Zasloužilé maminy 36 - Role dědečků a babiček
- Rodičovství
- LinkaK
- 02.08.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vklouznout do role rodičů není nic snadného. Devět měsíců se připravujete na to, že mezi vás někdo přijde. Z páru se najednou stane rodina. Pomalinku a dennodenně se srovnáváte s novým životním posláním a připravujete věcičky a místo pro nového člena. Pak najednou už nejste tři, rozrostete se na větší počet a zjistíte, že rodiči už sice být umíte, ale stejně se zase učíte, protože je rozdíl být rodičem pro jedno nebo více dětí.
Okolí se také snaží přizpůsobit se novému stavu. Někteří přátelé ustoupí do pozadí, s jinými se uvidíte častěji a někteří lidé z vašeho okolí zmizí a opět jiní přibudou. Zvláštní, jak je ten společný kus cesty někdy omezen.
Naši prarodiče jsou na tom o poznání hůř. Nemohou vůbec ovlivnit, kdy přijde čas pro jejich novou životní etapu a přitom jeto dost podstatná záležitost. Být dědou a babičkou je závazek. Snažím se ten přerod teď zpětně zachytit a rozpoznat na svých rodičích, protože je přece jen znám déle a lépe.
Přijmout roli babičky a dědečka je pro některé jedince dost problematické. Nebyla jsem první, kdo mé rodiče do této úlohy postavil. A dost záleží na obou stranách. I na nás jako jejich dětech záleží, nakolik umožníme rodičům být se svými vnoučaty. Zprvu mají sice svoje vychovávací tendence. Radí, aniž o to stojíme. Jejich rady jsou přitom zastaralé, někdy jako by odmítají připustit si vývoj a snaží se mi předat to, co sami ve své době objevili jako to nejlepší. A odmítají si připustit, že život a poznatky se posunuly a že teď se to prostě zase dělá jinak.
Někteří si odmítají připustit, že na roli prarodičů už dozráli. Tvrdošíjně odsouvají svůj posun až dítko bude víc vnímat, víc chodit, víc mluvit. Až jim mezi prsty proteče život jejich vnoučete a oni ani nestihnou zpozorovat, kdy se tak stalo. Slibují společné zážitky, ale až někdy. Až oni budou mít čas a chuť a nedojde jim, že pak nemusí být ochota na té druhé straně. Někdy je pohled na takového rodiče dost zoufalý, ale stejně tím nejde nic udělat, když ten člověk nechce.
Někteří se svoji novou roli těžce učí. Zkoušejí co mohou a nemohou a co je od nich očekáváno. Nakonec se se svými dětmi nějak domluví a vnoučci si mohou užívat sice nedokonalého, ale neustále se snažícího prarodiče.
Jsou i tací, kteří do role dědy a babičky vklouznou velmi přirozeně.Chápou, že jsou od toho, aby vnoučkům někdy dopřály. Aby pomohly dalším vzorem, další zkušeností vnoučeti poznat, jací lidé vlastně jsou. Pravda, to dokáží i ty předchozí případy, ale tak nějak méně pohodově.
Děti velmi rychle zjistí, že pravidla,která jsou nastavená u rodičů, fungují jinak u dědy a babičky. A myslím, že je to tak taky správně, pokud si výrazně neodporují základní záležitosti.
Omlouvám se za poněkud neosobní tón. Nerada bych se dotkla svých babiček a dědů. A zároveň vím, jak pro mě je složité některé situace si připustit a popsat.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1641
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20632
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2608
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....