Zápisky přecitlivělé těhule
- Těhotenství
- Keshi
- 29.11.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Strašák jménem první trimestr a zákon padajících hen funguje vždy a všude. Prostě těhotenství za odměnu nečekej! :D
Na úvod si připomeňme Zákon padajících h**en ze Zápisků zoufalé snažilky:
Zákon padajících h**en je definován, jako neznámá proměnná X určující množství exkrementů dopadajících na hlavu jedince vyjádřeného písmenem H, tento jev je vyvažován stejným poměrem veličiny L (lidově označované jako pokakaný štěstíčko). Poměr je tedy 50:50. Množství X může dopadnout naráz, nebo po menších částech v různých časových intervalech označovaných hodnotou T1 až Tx. Dojde-li k dopadnutí poslední části kvanta X nastává období vlivu veličiny L, která má na rozdíl od X příznivý vliv na subjekt H.
Přesná rovnice zatím nebyla definována, spekuluje se však, že by ji bylo možné odvodit od teorie relativity, výpočtu pravděpodobností či teorie strun.
Lidový, zjednodušený popis zní: Určité množství štěstí je vždy vykoupeno nutnou dávkou h**en.
První týdny byly celkem perné. Snažila sem se zatím příliš neradovat, abych něco nezakřikla. Věděl to jen můj lékař, přítel a tady Vy, mé viruální opory. Hlavně v práci jsem se snažila to tutlat, neboť jsem měla těsně před prodloužením smlouvy. To bylo asi nejtěžší… zrovna jsem měla to období, kdy je člověk jako blicí fontána. Časté lítání na WC jsem kolegyním odůvodňovala střevní chřipkou. Do toho se předělávala prodejna a přesouvaly se těžké regály a já se strašně bála, abych tou námahou něco nepohnojila.
Modlila jsem se (ano, já zapřísáhlá ateistka se modlila), aby bylo vše OK. Po pár dnech však přišel nezvaný host - zánět průdušek. Sotva jsem funěla, ale i tak jsem se snažila do práce chodit, ale po dvou dvanáctkách (dvanáctihodinová směna… ne pivo) jsem to vzdala a šla k lékaři. Ten mi okamžitě zakázal chodit s tímhle do práce, když jsem navíc gravidní. Dostala jsem penicilín a musela ležet.
V práci se samozřejmě provalilo, že jsem těhotná a ani né za 3 týdny mi domů přišlo oznámení, že mi ukončují pracovní smlouvu, smluvenou na dobu určitou. To by ještě nebylo to nejhoší… čert vem i rozbitou ledničku a hodně vysoký nedoplatek za energie. Do kolen mě srazilo oznámení, že babičce našli rakovinu. Snažila sem se nepropadat smutku a být silná už kvůli babičce a miminku, ale i když jsem silná holka, tak jsem to nějak nezvládla a skončila ve špitálu na kapačkách. Ani nevím jak, prostě najednou tma…
Uklidnění bouří
Když jsem se vrátila z nemocnice domů, volala babička, že to bylo jasně orámované a že vypadá, že jí to odstranili všechno. Přišla obrovská úleva… vím, že není ještě vyhráno, ale věřím, že se to nevrátí. Další úleva přišla, když na kontrolním ultrazvuku bylo vidět srdíčko a já věděla, že to maličké žije. Mimčo už vypadalo trošku jako človíček a já byla zavalena novou dávkou emocí. Byla jsem šťastná a zároveň se strašně bála. Bála se, aby se zase něco nep**ralo.
Lékaři jsou bubáci
Vlastně celý ten první trimestr mé strachování vyvolávali lékaři. Nejdříve mi neustále říkali, že o to můžu kdykoliv přijít. Pak na prvotrimestriálním screeningu člověku do hlavy cpou, že dítě bude mít všechny choroby, co se kdy ukázaly v celém širokém příbuzenstvu, ale ať nemám strach, že kdyby bylo něco špatně, že provedou potrat.
Pak Vás straší nutnou amniocentézou a tím, že vaše dítě asi nemá ruku, neboť ji na ultrazvuku nevidí. Moc mě mrzí tenhle přístup… to ne jenom kvůli mně, ale kvůli všem nastávajícím maminám. Místo toho, aby už tak dost vyděšenou mamču uklidnili a podpořili, tak jí stresují a cpou jí do hlavy předčasné závěry.
Co Vám o těhotenství neřeknou
- PŘECITLIVĚLOST: Rozpláče Vás to, že v sámošce nemají Váš oblíbený jogurt, díra na ponožce způsobí půlhodinové vzlykání. Obrázky miminek Vás donutí k přihloupému úsměvu, který Vás celý den né a né opustit.
- STRACH: Budete se bát všeho… podivných zvuků z chodby, konzumace běžných potravin i sexu.
- OŠKLIVĚNÍ: Z Vašeho obličeje se stane údolí zkázy plné boláků a ztratíte minimálně půlku vlasů.
- PŘÍTULNOST: Budete extrémně mazlivé, občas budete při hlazení i vrnět.
- VYMÍTAČ ĎÁBLA: Pamatujete si scénu z toho filmu… jak tam to děvčátko zvrací proudem? Tak nějak budete zvracet i Vy. Já zvládla pozvracet i strop.
- PODIVNÉ FLEKY: První ultrazvuková vyšetření, kdy Vám lékař ukazuje, kde co je, budete jen mžourat na monitor a v duchu si říkat: „Kurňa, kde?!“
- NATĚŠENOST: Tak silná, že bude problém myslet na cokoliv jiného. Něco jako spánek je pak také nemyslitelné.
- LEVEL DŮCHODCE: Dny, kdy Vás všechno bolí a budete potřebovat, aby Vás partner dovedl na toaletu nebo Vám obul boty.
- JEŠTĚR: Z vaší kůže se stane šupinatý vyschlý povlak.
- KOZY JAKO VOZY: Změna, kterou ocení hlavně Váš partner. Vás tato změna odmění pěknou bolestí a to nejen prsou, ale i zad.
Znám však dámy, co ani nevěděly, že jsou těhotné… těm potvůrkám teda pěkně závidím.
Finále grande
Ke konci prvního trimestru sem se z ničeho nic začala v noci dusit a měla lehce namodralou barvu. Okamžitě jsme jeli na pohotovost. Prý něco se srdcem. Dostala jsem léky na srdce a musím zaťukat, ale od té doby už nevypadám jako šmoula a dusím se jen občas. Výsledky prvotrimestriálního screeningu byly v pořádku a miminko má správný počet končetin. Mně však našli nějakou mutaci krve, a tak si užiju zbytek těhotenství s injekcemi, které si budu píchat do břicha.
Nicméně jsem strašně šťastná, že jsme první trimestr zvládli/zvládly a že je maličké v pořádku. A věřte nebo ne, ale jsem nesmírně vděčná za všechny ty dny, kdy je mi mizerně, protože vím, že tam je a pro něj/ni to vydržím. 
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1287
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1303
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 1456
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 758
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 2921
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 3043
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 2094
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 1101
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 2203
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 854
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...
držím palce. Moc fajn deníček
vtipně napsaný, bavila jsem se 
No a těhotenské příznaky jsou velmi individuální a to i v případě dvou těhotenství stejné ženy. 
Jinak neboj das to daly to i jiny 
