Zápisky zoufalé snažilky VII
- Snažení
- Keshi
- 30.04.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Člověk míní, život mění aneb co bylo, mělo být a není. Bylo 1. máje roku 2011 a mladý pár plný snů a ideálů se stěhoval z malé garsonky do většího bytu číslo 13, aby zde založil rodinu.
Vzpomínám tak na ten den, kdy jsme se stěhovali do nového, zářili jsme štěstím, venku svítilo sluníčko, všude voněly rozkvetlé stromy. Donesli jsme poslední krabice s věcmi do bytu, posadili se na zem, popíjeli kofolu z jedné lahve a plánovali, kam jednou dáme postýlku.
Den za dnem, měsíc za měsícem, čas tak rychle utíkal a miminko stále nikde. Inu zřejmě to jednou bude velice kvalitní potomek, když si dává takhle načas. 
Tak nějak jsme snažení hodili za hlavu a chlácholivě si říkali, že máme aspoň jeden druhého, máme pěkné bydlení a oba práci, že jsme vlastně celkem šťastní.
Ale zákon padajících hven prostě funguje dokonale a tak sem ke konci zkušební doby onemocněla a v urputné snaze si místo udržet jsem s horečkou 39,2°C a dusivým kašlem chodila do práce, třetí den v tomhle stavu jsem se ale v práci složila a odvezla mě rychlá. Sešel se mi zánět průdušek, streptokok a plicní chlamídie (ne, nejsou to ty pohlavně přenosné, ale jsou to jejich příbuzné, co napadají plíce a jsou vzduchem přenosné). Po 2 týdnech v nemocnici mě pustili doléčit se domů a tam už na mě čekala výpověď. No znáte to, když se to sre, tak pořádně. Myslela sem si, že už těch hovínek bylo dost, ale kdepááááák. Minulý týden nám volala paní domácí, že se musíme odstěhovat, že si sem potřebuje nastěhovat dceru.
Bum. Poslední opěrná zeď našeho zámku štěstí padla. A tak teď přemýšlíme, co dál? Jít k mojí věřící babičce? Tj. spát odděleně, nesmět se ani držet za ruku, před spaním se pomodlit, každý den se podrobovat prohlídce osobních věcí a snídani zapíjet rybím tukem. Ne e…to ne! To fakt raději komfortní popelnici 1 + víko na konci sídliště.
Od rána do večera překlikávám mezi nabídkami práce a nabídkami bytů k pronájmu. Oboje se zdá být nedosažitelné. Na desítky, né-li stovky odeslaných životopisů mi v poslední době odpověděl pouze jeden zaměstnavatel a to s tím, že by mě vzal na brigádu na 2 hodiny týdně za 50kč hrubého, no to nás vážně spasí.
A byty? No děs běs, když mají lidi jen jednu mizernou výplatu, tak těžko utáhnou i tu nejlacinější plesnivou špeluňku, když i za tu chtějí 7000 + energie.
A tak jsem se šla zeptat na bytový odbor, zda by k naší situaci mohli nějak přihlédnout, když tam mám žádost o byt již 7 let. Nu a co oni? Tak rádoby kulantně mi bylo sděleno, že pokud nemáme kupu dětí a alespoň jeden z nás má zaměstnání a nejsme celý život na sociálních dávkách, nebo v invalidním důchodu, že prakticky nemáme šanci městský byt získat. Žůžo co?
Takže si tam raději nastěhují někoho, kdo jim nájem nikdy nezaplatí a byt jim zdemoluje. Místo toho, aby tam dali slušný lidi, co se nikdy s nájmem nezpozdili a o byt by pečovali. No jo… vítejte v ČR. A jak už jsem ze všeho byla nakřáplá, tak jsem si sedla v parku a propadla v zoufalý pláč. A slzy se valily, jak vodopády. A tu ke mě přišel pan bezdomovec a nabízel mi loka z krabicáku se slovy: „Náá, cvakni si, bude líp.“
Samozřejmě jsem zdvořile odmítla a slušně poděkovala za nabídku. S povzdechem na něj pohlédla a tak v duchu si řekla „Jóóó chlapče, asi budu brzy spát na vedlejší lavičce“. Šouravým krokem jsem se odebrala domů, do bytu, který naším domovem bude už jen necelé 3 měsíce. Sbohem má orientální obýváčko-ložničko, sbohem má kuchyňko ve stylu provence, sbohem námořnická koupelničko. Áááách…kolik úsilí mě to stálo, takhle to tu zvelebit.
A konec té mé melodramatičnosti!!! „Vzdávají se jen pos*rové“ to bylo vždy mé heslo a to musím i nadále ctít! A tak vyhlašuji válku s obdobím smůly a budu dělat to, co umím ze všeho nejlépe, lézt někomu na nervy. A tak dlouho budu všechny zaměstnavatele prudit a bombardovat životopisama, až mě jednoho krásného dne přijmou, jen abych už dala pokoj. A tak dlouho budu byťák urgovat a posílat jim přihlášky, až nám ten byt přiklepnout a tak dlouho se budu s mým milým milovat, až se jednou i toho mrňouse dočkáme!
Jak říka babča: „Nějak bylo, nějak bude a když nejde o život, tak jde o h*vno“. My si to místečko ve světě šťastných zase nějak vybojujem!
Tečka!!!
Vysvětlivky:
Zákon padajících hovn: Zákon padajících hovn je definován, jako neznámá proměnná X určující množství exkrementů dopadajících na hlavu jedince vyjádřeného písmenem H, tento jev je vyvažován stejným poměrem veličiny L(lidově označované jako pokakaný štěstíčko). Poměr je tedy 50:50. Množství X může dopadnout naráz, nebo po menších částech v různých časových intervalech označovaných hodnotou T1 až Tx. Dojde-li k dopadnutí poslední části kvanta X nastává období vlivu veličiny L, která má narozdíl od** X** příznivý vliv na subjekt H.
Přesná rovnice zatím nebyla definována, spekuluje se však, že by ji bylo možné odvodit od teorie relativity, výpočtu pravděpodobností či teorie strun.
Lidový, zjednodušený popis zní: Určité množství štěstí je vždy vykoupeno nutnou dávkou h*ven.
Přečtěte si také
„Je můj syn autista?“ zeptala se kamarádka. Ze strachu jsem jí zalhala do očí
- Anonymní
- 22.06.26
- 1772
Říká se, že upřímnost je základem každého pevného přátelství. Jenže co dělat v situaci, kdy vás nejlepší kamarádka postaví před otázku, jejíž pravdivá odpověď by jí mohla zlomit srdce? Minulý týden...
Dcera s ADHD potřebuje asistenta. Muž zuří: „Nedělej z ní blbečka s nálepkou!“
- Anonymní
- 22.06.26
- 1195
Každý rodič si přeje, aby jeho dítě mělo hladkou a bezstarostnou cestu životem. Když se ale objeví první překážky, ukáže se, jak pevný je nejen vztah rodiče k dítěti, ale i partnerů mezi sebou. My...
Manžel mě nutí jezdit každý víkend k tchyni. Ta mě jen kritizuje, jsem zoufalá
- Anonymní
- 22.06.26
- 2399
Víkend by měl být pro pracující rodiče časem odpočinku, kdy konečně vypnou, užijí si klid s rodinou a naberou síly na další pracovní týden. Pro mě je ale páteční odpoledne začátkem pravidelné noční...
Dřu ve dvou pracích do půlnoci. Podle muže ale jen „courám po kroužcích“
- Anonymní
- 22.06.26
- 1161
Sedím u kuchyňského stolu, na monitoru notebooku svítí čas 0:24 a mně únavou pálí oči. Tohle je moje každodenní realita. Kolotoč, ze kterého nemůžu vystoupit, protože se ode mě očekává, že budu...
Máma mi vyčítá práci a děti ve školce. Sama mě tam jako malou zapomínala!
- Anonymní
- 22.06.26
- 780
Být dnes mámou je nesmírně vyčerpávající. Společnost na nás klade protichůdné nároky – máme budovat kariéru, vypadat skvěle, mít naklizenou domácnost, a přitom se dětem věnovat čtyřiadvacet hodin...
Soused chová koně na miniaturním pozemku. Utíkají mu a ničí mi zahrádku
- Anonymní
- 21.06.26
- 1383
Mít vlastní dům se zahradou byl vždycky můj sen. Představa, jak si ráno vypiju kávu na terase a odpoledne si nasbírám vlastní rajčata a jahody ze záhonu, mě držela nad vodou během dlouhých let...
Kryla jsem kamarádčinu nevěru. Když to prasklo, otočilo se to proti mně
- Anonymní
- 21.06.26
- 2764
Nikdy by mě nenapadlo, že se dostanu do situace, kdy budu litovat, že jsem chtěla někomu pomoct. S kamarádkou jsme se znaly skoro patnáct let. Prošly jsme spolu školou, prvními láskami, svatbami i...
Na dětské oslavě u kamarádky se málem utopilo dítě. A nikdo si toho ani nevšiml
- Anonymní
- 21.06.26
- 2001
Ještě teď je mi z toho špatně. Měla to být oslava narozenin kamarádky mé dcery ze školky. Johanka slavila své krásné páté narozeniny a její rodiče to pojali opravdu ve velkém. Mají krásnou zahradu...
Rodinná oslava u tchýně se změnila v drama. Museli jsme volat záchranku
- Anonymní
- 21.06.26
- 1862
Tchyně se rozhodla uspořádat rodinnou oslavu bez ohledu na to, že venku panovala opravdu úmorná vedra. Na jejich zahradě není jediný strom a ani pod slunečníkem se člověk moc neochladí. Říkala jsem...
Romantický víkend ve dvou? Přítel na něj pozval své kamarády a já jim měla vařit
- Anonymní
- 21.06.26
- 1704
Jsem na Mirka neskutečně naštvaná a upřímně přemýšlím, jestli má tenhle vztah vůbec smysl. Tohle jsem fakt nečekala. Nejsme spolu dlouho, ale moc dobře ví, že jsem romantický typ. Zatímco já...
držím pěsti- a věřím, že už na tebe někde čeká dobrá práce, pěkný byt a nádherné miminko! 
Toho se neboj to te taky ceka 
na kauci nemáme takže se stěhovat nemůžem. Miminko už 4 roky zkoušíme a nic 
