i když jak jsem zjistila, že korbička je jen směrem dopředu a nedá se přesunovat, tak už se zas tak moc netěším).

Na Moravě jsem se viděl se svou o šest týdnů mladší sestřenkou. Ta už pěkně sedí a papá všechno možné. Byli jsme nakupovat společně v Globusu, dospěláci se tam potom naobědvali a sestřenka dostala do pusinky pár hezkých kousků kuřátka přímo z tetina talíře. A já jsem dostal mlíčko, až mamka dojedla.

V pátek jsem byl s mamkou u jejího doktora. V čekárně jsem byl moc hodný (musela jsem vzít kočár i autosedačku, v autosedačce bych ho z domu, i když je to kousek, až tam nedonesla a autosedačku ? abych si ho měla v čem odnést s sebou do ordinace pozn. mamka). U pana doktora zpočátku taky, ale když mamka odešla do nějaké kabinky, začal jsem natahovat, p. doktor si se mnou sice povídal, ale když se mamka vrátila a začal se věnovat jí, tak jsem se rozbrečel naplno. Mají se věnovat mně, no ne??!!

K mé největší lumpárně teď patří, že ze svého ?vyhrazeného? prostoru v obýváku popolezu o trochu dále ke stolu ( z bezpečnostních důvodů už bez ubrusu pozn. mamka) a začnu z poličky pod stolem stahovat různé letáky a katalogy, které tam naši mají uložené. Mamka se už začíná rozčilovat, že to bude muset dát jinam, takže přestavba obýváku pomalu a jistě začíná. A to ještě stále nelezu, jen se šoupu a točím dokola, ale pomalu a jistě se dostanu, kam chci, takže se nemusím ani rozčilovat.

Co se týká papání, tak obědvám zeleninku, ale pouze jako předkrm, pak se dorazím mamčiným mlíčkem. Zatím jsem ochutnal mrkvičku, brokolici a mrkvičku s brokolicí. Dnes bude ochutnávka brambůrku.

Tak pro dnešek končím a moc Vás i Vaše mamky zdravím!!! Ještě chce něco mamka.

Adámek (za týden 9 měsíců )
P.S. Viky Ty máš dnes malé 9.-té narozky, že?!! Tak všechno nejlepší!!!

Ahojte! Já taky zdravím. Do diskuze o opalovacích krémech připojuji, že my máme faktor 25 zn. SUN dance z DM drogerie a i přes tento faktor je Adámek docela opálený.
Ale co se nám stalo na Moravě. Abych se nemusela dělat s nějakými jídélky pro Adámka tam, vzala jsem s sebou mrkvičku (první lžičku od Hami). Adámek měl na druhý den osypané celé čelo. Nevím ale zda to bylo z toho. Je fakt, že cestou bylo v auto ukrutně teplo, takže byl chudák úplně slitý a já pak ještě vypila salátovou zálivku, ve které byl vymačkaný celý citron (tomu jsem se vždy vyhýbala). Faktorů, které mohly způsobit vyrážku, bylo tedy více, ještě navíc sluníčko ? že by sluneční alergie?? Mrkvičku od Hami jsem mu dala ještě druhý den, vyrážka byla stále, možná se ještě o trošku zvětšila. Tak byl celou sobotu a neděli pouze na mléku a čelo jsem mu potírala Bepanthenem. Než jsem v pondělí mohla zajít k doktorovi a zeptat se, co to je, bylo po vyrážce.
Můžete mi někdo, prosím, popsat, jak vypadají potničky. Adámek měl takové pupínky podlité velkou červenou skvrnou.
Jiřinko, držím pěsti, ať to s tím odstavování dopadne dobře. Já si to vůbec nedovedu představit a ze zánětů mám velký strach. Ale existují na to i homeopatika, které by si snad mohla i jako těhotná. Tak jestli nejsi proti nim a máš možnost konzultace s nějakým homeopatem, tak to zkus. Já jsem byla vždy proti a už jsem teď úspěšně bez antibiotik odléčila dva záněty.
Tak se mějte moc fajn, ať Vám Vaše robátka dělají jen samou radost.
Milada.

  • načítám...
  • Zmínit
frndulka
783
12.5.03 12:48

Ahojky kamarádi!!

Po třech týdnech jsme sem zase s mamkou jukli - Jiřinka nám poslala smsku co je s námi (a hlavně s těma máminýma čárkama na těhotenským testu :o) ), takže to dneska doženem. Máma nemá teď moc času na psaní, už jsme skoro přestěhovaní - mám moc hezký pokojíček, na zemi plovoucí podlahu, uprostřed stáčecí koberec, na kterým je dálnice a auta, je pěkně barevný a mě se po něm dobře leze - už jsem ho stačil i poblinkat :o)). Pak tam mám postýlku (ta se na noc ale bude zatím ještě stěhovat k našim do ložnice), gaučík, přebalovák, malinkej stoleček, židličku a jídelní židličku. Táta mi tam musí ještě dodělat prý nějaký skříňky a poličky - což mě moc nezajímá a máma prý nějakou výzdobu na zdi a dneska pojedeme ještě do Ikei pro bedny na hračky :o)) a pro komodu. Naši už mají ložnici taky „jakž takž“ zařízenou", koupelnu taky - dříve tam prý byl jen sprcháč, ale kvůli mě tam nechali zabetonovat vanu :o)), dokonce tvarovací - to se ale bude spíš „tvarovat“ máma s tátou :o))), mě tam úplně bude stačit spousta plavacích hraček :o). Máma je spokojená, že má koupelnu i záchod v žluto - bílo- modrých barvách - no je fakt, že je to pěkný. Akorát zatím nemáme kuchyň, takže proto tam ještě úplně nebydlíme, protože by mi máma neměla kde vařit mňamky. Zatím je kuchyň jen obložená, lednici, mikrovlnku, myčku a sporák má zatím táta v krámě, ale kuchyň stále ještě chybí.....Babička říká, že až se jí odstěhuju, že se jí bude stýskat - ale vždyť je to z Chuchle do Košíř čtvrt hoďky autem, takže myslím, že babi nemusí mít strach, že by mě neviděla, navíc s nima budu jezdit někdy o víkendech na chalupu.

Nevím, jestli jsem vám psal o tom, že mám novou autosedačku a jsem v autě stráááášně spokojenej a důležitej. Po vajíčku jsem jezdil chvíli v sedačce Maxi Cosi Priori, ale máma i táta řekli, že je blbá a všechno na ní jde ztuha, tak mi nedávno táta koupil od Bébé confort pětipolohovací, s automaticky roztahovacíma bočnicema, vyměkčená - no zkrátka jsem v ní jak v bavlnce. Je od 9-18 kg.

Musím se pochlubit prvním slůvkem - přesně prvního května jsem řekl BÁBA a to opakuju pořád dokola. Máma myslela, že to melu jen tak, stejně jako třeba egůů, ale vždycky, když přijde babička, tak spustím Bába bába bába :o))). Mámu štve, že neříkám „máma“ a táta do mě zas hustí „táta“, ale já se na ně jen lišácky usmívám a pak jim řeknu egůů. :o)).
Taky jsem se naučil mávat, takže na povel dělám papapa ručičkou a strašně se u toho řehtám :o)) a tak udělám jak jsem velikej - obě ruce zvednu nad hlavičku. Máma na mě zkouší abych dělal sám paci paci, ale do toho se mi zatím nechce. Máma i táta mi teď čtou pořád dokola krtečka a mě se to moc líbí, prohlížím si u toho obrázky a pěkně poslouchám, protože se to rýmuje a zní to hezky :o) jako třeba : Nechte doma koloběžky, do školy se chodí pěšky. Já mám tašku velkou, těžkou, proto jedu koloběžkou :o))))).

Nejraději ze všeho pořád stojím, vůbec mě nebaví sedět, hned se musím něčeho chytnout a stoupnout si a pérovat na nožičkách (pozn. mamky - v postýlce se drží špryclí a stojí třeba hodinu v kuse a je spokojenej, když ho po:,–(ím tak ječí. Divím se, že ho nebolí nohy…:o) ). Když jsem na zemi, tak se přidržuju třeba stolu, nebo postele a stojím. Jinak když lezu, tak už docela dobře stíhám naší jezevčici Pegynu, který se mi strášně líbí, ale nesnáší mě, protože jí tahám za chlupy a ječím jí do ucha :o)). Minulý týden jsem se postavil zas v domácím hlubokém terasovém kočárku a přepadl jsem (naštěstí jsem měl kšíry), takže jsem zůstal viset :o)) a děsně jsem ječel.

Před 14ti dny jsem byli u paní doktorky v poradně, měl jsem 82cm a 9,5kg. Dostal jsem jedno pigáro, po kterým jsem ani nezabrečel (to jsem koukala). Zítra tam jdem znova a prý dostanu něco na lžičce.

S tím papáním je to u nás teď pořád stejný - ráno v půl osmý vypiju 210ml mlíčka, pak mám kolem půl jedenáctý jogurt (sním ho celej - 150g), v půl druhý mám zeleninu nebo s masem - jak kdy jak co, kolem půl pátý mám ovoce (třeba banán s jablíčkem, víno, hrušku, broskev, kiwi, pomeranč) a večer v půl osmý kaši. Pak chrním zas do půl osmý do rána.
Vlastně asi ani nevíte, že už asi 3 týdny papám kaši lžičkou, vždycky jsem jí chtěl sosat z láhve a teď už piju z láhve s dudlíkem jen ranní mlíčko. Jinak všechno ostatní dlabu lžičkou. Přes den piju čajíky a šťávičky z hrnečků s hubičkou.

Tak to je všechno, na co si teď za ty polsední tři týdny vzpomínám, dodatečně Jírovi a Vojtíškům všechno nej k svátkům, Eden gratuluju k zoubkům a Jírovi taky k „flašce“ s dudlíkem :o))).

Papa Šimůnek (zítra 8 měsíců) + Martina (25)

  • načítám...
  • Zmínit
frndulka
783
12.5.03 13:02

Ahoj holky,

tak se hlásím ještě za sebe, Šimůnek má ten svůj komentář dost dlouhej.

Čárka na testu byla jedna, zašla jsem ještě k doktorce na prohlídku, takže je všechno vpořádku. Jen mi předepsala jinou antikoncepci, po které by se to mělo srovnat. Snad nebudu zas tenhle měsíc jančit, že jsem těhotná :o).

Ke komentářům z minulého týdne chci napsat, že obdivuju Zuzku s Terkou, jak byly statečné v nemocnici a aby už tam nemusely a byly zdravé.
My jsme byli také minulý týden na preventivním UTZ ledvin, protože máme v rodině dědičkou polycystosu. Prvně jsme tam byli se Šimůnkem v osmi týdnech a bylo to v pořádku, cysty tam nemá. Teď se panu nefrologovi :o) zdálo, že má Šimůnek malinko rozšířený jeden močovod a že máme přijít ve čtvrtek na nějaké podrobnější vyšteření pod rentgenem - asi to bude to vyšetření, na kterém byl Jíra. Tak jsem zvědavá jako bude Šimon statečnej. Pan doktor říkal, že by o nic nešlo, ale raději to chce překontrolovat. Jinak moč má úplně vpořádku, tak snad opravdu o nic nejde, protože žádný problémy nemá. A kdybysme tam nešli sami od sebe kvůli tý dědičný nemoci, tak by to pravděpodobně ani nikdo nezjistil, jak říká naše doktrorka. Jdeme na kliniku Ke karlovu, byli tam opravdu příjemný a pan doktor moc hodný.

Jak jste tu psali o těch opalovacích krémech, doktorka mi poradila Daylong. Je to vodostálé mléko pro extrémně citlivou pokožku, je to sice pro dospělé, ale paní doktorka říkala, že když je to na hodně citlivou kůži, že je vhodný i pro miminka. Máme faktor 16. Šimon po něm žádnou vyrážku nemá a je opálenej jak cikáně :o)). Asi se opaluje dobře po tátovi, já se vždycky spálím :o).

Čaje dáváme Leros baby porcované, ředěné šťávičky od Hippu nebo Hami nebo občas ty granulované, ale dávám toho tak poloviční množství (někdy ani ne) než doporučuje výrobce. Obasahují dost sacharózy, což si myslím, není potřeba. Zatím Šimonovi aní žádný jídlo nepřislazuju.

Tak já letím, už ho slyším jak „hejká“ na terase.

Martina (25)

  • načítám...
  • Zmínit
Bublina
725
12.5.03 18:07

Ahojda všickni tady,

júúú, my se s mamkou nemohly dočkat nového deníčku!

Nejdřív musíme obdivovat a pochválit za statečnost Zuzku s Terezkou za tu nemocnici - mamka se znovu začala skoro modlit, abych nikdy nebyla nemocná.

Jíro, tobě gratulujeme k první prospané noci - no není lepší celou noc prochrupčit, aby bylo dost energie na denní řádění? :)

Pak děkujeme Adámkovi za gratulaci k pidinarozeninám - máma říkala, že za 3 měsíce (což bude za chvilku, strašně to s těma dětma letí) budu mít první opravdový velký narozky - no, už aby to bylo, tentokrát jsem dostala „jenom“ pár hadříčků a hraček ;).

Pokračujeme taky bezmezným obdivem Šimůnkových pokroků - jejda, ty jsi živoušek, to si vaši asi pořádně užijou, co? :))) Já už se taky těším, jak je budu prohánět. Taky gratulujeme k bytečku, vlastní pokoj je vlastní pokoj - ten můj už se taky dodělává.

Já jsem se za minulý týden stihla seznámit se slepičkama, dokonce jsem je skrz plot krmila pampeliškovým listím - tedy, já jsem se jím chtěla nakrmit sama, ale naši mi to nedovolili :).

A mám jednu úžasnou novinu - sama se po:,–(ím! Teď už to není omylem, ale doopravdy si sedám - nejdřív udělám obrooovský komín, šoupnu nohy pod sebe, trošku se zavrtím a sedím. Hehe, prý máme my prckové nejdřív lézt, ale jelikož mi to furt nejde, tak si aspoň sedám.

Jinak do mého slovního repertoáru přibylo slovo táta (hehe, mohl se z toho po…, no, víte co:), teta, pepa (to je strejda), dede (no, skoro děda) a hlavně hlasité PE!, což je pes a volám to na všechna zvířata.

Už vím, co máma chce, když říká udělej mi paci paci - to jí plácám rukou do dlaně (pěkně hlasitě) a mám radost, že má radost. Jinak klasické paci paci mi nejde, jelikož vždycky jednu ruku držím zavřenou v pěst :). Ale bezvadně umím „taaak jsem veliká“ a navíc se u toho děsně chechtám. Chechtacích aktivit tedy přibývá geometrickou řadou, teď mě dostává házení do peřin, přičemž naši volají bác! a já opakuju baaaaa!

Tak, pro dnešek by to stačilo, koukejte psát, ať vím, co se děje u internetových sousedů a mám nějakou inspiraci.

Pa, vaše Viki (dneska 9 měsíců) a máma Bublina (32)

  • načítám...
  • Zmínit
Bublina
725
12.5.03 18:38

Ahoj Zuzko,

jogurt se všeobecně doporučuje/dovoluje od 6 měsíců, měl by být bílý, ne moc tučný a s živými kulturami (tj. složení: mléko a jogurtová kultura, žádné škroby, Ečka atd. - máme vyzkoušený Trojský a Jihočeský bez té smetánky navrch skleničky. Kdyby Vojtovi nechutnal, můžeš ho „přisladit“ dětskou přesnídávkou.

Ale s příkrmy všeobecně není kam spěchat, klidně počkej, až si Vojta zvykne na polední jídlo (s čímž asi nebudete mít problém :) a pak teprve nabídni odpolední svačinku.

Moc pusinek od Viki pilůtkovi a ahoj,
Bublina

  • načítám...
  • Zmínit
janatko
16
12.5.03 19:50

Ahojky svištíci a svištice!
Máte se taky tak skvěle jako já? To sluníčko a teplíčko je žůžo. My jsme s mamkou skoro celý den venku a tam je nových zajímavých věcí!!! Nejvíc se mi líbilo u babičky (vlastně prababičky) na dvorku. Ukazovala mi takový ušatý zvířátka, prý králíky, ale mě víc zajímaly slepičky - krásně se daly honit. A asi je bolely nožičky, protože přede mnou neutekly, ale sedly si a já si je mohl ošmatat. To se ale nelíbilo mamce, pořád mě tahala pryč a říkala, že to NE. Tak jsem zabavil koště. Páni (a dámy), zkoušeli jste zametat? To je zábava. Je fakt, že Adáměk nebo Viky si musí ještě počkat, protože je potřeba abyste byli dvojnožci a ne čtyřnožci. Ale chvilka trpělivosti a odměna bude sladká! Taky se mi líbilo lézt po trávě. To to člověk mohl konečně pořádně rozparádit, ne se jen šourat po umrněným obýváku. Kvetly tam barevný kytičky, moooc se mi líbily a chtěl jsem je ochutnat, ale zase přiběhla mamina a říkala NE. Ukazovala mi, jak si k nim mám přivonět a legračně u toho pšíkala. Tak jsem si přivoněl taky, ožlutil jsem si nos v pampelišce a strašně se smál - tomu jak mamka pšíká a sobě, protože mě ten žlutý prášek lechtal na nosánku.
Musím požalovat na sluníčko, je to kamarád, ale mám z něj pořád rudé tvářičky pod očima. Mamka se mnou dokonce byla u doktora a říkala, že neví, jak jsem se mohl takhle spálit, že dávala pozor a mazala a mazala. Prý ale nejsem spálený, ale moje tělíčko se se sluníčkem nekamarádí a je to alergie. (no, nevím, ale asi něco pravdy na tom bude, protože spálenina by zmizela a Pajásek je rudý už 14 dní v kuse - pozn. Jana). Taky se mi na tělíčku objevilo pár pupínků - potniček. Jsou to takový potvůrky mrňavý, červený. Některý se mi ztratily do druhého dne, na některých vyrostla žlutá čepička. Tak mamka šáhla pro taťkovu slivovici a vatičkou mi je potřela. Do rána byly fuč. (lihem by to bylo „podle předpisu“, ale nějak se ten zbytek, který jsme měli na potírání pupíčku vypařil - pozn. Jana).
Obdivuju Eden, co už všechno umí předvádět. Mě sice taky podobné věci předvádí, ale proč bych je měl dělat taky, když dospěláci to umí líp, žejo? Takže jakžtakž mávám ručičkou a najdu po pokoji pár věcí. Naprosto přesně vím, kde je tiktak (hodiny), auto, kostičky a kam schovávají ovládání na televizi. Taky vím, kde má máma pupík. Stačí jí nadzvednout tričko a ta dírka tam na mě jukne.
Jako zpestření vaší činnosti doporučuju „prdět“ na kohokoliv. To se musíte hodně nadechnout, pusinku přitisknout na dospělákovu ruku, nohu nebo tvář a vzduch z pusinky hezky pomaloučku vypouštět. Úspěch zaručen!
Po koupání jsem jednou náhodou objevil, že máminy prsa nejsou jenom na mlíčko, ale dá se na ně skvěle troubit. To bylo tak: mamka se se mnou koupala (prý jsem jinak ve vaně jak utržený ze řetězu) a neoblékla se, když mě utírala. Bradavky jsem poznal hned a chtěl jsem si je i osahat, když pusinka je už zná. Joj, to jste měli slyšet ten jekot, když jsem je stiskl mezi prstíky. Teď už si mamka dává pozor a obléká se. Škoda. Šimůnku, ty jsi ale dlouhán. Já jdu na měření a vážení pozítří. Tak jsem zvědav, o kolik jsi větší.
Ještě nesmím zapomenout popřát Jírovi dobrou chuť na mlíčko v lahvičce a všem popřát dobrou chuť na medicínku na lžičce, která nás čeká u paní doktorky.

Pajásek (už 10 měs.) a Jana (25)

  • načítám...
  • Zmínit
Jirina
17938
12.5.03 21:46

Ahoj Zuzko,

já bych Ti ještě chtěla napsat reakci na minulý příspěvek o nemocnici. Jsi moc statečná, že jsi to přežila.
Já mám s nemocnicí zkušenosti také, neboť ve 2 měsících měl Jíra zánět ledvin a týden jsme leželi v Motole (popisovala jsem to v deníčku okolo 9.týdne).

Tenkrát jsem psala, že to byla hrůza hrůz, ale po přečtení tvého příspěvku jsem to přehodnotila, že to tak hrozné nebylo.
Musím říct, že téměř veškerý personál byl neobyčejně milý a vstřícný. Některé sestřičky byly doslova k zulíbání, protože nejen, že obstarali malého (v podstatě dostával jen kapačky - antibiotika a tak), ale měly pro mamky pochopení a nikdy jim nedělalo problém s námi prohodit pár milých slov. K nám na pokoji se střídaly asi 3 sestry, 2 byly fakt super a ta třetí průměr - zdvořilá, ale moc se nebavila. Totéž můžu říct i o doktorech, byli fajn a na mé hloupé pořád dokola opakované otázky odpovídali trpělivě a s pochopením.

Můj největší problém byl moje vlastní depka. Jíra hodně plakal, takže jsem celý den kojila nebo ho chovala. Pak jsem byla na prášky z toho, že v noci brečí a okolo nás se nikdo nevyspal (ostatní matky na tom byly nervově jako já, tudíž těsně před oním pověstným přetečením číše a docela mi už nadávaly, že mi dítě pořád řve). Poslední večer jsem s plačícím Jírou na rameni proseděla na sesterně a bulela jsem tam sestře (zrovna to byla ta třetí - neuklidňující), že už tam nevydržím ani minutu. A ona mi řekla: tak fajn, já vám zavolám doktora, podepíšete revers a můžete jít domů. No nakonec jsme do rána vydrželi (Jíra poprvé v noci spal), ale vidíš, že možnost odejít asi je.

Kapitolou sama pro sebe je tamní prostředí. Krom toho, že je to v dezolátním stavu (hrozně tam táhlo okny atd. - koneckonců o tom se v televizi mluví pořád, je to staré a nejsou miliardy na opravu …) tak je to pro pobyt maminek nepřizpůsobené. Takže v pokoji pro děti je prostě prsknutá postel pro matku a není tam k hnutí, nemluvě o odkládacím prostoru nebo tak. My byly na pokoji 2 matky + 2 děti, pak jsou další tři pokoje pro 1+1 a pak další jen pro děti, jejich mámy spí na konci chodby v miniaturních komůrkách. S tím se asi těžko něco nadělá.

Takové to vážení před a po jídle jsme absolvovali taky, ale Jíra se mlel a vřeštěl, takže na tý váze lítaly zobáčky nahoru dolů a byl nezvážitelný. Tak jsem ho prostě nevážila a nikdo se se mnou nehádal. Je to asi tak jako že při každém pobytu v nemocnici si musíš 3× denně měřit teplotu, i když už jdeš ráno domů a jsi zdravá. Nikdo neví proč a pořád se to dělá.

Další věc bylo jídlo. Dostaly jsme zdarma (taky bych si to klidně zaplatila) stravenky do místní kantýny, která je ovšem na druhém konci toho obrovského areálu, takže cesta tam a zpět a bleskové zpolykání jídla trvalo minimálně půl hodiny. Během té doby byl Jíra sám a vřeštěl. Bohužel nebyla cesta jak to vyřešit jinak, sestry prý na oběd nechodí, aby nám ho donesly, takže buď jsem na jídlo prostě nešla nebo mi ho neochotně donesla jiná maminka nebo naopak jiná neochotně Jíru pohlídala.
Odejít jsme mohly kdykoliv, opět s tím, že se v tu dobu o dítě nikdo nepostaral, takže jsem se nehla na krok. Ale možnost byla, jen se to muselo hlásit sestrám (to chápu).

Jírovi naštěstí byly jen 2 měsíce, takže se ještě nepohyboval a jen ležel (i to mi stačilo). Neumím si to představit teď, když chvíli neposedí a skoro celý den už nespí. To nechápu jak jste to tam vydržely. Umíš si představit, jakou jsem měla hrůzu, když teď měl ty teploty (nakonec z toho byla „jen“ šestá nemoc) a už jsem se viděla, jak zase ležíme v tom Motole …

Co říct na závěr? Když miminko stůně, je každá rada drahá. Prostě se to musí přežít a je to asi větší utrpení pro ošetřujícího rodiče. S nemocnicí si člověk asi nevybere, ale když nad tím tak uvažuju, určitě bych šla zase do toho Motola, protože aspoň ten přístup tam byl lidský. S vlastníma nervama si člověk nepomůže.
Jinak v motolské porodnici jsem byla spokojena na 100% (až na vlastní nervy, opět).

Tak pa a už nikdy žádné nemocnice.
Jiřina

  • načítám...
  • Zmínit
David1
287
12.5.03 23:00

Ahojky kluci, holky a maminky

Přišel jsem vás všechny zase pozdravit a povyprávět jak jsem se měl. No můžu říct, že docela dobře. Oslavil jsem v sobotu svoje půlroční narozeniny a dostal jsem i nějaké dárky. To jsem byl rád ale o to víc se těším na ty velké opravdové narozeniny. To bude teda něco:)

Včera jsme byli celá rodinka plavat, teda já ne. Já jsem se tam zatím jenom rozhlížel. Nejvíc se ve vodě vyřádil bráška. Ale mamka si aspoň sedla na kraj bazénu a mě si po:,–(ila na klín a tak jsem aspoň smočil nožky:o)) Teda řeknu vám, že rochnit se v takové spoustě vody musí být asi nárámné žůžo:)) Už mám slíbeno, že jakmile budu už sedět, tak mě vezmou sebou do nějakého kruhu pro mimča. To jsem teda zvědavej:)

Dneska se mi opět podařilo náramné číslo. Ráno totiž ležím s mamkou v posteli a když si pak nachvilku odskočí, tak se nenápadně (dokonce i bez smrádečku) vykakám do plínky. No a pak se vrátí mamka a začne s tím pravidelným rituálem. Rozuměj: vykakat, přebalit, napapat a hajat. Já totiž skoro pravidelně ráno kakám, tak mě mamina vezme do ruky jakoby do klubíčka a mně se pak lehko kadí:o) Jenže ten můj trik spočívá v tom, že já jsem se teď už podruhé vykakal nenápadně dřív a ona to ani nepoznala. A jak mě pak vzala do náručí, tak mi to po straně uteklo a všecko jsem zamazal, od mamky až po prostěradlo. To vám byla pořádná nálož:) Než mě mamka dokáže svléknout, vykoupat a převléct do čistého, tak zamažeme tolik věcí, že máma může jít hned prát. Podařilo se mi tohle celé už 2× ale nevím jestli to budu moct ještě někdy zopakovat, protože mamka tady pořád tvrdí, že mě bude muset kontrolovat než mě vezme do „kakací polohy“.

Teď už mi jde snadno ocucávat nožičky. Už k tomu nepotřebuju vůbec žádnou pomoc. Prostě přitáhnu nožičku k pusince a je to! Ale žádná dobrota to není, dokonce prý dělám i úšklebky.

Dostal jsem ochutnal trošičku šťávičky z hroznového vína. To jste mě měli vidět jak jsem se olizoval, mňam. Mamka nakoupila mrkvičku a tu prý už brzo dostanu. Tak konečně ochutnám podobná papáníčka jako máte vy. A jestli budu chtít lahvičku anebo budu jako ty Jiro, to si budu ještě muset pořádně promyslet:))

Dneska jsem mamku ještě trochu potrápil při papání. Když mě kojila, tak jsem jí stisknul bradavku mezi dásničky a tahal. Mamka pak křičela, že to bolí. Já jsem to dnes zkoušel několikrát ale máma furt nechápe, že je to hra:o)) Potom mi dávala takové to kousátko. S tím jsem si hrál chvilku a nabízel jsem ho i mamce ale ona ho nechtěla. Tak aspoň vidíte, že nejsem skrblík a podělím se. To se o mých rodičích říct nedá:o)))

Dnes jsem se už nakecal dost, takže se s vámi dámy a pánové loučím.

Pouštím ke slovu mamku: U nás nastává den D, začínáme pomalu s příkrmem. Jsem zvědavá jak to bude Davidovi chutnat, snad si dá říct. Opráším své vědomosti ohledně dětských blivajzků a pustím se do díla:) Snad si mrňousek pochutná.

Loučí se s vámi Davídek šestiměsíční a mamka Eva

  • načítám...
  • Zmínit
Stanasek
431
12.5.03 23:27

Nazdárek mimískové!

Jé,my sme se už nemohli dočkat,až zase Jíra napíše co je nového.Moc na tebe,Jíro (a na Jiřinku taky),myslíme, aby to odstavování vás oba moc nebolelo. Když mi to mamka četla, ukáply nám slzičky.Mamce při představě,jak Jiřinka s těžkým srdíčkem pouští Jíru na celý den pryč a večer dělá,že prsíčko není doma a mě při představě jak to asi Jíro prožíváš,že tě mlíčko - prsíčkové opouští. No,sme tak trošku cíti.

Já musím taky nahlásit svoje,dnes už týden staré devítiměsíční míry: 7550g/69cm. Sem prostě prcek a to si představte,že sem za poslední měsíc 20dkg zhubnul!!! Jo,mamka z toho byla trochu hyn,ale Mudr. jí všemožně uklidňovala, že je všechno v pohodičce, prý vypadám výborně a asi je to tím, že sem se začal tolik hýbat.Co se týče mě, je mi úplně jedno kolik vážím, prý sem i tak dost těžký (dneska sem ho položila do postýlky a nemohla sem se narovnat - pozn.m.)

Je pravda, že sem věčně v pohybu, začínám pochodovat kolem nábytku, pokud se mi zrovna chce,ale Johance závidím to slézání z postele, to já radši všude střemhlav hlavou dolů,je to rychlejší, jen pokud sem rychlejší než můj momentální hlídač tak to dost bolí.

Mám nový trik, když si něco umanu, jdu potom „přes mrtvoly“ a jak to nedostanu, vztekám se a to hóóóódně hóóódně! Někdy dokonce vzteky přestanu dýchat, to sem s velkým úspěchem vyzkoušel jako malinkaté miminko, teď už je sice efekt jenom ten, že mamka na mě zakřičí ať „koukám zase rychle dejchat!“ a tak radši dýchat začnu,protože jinak bych to asi nepřežil.

Jak ste na tom se spinkáním? Já teď začínám vstávat časněji, když je venku světlo, přeci nebudu spát, nejsem žádněj lenoch jako někdo,ho,ho,ho! Takže šestá hodina a už sem na nohou. Pak jdu spinkat po obědě kolem 11,00 - dobrovolně ne,samozřejmě, teď co umím stát v postýlce,tak vytrvale řvu dokud nepadnu únavou. No a pokud spím dýl než 1a 1/2 hod., odpoledne už žádný spinkání,to rozhodně ne, vždyť já mám tolik práce,přeci to všechno nezaspím. Večer v osm padám na čumáček,ale moje noční seance a spaní v rodičovské postýlce mě neustále baví,hi,hi.

No,už mě zase vyhazujou,tak se mějte primově,Viki přeju hezké 9.narozky - gratuluji i k sezení,to je moc bezva věc a posílejte všichni fotečky, vždycky je s mamkou prohlížíme, jste všichni prostě úžasní!!!!!!!
Papinky,pa, mávám ručičkou už taky bravurně,umím ukazovat jak sem veliký,jak dělají hodinky a paci paci se dělá krásně když si vezmete do ručiček kostičky!
Vojtíšek st. (9 měsíců)

Teď ještě já,doufám že nebudem šíleně dlouhý.
Frndulko,jak ses dlouho neozvala,měla sem taky strach jak jsi na tom,tak sem ráda že spíš byly starosti jiné - moc gratuluju k novému bydlení,jestli sem dobře pochopila tak vám ho vzala voda,tak přeju hlavně aby se to už nikdy neopakovalo! Šimůnku a Jíro,buďte šikulové při vyšetřování a ať to dobře dopadne.
Jiřinko,hlavně pevné nervíky s Jírou i s Drobečkem ať to dobře zvládáš,opradvu to s vámi tak trochu prožívám.Co se týká těch bolavých prsou - ačkoliv je pravda,že odstříkávání se radí k zvýšení produkce mléka, pokud Tě prsa bolí a máš je nateklé,nebo dokonce teplé (určitě víš jak to myslim) odstříkání je nutnost,abys dostala mléko ven.Než najdeš ten správný grif tak to bolí,ale dá se to naučit.Nejlepší je vynechávat postupně jedno kojení za druhym a pokud to srovnáš na jednou denně,za chvíli se tvorba mléka ustálí a prsa bolet nebudou.
Evo od Lucinky (doufám že si nepletu jména a případně se omlovám) jak ste na tom s pitím? Taky ještě kromě mlíka nic nepijete? Vojta mi asi tři dny při těch největších vedrech vypil venku celou flašku (malou -150ml),ale jak se ochlazovalo,pít zase přestal.
Milado, potničky by měly vypadat asi jako malé tečky většinou vyplněné tekutinou,neumím to moc popsat,pokud to jsou potničky,nemusí se strhávat lihem jak někdo psal,lepší je nechat je být,za chvíli zmizí samy.Jestli je to červený flíček a uprostřed bílá tečka,je to asi opravdu reakce buď na jídlo nebo něco jiného - bez záruky,člověk to musí vidět,popsat se to nedá.Vojtovi se občas udělají po koupání na obličeji,nejspíš reakce na moc chlorovanou vodu,nebo nevim na co,do rána to samo zmizí.
Radim vám všem abyste zkusily všechny pupínky a jiné podobné divnosti na kůži miminek ignorovat - pokud jich není opravdu hodně a oni zmizí samy - toť moje vyzkoušená teorie.Zabývám se tím až když to trvá dlouho a nejeví to známky ústupu.
Mějte se hezky Stáňa

  • načítám...
  • Zmínit
Pupina
288
13.5.03 10:43

Nazdarek pidimimici !

Uz se nam tady ty lumparnicky zase pekne rozjizdi a tak ani my nesmime zustat pozadu ! Blahoprejeme Viki k narozeninkam a vam vsem k novym telocvicnym vykonum !!! Uplne ziram, jak jste sikovni, ze umite delat ?paapaa? a ?taaakhle velika? ! Na me to mamka taky zkousi, ale na ?papa? odpovidam pobavenym usmevem a strucnou slabikou ?MAM? a na ?takhle velika? se spokojim s vycenenim zubu.

Kdyz jsme u tech zubu, ja uz mam dva !!! A k me radosti pekne rostou a jsou stale pekne ostroucke, coz dava prostor k novym lumparnam ! Mamce jsem jednou malem prokousla spodni ret (je to mekke jako zuzu, kam se hrabou kousatka !!!) a taky jsem rozririla svuj ksichtikovy repertoar. To byste neverili, jak vam dokazi takove zuby zmenit usmev. Pekne vystrcite spodni celist dopredu, pokrcite nos a zakrenite se, efekt jezibabka zarucen ! Mamka se tomu nejdriv smala, ale kdyz videla, ze nasazuji tenhle ksichtik na vsech fotkach misto usmevu, docela ji ten smich zamrzl na tvari, hihi ! A aby toho nebylo malo, zacala jsem cenit zuby jako vzteklous. Vycenim zuby, zatnu pesticky a uplne se mi zatrese oblicej, jak se mi chce do neceho kousnout. A beda, kdyz se mi to podari !!!;)))

Co se tyce mych pohybovych pokroku, dokazi se uz docela slusne prochazet po ctyrech, ale to prede mnou nasi musi tahnout nejakou hracku (stejne me to po chvili prestane bavit, lehnu si na brisko a hlasite si povzdychnu, jaci jsou :,-(isti). Nejvic me stejne bavi plazeni, je to rychlejsi a clovek se lip zaspini? Pro zvyseni rychlosti se u toho odstrkavam chodidly, velice prakticke pri uteku z ?mista cinu?, hihi !

Do meho slovniku pribyla sluvka ?BUABUABUA? a ?BABU?(snazim se opakovat pochvalu ?bravo?, kdyz se stavim na kolinka), v navalech radosti jsem vymyslela bojovy pokrik ?TETATETA?, obcas vazne pronesu ?PAPU?, tot zatim vse ;)))

Mym novym uklidnujicim ritualem je placani do zdi (clovek tim busenim doprovazenym zminenym bojovym pokrikem snadno vybije veskerou negativni energii ;) , stavim se na kolinka opravdu o vsechno mozne (ted me to nejvic bavi pod stolem), jednou jsem nasim pouhym oplacavanim ohradky (ktera stoji u televize) menila programy a oni nechapave mlatili do ovladace, v kuchyni jsem rozbila lahev s olivovym olejem (lituji, ze jsem si to nestihla oplacat, vypadalo to strasne lakave), chodim mamce krast syrove brambory a pak je ve svem pelechu zalibne okusuji (prece musim ochutnat, jestli je tim varenim mamka o nic neochuzuje?no, muzu rict, ze ne ;))) a?. uz vymyslim lumparny na cestu , protoze v nedeli pojedeme do Ceske Republiky, juchuuuu !!! Tak se teste, tornado se blizi, chichi !!!

Prikladam foto sebe u pocitace abyste videli, jak u sepisovani svych lumparen vypadam !!!
Zlobeni, zelenine a flaskam (mlecnym, ehm !) zdar !!!

Vase verna zatim ctyrnoha dvojzubka Eden (9 mesicu) a mamka Dita (24)

pupina.jpg
  • načítám...
  • Zmínit
Stanasek
431
13.5.03 11:44

Jiřinko,naše doktorka i zubařka si myslí to samé a tak fluor taky nedáváme. Prý dokonce pokud je ho dostatek a ještě se přidává v tabletkách,může dojít k předávkování a to pro zubní sklovinu není dobré,navíc prý je jeho preventivní význam sporný.Navíc mi přišlo divný učit dítě (pokud dáváš Natrium fluoratum tak ve 4letech dáváš 4 tbl.)odmalička na to,že musí polykat prášky.
Terezka fluor taky nedostávala,má sice pár kazů,ale to je prý v jejém věku normální, mléčné zuby prostě mají svou životnost.Vždycky sem ale jako pes hlídala čištění zubů a večer po vyčištění už nic nejíst a nepít.Donedávna sem dokonce každý den zoubky večer dočišťovala osobně,teď už jen namátkově,protože prostě nestíhám.
Jinak je důležité používat pastu s fluorem (máme dětskou Elmex),pít minerálky (Terezka odmítá bublinky,takže nic) a solíme jenom alpskou solí s fluorem a jodem. U té soli je důležité mít jí v tmavé a uzavřené nádobě,ne jen tak volně ve slánce, jinak prý z ní vyprchá buď fluor nebo jod,to už si nepamatuju.
Tak hodně úspěchů se zoubkama,ať hezky rostou a sou dlouho zdravé!
 Stáňa

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
13.5.03 15:14

Ahoj, Eden,
zajimalo by me, kdo ti vybral tak zvlastni jmeno? U vas ve Francii je fakt hezky, byli jsme v unoru s detmi v Cannes na Mezinarodnim festivalu her (soutezili v Go) a vubec se nam nechtelo domu. More, kvetiny, teplo a u nas lidicky jeste odklizeli snih… No, menila bych bez vahani. Na tvych foteckach je taky pobrezi a more, kde bydlite jestli to neni tajemstvi? Napis nam taky neco o mamce jak se seznamila s tatinkem a jak se ji ve Francii vede. Diky, Lucie P.S. Tvoje fotecky jsou bezkonkurencni, mohla bys fotit do casopisu a delat reklamy do televize, byla bys slavna…

  • Upravit
Zuzka-Terka
69
13.5.03 18:12

Ahoj kamarádi,

Jo, jo, to jsme si zase početly. Všechny vás moc obdivujeme, co novýho už zase umíte. Velká poklona. Ty naše mámy se ani neohlídnou, a už jim utečeme. Taky gratulujeme Viki a Davídkovi k narozeninám a posíláme pusinky. A taky musíme moc pochválit Lucinčiny fotky (na první pohled neviňoučký výraz, ale při bližším pohledu ty čertiska v očích nejdou zatajit) a samozřejmě i všechny nový fotky Viki, Eden, Pilůtka a dalších.

No a ještě taky doufáme, že jste všichni fit a všechny ošklivý nemoci se vám vyhnou obloukem. Jen s těma zoubkama to musíme asi bohužel přetrpět, tak Johanko, ať to máš rychle za sebou. Mysli na to, co se pak s nima dá všechno vyvádět.

Tak abych taky zrekapitulovala své dovednosti. Umím už se docela sama po:,–(it a klečet jenom na dvou, když se mám o co opřít. Lezu ale pořád stylem ?Meresjev?, jak to tu někdo tak hezky minule nazval.

Už taky umím udělat pápá. Naši se sice taky snažili mě to naučit, ale bezvýsledně. Vysvětlovali to totiž úplně blbě. Až když přijela na návštěvu moje kamarádka Inuška, která je o 4 měsíce starší, tak na mě pořád dělala pápá ? a od ní jsem to hned pochopila. Tak jsem jí taky musela zamávat, aby neřekla, že jsem nevychovaná. Moje oblíbená hra teď taky je, když jsme u okna a já mamce před očima zatáhnu záclonu, a pak jí zase odtáhnu a mamka udělá ?kuk?. U toho se děsně řehtám a vydržím se takhle zabavit třeba čtvrt hodiny.

Jo, a taky už, k velké radosti mamky, říkám ?mamamama?. A taky jsem se naučila jedno slovíčko, který mám obzvlášť ráda ? ?nenene?. No aby taky ne, když ho pořád kolem sebe slyším.

No a co se týče přehledu lumpáren za minulý týden, tak žádná sláva ? alespoň podle mých přísných měřítek. Utrhla jsem hlavu svému spacímu kamarádovi ? plyšovému prasátku Mojmírkovi. Já ho měla sice docela ráda, ale přeci jen se mi spojoval s tím ošklivým spaním, tak to chudák odnesl, no. Taky jsem se projevila jako pěkná zlodějka. Když se maminka v krámě nedívala, tak jsem čapla pytlík bonbónů a šup s nima do kočárku. Ale, bohužel, než jsem je stihla pořádně schovat, tak si toho mamka všimla a s provinilým výrazem je vrátila zpátky do regálu. Smůla, příště budu rychlejší, ani jsem je nestihla aspoň roztrhnout.

Jo, taky se musím pochlubit, že jsem ochutnala něco strááášně dobrýho, co prej ale bysme ještě neměli moc papat. Bylo to děsně studený, ale jinak hrozně dobroučký. Máma si to koupila jen pro sebe (vidíte ji, jak je lakomá), a mě úplně fascinovalo, jak to papá ? vyplazovala jazyk a olizovala to. Tak jsem jí tak dlouho hypnotizovala, až to nevydržela a dala mi taky líznout. No, dobrota! Pak už mi nechtěla dát, ale já jsem se začala strašně vztekat (což se tedy s žádným jiným jídlem neobtěžuju), tak mi dala líznout ještě několikrát (byla to ovocná zmrzlina, ne smetanová, tak to snad tolik nevadilo ? pozn. mamky). Takže já už jsem se rozhodla ? tohle jíst budu, a ve velkým množství.

Jinak stále držím ?žízňovku? (od slova hladovka). Nevím, že to nemůžou pochopit, že mě chutná k pití jenom mlíčko. Já myslím, že to vysvětluju dostatečně jasně.

Tak já se loučím, půjdeme si ven užívat sluníčka.

Mějte se všichni vyklubaní + i Drobečku nevyklubaný krásně
Terezka (9 měsíců) a máma Zuzana

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzka-Terka
69
13.5.03 18:17

Ahoj Jiřinko,

Dovedu si velmi dobře představit, jak ti tenkrát bylo. I bez toho nepříjemného chování personálu je nemoc miminka a pobyt v nemocnici velká deprese. Já jsem měla aspoň tu výhodu, že Terezka byla (k mému překvapení) docela veselá, když jí tedy zrovna něco nedělali. Neměla teda kapačky jako Jiříček, a zřejmě ani žádné větší bolesti. Takže ona mi tu depresi spíš rozháněla. I když jsem se cítila provinile, že bych to měla být já, kdo dodává odvahu, a ne obráceně.

Ani to prostředí tam nebylo v tak zoufalém stavu, jak popisuješ, že je v Motole. Bylo to tam relativně nově zařízený a měly jsme samostatný pokoj. Ale stejně, příště (i když doufám, že žádne příště nebude!!!) bych se určitě snažila jít jinam. Ten lidský přístup je opravdu hrozně důležitý. Jen tak ze zvědavosti jsem si teď prohlídla hodnocení porodnice v Mělníku tady na e-miminu, a uvědomila jsem si, že jsem si to měla přečíst dřív. Asi v 90% si tam maminky stěžují na chování sester z novorozeneckého oddělení (v protikladu k porodnímu). Společným jmenovatelem je, že jsou dost neochotný a arogantní. Takže to je asi v téhle instituci nějaký typ ?podnikové kultury?. Až teď plně doceňuji, jak mile se všichni chovali v porodnici v Neratovicích.

Přeju tobě, sobě i všem ostatním maminkám, ať už do žádný nemocnice nikdy se svými drobečky nemusíme.

Mějte se krásně, moc pusinek Jiříkovi a pohlazení po bříšku Drobečkovi
 Zuzana

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzka-Terka
69
13.5.03 18:19

Ahoj Martino,

moc gratuluju k tý „jedný čárce“. Ještě, že to tak dobře dopadlo, přece jen je to nepříjemný zážitek.

Mějte se hezky a moc pusinek Šimůnkovi.
Zuzana

  • načítám...
  • Zmínit
Milada01
174
13.5.03 20:15

Ahoj Stáňo!
Tak teda nevím, jestli to byly ty potničky nebo ne. V každém případě si beru k srdci Tvou radu - pokud to není „tak horké“, tak všechny divnosti na kůži ignorovat.
Pusinku Vojtíškovi!
Milada.

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzuka
167
13.5.03 22:17

Ahoj holky,
asi jdu s křížkem po funuse, ale my jsme teprve teď najeli na šťávičky a pijeme z hrnečku Bébe Jou, ze kterého nám to šlo hned napoprvé. I já jsem ho zkusila a opravdu to jde velmi dobře, tak akorát.
Toť vše od dealerky Zuzky

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
13.5.03 23:20

Dito, hodně potichu, aby Johanka neslyšela, prosím o radu. Dělám na počítači průběžně a občas se stane, že nechám rozdělanou práci a utíkám k pračce, odloženému telefonu nebo sporáku atp. V ten okamžik Johanka startuje v chodítku a během 3 vteřin už šmejdí prstíkama po klávesnici (takže se nestačí ani zapnout autozáloha). Až teď jsem si při své mateřské demenci vzpomněla, že existují utilitky, kdy jednoduchou kombinací kláves vypnu klávesnici. Nemáš něco podobného? Já si nemůžu vzpomenout, kde hledat, jak by se to mohlo jmenovat - bylo to míněno jako ochrana před dětmi, takže v názvu asi bude nějaké Baby a něco o ochraně (ve Windows to není, ty už jsem prohlédla). Ví tady někdo, jak chránit pracně vydřená data před zničujícím kouzlem dětských prstíků, mačkajících neuvěřitelné kombinace?

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
13.5.03 23:46

Chi chi chi, kvůli brekotu jsem odeslala dříve, než jsem stačila přečist nebo se podepsat a teď mi to došlo. Skutečně se to nejmenuje KONDOM - to vím jistě!! :-)))
Romana s hyperaktivou Johankou

  • načítám...
  • Zmínit
Tony1
83
13.5.03 23:49

Ahoj Koblížci na slunci pečení,

taky jste v tom vedru tak ukňouraní, nespokojení a nebaví vás nic z her, které pro vás mamka vymýšlí? Když je ale takové horko… A navíc mi furt rostou nějaký zuby, už mi zase přirostl jeden a nejméně dva jsou na cestě. Aspoň se s nimi dá krásně skřípat, což moji maminku přivádí k šílenství.

Vy jste všichni tak šikovní, všem vám gratulujeme k novým veselým kouskům, Viki a Davídkovi k narozeninám, Eden k dalšímu zoubku.

Já jsem se začal plazit pozadu a vždycky to zaparkuju pod křeslem, z čehož mám následně děsnou bžundu. Mrskám sebou tak obratně, že jsem se dvakrát skulil z mamčiny postele, jauva jauva, ještěže měla na zemi pro tyto případy peřinu, ale stejně nic moc. Mluvit jsem přestal, zato krásně řvu. Vycením těch svých pár zoubků a dělám zvuky jako velký Lotrando. Ve vedrech rádi jezdíme na naši zahradu a já se tam nechám nosit a trhám travičku a nezralý rybíz a rvu to do pusinky. A taky soudcuju, když hraje mamka s někým pingpong. Občas mě to ale unaví, jak ten balónek lítá tam a zpátky, tam a zpátky, tam a zpátky…prostě si občas schrupnu.

Terezko, vidím, že máme na mámy stejné fígle - já jsem taky ochutnal zmrzlinku za pomoci svého žalostného výrazu č. 2 a ručiček natažených a´la ubožáček malinký. Objela mi tím kornoutkem pusinku a to kdyby mi dávali na oběd, tak otevírám pusu táááákhle doširoka. Pak taky doporučuju ochutnat vanilkovou rakvičku, to je taky slastná chuť. Ale nesmíš se tím zakuckat, protože pak se máma vyděsí a už ti ji nikdy nedá :o( A jinak jsem měl na oběd řepu (Dito, nevěřila bych, že to dítě pozře, ale vzhledem k tomu, že je to jedna z mála zelenin, která nám na zahradě roste a máme jí plný sklep, bylo na čase to vyzkoušet :o) a je to docela dobrý. Rozhodně barví líp než mrkvička a takové dobře mířené ublinknutí vyvolá povyk v širokém příbuzenstvu.

V kočáru jezdím podepřený dvěma polštářky-buřtíky a koukám ven na větvičky a na auta nebo na pejsky. Mám nového kamaráda pivního vožungra - mamka mi kupuje banánky v jednom obchůdku u nás na sídlišti a před tím obchůdkem je takový pultík, kde postávají místní povaleči a pijou pivo. Máma mě postavila v kočárku tak, abych na ni viděl, jak nakupuje (a ona na mě :o), ale já jsem i přesto začal békat, jak vešla do dveří. A ten jeden vožungr s dlouhejma vlasama a pivem v ruce se ke mně postavil a říkal, ať se nebojím, že maminka se hned vrátí. A pořád na mě mluvil a mně se to moc líbilo a řehtal jsem se. A když jsme odcházeli, tak říkal mamce ?Paninko, zase s malým přijďte, já vám ho pohlídám!?

Tak se mějte všichni hezky a Eden, budu mít oči na šťopkách, jestli tě nepotkám někde v šalině :o) Ahoj Toník

Jiřinko, držím palce v dalším odstavování a stejně jako Stáňa jsem byla rozlítostněná nejen nad Jiříkem, ale i nad tebou - dokážu si představit, že je to psychický nápor. Ať to zvládáte jakž takž. K odstřikování - nejlíp mi to jde v horké sprše, to někdy mlíko teče i samo. Já vím, že je to v těch vedrech ?výborná? rada, ale fakt to potom tolik nebolí.
Milado, můžeš mi prosím napsat název těch homeopatik? Jeden další rozjíždějící zánět jsem léčila na radu lékařky Ibuprofenem, což sice pomohlo, ale kdyby to nedej pánbu mělo přijít znova, ráda zkusím něco méně agresivního.
Martino, to je dobře, že ses neozývala ?jenom? kvůli novému bydleníčku, taky gratuluju k jedné čárce a ať se už brzo můžete přestěhovat do nového.
Ahojte, Mája

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
14.5.03 10:14

Ahoj Zuzko,

připojuji se k Bublině, že bílé jogurty z kravského mléka se mohou podávat od 6.měsíce. My máme také nejraději Trojský - je smetanový a není tak kyselý, jako jiné bílé jogurty. Doktorka nám řekla, že od 8.měsíce můžu začít dávat ochucené jogurty, tak se nám zatím nejlépe osvědčil smetanový Florian nebo opět Trojský.
Pribiňáčky a různé tvarohy typu Danisimo by se prý měli dávat nejříve v roce a půl. - toť názor naší doktorky.....
Vojtíškovi dobrou chuť a pusinku !!!
Martina

  • Upravit
Anonymní
14.5.03 10:16

Díky Zuzko,

přeci jen jsem si oddechla, dost mě to vyděsilo!
Pozdravuj Terku!
Martina

  • Upravit
Anonymní
14.5.03 10:34

Ahoj holky,

hlásím se tehnle týden ještě jednou. Včera jsme byli v poradně na 8měs prohlídce a náhodou ten den se mi Šimon celej opupínkoval - kromě obličeje. Tak jsem myslela, že je to nějaká reakce na nějaký jídlo - sice ještě nikdy nic takovýho neměl. Ale paní doktorka řekla, že má nějakou tu šestou nemoc - myslím, že jí měl Jíra. Prý má i trochu nateklý uzliny a je to virové. Mazat to ničím nemáme a prý by to mělo za pár dní zmizet. Prý jsou k tomu normálně horečky, ale Šíma nemá ani zvýšenou teplotu. Není na něm ani znát, že by mu něco bylo, jen mi přes den víc spí. Tak jsme raději to vyšetření ledvin přeobjednali, takže tam zítra nejdem - což jsem i docela ráda. Pan doktor by na opupínkovanýho Šimona koukal pod tím rentgenem asi dost divně :o))).
Předevčírem se nám vyklubali další dva zoubky, takže byl trochu protivný - ono je to asi jedno s druhým…
Ptala jsem se doktorky, jestli nám předepíše ten fluor, říkala, že je to zbytečné, aby to prý mělo nějaký účinek, musejí se ty tabletky cucat a ne je drtit a polykat s tekutinou. Říkala, že když budu chtít, že nám je předepíše v roce, ale že mu mám později začít čistit zoubky pastou s fluorem a že ti malí to plykají, tak aby pak nedošlo k předávkování tím fluorem. No nevím, každý píše něco jiného - pokud vím, Adámek už ho bere jakou dobu, Eden snad dokonce od narození…
Tak ahojky a bacha na pupínky :o))))
Martina (frndulka) - koukám, že jsem tu dneska jako anonymous :o)

  • Upravit
Pupina
288
14.5.03 12:19

Ahoj Martino,

Ze vseho nejdriv blahopreji k jedne carce (muzu Te ujistit, ze jsem si taky oddechla. Kdyz jsi nepsala, v hlave mi behaly dramaticke scenare… no to jsem cela ja)!

Taky jsi mi nevedomky potvrdila, ze to, co Eden pred tydnem chytla, byla ta tajemna ‚sesta nemoc‘. Tady se tomu rika ‚rozeola‘ a spociva to v tom, ze detatko ma po tri dny teploty kolem 39-40°C, ctvrty den teplota klesne a mrnous se osype vsude krome obliceje. Nejsou na to leky (krome tech na snizeni teploty ze zacatku) a neni to nakazlive. Samo to zmizi do 8 dnu. Muze se stat, ze pocatecni teploty jsou nizsi (nebo jsi to v tom horku treba ani nezaznamenala) a nebo ze ty pupinky jsou tak svetle, ze ani nejsou videt.

K tomu fluoru: my ho nemame v tabletach (to podavani si dost dobre nedovedu prestavit), ale v kapkach spolu s vitaminem D. Skutecne nam ho dali uz v porodnici, Eden dostava 4 kapky denne. Tim, ze pije kojeneckou vodu (tedy bez fluoru) a jidla ji nesolim ji podle me zatim predavkovani nehrozi, mozna se pozeptam az zacneme cistit pastou (coz az tak od tri let)… Zatim mi bylo vysvetleno, ze je to jako prevence. Je ale pravda, ze prilis mnoho fluoru vytvari na zubech bile skvrny.

Moc pusinek sikulkovi Simunkovi!!!
Dita

  • načítám...
  • Zmínit
Pupina
288
14.5.03 12:30

Ahoj Lucko,

Ty jsi ale zvedavka;)! Jmeno Eden pochazi z hebrejstiny, vybrali jsme ho s manzelem, protoze se nam moc libilo a protoze se da stejne vyslovovat ve francouzstine i v cestine, ani v jednom z obou jazyku se na nej nedaji vytvaret slovni hricky, a taky se hezky hodi k prijmeni;)))

Bydlime v Marseille, takze Cannes od nas neni daleko;)

S manzelem jsem se seznamila pres internet, ja jsem studovala v Praze a on mel pocitacovou firmu v Lyonu a tak se to nejak semlelo, ze jsme se po par letech vzali a ted mame naseho andilka Edenusku.

Ve Francii se mi vede dobre, v momente, kdy clovek zvlada jazyk, je to skoro jako bych byla porad v CR;)))

Tak a ted zase napis neco Ty o sobe a treba i o detech, Vrabcakovi kamaradi se urcite radi pouci!!!
 Dita

  • načítám...
  • Zmínit
Aja99
208
14.5.03 21:58

Ahoj mimísci šikovní,
gratulujeme ke všem „pohybovým“ i jiným dovednostem a Eden k rostoucím zoubkům !
Mamka to na mě taky občas zkouší s „paci,paci“,„jak je Ondra veliký“ apod.hlouposti..vždy se na ni chápavě usměju a pokračuji ve „své práci“-teď už docela rychle prošmejdím celý byt(stále ještě po čtyřech)-tam je tolik zajímavých věcí!!Nejvíc mě zajímají věcičky,které mají šroubky-dnes jsem mamce během chvilky odšrouboval držátko z pokličky…a samozřejmě mým favoritem zůstává video-když si stoupnu,krásně dosáhnu na ten otvor..
Dnes se mi podařil docela hezký kousek-když mě máma přebaluje,chvíli mě nechává bez plíny provětrat-odskočila si pro ubrousky a když se vrátila, vykakal jsem se na koberec a vše pěkně rozmazal po zemi i po sobě-určitě to zkuste taky-mamky budou nadšené jako ta moje…
Jinak můj „slovní repertoár“ se obohatil o „dadada“-pronesené pořádným chraplákem a taky výkřiky nadšení, když někde zahlídnu otevřené dveře(nejlépe do předsíně-občas tam bývá náš vlčák)…
Ještě jedna novinka- v kočáru se umím po:,–(it z lehu,takže mamka mě může vesele uspávat v kočáru-sednu si a „má po ptákách..“-dnes jsem takhle zrušil dopolední spaní(odpoledne už jsem neměl sílu si sednout a mamka-kruťas krutý mě nechala se trápit a ječet-naštěstí jsem rychle usnul..

Tak se mějte zatím krásně a pište! Papa Ondrášek(v pondělí 10 měsíců) a mamka Andrea(29)

ps.:Marťo,gratulujeme k" jedné čárce",taky už jsem si představovala kdoví co..

Jiřinko, myslím, že je rozumné odstavovat Jíru postupně-náhlé odstavení je dost drsné pro dítě i pro matku(viz.problémy s prsy), takže pokud ti kojení není nepříjemné kvůli Drobečka,snaž se to neuspěchat..Mimčo tím,že jí čím dál více příkrmů,časem kojení odbourá samo(alespoň částečně)..Taky myslím,že pokud máš bolavé,zatuhlé prso,je třeba odstříkat(teplá sprcha opravdu pomáhá)-tvorbu mléka tím až tak moc neovlivníš-podle mých zkušeností ji nejvíc ovlivní to,jak často a kolik toho dítě vypije..Přejeme všem Vrabčákům hodně zdraví a pevné nervy při odstavování!
 A.&O.

  • načítám...
  • Zmínit
Pupina
288
14.5.03 23:06

Ahoj Romco,
Tak jsem zapojila sveho zkusenejsiho manzela… rekl mi, ze pokud mas Windows 2000 nebo Windows XP, staci zmacknout klavesu ikonky windowsu (vlevo dole vedle ctrl) plus pismenko L.
Ty mas teda doma rostandu!!! A na ten kondom uz je stejne pozde, hihi;))))
 Dita

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
15.5.03 05:37

Bohužel mám milenia, ale možná to bude fungovat taky, jdu to ozkoušet. XP nemůžu, neboť obsahují chybičky, které mi vadí při práci (poskript) - čekám na novou českou verzi, prý to opraví, tak uvidím.
Moc děkuju za radu
 Romana

  • načítám...
  • Zmínit
Milada01
174
15.5.03 08:56

Ahoj Májo,

Použila jsem při prvním zánětu homeopatika „Bryonia 9CH“ - je to při nižší teplotě, prso je nalité a při tlaku nastává spíše úleva
druhé „Beladona 9CH“ je při vysoké teplotě a při tlaku to bolí
Obojí se berou první den co hodinu 5kuliček, dokud nepocítíš úlevu, pak už jen 3×denně 5kuliček, a to 2-5 dní.
Při druhém zánětu jsem vzala opět Bryoniu, ale jelikož mi vůbec nezabírala, najela jsem na Beladonu. Každý organismus je jiný, stejně jako každý zánět je jiný, takže to chce vyzkoušet. Někomu homeopatika nezabírají vůbec, takže pokud by to nezabralo první den, raději bych šla k doktorce, aby se to nerozjelo ještě víc a nebylo z toho ještě něco horšího.
Přeji Ti, ať to už raději nepotřebuješ zkoušet!!! Ahoj! Pozdravuj Toníka.
Milada.

P.S. Homeopatika by měli mít v každé lékárně, jedno balení stojí kolem 45,–Kč.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
15.5.03 11:30

Dito, tak se nezlob, jsem zvedava od prirody a ve svem veku 31 let uz s tim moc nenadelam, to vis stareho psa novym kouskum nenaucis… Zajimalo mne to i proto ze ve Francii bydli uz nekolik let segra meho muze (Pariz), a moje segry jsou jedna v Nemecku a druha v Kanade. Dlouho jsem premyslela, jestli bych dokazala zit tak daleko od rodiny a znamych, ale kdyby muj muzicek byl treba Holandan, tak bych sla za nim. Fascinuji mne osudy vsech, kteri odesli za svou laskou a jake zajimave zivotni pribehy maji, nebylo to nic osobniho. Tvoje holcicka je kouzelna a ty pises moc hezky, citit ze jsi stastna a spokojena. Tak ti to (vam) moc preju a pis dal!!! Lucie P.S. Ty deti byly „pujcene“ z naseho klubu Go, ja sama zatim bohuzel zadne nemam, ale doufam, ze se to brzy zmeni.

  • Upravit
Pupina
288
15.5.03 12:20

Ahoj Lucko,
Ja se na Tebe nezlobim!!! Koukam, ze jste pekne kosmopolitni rodinka, hihi! Je pravda, ze pro lasku clovek udela kdeco, ten zbytek potom prijde jakoby sam…
Moc diky za komplimenty ohledne Eden i meho psani, zatim prestat nehodlam, ba prave naopak, rostarny se u nas doma nebezpecne mnozi;)))
Preji Ti, aby sis uz zadne deti ‚pujcovat‘ nemusela a aby nam tu brzy pribyl dalsi rostacek nebo rostanda od maminky Lucie;)))!!!
 Dita

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
15.5.03 20:02

Ahoj Dito,

přesně tak jak popisuješ semá ta „šestá nemoc“ projevovat. Ale myslím, že se naše paní doktorka spletla (ne, že bych jí do toho chtěla nějak fušovat :o) ), ale Šimon žádný teploty nedostal a ty pupínky zmizely do druhého dne… Tak si myslím, že to byla reakce na jogurt. Dávala jsme mu pořád dvě značky, co jsme měli vyzkoušené a pak jsem zkusila jiný s velkými kousky jahod.....a myslím, že to bylo spíš po tom, ale nevím. Hlavně, že už mu to zmizelo.
Pozdravuj Edenušku a posíláme pusinky!!!!
Martina

  • Upravit
Evulka
804
15.5.03 21:32

Čau děckáááá!

Vrabčáci, jste pašáci! Taky jsme na vás moc mysleli, a když jste se tak dlouho s deníčkem nehlásili, napadaly mě ty nejroztodivnější scénáře… Ale zvládli jste to na jedničku a to nejhorší je snad již za vámi.

Taky vás obdivuju, jak jste všichni pohybliví. Já jsem zatím v lezení nijak nepokročila. Dozadu se posouvám velmi hbitě, ale dopředu ani o píď. Kolínka se mi už podaří podšoupnout pod sebe, ale nějak nevím, co s nima dál? Sezení zvládám samostatně jen na chvilinku. Na procházce mě mamka vždycky po:,–(í na posledních deset minut, protože by neměla odvahu mě položit uprostřed procházky, je jí jasné, že bych si to nenechala líbit a dlouho bych prý sedět neměla. (Ona je tak nadšená ze všeho kolem, že jenom valí oči a nadšeně výská a piští, když sedí, že ani nemám to srdce ji pokládat zpátky :o)).

Slovník už mám taky docela rozvinutý, nejraději mám MEMEME a BA. Už mám svou miminkovskou řeč a podle intonace jde poznat, jestli jsem spokojená nebo nespokojená nebo dokonce nadávám. Nedávno jsem tať ku zprdla, protože mě normálně pokaždé uspává on proudem vlídné řeči, ale najednou si usmysleli, že mě nechají usnout samotnou, prý z výchovných důvodů. Nezbylo mi, než vytáhnout svoji nejhlasitější a nejpůsobivější zbraň. Tátovi se mě zželelo a vrátil se, že mě uspí. Vynadala jsem mu tak, že se opravdu styděl. (Tátovi se chtělo smát, ale musel to potlačit, aby neztratil svou otcovskou důstojnost :o)).

Spinkám už prý obstojně (naši jsou už zmlasní). Nedávno jsem prospala 5 dnů po sobě od 20:00 do 6:00. Mamka to všem rozhlásila a den nato jsem je vyhnala z postele 3× a pak 2× a vzbudila jsem se už o půl páté. Jinak chrupkám maximálně do šesti, dýl ani ťuk, spíše se budím dříve, už kolem páté. Noční kojení už jsme odbourali úplně.

Jo a znáte to taky? To si tak v klidu sami hrajete, něco ožužláváte a povídáte si a jste v pohodě. A najednou uvidíte mamku a spustíte na celé kolo? Kdyby se tam neukazovala, udělala by líp.

Terezko, já mám taky postýlkové prasátko (viz. foto), hraju si s ním vždycky ráno, když se vzbudím, dávám mamce čas otevřít oči
(Buzení v pět ráno je docela drsňárna, ale jsem ráda, že Lucka stále častěji prospí celou noc.)

Viki, ta námořnická čepička ti opravdu moc sluší a hodně ti už porostly vlásky.

Mořeplavkyně Eden, jak to maminka dělá, že tě vyfotí na stole u počítače, aniž bys z toho stolu spadla?

Šimůnku, ty jsi prostě číslo, znovu zírám v němém údivu, co už všechno provádíš a doufám, že tě třeba v pubertě doženu :o)).

Vojto od Stáni, když byly ty vedra, dostala jsem párkrát ředěné ovocné šťávičky a učila jsem se pít z hrnku s hubičkou. Když jsem se strefila do pusy tím správným koncem, docela mi to i šlo. Spaní v postýlce taky nesnáším. S nocí jsem se smířila, ale přes den se tomu vytrvale bráním a usnu, jen když už opravdu melu z posledního.

Toníčku, ty jsi statečný kluk, já se takových vožungrů bojím, jednou se mi podobný tvor, šněrující si to z hospody, málem vyvrátil na kočár.

Ondro, mamka musí mít bicepsy jak kulturistka, když s takovým cvaldou v jedné ruce ještě luxuje!!

Mějte se všichni moc hezky, buďte hlavně zdraví. My jedeme na víkend k babičce, mamka mě chce na delší dobu (cca 4-5 hodin) opustit kvůli nějakému srazu z gymplu 10 let od maturity.

Pa, Lucka 8 měsiců a mamka Eva (28)

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
15.5.03 21:33

Hm, tak nefunguje. Ale ty nový XP už mám na zkoušku (eště nemusím platit :-))) ), mám prý zjistit, jestli je to v pořádku. Ty český Majkrosofťáci jsou na hlavu, to to nevědí sami? Ale je fakt, že o té chybě předtím nevěděli, dokud jsem na Tpodpoře neudělala rambajs. O víkendu budu instalovat. A Johanku do té doby asi budu přivazovat k postýlce, i když věřím, že by si i uhryzala packu, aby se k těm černým provázkům, blikátkům a kostičkám dostala. :-))). Ještě jednou díky. Romana

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
15.5.03 22:26

Ahoj raubíři a raubířky,
tak se mi podařilo tento týden vyhnout všemu nepříjemnému - měli mi naposledy zkontrolovat kyčle (tedy podruhé, my jsem to na začátku odflákly kvůli povodním), ale venku bylo hrozně dusno a mamce se nechtělo být se mnou zavřená 4 hodiny ve vydýchané čekárně (to je hrůza, jak to na Bulovce chodí), prý vememe příští týden taťku sebou, až bude mít odpolední. Máma totiž tvrdí, že když už jí ze mě šediví vlasy, eště jí nemusejí vypadat, což by se prý určitě stalo. No nevím, čtyři zuby mám venku, tu pátou bouličku pořád kontroluju prstama, ale ona někam zmizela, takže jsem se pokoušela být hodná holka, ale je pravda, že jsem to trochu zapomněla. Když totiž hodně křičím, jako že mě na nože berou, kroutím celým tělem jak o sv.Vítu, nekontrolovatelně třepu hlavou a s pěstičkou v puse vyji své oblíbené „mmmmmm“, tak se mi daří maminčina NE téměř zlikvidovat. No a odolejte takovému potěšení, když třeba chcete políbit pana Čecha nebo některou z televizních hlasatelek. Taky mám ráda Radara a Sluníčkové miminko z Teletubies, s tím si vždycky povídám a plácám ho po tvářích. (Neděste se, jen se mi zatím nepodařilo uklidit telku z dosahu, ale už se na tom pracuje - musím ukecat mámu na hlídání, Johanka totiž nesnáší zvuk mixéru, vysavače, vrtačky a mafla, ale tento týden budeme mít stavebně-údržbový víkend, tak snad ten hódně vysoký stolek pod TV s lištou na dráty stihnu. Pak už Johanka na obrazovku uvidí, jen když jí pomůžu na postel a zapnu. Taky jsem v jednom parketářství zakoupila spousty oblých vyfrézovaných rohů, které nalepím na všechny vyčnívající rohy v domácnosti, teď mě občas jímá hrůza, když míchám kaši a jedním očkem sleduji ten zbylý centimetr mezi rohem stolku a hlavou vesele skotačící Johanky).
Když se tady v závorkách máma vytahuje, tak já taky, tu telku si umím totiž zapnout sama buď ovladačem nebo tím prima velkým tlačítkem.
Včera jsem měla jít za naším oblíbeným panem doktorem a máma v záchvatu snaživosti mě ráno změřila teplotu, a bum, 37,6. Tak jsme spolu volaly telefonem panu doktorovi a já se mu snažila vysvětlit, že mi nic není, ale pan doktor řekl mamince, že by mi tu obrnu správně dávat neměl a že to nechá na ní. Máma mi oproti panu doktorovi rozuměla, před cestou mi dala nový druh jogurtu (bohužel jsem si nevšimla množství živých kultur, které nám tak nesedí) a pak když mě oblékala, že tam přeci jenom půjdem, tak jsem nechtě ublinkla. No a byl konec. Vylekala jsem jí tak, že se nikam nešlo. Až odpoledne, když jsem celou dobu odmítala spát a vyváděla jednu rošťárnu za druhou, pochopila, že jedině venku to se mnou půjde vydržet a šly jsme koupit nové botičky. Nakonec mi nějaké koupila, už jsem je ochutnala, tkaničky dobré, ale podrážka nic moc, ty staré po bráchovi mi chutnají víc. Já jsem si tam vybrala ze stojanu moc hezké červené sandálky, už jsem je měla v kočárku a těšila se, jak si na nich doma pochutnám. Ale když jsem si je cestou domů chtěla prohlídnout, máma vyjekla a jely jsme zpátky, protože prý tyhle jsme nekoupily. A ještě se tam prodavačce omlouvala, nevím za co, prý že jsou velké, no o to líp by se ochutnávaly.
A ta ošklivá čarodejnice prodavačská byla na mámu sprostá, já se divím, že se tam máma vracela. Já jsem se rozbrečela, ale pak přišel nějaký pán, řekl, že jsme obě hodné holky a dal mi jedny malé tkaničky navíc, no to byla mňamka. (Takovou ostudu jste neviděly, a ta prodavačka byla vážně neuvěřitelná, málem mě nechala zatknout, eštěže pan vedoucí zachránil situaci - jak z pohádky).

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
15.5.03 23:11

Chichi, přišlo mi, že máma píše pomalu, tak jsem jí teď pomohla a zmáčkla takové to velké tlačítko, tak si teď prý pěkně počtete na dvakrát, protože chci přidat ještě jeden tip na rošťárnu. To musíte nejprve dělat rotyku, že se Vám chce hrozně spát, ale rozhodně ne v postýlce. Pak, když vás máma položí do své postele a jakoby uspí, musíte chvilku počkat, až začne třeba mýt nádobí, potichounku bez funění z postele slézt a ještě tišeji se po čtyřech přiblížit zezadu k mámě u dřezu. No a pak jen položíte ruku na její lýtko - nejlépe hodně studenou od lina - to uvidíte věci, chechtala jsem se půl hodiny. Dnes jsem to ozkoušela - bezva. No a navrch jsem přidala odpor, to musíte hrozně brečet, když odchází táta nebo babička z bytu a kroutit se mámě na ruce, jakože tam nebudete ani minutku, protože babička nebo taťka jsou prostě nej… Taťka se smál, protože někdy to dělám obráceně, máma to snášela jakžtakž statečně, ale babička byla vyjevená, prý jestli mě máma netýrá a začala hledat všechny boule a modřiny - no a mě to šimralo a mohla jsem se uchechtat. Doufám, že se Vám mé tipy líbí, legrace není nikdy dost - jen doufám, že to mamka přežije.
Zdraví Johanka (za týden 10 m)

Tak to vidíte, jen přešly ty nejhorší problémy se zuby (ťuky ťuk), tak nastává období největší rozmazlenosti a neposednosti, přestávám stíhat práci, dokonce dělám chyby, které by se mi dřív nestaly (dneska jedna za tisícovku a děsím se, až to bude něco ještě horšího - naštěstí to zatím šéf nehrotí). A to teprve zkouší jeden krok na otočku mezi postelí a malým stolkem, co teprve, až bude ta hyperaktivka běhat. A do toho spousta slintání a ožužlávání patřičných i nepatřičných věcí - už z toho má pod pusinkou lišej - mažu Bepanthenem, na chvíli to zmizí, ale pak se stejně objeví. Začala jsem jí vnucovat dudlík, protože s těmi prsty v puse už to opravdu přehání.
A do toho moje roztomilá maminka, která vždy dokáže vystihnout tu jedinou chvilku, kdy si chci po uspání Johany trochu zdřimnout a přidat ke třem hodinám v noci další odespanou půlhodinku, přijde a hned spustí, máš tu bordel a chrápeš. Tak jsem přidala na agresivitě, rozkřičela jsem se jak na lesy a sprominutím a ve vší neslušnosti ji vyhodila. Manžel to šel chlácholit a dozvěděl se, že stejně za všechno může on.
Do toho tu teď sedím a přemýšlím, jak docílit, aby taťka používal šátek, když tu nejvhodnější látku (pružností - je to popelín, je lehounký a opravdu pruží jen v tom správném směru - akorát se trochu muchlá v místě úvazu) vybrala maminka za mé peníze a určila, že pro Johanku slaďounce růžovou. Jak já tu barvu nesnáším. Já v tmavě zelené bundě omotaná růžovým pruhem - no skvělé. U Standy si to nedokážu představit už vůbec.
Uf, tak jsem si postěžovala, snad jste to přežily. Doufám, že totální přepracovanost a zdrchanost tento týden skončí a už nikdy nebudete muset tak dlouho mačkat na kursor. Díky za vaší trpělivost
 Romana

  • načítám...
  • Zmínit
Pupina
288
15.5.03 23:54

Drzim pesti, at to nejak vytechnis, Johanka si aspon prijde na sve;))) Mne zase dceruska pravidelne pod stolem vypojuje telefon, nekdy i modem (taky to tam blika).
Windowsum a vsetecnym prstickum zdar (a velkou pusinku sikulce Johance;)))!!!
 Dita

  • načítám...
  • Zmínit
Pupina
288
15.5.03 23:59

Ahoj Marti,
No jo, jahody, zes to nerekla driv!!! Ty jsou pry desne alergizujici! Ja jsem je Edenusce radsi ani nezkusila dat, protoze sama jsem v detsvi mela ekzem, a tak bych ji nerada privodila podobne neprijemnosti. Ale pokud je Sima jedl v tech ‚svych‘ jogurtech, mozna to bylo jeste neco jineho… No hlavne, ze uz je to pryc, ze ano???
Oplacime pusinky a pridavame jemne oslintani;)))
 Dita

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
16.5.03 00:07

Teď mi napadlo, Eden, to buabuabua a papu říkáš francouzsky nebo česky?
 Romana

  • načítám...
  • Zmínit
Pupina
288
16.5.03 12:47

Hihi ani jedno ani druhy, ja delam, ze ani jednomu z jazyku nerozumim (hlavne to ‚NE‘ a ‚NON‘ mi jdou jednim ouskem dovnitr a druhym ven;)))), takze si zatim v klidku melu v miminkovstine…

A bravo za komentar o boticce a studene rucicce na lytku, tak dobre jsme se uz dlouho nezasmaly (tu rucicku zkusim jen co budu umet sama slezt z postele, snad z toho mamku neklepne pepka;)))
Krasny vikend preji

Eden a Dita
PS. Romco, klid, treba tou ruzovou serpou odstartujes novy modni trend;))) Ony jsou ty babicky vsechny stejne…

  • načítám...
  • Zmínit
Pupina
288
16.5.03 12:58

Ahoj Lucinko,

Teda z Tebe se klube pekna certice;))), jen tak dal, hihi!

Musime Ti s velikym zpozdenim MOOOOOC pochvalit fotecky, jsi nadherna holcicka a ten kloboucek Ti nahodou uzasne slusi!!! Mamka se rozplyvala, jaky mas nadherne baculaty tvaricky a ma v planu zvysit mi davku zeleniny, aby me taky tak vykrmila;)))

Jo a z toho stolu jsem nespadla, protoze jsem byla soustredene naklonena nad klavesnici a zurive do ni busila (urcite ten vitezny pocit znas, kdyz se tam najednou objevi uplne jiny obrazek, nejlepsi je to tesne pred odeslanim mamkou pracne sepsaneho dlouhatanskeho komentare;)))

Taky se mi stava, ze me mamka vyrusi pri hrani a taky spustim pekelny ryk, ale Ty jsi to tak krasne vystihla, ze jsme se tomu s mamkou dlouho smaly:o)))

Posilame moc pusinek, mamka si neodpusti laskyplne stipnuti do tvaricky a ja Te do ni pro zmenu mirne zavistive pichnu prstickem;)))

Papa, Tvoje kamaradka Eden

  • načítám...
  • Zmínit
Bublina
725
16.5.03 16:50

Ahoj Johanko,

cheche, tedy smekám před tvojí fantazií, jéje, už abych se mohla taky nenápadně přiblížit a mamku notně vyděsit… zatím mě vždycky vyhmátne, já totiž při pohybu vydávám strašlivý zvuky. Nojo, ještě pořád je to děsná dřina, ty už jsi v pohodě, když ti to tak jde!

Pa, Viki (9 m)

Romano, čeká nás to všechny, takže už se začínám „těšit“. Z babičky si nic nedělej, já jsem příbuzenstvu a kamarádům vysvětlila, že „bordel v bytě - šťastné dítě“ a komu se to nelíbí, ať k nám nechodí :)) Ovšem s tím růžovým šátkem ti asi neporadím - budeš prostě mít model rozkvetlá louka ;).

Jo a k tý pusince - nám se osvědčilo preventivní mazání jelením lojem - ten nejobyčejnější, bílý. Myslím, že ho na moji radu tady už někdo vyzkoušel a taky s úspěchem.

Přeju hodně trpělivosti (hehe, jsem zvědavá na sebe, až se to naše zlato jednoho krásného dne rozběhne) a moc pusinek pro Johanku od Viki.

Pa, Bublina

  • načítám...
  • Zmínit
Evulka
804
16.5.03 21:05

Ahoj Eden!

Ani nevím po kom jsem takovou papulu zdědila, ale pevně doufám, že z ní časem vyrostu :o)). A nějaké zvyšování dávek zeleniny mamce rychle zatrhni, jsi hezká taková, jaká jsi! Taková malá miminčí modelka! I Tvoje vyprávění je vždycky akční, ještě diakritika a bylo by to dokonalé! (Nemohl by to tatínek nějak zařídit?)

Mě taky moc zajímalo, jak se Tvoje maminka dostala až do Francie, teď už to vím! Naši se taky seznámili přes internet. Už před pěti lety, kdy tam ještě byly ty kvalitnější kusy ;-), a každému to vřele doporučuje.

Ať se ti u nás v ČR líbí a potom nám určitě co nejbarvitěji vylič, cos tam zažila!

Na oplátku Tě přátelsky tahám za culik :o)).

Papa, Lucinka

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzka-Terka
69
16.5.03 23:06

Ahoj Johanko,

Jé, to se ti povedlo v tom krámě. To jsem ráda, že máš taky zlodějskýho ducha. Ale příště to musíme před mámama líp schovat. Vždyť my to přece myslíme dobře, chceme, aby trochu ušetřily a nestěžovaly si, co to všechno stojí.
Jo, a tkaničky mi taky moc chutnají, to je dobrůtka.

Pápá
Terezka (9 měsíců)

Ahoj Romano,
to je dobrý nápad s těma oblýma rohama. Já taky nedokážu pořádně nic udělat, protože pořád pokukuju, jestli se Terka neblíží k nějakýmu rohu. A to se prodává normálně v obchodě nebo sis to nechala udělat na zakázku? A jde to pak zase v budoucnu odlepit nebo to zase tak nezmění vzhled toho nábytku? Asi si taky něco podobného pořídím.
Mějte se s Johankou moc krásně.
Ahoj
 Zuzana

P.S. V tom obchodě to musel být trapas, to ti teda nezávidím.

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzka-Terka
69
16.5.03 23:16

Ahoj Lucinko,

já už to prasátko právě nemám, naši mi ho zabavili. Ale za to vím, jak vypadá zevnitř. Jsou tam takový bílý jako chumáčky.

Ale jinak se na tebe trošku zlobím, že mi podrejváš autoritu. Představ si, že když jsem se včera vzbudila ve 22.00 (většinou se budím tak ve 23.30, ale jak kdy), tak mi maminka nechtěla dát napít !!! A říkala mi: „Podívej, Lucinka už spinká celou noc bez papání, a je dokonce o měsíc mladší, než ty.“ Tohle mě ale vůbec neba.

Já ti to teda odpustím, ale příště už mi to nedělej, musíme přece držet partu.

Tak pápá
Terezka (9 měsíců)

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
17.5.03 00:30

Ty rohy byly náhoda, objevila jsem je v Parketcentru na Sokolovské, teď tam nic nejezdí, ve zbytkách - odřezcích a budu je asi půl dne upravovat na rozměry, ale vyšlo mě to na dvě stovky. Jinak se dají různé profily lišt a rohů objednat normálně v truhlárně i s odstínem moření, aby se ti to hodilo. My máme stařičkej upravenej kancelářskej nábytek, zařízení pokoje mě před deseti lety vyšlo komplet i s postelema a kobercem na 12.000, takže si z toho nábytku dělám co chci - tu kus uříznu, tam kus přišroubuju - jak je potřeba. Záleží na tom, co použiješ, dají se udělat zábrany tak, že nehyzdí.

  • načítám...
  • Zmínit
pisálek007
21
17.3.15 20:13
:lol:
  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část