Zápisky přecitlivělé těhule
- Těhotenství
- Keshi
- 29.11.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Strašák jménem první trimestr a zákon padajících hen funguje vždy a všude. Prostě těhotenství za odměnu nečekej! :D
Na úvod si připomeňme Zákon padajících h**en ze Zápisků zoufalé snažilky:
Zákon padajících h**en je definován, jako neznámá proměnná X určující množství exkrementů dopadajících na hlavu jedince vyjádřeného písmenem H, tento jev je vyvažován stejným poměrem veličiny L (lidově označované jako pokakaný štěstíčko). Poměr je tedy 50:50. Množství X může dopadnout naráz, nebo po menších částech v různých časových intervalech označovaných hodnotou T1 až Tx. Dojde-li k dopadnutí poslední části kvanta X nastává období vlivu veličiny L, která má na rozdíl od X příznivý vliv na subjekt H.
Přesná rovnice zatím nebyla definována, spekuluje se však, že by ji bylo možné odvodit od teorie relativity, výpočtu pravděpodobností či teorie strun.
Lidový, zjednodušený popis zní: Určité množství štěstí je vždy vykoupeno nutnou dávkou h**en.
První týdny byly celkem perné. Snažila sem se zatím příliš neradovat, abych něco nezakřikla. Věděl to jen můj lékař, přítel a tady Vy, mé viruální opory. Hlavně v práci jsem se snažila to tutlat, neboť jsem měla těsně před prodloužením smlouvy. To bylo asi nejtěžší… zrovna jsem měla to období, kdy je člověk jako blicí fontána. Časté lítání na WC jsem kolegyním odůvodňovala střevní chřipkou. Do toho se předělávala prodejna a přesouvaly se těžké regály a já se strašně bála, abych tou námahou něco nepohnojila.
Modlila jsem se (ano, já zapřísáhlá ateistka se modlila), aby bylo vše OK. Po pár dnech však přišel nezvaný host - zánět průdušek. Sotva jsem funěla, ale i tak jsem se snažila do práce chodit, ale po dvou dvanáctkách (dvanáctihodinová směna… ne pivo) jsem to vzdala a šla k lékaři. Ten mi okamžitě zakázal chodit s tímhle do práce, když jsem navíc gravidní. Dostala jsem penicilín a musela ležet.
V práci se samozřejmě provalilo, že jsem těhotná a ani né za 3 týdny mi domů přišlo oznámení, že mi ukončují pracovní smlouvu, smluvenou na dobu určitou. To by ještě nebylo to nejhoší… čert vem i rozbitou ledničku a hodně vysoký nedoplatek za energie. Do kolen mě srazilo oznámení, že babičce našli rakovinu. Snažila sem se nepropadat smutku a být silná už kvůli babičce a miminku, ale i když jsem silná holka, tak jsem to nějak nezvládla a skončila ve špitálu na kapačkách. Ani nevím jak, prostě najednou tma…
Uklidnění bouří
Když jsem se vrátila z nemocnice domů, volala babička, že to bylo jasně orámované a že vypadá, že jí to odstranili všechno. Přišla obrovská úleva… vím, že není ještě vyhráno, ale věřím, že se to nevrátí. Další úleva přišla, když na kontrolním ultrazvuku bylo vidět srdíčko a já věděla, že to maličké žije. Mimčo už vypadalo trošku jako človíček a já byla zavalena novou dávkou emocí. Byla jsem šťastná a zároveň se strašně bála. Bála se, aby se zase něco nep**ralo.
Lékaři jsou bubáci
Vlastně celý ten první trimestr mé strachování vyvolávali lékaři. Nejdříve mi neustále říkali, že o to můžu kdykoliv přijít. Pak na prvotrimestriálním screeningu člověku do hlavy cpou, že dítě bude mít všechny choroby, co se kdy ukázaly v celém širokém příbuzenstvu, ale ať nemám strach, že kdyby bylo něco špatně, že provedou potrat.
Pak Vás straší nutnou amniocentézou a tím, že vaše dítě asi nemá ruku, neboť ji na ultrazvuku nevidí. Moc mě mrzí tenhle přístup… to ne jenom kvůli mně, ale kvůli všem nastávajícím maminám. Místo toho, aby už tak dost vyděšenou mamču uklidnili a podpořili, tak jí stresují a cpou jí do hlavy předčasné závěry.
Co Vám o těhotenství neřeknou
- PŘECITLIVĚLOST: Rozpláče Vás to, že v sámošce nemají Váš oblíbený jogurt, díra na ponožce způsobí půlhodinové vzlykání. Obrázky miminek Vás donutí k přihloupému úsměvu, který Vás celý den né a né opustit.
- STRACH: Budete se bát všeho… podivných zvuků z chodby, konzumace běžných potravin i sexu.
- OŠKLIVĚNÍ: Z Vašeho obličeje se stane údolí zkázy plné boláků a ztratíte minimálně půlku vlasů.
- PŘÍTULNOST: Budete extrémně mazlivé, občas budete při hlazení i vrnět.
- VYMÍTAČ ĎÁBLA: Pamatujete si scénu z toho filmu… jak tam to děvčátko zvrací proudem? Tak nějak budete zvracet i Vy. Já zvládla pozvracet i strop.
- PODIVNÉ FLEKY: První ultrazvuková vyšetření, kdy Vám lékař ukazuje, kde co je, budete jen mžourat na monitor a v duchu si říkat: „Kurňa, kde?!“
- NATĚŠENOST: Tak silná, že bude problém myslet na cokoliv jiného. Něco jako spánek je pak také nemyslitelné.
- LEVEL DŮCHODCE: Dny, kdy Vás všechno bolí a budete potřebovat, aby Vás partner dovedl na toaletu nebo Vám obul boty.
- JEŠTĚR: Z vaší kůže se stane šupinatý vyschlý povlak.
- KOZY JAKO VOZY: Změna, kterou ocení hlavně Váš partner. Vás tato změna odmění pěknou bolestí a to nejen prsou, ale i zad.
Znám však dámy, co ani nevěděly, že jsou těhotné… těm potvůrkám teda pěkně závidím.
Finále grande
Ke konci prvního trimestru sem se z ničeho nic začala v noci dusit a měla lehce namodralou barvu. Okamžitě jsme jeli na pohotovost. Prý něco se srdcem. Dostala jsem léky na srdce a musím zaťukat, ale od té doby už nevypadám jako šmoula a dusím se jen občas. Výsledky prvotrimestriálního screeningu byly v pořádku a miminko má správný počet končetin. Mně však našli nějakou mutaci krve, a tak si užiju zbytek těhotenství s injekcemi, které si budu píchat do břicha.
Nicméně jsem strašně šťastná, že jsme první trimestr zvládli/zvládly a že je maličké v pořádku. A věřte nebo ne, ale jsem nesmírně vděčná za všechny ty dny, kdy je mi mizerně, protože vím, že tam je a pro něj/ni to vydržím. 
Přečtěte si také
Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji
- Anonymní
- 13.09.26
- 1965
Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.
Spím už dva týdny s dcerou v pokojíku. Čekám, až se manžel omluví
- Anonymní
- 13.09.26
- 1940
Začalo to celé naší partnerskou hádkou. Ve výsledku to nebylo nějak zásadní, ale nechtěla jsem ustupovat, protože mi přijde, že já jsem vždycky ta, která se nakonec omluví. Tentokrát jsem řekla...
Kvůli nepořádku jsme se začali hádat. Paní na úklid nám zachránila manželství
- Anonymní
- 13.09.26
- 1163
Ráno hádka, odpoledne znovu a večer tichá domácnost. Táhlo se to s námi snad celé dva roky, od doby, co se narodila dcera. Společně s rodičovskými povinnostmi jsem najednou zjistila, že mám problém...
Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
- Anonymní
- 13.09.26
- 7346
Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...
Syn začal až příliš řešit svoje tělo. Posilovna se stala jeho druhým domovem
- Anonymní
- 13.09.26
- 640
Ještě před rokem jsem měla doma kluka, kterého jsem musela přemlouvat, aby si po tělocviku vůbec vzal čisté tričko. Sport ho moc nezajímal, na běhání se tvářil, jako kdybych po něm chtěla uběhnout...
Osypala jsem se po vitamínech na plodnost. Manžel tvrdí, že to mám ze stresu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1163
S manželem se snažíme už skoro rok o miminko. Před časem jsem začala brát různé doplňky stravy a současně za mnou přišla i manželova sestra, která pracuje v jedné vitamínové firmě. Doporučila mi...
Porodila jsem dceru, manžel si mě už vůbec nevšímá. Přitom já potřebuji něhu
- Anonymní
- 12.09.26
- 2836
Po porodu jsem tak nějak počítala se vším možným. S tím, že budu unavená, nevyspalá, že budu mít doma miminko a že se náš život na nějakou dobu úplně převrátí naruby. S tím, že nebudu mít čas na...
Byla jsem zoufalá, že syn je prostě mimoň. Pak jsme dostali diagnózu
- Anonymní
- 12.09.26
- 3058
Každé ráno jsem měla pocit, že vypravuji na Mars malého mimozemšťana. „Vstávej.“ Nic. „Vstávej, prosím.“ Zase nic. Pak syn konečně vylezl z postele, začal hledat ponožky, cestou si všiml lega a na...
Tchyně mi ochotně hlídá. Za každou pomoc ale později zaplatím
- Anonymní
- 12.09.26
- 5905
Když potřebuji pohlídat čtyřletou dceru, tchyně je vždy připravená pomoci. Jenže potom všem vypráví, že bez ní nic nezvládám, a při první neshodě mi připomene všechno, co pro nás udělala. Je to...
Ve školce říkají, že je syn nevychovaný. Já vím, co vidí až doma
- Anonymní
- 12.09.26
- 6792
Pětiletý Matěj nesnáší hluk, změny a situace, které nedokáže předvídat. Ve školce ho považují za neposlušného a ostatní rodiče za rozmazleného. Já však každý den vidím dítě, které se nesnaží...
držím palce. Moc fajn deníček
vtipně napsaný, bavila jsem se 
No a těhotenské příznaky jsou velmi individuální a to i v případě dvou těhotenství stejné ženy. 
Jinak neboj das to daly to i jiny 
