Z deníčku malého Vrabčáka - 36. týden

Tak už jsem venku na světě déle než u mámy v bříšku! Ano, vydržel jsem tam něco málo přes osm měsíců a pak už jsem byl zvědavý na mámu a tátu, tak jsem vykouknul ven o něco dřív. Mamce připadá, že jsem venku mnohem déle než v bříšku a už si ani nepamatuje, jaké to bylo, když byli beze mne. A že už by mě rozhodně do bříška nevrátila. Taky bych se tam nevešel :o)))

V osmi měsících plus týden vážím 8,3 kg a měřím 69 cm. Ovšem třeba o trochu víc nebo míň. Hehe, já totiž nesnáším, když mám u doktorky ležet na zádech, takže jsem začal vřeštět. Nejdřív mě vážili v sedě, ale to mi nevážilo nožičky, pak v leže, ale to jsem děsně řval a kopal nohama. Změřit v leže mě vůbec nešlo, tak mě měřili vestoje u zdi, no takže taky to není nejpřesnější. Ale mamka říká, že to asi odpovídá a že jsem prcek. Paní doktorka ale říkala, že žádnej prcek nejsem a že jsem oproti ostatním miminům pěknej čipera, tak co !
Cestou k doktorce jsme zase potkali mýho stejně starýho kámoše (má o kilo víc, ale neleze a nestojí). Tak se mamky zakecaly a pak nás daly s kočárkama vedle sebe, ať si popovídáme. Jenže on na mě zařval ahoj a já se tak lekl, že jsem se rozbulel. Mamka říkala, že jsem bambula, ale na mě nikdo řvát nebude, ani kamarád !

A pořád dělám pokroky. Už si sám stoupnu !!! Hehe, minule jsem psal, že už si kleknu na kolínka a druhý den už jsem to dotáhl do dokonalosti a postavil se na nožičky. To vám povím, to je jinší požitek dívat se na svět z výšky než pořád ležet! Takže teď mám přes den v postýlce po spinkání (v noci není problém, večer už jsem unavený, takže usnu hned, jak se dotknu prostěradla). Ale ve dne ne. To se zvednu na ručičky (poloha pejsek), pak přitáhnu o žbrblinky, zvednu na kolínka, výtáhnu a chytnu se za okraj postýlky a stoupnu si a už hlavička kouká ven a chechtám se, že se spinkat nebude :o)) Taky stáhnu dolů přehoz, který mám přes stranu postýlky, aby na mě večer nešlo světlo (mantinel už končí moc nízko, ale stejně jsem se na něj pověsil a tím urval několik šňůrek, hehe) a udělám z postýlky pěkný kutlošiště. Já když si v postýlce stoupnu, tak mám hranu někde u ramínek. Sice jde dát ještě níž, ale mamka zatím nechce, prý abych měl možnost trénovat a taky když mě vyndavá, tak nemusí sundavat postranici. Ona totiž jde dost blbě a strašně vrže, tak je vytažená nahoru a nesundává se.

Takže přes den spinkám klidně v ohrádce. Už jsem se s ní docela skamarádil, i když někdy tam taky pěkně řvu a nechci být sám. Akorát je hrozně vysoká (sotva ji překročím, neumím si představit, jak budu Jíru vyndavat s bříškem - pozn. mamky), takže si v ní nestoupnu ani náhodou, protože nahoru nedošáhnu. Ale mám tam kámoše. Mamka vytáhla toho obrovskýho medvěda, co jsem dostal, když jsem se narodil. Pořád je mnohem větší než já, jenže já se ho vůbec nebojím, hezky se po něm šplhá a někdy si mu lehnu na tlapku a mám ji jak polštářek, hehe, tak jsme dvě zvířátka v kleci. Akorát jednou jsem se po něm sápal a méďa na mě skočil a svalil mě na lopatky tak to jsem pištěl, ale jinak ho mám rád. Někdy si ke mně vleze mamka a hraje si tam se mnou a to je docela prima. Představte si, já umím hrát volejbal !!! Mamka mi dala do ohrádky nafukovací míč, tady si s ním líp můžu hrát, protože mi neuteče, ale zarazí se o ohrádku. Někdy po něm lezu a jindy si s mamkou házíme. Já si lehnu na záda, mamka mi hází míč a já ho buď oběma ručičkama hodím zpátky nebo ho jednou odpinknu. Tak třeba budu volejbalista :o)) A co by ne, táta říká, že můj děda taky hrál volejbal, prý byl dokonce v juniorské reprezentaci (to je neověřená informace, bohužel už se dědy nemůžeme zeptat - pozn. mamky) a já mám po dědovi jméno a jsem mu hrozně podobný, tak třeba budu stejně šikovný. Jestli budu vysoký jako táta, tak klidně :o))
No a někdy si v ohrádce prostě lehnu na bříško a upeleším se a spinkám tam, mamka mě jen přikryje dečkou. A pak se probudím, vylezu z pod deky a hned si můžu hrát.
Akorát pod ohrádkou není to písmenkové puzzle, ono je ho totiž málo, tak je pod ohrádkou původní plocha ve složení karimatky, deka a prostěradlo (jo a mamka nemá kde cvičit a tak necvičí a už ji zase hrozně bolí záda - pozn. mamky). Puzzle mám vedle, to když jsem pod dozorem, ale to stejně slezu a jdu na průzkum. Taky když je třeba mamka v kuchyni tak mi tam to puzzle přenese, aby mě tam nestudila podlaha, jenže já stejně jdu vytírat oblečkama, musím tu kuchyň přece pořádně prozkoumat, ne?

Mamka už mě nekrmí v kuchyni, ale trůním v židličce normálně v obýváku u jídelního stolu. Hezky v čele stolu, jako hlava rodiny :o))) (jo, musela jsem uvolnit svoje místo, protože ta Jírova židlička s rozcápnutejma nohama všude jinde překáží - pozn. mamky).
Poslední dobou papám mnohem líp. A dostávám kus rohlíčku do ručičky. Tak ho držím pěkně v obou tlapičkách jak veverka a naslintám si ho a opapám a hrozně mi chutná. Chichi, akorát poněkud drobím, ale mamka se nezlobí, vezme lux a vyluxuje to. Taky vyštrachala slepičku na klíček, tak ji natáhne a slepička ty drobečky vyzobe :o)))
A hrozně jsem se zažral do večerní kaše. Strašně moc mi chutná (dokonce i ta umělá meruňková od Hami, co jsem dřív nechtěl a co máma tvrdí, že je odpornej hnus) a taky už večer mívám šílený hlad, takže mamka dělá stále větší množství (teď už z 200 ml vody a Jíra by snědl i víc - pozn. mamky), kašičku pěkně husťoučkou na lžičku. A já otvírám pusinku takovým fofrem, že mamka ani nestíhá nabírat a za pět minut do mě celá mistička zahučí. Taky někdy po papání pusinkuju stoleček, hehe, takže když papám špenát (už po něm kakám normálně) tak je stoleček pěkně zelený :o)) Jinak se u jídla hrozně předkláním, takže někdy má mamka co dělat, aby mi tu lžičku do pusinky narvala. Zkouším pít z hrníčku, sice to trošku jde, jenže jak jsem předkloněný, tak mi nic neteče. A zaklonit se nechci. A ze lžičky pití zase vybryndám. Takže to mamka dělá tak, že mi nalije pitíčko do papání, nebo mi třeba sunar zahustí piškotkama (mňam, po tom bych se utloukl) a sním to ze lžičky.

Po kašičce usínám jak zabitý, ale přece jen se někdy v noci budím. To začnu hrozně plakat, takže mě mamka musí vyndat a uklidnit pochováním. Vždycky mi šeptá, že to není hladík, že se mi jen něco ošklivého zdálo a napapat mi vůbec nedá. Pak mě řvoucího vrátí do postýlky a než si dojde na záchod, tak většinou spinkám. Ráno se budím okolo páté, ale to už mám pěkný hlad, takže mamce vycucnu cecík a spinkám dál, většinou u nich v posteli. Jenže to její mlíko už je pěkně hladový, takže nejpozději za hodinu se vzbudím hlady a tak vycucnu i druhý cecík. Někdy pak ještě chvilku spinkám, ale spíš tam po mamce lezu a valchuju ji a to už spát nemůže, ale je ráda, že aspoň může ležet. Vstáváme až tak okolo osmé hodiny.
No ale tuhle jsem nějak víc spinkal odpoledne a večer se mi ještě nechtělo. Tak jsem byl v postýlce hezky zticha a za chvilku jsem si stoupnul a koukal, co dělá máma. Chvíli byla v kuchyni a pak šla najednou ke mně (zřejmě zkontrolovat, jestli spinkám ve správné poloze), ale vůbec se na mě nekoukala (pravda, taky jsem byl trošku schovaný za sušákem). A když už byla skoro u mě a pořád se dívala jinam, tak jsem to nevydržel a zavolal na ni heje, no to jste měli vidět, jak se lekla, až nadskočila, chacha, tak se půl hodiny řehtala a já jsem nemusel spinkat a chechtal jsem se taky :o)))

Mamka říká, že poslední dobou strašně smrdím. Hned to pozná po čuchu, že jsem se vykakal, a tak mi říká tchoříček Jiříček. Hehe, máma vůbec na moje jméno vymyslela spoustu veršíků - Jíra špindíra, tygřík Jiřík :o))) Nejlíp se mi kaká do čerstvě vyměněné plenky, tak máme poslední dobou trošku vyšší spotřebu. Někdy vykakám úhlednou bábovičku, jindy je to hromada bobků, tak se mamka směje, že mi do plínky vlezl králíček a tam mi udělal bobky :o)))
Taky mě mamka začala zkoušet dávat na nočníček. Většinou kakám po jídle, tak to zkusila po dopolední svačince. Tak jsem vzorně na nočníku seděl asi 5 minut, mamka mi ukazovala knížku, ale pak už mě to přestalo bavit a tak jsem se zvedal a při každém zvednutí vylezl z nočníku pindík a máma mi ho pořád zastrkovala, že musí být vevnitř a pak už mě zabalila do plínky. No a co myslíte, za chviličku jsem se vykakal, hehe, a za ten den jsem kakal pětkrát, ale pokaždé do plínky. Tak mamka jednou aspoň do toho nočníčku vysypala ty bobky z plínky, abychom ho prý zajeli :o)
A taky prý pořád strašně kňourám. Ale já ne pořád, já kňourám jen když mám hlad, když mám v plínce hovínko, když se probudím a nikoho nevidím, když chci spinkat, když jsem v postýlce a nechci spinkat (to už není kňourání, ale řev), když nechci být sám v ohrádce, když chci, aby si se mnou mamka hrála, když chci, aby mě táta nosil, když se chci koupat, když se nechci oblíkat, když chci jít ven, když nechci jít ven, když mi něco nejde, když šplhám a bojím se, že žuchnu (Jíra skoro nepadá, ale o to víc kňourá - pozn. mamky) … chichi, takže aby mamka byla detektiv, aby poznala, co mi zrovna vadí. (Jo, takže když se to sečte, tak kňourá asi tak každých pět minut - pozn. mamky, která už je někdy z toho kňourání na nervy).

Taky mi mamka dala ochutnat nanuka. Normálně se tu cpala míšou zrovna když jsem byl u taťky na klíně, cheche, tak jsem si honem přelezl a pěkně jsme ho olizovali spolu :o)) A pak jsme byli na návštěvě u jedný tety na zahradě a ta přinesla svým dětem nanuka a mamce taky - no jak jinak by ho asi mamka snědla se mnou na klíně, než že mi dala taky, hehe, a moc mi to chutná :o)

Taťka mě vzal sám na výlet - jeli jsme sami autem podívat se za babičkou prababičkou. Celou dobu jsem byl vzorně hodný, ani u babičky jsem moc nezlobil, hehe, ona ta babička je taková legrační, pořád na mě dělala takový divný ksichty a zvuky, no mamka by se hrozně smála, kdyby to viděla :o)) A taky tam byl můj bratranec, je už to velkej kluk, už je mu asi 11 let, a taky jsme si dobře rozuměli.
Já jsem pak taťkovi za odměnu naslintal do mobilu tak, že mu přestal fungovat a půl dne ho musel vysušovat, hehe. A mamka se mu smála, tak jsem jí druhý den taky naslintal do mobilu a nefungoval jí skoro celý den a od tý doby jí pořád svítí dvě tlačítka a nejdou zhasnout :o)))

Taky už jsme zrušili moje lehací místo na gauči, takže už se tam zase vyvaluje mamka. Už mě tam totiž nekojí a navíc už to pro mě není bezpečné. Tak jsem na zemi a sápu se nahoru na gauč. Když jsem po koupání a mamka mě na chvíli položí na zem, když jde dělat kašičku, tak jsem hned u gauče a stojím tam a hrozitánsky pláču, protože už se na tu kašičku strašně těším.

Držte mi palce ve čtvrtek, jdu na to hrozné vyšetření do Motola, za týden napíšu, jak jsem to přežil.

Tak pá lumpišťáci lezoucí, stojící i ležící
Jíra - 8 měsíců plus týden

Teď zase mamka:
Končím desátý týden, vida, čtvrtinu mám za sebou. Ty nechutě už mě ale nebaví. Žaludek je v pořádku, ale co se děje ve slinách, to je hnus odpornej. Nevíte proč to tak je? To se ve slinách rozpouští nějaký hormon nebo tak? Každopádně mám v puse jak v polepšovně, někdy i mnohem hůř a čekám, kdy to konečně pomine. Jinak je mi fajn, bříško zatím neroste, takže pořád můžu ležet na břiše. Co se týče prsou po přechodu na pouze ranní kojení, tak naprosto v pohodě, měkké, bez bolesti, bez zánětů, bez stahování a homeopatik, nic už ze mě neteče, takže už nenosím kojící vložky, ráno nemusím vstávat pro krmení a ještě bych s radostí konstatovala, že trošku zmenšily objem. No nádhera :o)

Ještě jsem chtěla zmínit mé noční výlety na záchod. Nevím jestli je na tom někdo stejně, ale já kdykoliv se vzbudím, tak musím čůrat (a to i normálně za netěhotného a nekojícího stavu). Takže když se vzbudím 10× za noc tak jdu 10× na záchod. Dokonce jsem s tím jako malá byla v nemocnici. Tím jsem si vzpomněla na Zuzku. Dnešní nemocnice je oproti tomu ráj na zemi. Tenkrát mi bylo pět let, ležela jsem tam celý měsíc a za tu dobu za mnou rodiče pustili jen asi 2×, prý je lepší, když za mnou nebudou chodit, protože pak hrozně brečím když odchází !!! Nikdo mi nikdy nevysvětlil, co se mnou budou dělat, takže si pamatuju ten hrozný strach, kdykoliv mě vedli na nějaké vyšetření. Taky jsem byla na pokoji s mnohem staršíma holkama, který na mě byly zlý. I některý sestry byly hrozný, vůbec se k nám nechovaly jako k dětem. No ale přežila jsem to, dokonce myslím, že mě to trošku zocelilo. A právě tam nám dávali na noc piškoty namočené v mlíce, když jsme nechtěli spát, takže je mám hrozně ráda a jak je vidět, i Jírovi to chutná. Na nic mi tenrkát nepřišli, ale celý život prostě chodím na malou hrozně často (když jsem ležela na porodním sále a nebyla schopná se postavit na nohy, tak se mi chtělo pořád, takže mi nejdřív dávali mísu a pak asi 3× cévkovali, nikdo nemohl pochopit, kde se to tam bere, když jsem celý odpoledne nic nepila). Ještě tenkrát moje doktorka onemocněla žloutenkou, tak jsem pak musela několik let chodit pravidelně na odběry krve, ale naštěstí jsem se nenakazila.
Dnes když mají děti v nemocnici u sebe mámu, tak takový stres asi vůbec neprožívají. Ten „slízne“ máma, ale to je v pořádku, ta je přece dospělá a nějak se s tím vyrovná, i když asi s trhlinama na duši.

Mějte se fajn, buďte zdraví a za týden ahoj (a nekamenujte nás, že je to tak dlouhý, ale my těch zážitků teď máme :o))) )
Jiřina, Jíra a Drobeček

P.S: Konečně by se na našemhttp://rodina.cz/vrabcaciměly objevit nové fotečky. Nejde o to, že bych neměla čas, ale nemám digitální foťák ani skener, nicméně jsem konečně dofotila film v normálním foťáku a pár fotek mi známá slíbila naskenovat, tak snad o víkendu už to bude.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
vercasvob
93
17.5.03 21:20

Ahoooooj!!!!!!

Všechny Vás moc zdravíme!!!

Minulý víkend jsem byla Poprvé na naší chatě.Pořád tam jezdili bez maminky a beze mě,že prý je ještě zima,ale bylo tak krásně,že jsme byli celý den na zahradě.
Měla jsem tam rozloženou deku a na ní hračky,ale na ní jsem moc nevydržela,kutálela jsem se a plazila do všech světových stran a snažila se ochutnávat trávu,sedmikrásky a mravenečky:o)))
Maminka mě pořád kontrolovala a případné svačinky mi cenzurovala tak,že mi nezbylo nic,no nenaštvalo by Vás to?

Ale úplně nejlepší bylo to,že tam nemám postýlku,tak jsem spala s mámou na manž. posteli obložená asi pěti peřinama abych jí nežuchla dolů.Přes den jsem spala v kočárku v takovém lesíku,který máme na zahradě pod chatou a to Vám byl v tom horku takový příjemný chládek a krásný vonavý vzdoušek,že jsem spala za chvilku!!!
Většinou mě tak po půl hodině vzbudil nějaký hluk(pozn. mamky:pracovití sousedé,když nebrousili,tak sekali,když nesekali tak zatloukali tašky na domeček a atd.)mě by to ani tak nevadilo kdybych v tom rachotu usnula,ale vždy začali pracovat,když už jsem spala.
Už se těším až zase pojedeme,ale prý už budu spát ve své sítové ohrádce,kterou vezmou z domova,když si v ní nechci hrát,tak v ní budu tam spát,ale to se ještě uvidí,jestli budu!!!!

Ve středu jsme byli u paní doktorky na lžičce,takže v devíti měsících vážím 7.82Kg,

Co jsem se naučila je,že dělám paci paci a to i když mám dělat pápá,trošku se mi to motá.Taky bumbám z hrníčku,pořád do něj foukám bubliny(ale už se opravdu napije i při tom pití utíkají do hrníčku bubliny:pozn. mamky)Taky se snažím o to lezení,kam chci se doplazím a kam se nedoplazím tam se dokutálím:o)))
Zvedám se na kolínka,nožičky mi lezou,ale ruce ty se ani nehnou(Viky jsme na tom asi ted´stejně,jestli Ty jsi už na to nepřišla) couvám a občas poposkočím kupředu:o))
Sama se nepo:,–(ím,ale když mě po:,–(í maminka tak už docela vydržím sedět.
Taky jsem se už houpala na houpačce a to se mi moooc líbí,klouzala se na Kristýnčiný klouzačce a hrála s ní fotbal!!!!Sice ně u toho máma drží na rukou,ale je to bezva hra.
Když to na mě maminka zkouší s tytyty a nenene,tak z toho dostávám záchvaty smíchu.
Co mě vždy rozesměje:
Plivání vody do umyvadla při čištění zubů
Prdlání na krk a bříško
Hra na schovku s plínkou
Vlání maminčiných vlasů a atd.

V noci když se vzbudím,tak se hned zvednu na kolínka a dělám houpy houpy,v noci pořád jím dvakrát,ale občas se stane že jím i jen jednou:o)))))
Taky jsem na mámu zkusila zlobení při usínání,jak ve dne,tak i v noci.(Eden a Šimůnku)Chodila za mnou pohladila,odešla,přišla,dala dudlík,pohladila a atd.Tedˇje to tak,že přes den usnu jakžtakž sama a večer radši usínám mámě rovnou u prsu:o)))

Ještě Všem chválíme fotečky,jste všichni moooc roztomilí.
Mějte se Všichni krásně
Ahoooj
Barborka 9.měsíců a mamka Verča 27

  • načítám...
  • Zmínit
Stanasek
431
17.5.03 21:57

Nazdárek mimčátka!

Tak se vám dneska hlásím jako čerstvý zoubkovec! Dneska mi konečně zoubek vyrostl a hned vedle se cpe na svět další,heč! Že jim to teda trvalo rošťákům. Mamka se bála,že budu vyvádět,ale protože se u mě kňouratida kterou popisuje Jíra projevuje už delší dobu,nic mimořádného se nedělo.
Tak Jíro,kromě kňouratidy máme společné i jiné fajn věcičky. Např. kakací smrádeček zvládám bravurně,takže pokud začnu vonět, všichni se nenápadně vzdalují a zájemce o přebalení nikde,tak to musí s nadšením převzít mamka,přece by tak krásné a voňavoučké miminko nenechala ve štychu,ne?
No a každý den po obídku hrajeme bojovou hru,cíl je jasný:vydržím stát v postýlce a řvát na celé kolo aby všichni sousedi věděli,jak mi doma ubližují (až budu větší,zavolám na linku důvěry) anebo radši padnu a usnu? Bohužel většinou prohrávám ,ale jen tak se nedám,někdy mě musí jít maminka uhladit a upšíkat. Jo a postranici u postýlky mám taky vrzací,někdy se do ní musí po straně trošku kopnout,to teda já nemám ještě ten správný kop,to jí musí nakopnout mamka,ale já to sleduju,prý budu brzy trénovat nějaký fotbal či co,zatím jenom fandím v televizi.

Teda Eden,já vážně žasnu,jak si stíháš ty brambory a podobné úlovky tahat někam na svoje tajné místo.Já kromě papíru, který si nacpu do pusy a mažu honem pryč,nic nikam nestačím dovalit,zkouším ožižlávat hned na místě nálezu a to se mi nevyplácí.Většinou sem brzy polapen. Mamka ke mě přijde a řekne „ukaž co to zase máš, dej to sem!“ . Pokud to držím v ruce,začnu sice volat „ne ne ne“,ale stejně mi to vezme,ona snad nerozumí nebo co a po mě chce abych tomu Ne! rozuměl! A pokud si něco stihnu schovat do pusy,pevně jí zavřu a dobrovolně neotevřu,svoje poklady nevydám! Musí mi je vypáčit pod pohrůžkou násilí! Nevim, proč bych nemohl jíst papír,drobky,vlasy,kamínky, kusy koberce a jiné podivuhodnosti,taky si je do pusinky schováváte,ne?

Mluvení zatím tolik neovládám. Povídá mi to neustále,všechno komentuju,ale moc mi nerozumějí. Kromě Ne,umím ještě zpívat la,la,la,la a u toho taky tancuju a samozřejmě moje hlavní slovo je táta,táta,táta a tak pořád dokola. Tatínek má velikou radost,nejvíc když na mě mamka spustí:„Vojťáčku,zlatíčko, řekni MÁMA“,to se pak líbezně usměju a hezky nahlas odpovím:„TÁTA“.

Jo,jo,tak vám posílám všem pusinečky a pozdrávky, mějte se dobře a ještě lépe,moc na vás všechny myslíme, i na toho malinkého Drobečka co si tam v pohodičce hajá v bříšku,ten se má nejlíp,co?
Ahojky Vojtíšek (9,5měsíce)

P.S.:
Romano,jestli přijdeš na nějakou tu fintu,jak se zamyká klávesnice,dej nám všem vědět,určitě to uvítáme všechny,že? Oni ti naši drobečkové sou pořád víc a víc jak uragán. A prosím,zkus to případně vysvětlit úplně jak pro blbečky,tím se nechci nikoho dotknout,ale asi nás bude víc počítačových analfabetů kterým některé odbroné počítačové výrazy jaksi nejsou zcela srozumitelné.Díky moc.

A ještě jednu věc.Jak ste na tom s kočárkama? My přesto,že máme trojkombinaci a ne zrovna za děkuju,pomalu začínám přemýšlet o výměně vozového parku.Jako sporťák je to totiž šíleně kravský a nepraktický,ale zatím nejsem úplně rozhodnutá. Sem tak trochu úchyl na kočárky,takže to zase nebude nic levnýho,prostě sem asi padlá na hlavu,ale říkám si,že už to bude určitě poslední kočár,kterej budu v životě kupovat. Manžýlek už ze mě šílí,když vidí,jak furt oblejzám kočárkový krámy,zatím jenom na internetu.
Tak se mějte ahoj Stáňa

  • načítám...
  • Zmínit
Pupina
288
17.5.03 23:26

Zdravime vsechna malicka vykutalena stvorenicka ;) !!!

Tak jsme po tydnu zase tady, tentokrat v plne cestovni horecce ;))) Mamca sili, ze takovou furu veci v zivote nezbali, a hadejte, kdo si toho poveze nejvic ;))) ? Taky zacinam premyslet, jak to v te autosedacce cely den vydrzim, nebo spis nevydrzim ;) a jak nasim tu cestu pekne zpestrim a hlavne zpeprim, hihi !!!

Predstavte si, mamka me vcera v noci spizovala a zjistila, ze kdyz se otacim ze zadicek na brisko, normalne sebou ve spanku skubnu, otocim se a stoupnu si skoro na vsechny ctyri, zaknikam, rozplacnu se na brisko a chrupkam dal ;))) Dobry, ne ?

A Lucinko, ja taky umim naaadherne nadavat, naposledy jsem to mamce pekne vytmavila, vsechno na tema ?mammma?, kdyz me u zubare zaparkovala tak, abych na ni nevidela (a nevydirala na me srdceryvnym urazenym placem pochovani, ktere jsem vzhledem k vrtacce v puse proste nemohla zvladnout ;))). Vsichni se tam tomu memu ?zpevu? tak smali, ze mamce ta vrtacka v puse litala ze strany na stranu ;)))

V patek jsem taky konecne pokorila vysavac. Kdyz jsem ho dohonila, postavila jsem se o nej na kolinka a spustila vitezoslavny rykot a piskot. Ovsem pouze do te doby, nez ho mamka popotahla? Uz premyslim, jak bych si ho mohla osedlat, aspon bych z nej pokazde nemusela slezat? Taky jsem se vcera s mamkou pretahovala o zehlicku, vlezla jsem si pekne pod prkno a tahala za ten drat a mamka se u toho zehleni pak pekne zapotila, chichi!!!(no zkuste zehlit, kdyz vam to zelezo jezdi uplne jinam;)))

Dnes po obede, kdyz mamka umyvala nadobi, jsem ji ze sve zidlicky stipala do prcky a mela jsem z toho desnou bzundu, meli jste videt, jak se poprve prekvapene zatvarila;)))
Mam pro vas tip na jednu prima lumparnu: pokud mate zrovna neodolatelnou chut obrousit nove zoubecky, delejte u jidla, jako ze mate straaasnej hlad, otevirejte pusinku dokoran, a nez se k vam mamcina ruka se lzickou priblizi, sklonte se a zahryznete se do stolecku? Nadherne tak ten stolecek pripravite k rucickovemu patlani?

(Mamka ted na chvili prestala psat, hraji si totiz pod stolem na popelarku a velice bedlive zkoumam rukama, nohama, ale hlavne pusinkou obsah kose, mamka me prerusila v nejlepsim, zrovna jsem zalibne ocucavala staniol od cokolady;((( )
Ted me napadlo, ze kdyby mi nasi vzali do auta na hrani odpadak, stoprocentne bych po celou cestu ani nepipla;))) Ale oni jsou desni skrti, jak je znam, bude z toho jen nejaky nudny chrastitko, kterym mrsknu na zem jen co vyjedeme z Marseille;)))

Jo a taky doporucuji zakousnout se do vodovodu pri umyvani rucicek a pusinky po jidle!!! Samozrejme pote, co jste volnou rucickou zmackli ten otvor a pekne mamku i sebe osprchovali;))) A taky hlasim, ze mame v koupelne jeste dalsi dve maminky s miminama!!! Mamka vzdycky rika ?bebe?, ja se na toho mrnouse chvilku stydlive divam, pak spustim bojovy rev a vrhnu se na nej, akorat kdyz uz se skoro chytneme za rucicky, on je najednou nejakej placatej a studenej;)))

A jeste nesmim zapomenout, ze jsem se konecne v nepozorovanem okamziku dostala do te tajne mistnustky!!! Normalne tam nasi schovavaji jednu super podperku, o kterou se skvele stavi;))) Akorat mi podjely nozicky a trochu jsem se tam zasprajcla, tak me mamka musela jit zachranovat (fotka bude urcite na pupine, no dovedete si predstavit dite zavesene na zachodove mise;)))

No nic, my padime dobalit kufry, priste se z pochopitelnych duvodu neozveme, ale budeme vam bliz nez kdykoli predtim;)))!!!

Eden (9mesicu, presne 41 tydnu) a Dita (24)

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
18.5.03 00:21

Teda Jíro, ty ses pěkně pochlapil, vždyť ty už jsi mě úplně dohnal. To ti moc daleko neuteču, ach jo. Mě dala máma postylku až úplně dolů, hned jak jsem začala klekat, přeskočili jsme totiž tu sedací fázi, tu jsem prožila v autosedačce, protože postýlku nemám moc ráda, je v ní průvan, a i když z ní vidím na všechny, tak je máma moc daleko v kuchyni a táta moc daleko v posteli a brácha moc daleko na patře a žádné kuk a ahoj a pápá mě nemůže utěšit.
Doteď jsem papala mámě na klíně nebo sedící na židli s opěradlama sama, ale zjistila jsem, že při jídle je nejlepší doba na zlobení, kroucení se a poskakování, takže máma vyhrožuje, že mi nějakou papací židličku pořídí - chichi, to ještě neví, jakou skvělou zábavou je vylézání z papací židličky, která je mnohem výš, než kam mě zatím pustili.
Eden, s těma hračkama máš pravdu, moje nejoblíbenější jsou: petflaška od coly - nejlépe s čvachtacím zbytkem coly, etylenové pytlíky a tašky - ty snadno trhací a žvýkací, noviny, knížky - nejradši máminy vázané, paperbacky mě moc neberou, celofán z tátových cigaret, bráchův ešus (nejlépe hned po návratu z výletu, kdy je ještě celý černý), všechny lžičky a lžíce, nejlépe použité, nemyté - ty od kafe jsou nejlepší, dobrý je i zaschlý jogurt, samozřejmě i kelímky od jogurtu - ty dokonce snesu i umyté. Objevila jsem poličku s hřebeny a tak když se dostanu poblíž, nějaký čórnu, jsou mnohem lepší na zuby než všechna kousátka. Výborně se okusuje i dávkovač od Sunaru - u babičky mám plácačku na mouchy, kalkulačku a gramofonové desky. A samozřejmě kdejaké propocené boty s tkaničkami i bez. Krabici s hračkama (těma oficiálníma) některé dny vůbec neotevřu.
Víc toho pro tentokrát nemám, protože táta byl konečně zase chvíli doma, tak jsem mu chtěla ukázat, jaká jsem hodná holka. Aby věděl, že všechno to zlobení si o mě máma jen vymýšlí, aby zdůvodnila nevyžehlený koš prádla. (Naštěstí zažil i horší chvilky, jinak bych si opravdu připadala jak trotl, který nezvládá absolutního miláčka -pozn.mámy). No a ve středu budu mít vyřízeno to slíbené pokousání pana doktora, tak vám připíšu váhu, měřím u našich dveří 69 - hezky jsem stála a držela, aby měl tatínek radost. Mějte se mimiňáci blaze a pěkně zlobte, protože to je vaše povinnost, na co by nás ty mámy jinak měly, že?
Zdraví Johanka

Jako maminka skvělého inteligentního andílka Vám sděluji, že se z toho asi picnu. Máme za sebou dva nádherné klidné dny, kdy jsme zvládli vše plánované, nikde nevznikl žádný problém a vznikl-li, naše usměvavé a spokojené miminko jej vyřešilo mávnutím ruky nebo chechtotem. Moc děkuju za jelení lůj, funguje - na ten bych úplně zapomněla a přitom nám v horku praskají i rtíky. Klávesnici jsem zatím nezamkla, neboť mám jiné starosti, neboť mi jakýsi darebák poslal vira, který mi sežral antivira a tímpádem zbořil půl Windows, takže teď dopíšu a hurá do formát C. Mám tam toho mraky, takže počítám - práce na tři dny. Ale při té příležitosti budu zabezpečovat, co se dá. Napíšu, co se podařilo.
Ty óblé rohy dělají docela parádu, ale moc nechrání, prostě když se praštíte, máte modřinu nebo bouli, když to vemete hlavou s rozběhu, tak i otřes mozku. Ale nepoteče krev, nebudou chrastit kůstky.
Dito, doufám, že se v Čechách alespoň na chvilku někde připojíš a napíšeš o zvládnutí cesty - to víš, není nad čerstvé zážitky.
Stáňo, já už sice taky občas uvažuju o polohovacích golfáčích, abych si ulehčila, ale myslím si, že teď je to takový telecí období, kdy ještě pořádně neběhají, ale už se dostanou všude, prostě počkala bych tak do roka. Na podzim bude zase potřeba něco prostornějšího, aby se nám tam vešla děcka i s kombinézou a dekou a přitom se dal kočár tahat i s mimčem za ruku, podle toho bych kupovala. Ale máš pravdu, že jeden typ sporťáku na celé kočárkové období nevyhovuje.
Mějte se a držte mi palečky, ať se mi podaří se vůbec ještě někdy připojit - formatC je sviňa :-)))
 Romana

  • načítám...
  • Zmínit
Bublina
725
18.5.03 17:24

Ahooooj kamarádi,

to je bezva, jak se nám ty lumpárny množí, já jsem už úplně nadšená, protože to skoro nestíhám. (Ještě, že ještě pořád neleze, jen se pomalu plazí :) - pozn. od mamky). Lezení prostě vynechávám, umím se všude doplazit (pozadu), otočit se a po:,–(it tak, abych na všechno dosáhla, hehe. Nejlepší je to pod taťkovým psacím stolem, tam je spousta papírů, ale ty, co jim říká faktury, už ožužlávat nesmím :((. V postýlce dělám psí kusy, rošt mám zatím na prostřední poloze), takže když sedím, kouká mi ven hlava s andělským úsměvem, zvlášť, když se očekává, že budu ležet a spát, chichi. Spím většinou na boku, někdy i na břiše (což znamená v polovině noci budíček s požadavkem na otočení na záda :). Ovšem zá:,–(ně nespím přikrytá, deka se mě nesmí ani dotknout! Máma měla nejdřív strach, že v ložinici zmrznu, ale já jsem otužilá a žádný hadr přese mě nikdo házet nebude… ani v kočárku, howgh!

S těma hračkama máte pravdu, já mám nejradši dálkové ovladače všeho druhu, mobily, papírové kapesníky v obalu, krabičky od čehokoliv, PET láhve s tekutinou, malé zavařovací sklenice s víčkem, obaly na CD, všechny papíry, co jdou ožužlat a taky bych moooc chtěla vyzkoušet vidličku a nůž (zaplaťpámbu, žiletku ještě neviděla :))).

Eden, já mám taky v zrcadle kamarádku, ale s tou je strašná sranda - když nás postaví proti sobě, děláme si navzájem paci paci a vejskáme na sebe hlasem mocným a řveme, když nás odnášejí pryč :)

No a včera jsme byli s mamkou a taťkou v ZOO, to je spousta zvířátek (PE!) na jednom místě. Dokonce mě vylekala taková obluda, co jí říkali žirafa, rozběhla se totiž proti té skleněné stěně, na které jsem byla nalepená, a to byl křik, hihi, uklidnily mě až zebry, s těma jsem se i vyfotila. Takže jak donese mamka film do fotolabu, podáme důkaz v albíčku.

Zdokonalila jsem vykonávaní koupacího povelu cáky cáky!, takže už mám vaničku na dně vany, aby ta potopa v koupelně nebyla až tak veliká… ale ani to mi nezabrání cákat až na strop.

Tak, je toho hrozná spousta, ale mamka mi musí jít připravit sváču, takže už nic moc psát nemůžeme - moc pozdravujte mamky a vás, moji milí spolulumpíci, oslintaně líbám, kam jen dosáhnu :)))

Papa, vaše Viki (9 m) s Bublinou

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
18.5.03 18:30

Haló, haló, hlási sa zahraničie!
Hneď musím prezradiť, že naši sa nádejali zbytočne a homeopatické guličky na spanie nezabrali. Hahá, neviem, prečo by som sa akože mal polepšiť, keď ma to, že naši ku mne skáču niekedy každú polhodinu nesmierne baví. Ale ocino už začal rozprávať niečo o tabletkách na spanie, tak sa musím mať na pozore. Mamina síce drží so mnou a bráni sa, ale s tými vačkami pod očami vyzerá smiešne. Posledné 2 dni na mňa skúšali Jiřinkin tip - kaša na spanie a žiadne mliečko - a ja som sa prvýkrát zobudil až o 24.00. Tak sa mamina tešila, že po dlhej dobe akotak spala 2,5 hodiny vkuse. Akurát sa musela prezliekať, pretože jej vytieklo mliečko. Takááá škoda! Tak neviem, asi sa zobudím zase skôr, prečo by malo moje obľúbené mliečko vytekať kade tade na tričko, keď ja by som ho hrozne rád vycucol.
Musím sa pochváliť, že som sa troška polepšil v jedení zeleninky. Ale jem len vtedy, keď sa mi chce. Jeden deň jedlo pekne spapkám a na druhý den to isté odmietam. Tak držím maminu neustále v strehu, že čo zase dnes na obed bude. Väčšinou to dopadne tak, že okolo 12.30 spapám 5-6 lyžičiek, mamina mi ale už mliečko nedá a za 1,5 - 2 hodinky to dopapám, aj keď je to studené. Mne to studené chutí oveľa viac. (Myslíte, že je to problém, keď to zje izbovej teploty?). No a potom ešte za pol hodinky sa dorazím mliečkom a ide sa na prechádzku.
V poslednej dobe mám novú záľubu - veľmi rád mamine vylepujem na líčko pusu ? žužlačku. Otvorím celú pusinu a poriadne ožužlám celé líce, to je paráda.
Včera večer ma ocino nosil v klokanke, lebo som už mal klasickú večernú zitku-nervozitku a zrazu som sa celý ukľudnil, prestal metať, odkvecla mi hlavička a ja som zadrichmal. To sa mi ešte nestalo, žeby som uprostred nejakej aktivity zadriemal. Tak ma naši chíľku pozorovali a ojkali a jujkali, aký som zlatučký a tiež si ma aj odfotili.
Ako som už minule písal, už asi mesiac som lezúň a stojím už tak parádne, že sa držím len jednou rukou. Dokonca v ohrádke preručkujem pár krokov. Už sa mi asi 2× stalo, že som sa pozabudol a pustil aj druhú ruku a pár sekúnd som sa udržal. Potom ma ale nožičky zradili a urobil som bác. Ale to je nič, v ohrádke mám molitan a samé mäkké hračky, takže tam padám ostošesť a nič mi nie je. Ja keď som hore a náhodou nepapám, tak dosť veľa času trávim v ohrádke. Naši mi kúpili takú sieťovanú veľkú štvrocovú, tak tam mám dosť miesta. Ale viacmenej väčšinu času v nej stojím a pozerám, čo mamina robí, na telku a tak a ožužlávam horný okraj. Sedieť ma vôvec nebaví, to je o ničom. Mám superný zážitok, boli sme včera na návšteve u susedov, ktorí majú o 3 mesiace staršieho Karolka a tam som si vyskúšal chodítko. Išlo mi to zatiaľ len dozadu, ale aj tak to bola zábava. Škoda, že mi naši nechcú také kúpiť, aaach jo!
(Tu mám pár otázok. Keď sa vám začali detičky stavať, začali ste im už dávať topánočky? Tomáško tie nožičky tak všelijako vykrivuje, tak som mu kúpila také poriadne seriózne topánočky, nech má pevnú nohu. Ale je mu v tom teplo.
Frndulka, Šimonko je podobný Tomáškovi aj vekom aj tým, že stojí a lozí, tak sa Ťa chcem opýtať, kde ho ty cez deň mávaš. Máte doma koberec a on Ti lozí po byte? Ja sa toho dosť bojím, pretože Tomáško okamžite prilezie k niečomu o čo sa môže stavať, okamžite je hore a predsa len často padá. Ten koberec je dosť tvrdý na tie jeho pády ? predsa len má len 7,5 mesiaca, tá hlavička ešte nie je taká pevná ako u ročného dieťaťa. Alebo si stále nonstop vedľa Šimonka a dávaš naňho pozor? Bojím sa ho nechať ho samého loziť po byte.
Ozaj, kde dostať kúpiť ten valec, o ktorom ste tu písali, v Ikei?))
Moje prvé slovo som vyslovil 9.5. a bolo to bába. Mamu išlo poraziť, stále do mňa hustí mama, ale ja mám svoju hlavu a mne sa bába páči oveľa viac.
Všetkých Vás veľmi zdravím, aj mamina, zase sa niekedy ozveme. Nech sa nám vyhýbajú všetky piate, šieste, siedme a ôsme nemoci, nech sme všetci zdraví a nech je zase vonku teplúčko.
Pápá
Tomáško bezzubec (7,5 mes.) a mamina Moťko (do štvrtka 29)
(Ešte odkaz pre Romanku, nič si z toho nerob, vykašli sa na upratovanie. Ani mne neostáva nič iné, tiež sa snažím po troške si cez deň s Tomáškom zdriemnuť, niekedy sa podarí aj hodinka, ale málokedy. Je to naozaj dôležité, z nevyspania môžeme robiť chyby a za to nejaký poriadok nestojí. Mne sa minule stalo, keď sa Tomáško ráno zobudil o pol šiestej ? klasicky ? a ja som bola totálne dead, že som vedľa neho driemala. On tam lozil a ja som si nevšimla, že tam vedľa mňa leží tampón do podprsenky, ktorý si prikladám k druhému prsníku, keď v noci kojím. No a Tomáško ho celý rozobral, všade sa povaľovali kúsky vaty. V momente som precitla a hneď to odpratala, keby dal kúsok do pusy, mohol sa s tým začať dusiť. A to bolo jednozačne tým, že som bola totálne nevyspaná. Takže na neporiadok a na reči mamy sa naozaj vykašli, nič si z toho nerob, povedz jej čo si myslíš a netráp sa. Koniec koncov, môže ti prísť pomôcť, no nie?)

  • Upravit
ro
2159
19.5.03 00:21

Moc děkuju za podporu, nejsem nijak zvlášť háklivá na pořádek za každou cenu, raději spím :-))). Ale v posledních dnech, kdy Johanka nedala ani chvilku klidu, v práci se objevily nějaké problémy, s manžílkem nám nevycházelo nic, co jsme měli vyřídit nebo si užít a v domácnosti se mi začaly kupit resty, tak jsem byla pěkně podrážděná. A moje maminečka zlatá je jediný člověk na světě, který ví, kterou větu mi v daný okamžik rozhodně nemá říct a právě tu větu řekne. Umí mě vytočit i v naprosté pohodě a klidu. Normálně jsem na její zacházení zvyklá a beru je s nadhledem (známí mě obdivujou, co všechno od mámy snesu, umí být i zlá), když byla krize, tak jsem holt vyletěla. Každopádně se omlouvám, že jste to musely odnést vy, ale byly jste nejblíž po ruce. Nicméně také zastávám názor, že by maminka udělala lépe, kdyby se zeptala, s čím potřebuji pomoct (ještě totiž umí pomáhat stylem, že např. sebere kus prádla vyřazený na zašití ještě před žehlením, pečlivě vše vyžehlí a pak mě seřve, že mám oblečení samou díru - no není roztomilá?) Už dost!
K tvým dotazům: papání pokojové teploty je v pohodě, jíme tak většinu jídel. V horku jíme jogurta přímo z ledničky a sunar taky zchlazuju víc. Myslím, že po osmém měsíci se už ty jejich žaloudečky tolik nezastudí - viz zdejší úspěšné pokusy se zmrzlinou.

S botičkami to vidím na delší diskusi, mám u Johanky podobný problém - neustále spocené nohy. A prodávané sandálky mají buď odkryté palečky vyzývající z ukopnutí nebo nemají pevný kotníček - vůbec je dost omezený sortiment. Já naštěstí objevila jedny kotníčkové z měkké usně po klukovi, které nestačil unosit, takže ten první měsíc jsem zvládla. Teď jsem koupila látkové vázací - spíš bačkůrky než botičky - jsou dost tvrdé, šité halabala a Johance víc sedí do pusinky než na nohu - a nohy stále mokré od potu.
Hezké a praktické botky jsem viděla až od 18 cm - tedy cca na dva roky. A vůbec jsem neviděla třeba 14-16 zimní, přitom je budeme potřebovat (koukám už od února).
Takže rady a porady, kde jste?
Martinko, až se k problému rozepíšeš, tak hezky ze široka, ať se taky něco dozvím.

Tomášku, jsi pěkný čipera a šikula, tolik věcí, co už umíš, tak dej jednu slintavou mamce i za mě.
Pá
 Romana

p.s. formatC: se nekonal, neboť když přešla depka, tak jsem zase genius :-))) a toho zpropadenýho vira jsem vystopovala a zavraždila, windows opravila a agresi je konec, heč. Teď už jen ta klávesnice.

  • načítám...
  • Zmínit
Milada01
174
19.5.03 10:25

Ahoj všichni mrňousci!!!

Tak Vám dnes, v den svých malých devátých narozenin, musím napsat velkou novinu. Roste mi první zoubek!!! Je to jednička vpravo dole a mamka na to přišla včera večer, když mi jen tak cvičně ťukala lžičkou na dásničky (úplně jsem se lekla, netušila jsem že to tak krásně zacinká pozn. mamka). Co se týká pohybových obratností, tak bez pokroku ? nesedím, nelezu, jen se šoupu dozadu a točím dokola, takže se stejně nakonec dostanu tam, kam chci, i když určitě pomaleji, než Vy všichni ostatní.

Ale musím si postěžovat. V sobotu jsme byli nakupovat a pak rovnou jeli na výlet, byli jsme u krásného zámku a kolem něj chodili takoví velicí ptáci s obrovskými ocasy, mamka mi je ukazovala a volala na ně pipipi, táta mě vyndal z kočárku a vyfotili jsme se s nima. Byli to prý nějací pávi, ale bohužel to byla, Viktorko, jediná zvířátka, která tam byla. Ale abych se dostal k té výtce. Tak představte si, že mi mamka s sebou nevzala žádné jídlo, že prý vyzkouší, jestli ještě stále vydržím celý den jen o mlíčku, tak jsem to tedy pro tentokrát ještě toleroval a tvářil se spokojeně. Nejdříve jsme papali v dětském koutku v Globusu a potom na lavičce v zámeckém parku.

Asi jako všichni ostatní miluju hraní s pet lahvemi, padající předměty (to se tatínek dočetl v nějaké knížce a opravdu to funguje), když mi naši prdí na bříško, no jak říká mamka, rozesměje mě každá blbina (čím větší, tím víc).

Tak já končím a půjdeme ven. Moc Vás zdravím a Eden s mamkou přejeme příjemnou cestu do Čech.

Pápá Adámek (9m) i za mamku Miladu.

  • načítám...
  • Zmínit
janatko
16
19.5.03 10:39

Ahojky kamarádi a kamarádky,
moc vás všechny s mamkou zdravím a jdu se podělit o naše novinky.
Tak zaprvé. Byl jsem u paní doktorky na 10měsíční kontrole. Je ze mě docela pěkný buřtík, při míře 74,5 cm (důležitý je hlavně ten půlcentimetr!!!) vážím 10,64 kg. Když jsem na paní doktorku čekal na lehátku, bříško mi slušně přetejkalo přes plínku (takhle nevisí ani jednomu dědovi, hehe, o víkend jsem si to kontroloval). Aby byl obraz dokonalý, v pusince jsem měl kroužek s klíči, jelikož a protože se nejspíš klube další raťafák. Všichni (tedy mamka, sestřička a paní doktorka) se mi smáli, tak jsem pustil klíče z pusinky a smál se taky. Bodejď bych se nesmál, když jsem měl dostal pigáro (přeočkování proti žloutence) a nedostal, protože zase kuckám. Takže se na paní doktorku jdeme mrknout zítra znovu.
Teda Johanko, musím říct, že nás zajímají naprosto stejný věci. Hitem je zčásti naplněná láhev od Aquily, gramofonový desky se mi taky moc líbí, ale o těch naši říkají NE. Z hřebenů se mi líbí nejvíc mámin kartáč. Když jsem v koupelně a zrovna se nekoupu, tak miluju fén a šuplíčky pod umyvadlem. Už je umím otvírat, ale máma z toho nadšená není, protože jí vždycky vyházím všechny sarapatičky co tam má. Odpadkáč mě taky moc baví, ale mám s ním útrum, odstěhovali ho do zakázaný místnůstky. Ale já se tam jednou dostal, koš jsem zdolal a za ním objevil ještě jednu, mnohem senzačnější věc: řetěz od kola. To doporučuju. Krásně to zamaže ručičky, ručičky pak zamažou obličej a trička a celý tenhle výtvor dožene mámu k šílenství.
Asi se od vás budu muset přiučit nějakou papací lumpárnu, zdá se mi, že u nás je při jídle nuda. Pokud nemám v ruce ani jednu hračku (nejlepší je lahvička s kapkama, který dostávám - podle mamky hnus fialovej (Aktiferrin - železo), podle mě mňamka), vyhlašuju hladovku. Ale spapám vše a rád. V sobotu jsem měl dokonce skoro stejný oběd jako taťka s mamkou. Mamka prohlásila, že ten můj je dokonce lepší. Dospěláci měli špagety s nějakou omáčkou a já špagety smíchané s podušeným rajčátkem, nakrájeným plátkem šunčičky a lžičkou nastrouhaného sýra. Mňam. Bylo to bezva. (inspirovala jsem se jídlíčkem od Hippu a povedlo se. - pozn. Jana) Dál miluju ovesnou kaši s jahodovou marmeládou. Tu když mi mamka poprvé uvařila, tak mi záviděla. Příště hodila do hrnce hrst vloček navíc, jakože si taky dá, ale nic jsem jí nenechal. Haha. Stejně jako Tomáškovi mi chutná nejvíc když je jídlo skoro studené.
Taaaak, už jsem snad všechny novinky mamce nadiktoval a jdu střádat další lumpárny.
Papa Pajásek

Maminy, taky mě chytla kočárková mánie, ale pomalu mě zase opouští. Jezdíme ve čtyřkombinaci, kočárek je sice těžký, ale když jsem vyhlížela nějaký sporťák enbo golfky s pevnýma zádama za přijatelnou cenu, ve váze a v komfortu moc velký rozdíl nebyl. Spíš než kočárek budeme kupovat krosničku na záda. V létě, kdy budeme na chatě a procházky se budou odbývat v lese, by mi byl sebelepší kočárek nanic. Ráda si však nechám poradit.
Mějte se všichni krásně!
 Jana

  • načítám...
  • Zmínit
Bublina
725
19.5.03 13:57

Ahoj Adámku,

jejky, jsme to baby zapomnětlivý - já teda věděla, že mamka na něco zapomene, i když jsem jí to kladla několikrát na srdce - takže všechno nejlepší k narozeninám a taky k prvnímu zoubku :))) Otvírá se ti nový svět lumpáren, tak to mamce a taťkovi pořádně předveď! :)))

Papa s veeelikánskou oslintanou pusinkou od Viki

  • načítám...
  • Zmínit
Milada01
174
19.5.03 15:51

Ahoj Viky!

Děkuji moc za přání. S novou lumpárnou jsem začal hned dnes při obědě. Mamce jsem lžičku vždycky zkousnul a ona jí nešla vyšoupnou tak lehce jako předtím. Když jsem to udělal poněkolikáté, tak se zlobila a říkala, že budu jíst kovovou, ale já vím, že to nemyslela vážně, proto jsem lumpačil dál!!! Při pití mlíčka jsem to ještě nezkoušel, toho se mamka bojí nejvíc.

Pití z hrníčku Tommee Tippee (ten nám, myslím, radila Tvoje mamka) mi vůbec nejde. Mamka se prý ptá, jestli z toho jde vytáhnout ta nekapací vložka, že bychom to zkusili bez ní.

Ahojky a pusu jednozubku Ti posílá Adámek.

  • načítám...
  • Zmínit
Bublina
725
19.5.03 18:47

Ahoj Eden,

doufám, že ještě nejste na cestě, hehe, to je vždycky velká bžunda, jak ty mamky s balením doslova magoří. Jen vás chceme podpořit, byli jsme 2× na týden na horách a to je potřeba krámů ještě mnohem víc, kvůli zimě a odříznutosti od světa, takže hlavně na NIC NEZAPOMENOUT :))) Vy naštěstí jedete do civilizace, tak se kdyžtak dokoupí :).

Jinak se závistí chválím tvoji fotku s tou porcelánovou nádherou, už se těším, až zkontroluju, jestli máme doma taky takovou :))).

Moc s mamkou zdravíme a brousíme si na vás zoubky (teda, jen já :).

Pa, Viki

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzuka
167
19.5.03 22:37

Tak holky,
na mě nemáte, my jsme odjeli jenom na jednu noc a nám se ty moje věcičky skoro nevešli do auta. A pak že holky jsou největší parádnice :-)
Vojtíšek ml. (zítra 6 m.)

  • načítám...
  • Zmínit
Tony1
83
19.5.03 23:22

Teda kamarádi domácí i zahraniční,

já stojím (vlastně ležím) v němém úžasu a obdivuju vaše pokroky. Já se tak rád povaluju a nechám si o těch vašich lumpárnách povídat!!! Pořád se vymlouvám, že třeba Jíra a Šimůnek jsou bratru o 3 týdny starší než já. Ale teď mi udělal čáru přes rozpočet Tomášek, který je stejně starý. Kdyžtak se, Lucinko, v té pubertě vezmeme virtuálně za ruku, rovnou se postavíme a vyrazíme do světa, jo? Ale já si s dovolením budu muset v noci odskočit cucnout k mamince, ty si spi, jak chceš!

Můj vrcholný zážitek je přátelské oplácávání linolea v kuchyni, kam mě mamka na chvilku položila na bříško. Pěkně to po něm sice klouže dozadu, líp než po dece, ale zas kam bych se honil - mám sérii ksichtíků a nářků, které mi spolehlivě zaručí, že mě mamka odnese, kam chci, přinese, co chci a vůbec ode mě neodchází :o) Nově jsem začal pískat jako koťátko a tím si opravdu vysloužím veškerou pozornost. Schválně zkusím, jestli bych si na mamce nevykňoural ten odpadkovej koš, když je to tak príma.

Nejvíc mě zajímají věci a hračky, které jsou mně nejblíž. Ty, na které nedosáhnu, mají smůlu, ty bude muset objevit někdo jiný… Miluju lampy a rozsvícená světla, to mně moc uklidňuje, vášnivě se třepu, když někdo na stole roztočí plechovou krabičku nebo víčko od zavařovačky. Taky dávám rád pusinky, jako Adámek, ale zároveň si posloužím jako na kousátku - mně takový ty gumový svinstva vychlazený v ledničce vůbec nejedou, nejlepší úleva pro rostoucí zoubky jsou mamčiny ruce a obličej. Říká, že vypadá jako týraná žena, která navíc fetuje, protože všude po předloktích, pažích, na tvářích, na bradě a na mnoha jiných místech má červené otisky mých čtyř jedniček.

S tím házením věcí na zem - maminka si ve své chytré knize přečetla ?úžasný? tip, jak se z této (i mojí) oblíbené hry nezbláznit. Hračky se prý mají přivázat na provázek a tím pádem si je rodič poté, co to děcko hodí na zem, může hezky zpět přitáhnout a nemusí se pořád ohýbat. No, myslím, že ta paninka, co to psala, byla pěkná lenoška. Já jsem se do toho provázku pro jistotu hned zamotal a začal děsivě vřeštět, takže jsme ho hezky zase zamotali a schovali do krabičky a mamko, hezky ohýbat - šup, šup!!!

Ještě vám musím popsat své první setkání se špenátem. Maminka dostala od tety plnou tašku zelených lístečků, prý superekologicky vypěstovaných na zahradě, a byla z toho celá nadšená (nevím proč, když něco podobnýho trháme naší želvě před domem a je tam toho plno), tak to večer hodinu obírala, umývala a vařila a mixovala. Byl z toho takový malounký hrníček zelené kašičky, který jsem na druhý den z velkým gustem rozprskal po kuchyni, rozetřel po sedačce, svém i mamčině bílém tričku. Zbyla jenom trošička, kterou mi dnes máma zamíchala do mé milované instantní brokolicové Sunarky, a to jsem si, pane, konečně pochutnal! Kdepak na mě s ekologií.

Adámkovi gratulujeme k narozeninám a prvnímu zoubku, stejně tak prvozubkovi Vojtíškovi (pozn. mamky: jak jednou Adámek s Miladou rozebírali, kdy už se vlastně dětem nedá říkat miminko, tak mně připadá, že miminkovské období končí vyrostením horních zoubků - výraz obličeje se tak strašně změní do dospělácka, že jen s nostalgií vzpomínám na ten bezzubý úsměv - užívejte, dokud je!!!), Jírovi držíme palce na vyšetření, aby to nebyla taková hrůza - díky za tip na volejbal - hned jsme to taky vyzkoušeli, ale já jsem se jen děsně řehtal, jak mi ten nafukovací balónek opakovaně mamka házela na bříško. A dále posílám moc pozdravů a galantních pusinek všem přítomným dámám a na všechny zdejší kluci, co spolu mluvíme, zvesela hulákám.
Ahóóóóój!!!! Toník (7,5 měsíce)

  • načítám...
  • Zmínit
Milada01
174
20.5.03 13:34

Ahoj Toníku!
Buď úplně v klidu, já jsem o jeden a půl měsíce starší a nejsem na tom asi o moc lépe než Ty. Mamka už se tady chtěla zeptat, zda ostatní mamky nějak nacvičovaly s dětma sezení, ale pak si přečetla, že sama seděla bez pomoci až v deseti měsících, takže jsme zase v pohodě. Občas mě po:,–(í, já se hodně prohnu dopředu, tak mě raději položí a tak to zkouší několikrát za den.
Ale podle toho, jak píšeš (jsou vidět zuby = končí „miminkovské období“), jsem já stále miminko, protože zub začal teprve vylízat a ještě není vidět, takže co by po mně naši chtěli..??!! Čágo bélo, zdraví Tě Adámek.

  • načítám...
  • Zmínit
Bublina
725
20.5.03 17:21

Ahoj Adámku,

hehe, není kam spěchat, počkej, jak se nadřeš, až začneš s pokusy o opravdický pohyb. Já jsem z toho úplně vyřízená, takže teď jsem ráda, když si chvíli sednu :)))

Mamka říká, že každý prcek je jiný (no jéje, přece nebudeme všichni stejní, to by byla nuda, zvlášť kdybychom byli hodní, chichi) a prostě čeká, až to na mě „přijde“.

Sestřička u pana doktora mě ocejchovala na dítě, které asi nepoleze, ale rovnou se postaví a odejde - tak na to si počkám!

Papa, pozdravuj mamku a klidně lež, je to naposledy v životě, kdy se můžeš celej den válet :)))).

Viki

  • načítám...
  • Zmínit
Bublina
725
20.5.03 17:29

Ahoj Romano,

hlásím se do diskuse o botičkách - docela slušný výběr od velikosti 18 mají v Le Halle. My jsme ale koupili sandálky (pevný kotník a na špičce je takový proužek, aby prstíky nevyklouzávaly) u Bati. Je to velikost 19 (předpokládám, že to neznamená centimetry :))) a Viki do špičky chybí asi 0,5 - 1 cm, což do léta, než začne chodit, asi doroste. Botičky jsou úžasně pevné, ovšem cena taky (399 Kč). V Le Halle stojí botky kolem 500, tak jsem ještě ušetřila ;)

Mimochodem, víte někdo, podle čeho se ty botky číslujou? Docela by mě to zajímalo :)

Ahojda, Bublina

  • načítám...
  • Zmínit
vercasvob
93
20.5.03 20:21

Ahoj Adámku!

Mám také hrneček Tommee Tippee,ale bez té nekapací vložky,mám takový,co se ta hubička zaklapává,aby to z něj nevyteklo.No snad to pochopíš!
Jinak já ode dnes LEZU!!!!!!
Gratuluji Ti k Zoubku!!!
Pá a pusinku Ti posílá Barborka

  • načítám...
  • Zmínit
vercasvob
93
20.5.03 20:26

Ahoj Vojtíšku!!

Veliká gratulace k Tvému zoubku!!!
Tak nezapomen´hned všechno s ním označkovat!!
Měj se krásně a posílám Ti pusinku!!!!
Ahoj Barborka

  • načítám...
  • Zmínit
Evulka
804
20.5.03 22:10

Ahoj děvčátka a chlapci!

Přidávám se k nesedícím, nestojícím, nelezoucím miminkům!

Toníčku, tvoje zuby jsou úžasné a ten okouzlující úsměv, kterému daly ten správný šmrnc! Tvoje mamka musí mít postřeh, že se jí podařilo zmáčknout spoušť v pravou chvíli. (Anebo jsi takhle vysmátý pořád a šťastná tvá maminka :o))

Jinak se mi strašně líbí Eden visící na záchodové míse, fotografii doporučujeme všem miminům ke shlédnutí. U nás je problém v tom, že já se do té naší záhadné místnosti zatím nedostanu - grrrr.

O víkendu jsem byla u babičky a u dědy, mamka byla na tom srazu z gymplu, jedno jídlo jsem měla úplně bez mlíka, potom ji táta přivezl, aby mě ukojila až do usnutí a zase ji zavezl zpátky. (Po srazu jsem se chvilku cítila jako znovuzrozená! Na takové společenské akci jsem nebyla od otěhotnění. Vůbec jsem neměla starosti, co se děje doma, protože Lucku v noci už nekojím a manžel ji bravurně zvládne. Na chvíli jsem zase o deset let omládla a vrátila se do svých krásných studentských let.)

Babička se mnou nadšeně vyrazila na procházku, aby se mohla pochlubit všem známým na dědině svou první vnučkou, není nic příjemného, když vám furt někdo cizí čumí do kočáru, takže to dopadlo tak, že babička po hodině doběhla brunátná ve tváři se řvoucím kočárem. (Babička je postavy poněkud baculatější a nejrychlejší pohyb, jaký je schopna vyvinout, je rozvážná chůze, takže si dovedete, představit, jak jí takový sprint s ječící Luckou ve vleku dal zabrat :o)) Nicméně tato událost nic nezměnila na babiččině nadšení, vyjet se mnou druhý den znova a dopadlo to stejně.

Můj nejnovější hit je nošení v babyvaku. Jakmile uvidím, že si ho mamka háže přes rameno, začnu nadšeně výskat a kopat nohama. Mamka to se mnou vydrží tak 20 minut, protože se jí prý z toho vaku vyklápím a bolí ji rameno, ale já bych se tam nosila pořád! Při takové procházce v babyvaku toho totiž vidím daleko více než z kočáru! Když jsem byla úplně mrňavá, mamka měla strach mě tam strčit, nevěděla jak a při všech pokusech jsem vřískala. Teď ho aspoň využijem.

Spím stále jen na zádíčkách, už jsem se vás chtěla dávno zeptat, jestli se někdo převalujete sami od sebe na bříško nebo na bok. Viki, ty jsi žena otužilá, já sotva se odkopu, budím se.

Tomášku, to tvoje noční trápení rodičů mi připomíná období mých 4 - 6 měsíců, kdy jsem těm mým dávala zabrat podobně. No jo, ale nevydrželo mi to. Aspoň se vyspím, zkus to taky, spát v noci je docela prima :o)). A nad tvými dovednostmi žasnu, mohli byste si s Šimůnkem opravdu podat ručičky.

Tak papa, Lucka (8,5 měsíce)

A teď moje mamka:
Obdivuju vás, pracující maminky, i ty, které pracují jen občas. Heslo „bordel v bytě-šťastné dítě“ se mi moc líbí, přesně tak je tomu u nás. (Jen to dítě by mohlo být na to konto míň ukňourané :o(()

Balení: Při balení k babičce pravidelně propadám zoufalství a brečím. Připadá mi, že musím sbalit polovičku bytu, a do toho mi neustále vříská dítě, které ječí, jakmile mě ztratí z dohledu. (Májo, vypadá to, že krize separační se naplno rozjela i u nás :o))

No a nakonec bych se s vámi chtěla podělit o zážitek výživový, nad nimž mi rozum zůstává stát:
Naši navštívili své vzdálenější příbuzné, jejichž syn má 9 měsíčního chlapečka. Chlapeček jí od 4 měsíců všechno. A tím všechno myslím opravdu všechno, co jíme my (některé věci možná ani my nejíme). Např. párky, nad ohněm grilované klobásy, čokoládu … Před vyvalenýma očima mých rodičů dostal rohlík s máslem a do ručičky kus šunkového salámu, potom zákusek ze šlehaných bílků politý čokoládou. Kojenecké mléko už nedostává vůbec, každý den mívá na snídani rohlíky namáčené v kravském mlíku z krabice Kojit se jeho maminka ani nepokusila, protože v tom nespatřuje žádné výhody. Vím, že Zuzka psala o podobném případu, ale já jsem si naivně myslela, že je to opravdu hodně velká výjimka.
Nejhorší na tom je, že oni byli vysloveně hrdi na to, že to dítě už jí všechno, a když mamka povykládala, že Lucka byla do 6 ti měsíců jen na mém mlíku a i teď jí jen zeleninu a ovoce, dívali se na ni jak na blba a vyjádřili se, že „holčičce nedám najíst a poznat, co je dobré a jak je možné, že nedostávala ani čaj!!“ a mysleli to úplně vážně! Moje babička (Lucčina prababička) vydatně přizvukovala, protože i pro ni je náš způsob výživy nepochopitelný.
Já jsem jen zírala, protože o takových samozřejmých věcech jako je např šunkový salám či grilovaná klobása, by nás tady ani nenapadlo mluvit. Ale své názory na výživu mého dítěte si mohli klíďo nechat. Ještěže se s nima nestýkám, asi bych vypěnila.
No a k dovršení všeho neuvěřitelného: kluk už od 4 měsíců „běhá“ v chodítku!!
Tímto bych se chtěla zeptat Moťka, jak je to s návštěvami pediatrů na Slovensku, jestli chodíte pravidelně a jestli doktor radí i ohledně výživy. Může vůbec doktor přehlídnou takovou výživu jen proto, že jsou rodiče přesvědčeni, že je to pro jejich dítě to nejlepší? Oni ti příbuzní jsou totiž ze Slovenska, od Čadce.

Musela jsem se vám z tím svěřit, zajímalo by mne, jaký na to máte názor, se mnou to dost otřáslo. (Samozřejmě ale pořád míň než se Zuzčiným zážitkem v Mělnické nemocnici.)

Mějte se moc hezky,

Eva

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
21.5.03 01:28

Adámku, buď v klídku, bráška se na mě vytahoval, že v mym věku už chodil - to možná jo (máma říká, že prý až za měsíc v 11tém), ale sedět hezky rovně sám uměl až v roce. Od osmého měsíce prý lenošil jen v dětském křesílku s opěrkama a když neměl oporu, tak přepadával do stran a na žabičku.
A navíc, víš jak mě budou bolet nohy ve čtyřiceti, když je budu mít tak opotřebované? :-)))
Johanka s mamkou Romanou

  • načítám...
  • Zmínit
Milada01
174
21.5.03 07:13

Ahoj Lucko,

já spím také neustále na zádíčkách od doby, kdy jsem se jako novorozenec překulil definitivně z boku na záda a tím začal éru spaní na zádech, hlavu mám vykloněnou do strany. Neboj, nejsi sama. Takže kromě Tvé první věty máme společné i toto.
A s tím balením jsou na tom naše mamky stejně. Mamka už na to má připravený seznam a jen odškrtává. Když jedem k babičce a dědovi na Moravu, tak je to o pár drobností míň, protože některé věci tam má mamka pro mě schované.

Mějse krásně a pohodlíčku zdar. Pusu posílá Adámek.

Mamka: Já k té výživě toho 9-ti měs. chlapce. Mráz mi běhá po zádech, když to čtu. Taky by mě docela zajímalo, jak se k tomu staví jeho pediatr. Jak je vidět, někdo si s výživou dítěte nedělá hlavu, chudák kluk!!! A já si myslela, kdovíjaký strašný zážitek nemám, když jednou do kupé se mnou nastoupil tatínek s chlapečkou (asi tak 3-4 roky) a ten malý měl v jedné ruce pálivou klobásu a ve druhé colu!

  • načítám...
  • Zmínit
Milada01
174
21.5.03 07:22

Ahoj Barborko,

Ten můj hrneček má taky tu zaklapávací hubičku a zároveň i ventil proti vytékání, když je hubička otevřená a jak to tak mamka študovala, ventil vyndat asi nepůjde, takže na mě bude muset vymyslet něco jiného!!!

Pusinku oplácím Adámek.

P.S. Gratuluju k lezení!!!!!!!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzuka
167
21.5.03 09:21

Ahoj Barborko,
jak už tady mamča psala, velmi jednoduše se pije z hrníčku Bébe Jou, já ho mám a když piju, tak si ho nenechám vzít.
Měj se hezky
Vojtíšek ml. (6m.)

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzuka
167
21.5.03 09:23

Ahoj kamarádi a kamarádky,

tak jsem včera byl zase u té paní doktorky, co nám říká furt samé nesmysly, ale tentokrát byla nějaká vyměněná. Říkala, že jsem moc hezký, veselý a šikovný chlapeček a bůhvíco ještě. No ale nakonec se stejně musela předvést s těmi svými předpotopními názory, a to když nám nechtěla podepsat papír na plavání, že prý je celkem proti tomu a uvedla případ nějaké holčičky, která dostala zápal plic. Tak mamka zatnula zuby, aby se vyvarovala nemístných poznámek, a řekla jenom, že na mě dá pozor (pozn.mamky: osobně si myslím, že to nemusel být nutně následek plavání, holčička mohla být nastydlá už předtím, nebo jí maminka třeba špatně osušila hlavičku, nebo chodily na plavání v zimě a venku byl mráz). Takže už se moc těším do té velké vody. Mamka se mnou ve vaně dělá vodníčky a mně se to docela líbí, nevískám sice radostí, ale vůbec se nezlobím, když mám plná očička vody, mamka už to na mě lije z kelímku (holky, má při těch vodníčcích zavírat také oči nebo stačí, když se nadechne, Vojta je má totiž pořád dokořán, asi aby mu něco neuteklo :-).

Představte si, už za týden vyrážíme na tu dovču k moři, tak vám potom napíšu, jaký to tam bylo. Mamka říká, že tam jedem hlavně kvůli vzduchu a že v moři se koupat asi nebudeme, že bude studené, ale nebojte, já si to koupání nějak vydupu.

O víkendu jsme byli zase na tom letišti v Moravské Třebové, kde má taťka to svoje akrobatické letadlo, a když jsme odjížděli, tak se ty moje věci málem nevešly do auta, a to jsme jeli jenom na jednu noc, což teprve ten výlet k moři na týden. My miminka jsme prostě všechna stejná, viďte Viki a Eden?-)

V pondělí se mi povedl úžasný trik. Mamka mě nechala před koupáním ležet nahatého na přebalováku (samozřejmě na zemi) a já jsem se hned obrátil na bříško a začal jsem dělat ty své prostocviky ? kliky. Mamka mě při tom pozorovala a chválila mě, že jsem šikovný chlapeček atd? znáte přeci ty řeči :-) A já jsem dělal furt prd, prd a najednou to bylo větší a ohromným obloukem ze mě vyletělo hovínko. Bohužel to mamka viděla a tak hned ke mně skočila a to hovínko chytla na poslední chvíli do ruky, když se zrovna šinulo z přebalováku dolů, takže jsem si bohužel nemohl označkovat koberec, tak jsem se v tom hovínku aspoň trochu porochňal, protože mě mamka nemohla odsunout pryč, jelikož měla plné ruce něčeho jiného :-)

Taky jste si už určitě všimli na pilůtkovi, že bumbám šťávičku z hrnečku a dokonce sám. Mamka to na mě nejdřív zkoušela s lahvičkou, ale přeci nebudu ukazovat, že mi to z dudlíku jde, co kdyby mi takhle chtěla dát i umělý mlíčko. Ten hrneček se moc dobře drží a je od firmy Bébe Jou.

Musím říct Viki, že ta tvoje fotečka s rozpuštěnými vlásky je neuvěřitelná, vypadáš na ní jako dospělá ženská, ale s těmi culíčky se mi líbíš víc. A když jsem viděl Eden pod tím záchodem, tak jsem se za břicho popadal. To fotečku byste mohly poslat do reklamy na čistící a dezinfekční prostředky, protože to vypadá, že se Eden co nevidět do té záchodové mísy taky zakousne.

Tak se mějte hezky a dělejte pořádné lumpárny, ať je můžu po vás opakovat, moc dobře mi to totiž jde, i když jsem z vás nejmladší.

Vojtíšek ml. (včera 6 m.) a mamka Zuzka

  • načítám...
  • Zmínit
Stanasek
431
21.5.03 12:45

Jejejky,
já Ti barborko moc děkuju za gratulaci i pusinku! Zatím je zoubek jenom malinký,ale už mu roste kamarád,tak začínám okusovat jako divý!
Na jiném místě sem se dočetl,že si začala lézt,tak to Ti přeju hodně zábavy,teď můžeš prozkoumávat celý byt, nezapomeň udělat Kristýnce pořádek v hračkách a parádě, to je moje oblíbená zábava! A nenech se zavřít do ohrádky!
Papinky pá a taky posílám jednu véééélikánskou slintací pusinečku!!!!!!!!!!!!!!
Vojtíšek

  • načítám...
  • Zmínit
Stanasek
431
21.5.03 13:11

Ahojky,
tak já se taky hlásím do diskuze o botičkách. Náš Vojta taky začíná dělat pár krůčků okolo nábytku a botky na doma sme zatím nepořídili,i tak má Vojta nožičky často zpocené,pořídíme je,až začne pořádně chodit. No a ven nosíme jenom takový ty látkový botičky co maj zespoda takový gumový tečky,sešlo se nám jich několik jako dárky,takže máme i výběr dle oblečení.Sandálky sem taky nekupovala,venku ho na zem stejně nepouštím a myslím,že do kočárku když je vedro stejně nejsou potřeba,to má Vojta jenom ponožky a i tak má kolikrát nožičky zpocený,tak proč je strkat ještě do botiček? A při těch dnešních cenách myslím,že radši začnem nakupovat až to bude opravdu nutné.
Jinak číslování bot sem taky nepochopila,když kupuju Terezce nové boty,nikdy si na to číslo nevzpomenu a vždycky si musíme trapně měřit nohu.

A ještě co se týká toho padání. Doporučuju Ti nechat Tomáška několikrát pod dozorem spadnout a malinkato si natlouct. Když se Vojta začínal stavět na nožičky,taky takhle padal a pokaždé rovnou na hlavičku. Neustále sme okolo něj lítali a hlídali aby nepadal,ale stejně to neuhlídáš. Až teprve když si párkrát natloukl,tak pochopil,že se nemůže jen tak pustit a padat,začal si dávat pozor. Nejdřív šíleně křičel,když už ho nožičky ve stoje nechtěly unést a rozjížděly se mu do stran,ale za chvilku se naučil sám se dostat zase na zem a teď už si natluče jenom vyjímečně. Ale když už padá,tak jedině na hlavu,některé děti prý už sou takové,tak snad aby sme se začali poohlížet po nějaké helmě.
Mějte se primově
 Stáňa

  • načítám...
  • Zmínit
frndulka
783
21.5.03 14:31

Ahoj Stáňo!

Taky se připojujeme ke gratulaci k Vojtíškovému zoubečku - nám se minulý týden po dvou prokňouraných dnech vyklubaly už třetí a čtvrtý. Takže skóre je vyrovnáno - dva dole a dva nahoře :o).

K těm kočárkům - my jsme koupili než se Šíma narodil trojkombinaci Teutonia, jsem s ní maximálně spokojená, ale třeba na nákupy a skládání ho do kufru je jak píšeš „kravský“, má zbytečně široký kola a vůbec…Tak jsem si na nákupy a kratší procházky pořídíla golfáče od Maxi Cosi - Maxi Taxi, jsou fakt super - lehké, dobře skládací, a mají polohovací záda, když si chce Šimon zdřímnout. Samozřejmě na delší ležení to není, nemá tam takové pohodlí, ale na nákupy jako ideální.
Jinak už jsme taky vyzkoušeli sezení v nákupním vozíku, což se Šimonovi moc zamlouvá a pořád se snaží něco strhnout z okolních regálů, takže musím být ve střehu nebo pořád chytá ten řetěz a v nestřeženým okamžiku už ho párkrát ožužlal… :o)))).

Takže příjemný shánění kočárku!!!!
Pozdravuj Vojtíška - jako „chlap“ mu Šíma neposílá pusinku, ale přátelský poplácání po zádíčkách :o)))

Martina

  • načítám...
  • Zmínit
frndulka
783
21.5.03 14:35

Ahoj Eden,

taky se Tvojí mamce nedivím, že tak šílí z toho balení. My jsme taky byli dvakrát v zimě na horách a párkrát o víkendech na chalupě a já vždycky zaplním pomalu celé auto :o))).

Takže hezkou cestu a pak se brzy ozvěte!!!

Pa Šimon

  • načítám...
  • Zmínit
frndulka
783
21.5.03 14:40

Ahojky Moťko!!

Šimona mám přes den buď v postýlce, kde si hraje nebo chodí pořád dokola, nebo v ohrádce, ale tam ho to moc nebaví, protože ta síť je vysoká, nemá se čeho chytit a nemůže si stoupnout, takže tam za chvíli ječí. Nechám ho lézt po bytě - máme doma koberce - vyklidím třeba chodbu, ostatní dveře zavřu a on si tam leze za hračkama sem tam, nemá tam co sebrat ano shodit. Když mám čas být u něj, tak ho nechám lézt po celém bytě - on s oblibou honí našeho psa :o). Když byla ta vedra, rozložila jsem mu venku na zahradě deku, tam si hrál a když vlezl na trávník, tak jsem ho zase vrátila zpátky nebo byla u něj. Moc ho bavilo škubat trávu a trhat kytičky :o)).

Pozdravuj Tomáška!!

Martina

  • načítám...
  • Zmínit
frndulka
783
21.5.03 14:47

Ahoj Ivo,

¨taky netuším podle čeho se ty botky číslujou. Díky za tip, taky sháníme pro Šimona sandálky a nějaký botičky. Doma jsem měla nějaké od kamarádek, byla na ich čísla 18 a 19 - do těch se Šimůnkova nožička jaksi nenarvala, až teprve do botky s číslem 20. To kupování bot bude ještě zajímavý......

Pozdravuj Viky, moc jí to na fotkách sluší!!!

Martina

  • načítám...
  • Zmínit
David1
287
21.5.03 15:13

Zdravím všechny maminky a i jejich mrňousky. Dnes píšu za sebe a chci vám sdělit varování ohledně kočárků. To co se nám včera stalo bylo málem na infarkt, aspoň teda pro mě jo.

Takže popořádku. Manžel měl včera narozeniny a tak jsme všichni jeli ke známým na večeři. Vzala jsem s sebou právě kočárek, i když jsem váhala a chtěla nejdřív vzít jen autosedačku. Ale pak jsem si řekla, že to bude pro Davídka víc pohodlnější (až bude chtít spát) vzít kočárek. Všechno bylo dobré do té doby než jsme přijeli domů. Oba kluci spali, Davídek v korbě kočárku a starší v sedačce. A tak manžel vyndal z kufru podvozek a opatrně na to na:,–(il korbičku se spícím Davídkem. Jenže to nebylo správně zacvaknuté. To jsme ale nevěděli. Teď už asi tušíte co se stalo. Manžel vzal druhého klučinu a já vezla kočárek. Nevezla jsem ho teda dlouho, jen přes silnici. Jak jsem vjela na chodník, tak se to stalo. Sice jsem ještě normálně vyjela na ten chodník ale tím jak byla horní polovina předtím zvednutá a tím, že jsme měli ten kočárek špatně zacvaknutý, tak se najednou ta korbička přetočila do svislý polohy. Byl to okamžik, ani jsem to pořádně neviděla a nemohla jsem se ani pokusit Davídka chytit. Najednou jsem prostě viděla stojící korbu a Davídka s dekou na zemi. Bylo to hrozný pohled. Ještě to mám před očima, skoro jako noční můru. Hned jsem ho popadla, zavolala na manžela a Davídek spustil maximální křik, který to jeho hrdlo mohlo spustit. Všichni jsme se na něho zděšeně dívali jestli mu něco není. Měl a má trošičku odřenou bradičku. Chtěla jsem jít hned domů abych si ho mohla na normálním světle prohlédnout. Davídek usilovně brečel a muselo ho slyšet celý sídliště, přinejmenším z našeho baráku to museli slyšet všichni. Za minutku jsme dorazili domů a já si všimla, že má v pusince trochu krev! Řekla jsem manželovi, že s ním jdu na pohotovost (tu máme jen 5 minut od baráku). Trochu jsme zazmatkovali a nevěděli jsme jak se tam dopravíme. Manžel říkal ať ho vezmu do ruky ale zase jsem si říkala, co když nás pošlou do nemocnice na rentgen, tak jak pak budu řídit. Zase na druhou stranu jsem ho nechtěla dávat do autosedačky aby tam nebyl ještě víc zkroucený, kdyby náhodou něco. Původně jsem chtěla totiž jít sama a manžel aby zůstal doma s druhým klukem. Pak jsme nakonec vyrazili všichni a já nesla Davídka v náručí.
Na pohotovosti nám přišla otevřít sestřička nebo doktorka, ani nevím. Řekla jsem jí co se stalo a ona mě hned zprdla za to, že jsme si dovolili s ním být večer venku s kočárkem. Ani se na malého nepodívala a poslala nás do nemocnice v Krči na rentgen. Tak jsme nasedli zase do auta a jeli. David ještě pořád brečel, nebyl vůbec k utišení. Já už v autě brečela s ním. Na dětské chirurgii jsem malého svlékla a pan doktor ho prohlédl pohmatem. Žádné bouličky na hlavě naštěstí neměl a zdál se jinak v pořádku, tak nás na ten rentgen ani neposílal. Přišli se na nás podívat ještě další 2 doktoři. Dívali se mu do pusinky ale žádná krev už tam nebyla. Asi se chudáček bouchnul do dásniček nebo jazýčka nebo nevím čeho. Pak jsem ho mohla zase obléknout. Mně se tak klepaly ruce, že to trvalo dlouho. Davídkovi řekli páni doktoři ať už mamku příště tolik neděsí. Asi to na mně bylo hodně vidět, že jsem z toho byla vyřízená. Ještě mi řekli ať ho v noci zkontroluju a ať příjdu na kontrolu druhý den.
Pak jsme jeli už konečně domů a v autě se už malej trochu uklidnil a mně se ulevilo. Doma jsem ho převlékla, dala najíst a pak se už na nás i smál. V noci teda nic moc, několikrát se vzbudil a z toho jenom jednou papal jinak poplakával, tak jsem ho utěšovala. Teď už je mu asi dobře i když ho možná na některém místě ta pusinka trochu bolí. Byli jsme spolu i na té kontrole, kde ho doktor ještě prohlédl a šli jsme pak domů.

Tak se dívám, že to popisuju jako román, já se ale potřebovala někam vypsat. Je to šílený pocit, když se strachujete o ty své robátka. Takže maminy pozor na ty kočárky, raději se několikrát přesvěčte, že to máte dobře zajištěný. Já už si teď budu dávat VELKÝ POZOR.

Zítra jsme navíc objednaný do poradny k naší doktorce, tak až budeme vědět i nové míry, tak zase napíšeme.

Mějte se všichni hezky a ať se nám pády obloukem vyhýbají.

Eva s Davídkem

  • načítám...
  • Zmínit
Evulka
804
21.5.03 18:57

Uff, to mi spadl kámen ze srdce, že to s Davídkem nakonec všechno dobře dopadlo. Úplně Ti, Evi, věřím, že jsi z toho byla na infarkt. Já bych byla taky. A zase nepěkné jednání setřiček k dovršení všeho neštěstí. Potkala vás špatná shoda náhod, trocha nepozornosti, to se může přihodit každému.

Davídek je moc statečný kluk, má vzorného andělíčka strážného a doufáme, že už se mu nic podobného NIKDY nestane.

Eva a Lucinka

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
21.5.03 19:20

Vôbec sa nemusíš ospravedlňovať, veď na to tu sme, no nie?
Ja som ešte nerobila prieskum po obchodoch s detskými topánočkami, ale predpokladám, že to bude problém. Tomáškovi dávam topánky len na doma, aby poriadne držal tú nožičku. Ale má v nich strašne spotené nohy. Tak sa poobhliadnem po nejakých pevných sandálkach, v lete to už myslím bude pre ňho aktuálne aj na von. Už v pohode preručkuje v ohrádke kam chce, beťár jeden.
 Moťko

  • Upravit
vercasvob
93
21.5.03 19:47

Ahoj Evo!

Ani se Ti nedivím,že jsi měla takový strach.Nejhorší je,že Ti takhle malé dítě neřekne kde a co ho bolí a tak trneme hrůzou.
Barborka má na čele modřinu,Kristýnka jí nechtěně kopla pantoflí do hlavičky a tak moc plakala a při koupání jsem si všimla té modřiny.Zaplat´pánbů jen za modřinu!!!
Tak at je mu lépe přejí Verča s Barborkou

  • načítám...
  • Zmínit
vercasvob
93
21.5.03 20:14

Ahoj želvičky i neželvičky,

Maminka mi říká ŽELVIČKO,protože jsem včera po třítýdenním houpání na kolínkách,konečně přišla na to co udělat s ručičkami,aby nestály pořád na místě a poposouvaly se dopředu,takže já už LEZU!!!!!!!
Takže pořád trénuju a lezu,ted už mi to jde rychleji,tak třeba bude změna mé přezdívky:o)))
V noci spinkám různě,podle toho jak se převalím,nejčastěji na bříšku.
Botičky mám také jen látkové a to do kočárku.Pořádné asi dostanu až se budu snažit chodit.
Jak maminka Jíry psala,že Jíra kńourá,tak jsem začala taky,jestli to ale nebude tím,že trochu chraptím a nemůžu pořádně pištět:o)))
Zoubků mám 8 a snad budu mít ted´od jejich bolení na chvíli pokoj!!!

Má poslední lumpárna je sundavání botiček v kočárku,zaháknu nožičku za madlo a sundám si je a občas se mi povede si sunat s nimi i ponožky,hihi to má maminka radost,když jí to provedu třeba v autobuse:o))No zatím máme všechny botičky i ponožky.

Tak se mějte fajn a Ahoj Barborka 9 měsíců a mamka Verča

  • načítám...
  • Zmínit
Stanasek
431
21.5.03 20:35

Ahoj Martino,
díky za gratulace k zoubku a za tip na kočárek. Já ještě pořád nejsem rozhodnutá,aso to nechám na delší rozmýšlení. Náš milovaný (tedy pro mě milovaný) kočár Knorr sem si musela na manželovi doslova vybrečet,dostala sem ho až na modrou - klučičí barvu, takže se ho budu přece jenom vzdávat s těžkým srdcem. Naše momentální fin. situace mi bohužel dovoluje pouze možnost prodat a maximálně něco málo přidat na jiné vozidlo,takže ta vaše varianta pro nás není.
Taky by mě u golfek šíleně rozčilovaly kolečka,sme zvyklí jezdit po cestách necestách,to bych z Vojty asi vyklepala duši.
No,uvidíme.
Jinak my sme taky vyzkoušeli jízdu v nákupním vozíku a Vojta jí rozhodně upřednostňuje,snaží se ukrást a následně ožužlat na co příde,takže taky hlídám jak se dá, hlavně se bojim,aby ve své zvědavosti z košíku nevykočil, poslední dobou je schopný všeho.

Tak se mějte hezky, pusinku Šimůnkovi posílám já a Vojta mává ručičkou pá pá (v jeho podání tá tá) !!!!!!!

Stáňa

  • načítám...
  • Zmínit
Stanasek
431
21.5.03 21:00

Nazdárek Toníku!
Vůbec nic si z toho nedělej (a hlavně mamka)že ještě nejsi takový lezec,aspoň si maminka užívá poslední chvilky klidu. Já mám sice teprv ten jeden úplně nový zoubek.ale moje mamka mi taky říká,že už nejsem žádné miminko,ale velikánskej zlobivec batolecí. Prý u nás to miminkovské období skončilo když sem začal lézt. tak nevim,mě osobně je to fuk,ale mamce je prý někdy líto,jak ten čas rychle letí,hlavně když vidí ta rozkošná malinkatá miminečka co si jentak leží v kočárku a nikam neutíkají.

Tak čauky čauky a pozdravuj maminku!
Vojta

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
21.5.03 21:05

Vôbec sa nemusíš ospravedlňovať, veď na to tu sme, no nie?
Ja som ešte nerobila prieskum po obchodoch s detskými topánočkami, ale predpokladám, že to bude problém. Tomáškovi dávam topánky len na doma, aby poriadne držal tú nožičku. Ale má v nich strašne spotené nohy. Tak sa poobhliadnem po nejakých pevných sandálkach, v lete to už myslím bude pre ňho aktuálne aj na von. Už v pohode preručkuje v ohrádke kam chce, beťár jeden.
 Moťko

  • Upravit
Anonymní
21.5.03 21:11

V nejakom časopise som čítala, že akonáhle sa dieťa začne stavať, treba kúpiť seriózne topánky. Celkom s tým súhlasím, keď vidím, ako Tomáško vykrivuje tie nožičky. Len keby mu v nich nebolo tak teplo…
S tým padaním to asi aj tak dopadne, pretože večne v ohrádke nevydrží a ja s ním stále byť nemôžem 100% v strehu. Ono sa to asi tak prirodzene vyvinie. Dík.
 Moťko

  • Upravit
Anonymní
21.5.03 21:13

Aj my sme papali Aktiferrin a Tomáško to hrozne neznášal. Stále to vypľúval a mali sme od toho zašpinené 2 osušky, asi 3 plienky, sedačku, našu dvojplachtu, Tomáškovu plachtu a asi troje dupačky. No a samozrejme, že to nešlo ničím vyprať a vyčistiť. Nakoniec mi mama poradila jednu fintu, ako to zlikvodovať a fungovalo to. Takže ak máš podobný problém, daj vedieť.
 Moťko

  • Upravit
Anonymní
21.5.03 21:14

Naozaj ten Tvoj papací zážitok je odstrašujúcim príkladom. A myslím si, že to nebude až taká veľká výnimka. My chodíme do poradne každý mesiac, kde doktorka so mnou konzultuje, čo papáme, ale aj tak mám väčšinu informácií z Internetu. Za prvé mi radila dať Tomáškovi zeleninu, keď ešte nemal ani 5 mesiacov a keď som sa spýtala prečo, keď sa všade píše, že až od ukončeného 6. mesiaca, Tak sa stvárila urazene a že potom mi to nebude chcieť. Tak som sa rozhodla urobiť si po svojom a hotovo. Okrem toho, všetky rady ohľadne toho, ako čo pripravovať a tak mi dáva zá:,–(ne keď Tomáško reve (po injekcii, po špáraní sa v ústach), tak som to aj tak poriadne nepočula. V utorok ideme do poradne, tak skúsim vyzistiť nejaké nové informácie (ak Tomáško nebude náhodou zase plakať)
 Moťko

  • Upravit
Stanasek
431
21.5.03 21:20

Ahoj Evi,
po mých zkušenostech v ordinaci pediatra mě Tvoje zkušenost s takovou výživou dítěte absolutně nepřekvapila. Věř,že takových dobrých rodičů je pořád ještě dost a dost.A můžeš se třeba stavět na hlavu a vykládat jim o správné výživě dítěte a jiných věcech,pokud to jejich dítě přežívá bez nějakých větších zdravotních problémů(a většinou jo,protože tyhle děti sou prostě zvyklý na ledacos)ani na to nemůžeš přijít, rodiče třeba můžou u pediatra tvrdit něco jiného. Jednou se mi dokonce stalo,že sem chodila každý den pomáhat jedné mamince asi dvouměsíční holčičky s kojením,předemnou vždycky všechno v pohodě,nakonec ale skončila v nemocnici,kde dostala umělý mlíko,protože po kojení nepřibírala. Takže jí vše ohledně přípravy mlíka atd. v nemocnici vysvětlili,no a až když byla holčička v nemocnici zpátky s totálním metabolickým rozvratem a byla na tom hodně špatně,tak se máma přiznala,že jí dávala normální mlíko kupovaný v obchodě. K tomu už prostě nemáš slov.To už Ti potom takovej knedlík s omáčkou nebo klobása nepřídou jako taková hrůza.
Jinak z babiček si nic nedělej,naše babičky mi do toho naštěstí moc nekecaj,ví že si stejně udělám všechno po svym a tak si asi myslí svý a neobtěžují mě s tim. Vrchol toho,co mi kdy provedly byla manželova babička,která Terezce když byla miminko namočila dudlík do medu a můj milovaný dědoušek, který už tu bohužel není a který nás všechny rozmazloval všemi způsoby a hlavně dobrotkama, taktéž Terezce v 6ti týdnech nacpal do pusinky lízátko (byla sem si zrovna odskočit) se slovy,že musí ochutnat taky něco dobrýho.
Jo,jo, někdy to vážně neni jednoduchý.
Měj se fajn a Lucince posíláme s Vojtíškem
obrovitánskou pusinečku!
 Stáňa

  • načítám...
  • Zmínit
Stanasek
431
21.5.03 21:33

Ahojky Vojtíšku ml.,
gratulujem ke včerejším narozeninkám!

teda moc si nás rozesmál se svým kakacím číslem,to je teda něco! To sne se opravdu pobavili,mě se takový parádní kousek s kakáním ještě nepovedl.

Já Ti chci hlavně popřát hezkou cestu k tomu moři,buď hezky hodňoučký,ať to rychle utíká. Představ si,že moje ségra jede taky příští týden s babičkou a se sestřenicí do Chorvastka. Tak kdybys náhodou potkal hejno důchodců a s nima dvě ukecaný holky,tak ta zlobivější je moje Terezka, mě se po ní bude stýskat.
Tak si to hezky s rodičema užijte a pak dejte vědět,jaké to bylo. A samozřejmě pak skouknem fotečky, musim Ti říct,že poslední dobou na nich vypadáš jako malinkatej čertíček.

Ahojky Vojta st.

  • načítám...
  • Zmínit
Stanasek
431
21.5.03 21:44

Teda,úplně ve mě zatrnulo když sem to četla. Ale hlavně,že se Davídkovi nic nestalo,asi se hlavně pořádně vylekal a taky když viděl,jak ste všichni nervózní,tak se nemohl uklidnit. Člověk někdy uděká chybu,ani neví jak. Mě se třeba stalo,že sem zabrzdila kočárek,ale špatně a jen sem se otočila abych zavřela dveře od vchodu a kočárek už jel z kopce dolů. Naštěstí tan stála Terezka a ta brášku zachránila. Byl to jenom mžik,malá nepozornost a ani nechci domyslet,co všechno se mohlo stát. TaKže už si teď taky dávám veliký pozor,stačí jen trošku spěchat nebo se zamyslet.....
Dovedu si představit jak Ti asi bylo,ale hlavně že je Davídek celý!

Ahojky Stáňa a Vojta

  • načítám...
  • Zmínit
Stanasek
431
21.5.03 22:17

Ahojky Moťko,
já to s botičkama cítím tak,že by se měly dávat,až když už dítě opravdu chodí.
Vždycky sháním více informací,dívám se na poradny nastránkách www.rodina.cz, tam radí s psychom.vývojem a celkem vždycky tam odpoví to,co si myslim,že je správný.
Tak si dovolim sem trošku okopírovat odpověd na nošení botiček u dítěte který se teprve začíná stavět:

V dnešní době převládá názor, že by děti měli co nejvíce chodit bosé. Když se ukurtují do pevných, kotníčkových botiček, přirovnává se toto k našim dospěláckým přeskáčům. Svalíky nemají možnost posilování a já doporučuji si vše vyzkoušet s děťátkem. Tomášek by měl lézt s chodidlama vodorovně se svým tělíčkem a trénovat si palec. Bude jej potřebovat, až si sám stoupne a bude mu pomáhat držet rovnováhu. Když na děťátko nespěcháme a umožníme, aby si vše objevovalo postupně a samo, najde si tu správnou polohu pro nohu a má možnost si svalíky vytrénovat a pak se rozeběhnout.Jen, prosím, Tomáškovi nepomáhejte a nevoďte jej za ručičky. Vaše trpělivost se Vám vrátí v jeho zdravých zádech, až bude velký.
Výborné jsou ponožky s protiskluzem.

a nebo:
záleží kde se Honzík pohybuje a jak to vnímáte Vy. Já si myslím, že na bačkůrky je času vždycky dost a pro klenbu a zpevnění kotníčků je fajn, když si nožička vše ohmatá sama, bez opory.

Stáňa

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzuka
167
21.5.03 22:32

Děkuji ti Vojtíšku za všechna přáníčka a chtěl bych se zeptat, jestli nemáš někde nové fotečky, naposledy jsem viděl ty na 5. měsíci a teď už z tebe musí být velký zubatý kluk. Tak popožeň mamku, ať se s tebou taky pochlubí.
Papa
Vojta ml.

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzuka
167
21.5.03 22:42

Ahoj Evi,
musím ti říct, že jsem tvůj komentář četla se zatajeným dechem a jenom doufala, že to dobře skončí. Jste všichni moc stateční a já jdu okamžitě zítra koupit kšíry. Protože opravdu stačí chvilka nepozornosti a neštěstí je tu. Vojta se totiž v kočárku převrací na bříchu stylem, že si protější nohu zapře o vnější kraj kočárku.
Ještě vám chci napsat, abyste dávali pozor na přechodech, mě se stalo, že mě jedno auto pouštělo, ale to druhé za ním ho předjelo. Kdyby mi manžel v ten okamžik nevolal a já se neshýbla pro telefon, určitě bychom byli pod ním. Jenom ta představa mi vhání slzy do očí. Ale já teď vlastně brečím při všem :-)

Mějte se
Zuzka

  • načítám...
  • Zmínit
Stanasek
431
21.5.03 23:01

Ahojky,
mamka by se se mnou chlubila ráda i když můj nový zoubek ještě není moc vidět, ale nemáme ani skener ani digi-foťák a ten zlobivej strejda ho vždycky zapomene doma,tak až ho uprosíme,fotky samozřejmě hned pošlem!
papa Vojta st.

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
21.5.03 23:38

Dřívávějc a jak jsem si ověřila, tak i teď u bot české provenience se do 20 cm délky nohy dětské botičky číslují podle velikosti v cm, tedy číslo 13 kupuji na Johančinu 11,5 cm dlouhou tlápu (botičky do dvou let se mají kupovat o 1 cm a 15mm větší, klukovi tak nakupuju dodnes - teď to dělá 46 pánského číslování :-))). Současné číslování bot podle EU je pro mě zmatek nad zmatek. A běda, kdybych chtěla nakoupit od asijských přátel. Navíc jsem zjistila, že se na českém trhu objevily botičky uzounké, které ty rozpláclé dětské tlapičky pěkně tísní u kloubů prstů nebo na nártu (mimčo neřekne, že ho bota tlačí, maximálně si ji začne sundavat, ale to může být jen součást hry) - řešení jsem objevila jen jediné, na nákupy bot budu chodit vyzbrojena obkreslenou stopou a mírou přes nárt.
Po vyzkoušení ještě do boty vložím nákres, kterému se nesmí ohnout nikde ani krajíček. A to by bylo, abych všechny ty AlBundy nedoběhla a správné a pohodlné boty nesehnala.
Jiný problém je, že když botka splňuje všechny parametry, nelíbí se mi vzhledově. Když se mi líbí, je na hranici zdravotní způsobilosti (materiál, tvar, nepřirozený tvar vložky). A když je obé v pořádku, jsou botičky nad možností mé peněženky. Navíc z čeho batolátko nestihne vyrůst, to stihne zničit - mrazí mě, že budu každé dva měsíce solit 500-800,– za nové boty. Oblečení se dá ošulit - doma na šicím stroji mohou vznikat supermodely, ale z bot zvládnu jen dívčí usňové sandále, dřeváky a bačkory - zlatá Singrovka.
Kupovat botky dětem do 10ti let v sekáči je podle mě dost velká zhůvěřilost (přece jen jsou sešlapané - i když to nemusí být vidět) - ale možná se pletu, já se radši ani nedívala.

U toho Bati jsem byla na Letné. Nejlevnější pevné sandálové boty tam byly za 499,– a navíc v Johančině velikosti měli zase jen ty bačkory. Trošku lépe cenově (i za stejné boty!) to vycházelo u Stivala ve Vysočanech.

Jak radili Š+G: Milý Břehu ze Zábřehu, kopej bos a pobírej peníze za reklamu na náplasti na kuří oka. Taky řešení.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část