Zebřičkový deníček - Maru - 162.díl
- Snažení
- Maru
- 17.06.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky zebrunky, Nejdřív jsem nevěděla o čem mám vlastně tenhle deníček psát. Ale protože jsem o víkendu zažila jedno velikánské emiminovské překvapení a v minulém deníčku někdo vzpomínal jak dlouho tady vlastně bojujeme napadla mě si to všechno připomenout.
Emiminovské překvapení mi přichystali rodiče emimina, protože mě, i když nepřihlášenou zařadili do soutěže „Čekání na čápa" a k mému velikému překvapení mi jako výhru posílají knížku. No řeknu Vám,že jsem tu tupě zírala do monitoru a říkala jsem si „za co?" vždy´t já je teď všechny hrozně zanedbávám................... Ale potěšilo mě to u srdíčka moc moc moc a děkuju za milé překvapení. A pak mě začalo napadat, že nebýt toho skvělého nápadu založit tyhle stránky tak by jsme se nikdy nepoznali a nezaložili zebří stádečko. Takže i za to patří rodičům emimina - VELIKÝ DÍK.
A tak jsem si pro Vás připravila malou rekapitulaci - náš deníček vznikl na sklonku roku 2002. A já byla zrovna ve fázi totální zmatenosti a už jsem věděla,že naše cesta za miminkem bude dlouhá a trnitá. Baštila jsem clomhexal, měla jsem plánované tulení a postupně mi z toho všeho šla hlava kolem. A tak jsem brouzdala po netu a našla emimino a snažilkovský deníček. Chvíli jsem jen četla, ale netrvalo dlouho a začala jsem i přispívat, no a hned bylo lépe na dušičce. Tenkrát se mi zdálo nepředstavitelné,že bych měla podstoupit IVF, laparoskopii, hysteroskopii....................... bylo to pro mě noční můra. A náš deníček plynul, přicházely další a další snažilky, některé se jako mávnutím kouzelného proutky měnily na těhulky a za krátkou dobu na maminky. Tehdy byl náš deníček jen pro snažilky a těhulky si zakládaly deníček vlastní a snažilkovský deníček převzala některé z aktivních snažílek. Takhle nějak jsem se k psaní dostala i já
Ale protože se všechno mění a vyvíjí postupně jsem zjistili, že i když některé snažilky otěhotní, chtějí zůstat mezi námi a tak se ze snažilkovského deníčku postupně stal deníček zebřičkový a je tu mezi námi vítán každý. To už jsem i já měla za sebou zkušenost s IVF a zjistila jsem,ž e to není až taková hrůza jak se mi zprvu zdálo a že se to dá v pohodě přežít
Já jsem se toho ze začátku fakt strašně bála ![]()
A jak deníček plynul a postupně jsem se poznávaly lépe, věděly jsme o sobě leckterou intimnost napadlo nás,ž e by bylo fajn poznat se osobně. A tak vznikly naše srazíky -a ť už pražský nebo moravský nebo ten poslední celorepublikový, prostě jsem si k sobě díky internetu našly cestičku a začaly vznikat hezká přátelství, která trvají už pár let. Dosud vzpomínám jak se v našem deníčku náhodně potkaly holčiny, které se několik let neviděly. A nebo jak se potkala Karla s Kati a zjistily,že jsou ze stejného města a seznámily se díky deníčku
Připadá mi to báječný...................
A víte co mě ještě potěší, když se mezi nás vrátí některá z maminek v době když se začne snažit o další miminko a nebo se mezi nás vrátí někdo jen tak že, je mu mezi námi hezky .
Připadá mi prostě super, že se tu umíme podržet „nad vodou", pohladit po dušičce ..... za sebe můžu říct, že i když tu straším
už hodně dlouho dobu a zatím se na mě to miminkovské štěstíčko neusmálo, tak mi to ani tak dlouhá doba nepřipadá. Je mi tu s vámi moc fajn a díky deníčku se mi podařilo dojít až sem ke 4.IVFku a nejsem ještě v blázinci ![]()
Chtěla bych Vám toho napsat ještě o moc víc, ale asi se začínám opakovat a tak na závěr chci moc moc poděkovat zakladatelům emimina a všem snažilkám - zebřičkám, které prošli našim deníčkem.
DÍKY DÍKY DÍKY DÍKY DÍKY DÍKY DÍKY DÍKY DÍKY DÍKY DÍKY DÍKY
Vaše Maru
Přečtěte si také
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 1546
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 999
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 734
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 1371
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 916
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Asistentka ve škole šikanuje mého autistického syna: „Jsi neschopný,“ řekla mu
- Anonymní
- 29.05.26
- 2328
Můj syn Vilda je úžasný kluk. Je chytrý, ve škole mu to pálí a svět vidí s fascinující upřímností. Má ale lehkou poruchu autistického spektra. Nechápe sarkasmus, ironii ani to, že si z něj někdo...
Můj syn se ve škole trápí, systém nás nechal na holičkách. Rok čekáme na PPP
- Anonymní
- 29.05.26
- 3343
Mám tři děti. Se staršími dvěma šla škola skoro sama. Jasně, občas se nechtělo psát úkoly, ale základy naskočily přirozeně. Pak přišel Ondra. Můj nejmladší, veselý kluk, který je ale v učení o něco...
Přítel vydělává mnohem víc než já. Přesto chce, abychom platili všechno napůl
- Anonymní
- 29.05.26
- 4256
David vydělává přes sto tisíc. Má skvělý manažerský plat, zatímco já jako učitelka nemám ani polovinu. Přesto chce, abych platila všechno napůl. Ten rozdíl je obrovský. Každý máme svůj účet, jenže...
Pozvali jsme tchyni s tchánem na oběd. A oni si v kastrůlku přinesli svoje jídlo
- Anonymní
- 29.05.26
- 2946
Poslední „rodinný“ oběd mi bude ležet v žaludku ještě dlouho. Tchyni moje jídlo nikdy nebylo dost dobré, ale tohle byl vrchol. Celé dopoledne jsem strávila u plotny, abych se zavděčila. A výsledek?...
Sexuální obtěžování v MHD: Styděla jsem se tak, jako bych ten hnus páchala já
- Anonymní
- 29.05.26
- 1660
Venku už se vzduch tetelil horkem, letos máme ten květen fakt hodně teplý. V narvaném autobuse linky 204 bylo k zadušení. Seděla jsem u okénka a snažila se nevnímat ten upocený chaos kolem sebe....