Zážitek na celý život
- Porod
- smon83
- 06.01.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ještěže už to je za mnou. S manželem jsme se dlouho snažili o miminko a když se nám to po hromadě pilulek a injekcí podařilo i bez umělého oplodnění, byli jsme šťastní.
Na první kontrolu nikdy nezapomenu. Doktor mi totiž řekl, že čekáme dvojčátka. Nejprve jsem byla vyděšená a bála jsem se, že to nezvládnu, ale tenhle pocit trval asi jenom 10 minut. Potom jsem jásala a chtěla jsem to říct úplně každému. Manžel z toho byl taky trochu paf, ale nakonec si řekl, že to bude mít sfouknuté najednou. Vše šlo podle plánu a my jsme se těšili i s celou rodinou na příchod dvojčátek. Jenže tripple testy dopadly špatně a tak nás poslal doktor na lepší ultrazvuk do Fakultní nemocnice v Hradci. Byla jsem strachy bez sebe, protože až do 16. týdne bylo vše OK.
V Hradci nám pan profesor Eliáš (skvělý doktor a hlavně člověk s kladným přístupem) bohužel oznámil, že jedno miminko umřelo. Nemohla jsem se uklidnit, protože tohle byl šok. Pan profesor se mě snažil utěšit, a tak mi řekl, že důkladně prozkoumá to druhé miminko a řekne mi, co to bude. Tak jsem se uklidnila a čekala jsem. Řekl mi, že je to holčička a že je úplně zdravá, ale pro jistotu by mě rád viděl ještě v 25.týdnu. Zeptala jsem se ho, co bude s druhým miminkem. Řekl mi, že ho musím taky donosit, ale že se může stát, že bude té zdravé holčičce škodit a že možná dojde k předčasnému porodu.
V 25.týdnu jsme jeli znovu na kontrolu a ukázalo se, že předčasný porod nehrozí a že holčička roste, tak jak má. Vše až do porodu proběhlo v pořádku. Termín porodu jsem měla 30. dubna (na čarodejnice) ale voda mi prasknula o půl jedné 29. dubna. Vzbudila jsem manžela a řekla jsem mu, že mi prasknula voda. On chudák lítal po bytě a už viděl, jak do hodiny porodím
Jenže já neměla bolesti, a tak jsem ho uklidňovala a odjeli jsme do porodnice. Jelikož mám strach z výtahů, vyšlápnula jsem si to až do 4. patra. Tam nás přijala sestra, vše s námi sepsala a já jsem ji upozornila na to, že nosím ještě jedno, bohužel mrtvé, miminko. Vše si poznamenala a odvedla nás na pokoj. Manželovi řekla, že může jet domů, protože nemám pravidelné kontrakce a rodit budu nejdřív za 12 hodin. Jenže já jsem manžela nepustila ![]()
Kontrakce mi začaly ve 3 hodiny ráno. Ze začátku to šlo, jenže potom se přidaly křížové bolesti a já musela pořád chodit, protože jsem bolestí nemohla ani sedět, ani ležet. O půl páté jsem už škemrala o cokoliv proti bolesti, ale sestra mi řekla, že nejsem dost otevřená, tak mi nic nedá. Takhle jsem škemrala každou čtvrt hodinu, dokud nebyly kontrakce po 2 minutách. Pak už jsem řekla manželovi, že musím tlačit, že už nemůžu a ať zavolá sestru. Ta si pro mě přišla jako pro simulanta, který má ještě tak 6 hodin do porodu, jenže když mě zkontrolovala, zjistila, že už skoro rodím. Rychle mi dala klystýr, jenže když mi ho dokončila, přišla kontrakce, a já to skoro neudržela. Prostě mi ho dala pozdě.
Pak honem honem na sál. A tam nikdo. Sestry měly totiž kávu, protože bylo 6 hodin ráno. Křiknula jsem, že rodím a najednou tam naklusala porodní asistentka. Proti bolesti mi už prý nic nedají, protože na tlačení to není potřeba. Rychle mi napíchnuly asi na 6. pokus kapačku a letěly pro doktorku. Ta přišla, já jsem 3× zatlačila a Karolínka byla venku. Narodila se nám v 6:17 a měřila 51 cm a vážila 3350 g. myslela jsem si, že je to už za mnou. Jenže nebylo. Placenta nechtěla ven a mě bylo na omdlení. Nakonec po 3/4 hodině se placenta uvolnila a já porodila i druhé miminko. Jenže to doktorka nečekala, protože si to nepřečetla. Takže jsem jen slyšela: aha, ono tam bylo druhé, tak ho musíme zvážit. Hrozné… No a pak nejhorší část - šití. Už mi to dole přicházelo k sobě, ale ten nástřih jsem vydržela, jenže doktorka si všimnula, že jsem natržená i u vývodu močovodu. a tam mě šila bez umrtvení, prý mi už nemůže nic píchnout. Tak tohle byl očistec. Cítila jsem každý vpich, každé tažení niti, nepřála bych to nikomu.
Pak už mě odvedly na pokoj a já se mohla prospat. Při propouštění mi primář ještě sdělil, že mi zapomněli dát po porodu transfuzi, proto mi je tak špatně( mám totiž nízkou hladinu železa) a ať na 14 dní seženu někoho, kdo se o mě bude starat, protože bych mohla doma omdlít. Skvělé… A když už jsem se konečně za 4 týdny dala dohromady, tak mi doktor na kontrole v šestinedělí řekl, že mi tam nechali hromadu zbytků a že musím na přečištění v plné narkóze. A tak jsem jela znova do nemocnice a pod kudlu a když mě propouštěli, zase mi řekli, že budu asi omdlévat. Nakonec mi naměřili teplotu 40°C, ale jelikož tam neměli pokoj pro kojící maminku s miminkem, tak mi dali jen sntibiotika a poslali mě domů.
A to je celý můj zážitek, který mě asi odsoudil k tomu, že Karolínka bude jedináček ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1630
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20596
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....