Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Gnaar píše:
Pěkný článek o produktivitě práce u nás v Německuhttp://pravyprostor.cz/…roti-nemcum/
Údajná nižší produktivita je totální mýtus.
Když tutéž práci odvede Němec za 40 EUR/hod, statisticky vytvoří vyšší (přidanou) hodnotu než Čech, který jí za stejný čas odvede za pouhých 7 EUR/hod.
Běžná praxe je, že v ČR se vyrábí komponenty (v nízké prodejní ceně), které se v Německu smontují a jejich ocenění se po montáži vyhoupne na cenovou hladinu finálního výrobku. Zázrakem tedy Němci montáží levný český komponent zhodnotí a opět vytvoří vyšší přidanou hodnotu.
Obvykle se výroba, kde je vyšší podíl lidské práce, převádí do ČR, zatímco v Německu zůstává taková výroba, kde je naopak vysoký podíl automatizace. Na jednoho pracovníka v Německu tedy robotizace generuje vyšší výkon, což však opět neznamená, že by pracovníci v ČR zaháleli.
No jo, ale tady se dozvíš, že je to proto, že naše prodavačky kradou zboží a řidiči benzín. No ale jsme na emiminu, tak co jinýho čekat…
@morgana1 píše:
No jo, ale tady se dozvíš, že je to proto, že naše prodavačky kradou zboží a řidiči benzín. No ale jsme na emiminu, tak co jinýho čekat…
Panebože, proč to takhle překrucuješ?
Napsala jsem to o české povaze, že pak není divu, že si nás neváží.
Ty asi úplně neuneseš protichůdných názor, co? Musíš to mít v životě těžké.
Nečetla jsem celou diskusi, ale přidám tu jeden článek, který jsem dneska přečetla: Docela zajímavé ![]()
Cituji z jiné diskuze, co předcházelo sametovému podrazu a kdo nás všechny zaprodal:
V souvislosti s oslavami 17. listopadu jeden diskutující si dal práci a přehledně chronologicky „vygůglil“ jak se události řadily:- i když pro vás tady to nebude novinka.
V neděli 18/12/1988 (tedy rok před Sametovým podrazem) se stále ještě viceprezident, ale už zvolený prezident George Bush setkal ve své kanceláři v západním křídle Bílého domu s Henry Kissingerem. Dále přítomni byli James Baker a Brent Scowcroft. Henry Kissinger přišel s nápadem, který ve svých dalekosáhlých důsledcích způsobil nejen Sametový podraz, ale i dnešní situaci v ČR a SR. Kissingerův nápad byl následující: „You are about to become the first president with a real opportunity to end the Cold war. Why not discreetly negotiate a deal? Gorbachev would promise not to use violent force to suppress reform and liberalization in Eastern Europe; in exchange, the West would promise not to exploit any economic or political changes that occurred there at the expense of, legitimate´ Soviet security interests – Stanete se prvním prezidentem s opravdovou příležitosti ukončit studenou válku. Proč bychom se s nimi nemohli diskrétně dohodnout? Gorbačov slíbí, že nepoužije násilí k potlačení reforem a liberalizace ve východní Evropě a my mu za to slíbíme, že nebudeme využívat ekonomických a politických změn, které se tam dějí, proti, legitimním´ bezpečnostním zájmům Sovětského svazu.“
15/01/1989 přilétá do Moskvy Henry Kissinger a v kapse má „soukromý“ dopis stále ještě viceprezidenta Bushe pro Gorbačova s návrhem, jak to s tou východní Evropou zařídit.
Ve středu 18/01/1989 je Kissinger přijat v Kremlu Gorbačovem, za přítomnosti pouze tlumočníka a Anatolije Dobrynina, který byl předtím 23 let velvyslancem v USA, nyní poradce Gorbačova. Kissinger předal Bushův dopis a Gorbačov je nesmírně polichocen skutečností, že mu americký prezident píše už týden předtím, než může oficiálně psát na hlavičkovém papíře Bílého domu jako prezident.
Gorbačov se poradil s dvěma spolupracovníky. První byl Anatolij Černjajev, komunistický aparátčík, se kterým se znal od padesátých let. Černjajev vyjádřil úžas nad tím, že jim Bush východní Evropu předhazuje jako neohlodanou kost a podivil se „jistému rozporu: Bush slibuje kontinuitu, ale navrhuje, že by mohl změnit americkou politiku – certain contradiction: Bush promised continuity, yet suggested that he might change American policy“. Ale, to je přece báječné!
Druhým byl Gorbačovův asistent pro východní Evropu, Georgij Šachnazarov, který Gorbačovovi doporučil, aby Kissingerův plán bral všemi deseti. A tak dva lidé, o kterých lidé v Československu asi nikdy neslyšeli, Černjajev a Šachnazarov, rozhodli o komunistické dominanci nad východní Evropou i v dalším miléniu.
28/01/1989 Kissinger přijíždí do Bílého domu a informuje Bushe, Bakera a Scowcrofta o svých jednáních Gorbačovem, Bakerovi se to celé příliš nelíbí a žádá o názor své dva experty na východní Evropu, kterými jsou Rozanne Ridgway a Thomas Simons. Oba dva Kissingerův plán odsoudí jako zcela špatný, scestný a nemorální. Oba jsou vzápětí přehlasováni Dennisem Rossem, který má za to, že jednání s Gorbačovem o východní Evropě je „common sense“. Tehdy ještě nikdo netušil, jak nám jednou Dennis Ross vyroste. 07/03/1989 Během soukromého setkání v paláci Hofburg ve Vídni se sovětským komunistickým ministrem zahraničí Eduardem Ševarnadze říká James Baker: „We really hope that you succeed – Opravdu doufáme, že uspějete“.
25/10/1989 Gorbačov v Helsinkách oznamuje to, co později mluvčí ministerstva zahraničí Gerasimov nazval Sinatra doctrine: Sovětský svaz dovolí svým vazalským státům „do it their way – dělat si to jak chtějí“, což značně připomíná Brežněvův výrok „eto vaše dělo! – to je vaše věc“. 09/11/1989 Berlínská zeď je otevřena a Bush není příliš potěšen: „I am not going to dance on the wall – Nepůjdu na tu zdi tančit“, protože se bojí, že to popudí Gorbačova.
2 – 3/12/1989 Malta Summit. Bush a Gorbačov dosahují shody (tajné) o baltských státech i o východní Evropě všeobecně: Gorbačov slibuje, že nepoteče krev a Bush slibuje, že mu v tom případě nebude dělat problémy, ať si to tam tedy zařídí, jak chce. Na Maltě jednali George Bush a Michail Gorbačov za přítomnosti ministrů zahraničí Eduarda Ševardnadze a Jamese Bakera a amerického poradce pro národní bezpečnost Brenta Scowcrofta.
Gorbačov pochopil, že žádná obdoba norimberských procesů se konat nebude a že exkomunisté budou moci pokračovat ve výkonu svojí ekonomické, manažerské, správní, právní a zákonodárné moci. Den na to, 03/12/1989, se Václav Havel v Praze setkává se dvěma důstojníky KGB v Mánesově ulici za přítomnosti svého přítele, kameramana a disidenta Stanislava Miloty a dovídá se, že bude dalším prezidentem ČSSR. Stanislav Milota tuto schůzku po dalších deseti letech potvrdil Lidovým novinám. „Účastnil jsem se jedné takové jakoby tajné schůzky s KGB v jednom konspiračním bytě v Mánesově ulici,“ řekl Milota, který se jako jeho důvěrný přítel v Havlově nejtěsnější blízkosti pohyboval v týdnech po 17. listopadu a prvních pět měsíců roku 1990 působil jako vedoucí jeho prezidentského sekretariátu. 4. prosince 1989 tiskárna politické správy Pohraniční stráže dostala rozkaz tisknout plakáty „Havel na hrad.“ Bez souhlasu komunistů se v Česku neupekl ani rohlík. Plakáty „Havel na hrad“ tisklo StB.
29/12/1989 Československý parlament, obsazený 100% komunisty a jejich pomahači, volí za prezidenta Václava Havla.
03/10/1990 Východní a západní Německo se sjednocuje.
13/01/1990 „Krvavá neděle“ ve Vilniusu (Litva), patnáct zabitých Litevců
20/01/1990 „Krvavá neděle“ v Rize (Lotyšsko), sovětské „Černé barety“ zabíjejí čtyři Lotyšce.
25/10/1991 Gorbačov rezignuje a Sovětský svaz přestává existovat.
Příslušné odkazy si může každý vygooglit sám, jak jsem si to udělal já. ————-
A studenti si možná dodnes myslí, že to byla „jejich“ iniciativa, „jejich“ revoluce.
@lucenka píše:
jenže on to byl ráj… pro lidi, kterým vyhovovalo, že měli celý život jasně nalajnovaný a nemuseli vůbec o ničem přemýšlet… vlastně hodili odpovědnost za svůj život na někoho jinýho, věděli, že se o ně stát postará a teĎ jsou celý vyjukaný, že se musí o sebe starat sami a mnoho z nich to nezvládá.
Presne, takova basa - sice rozlehla, ale stejne basa.
Blbeckum to vyhovovalo a ted jim to chybi.
@divine woman píše:
@Michelangelo Nejde o žádnou soutěž, ale o to, že některé věci za totality nebyly špatné a spousta lidí si to nechce připustit. Nejvíc mě rozčiluje, když kritizují ti, kteří nezažili.
Anebo jej obhajují ti, kteří jej nezažili. Ovšem ti, co zakusili pravou tvář totalitního režimu, vědí své.
@Janina B1 píše:
Jmenuj mi k čemu bych se měla vyjádřit. Pokud mě nazveš fašistickou, tak sorry, ale to jako urážlivé beru.
Já bych naopak velmi doporučila tobě, nastudovat si dějiny.
Jinak asi velmi rozumíš ekonomice a systému dotací, viď. Já v tom dělám a přehled mám.
Přála bych tím větší rozhled a méně zapšklosti.
Umíš číst? Napsala jsem, že EU je fašistický spolek. Kde jsem napsala, že ty jsi fašistka? Bože. A vyjádřit se můžeš např. k vymahatelnosti práva, k solárním baronům, k justiční mafii, ke snahám kriminalizovat kritiku islámu, k nucení ostatních, kteří nic nedluží platit za dlužníky v SVJ, k zákonům šitým na míru pro některé zájmové skupiny, k nízkým platům
dále k muslimské invazi a jejímu schvalování a podpory ze strany politických špiček EU a současnému odzbrojování civilního obyvatelstva, k reálné nemožnosti aplikovat účinně v praxi nutnou obranu bez toho, abys se napřed musela nechat zrasit, abys měla důkazy o napadení…
Víš, jaké režimy vždycky v minulosti odzbrojovaly lidi? Když mě tedy posíláš studovat historii? Hádej, můžeš třikrát.
To by pro začátek stačilo.
@divine woman píše:
@Michelangelo Nejde o žádnou soutěž, ale o to, že některé věci za totality nebyly špatné a spousta lidí si to nechce připustit. Nejvíc mě rozčiluje, když kritizují ti, kteří nezažili.
máš pravdu, moje slova by vyzněla jinak, kdybych napsala, že pro některé je všechno lepší před r.89 a pro druhé je všechno lepší teď a přitom se jedná o dvě strany stejné mince ![]()
@KalamityJohn píše:Říkala jsem si, kam jsi zmizel? Tady je to čím dál lepší, že?
Presne, takova basa - sice rozlehla, ale stejne basa.Blbeckum to vyhovovalo a ted jim to chybi.
@Janina B1 píše:
Panebože, proč to takhle překrucuješ?
Napsala jsem to o české povaze, že pak není divu, že si nás neváží.
Ty asi úplně neuneseš protichůdných názor, co? Musíš to mít v životě těžké.
Tady takových je… pak se není co divit, že půlka národa velebí Okamuru, Zemana a Babiše a druhá půlka si stýská po bolševikovi.
@Janina B1 píše:
Panebože, proč to takhle překrucuješ?
Napsala jsem to o české povaze, že pak není divu, že si nás neváží.
Ty asi úplně neuneseš protichůdných názor, co? Musíš to mít v životě těžké.
Protichůdný názor unesu, pokud není úplně blbý. A těžké to díky jednoduchým lidem tvého ražení budeme mít za pár let všichni. Ne, že by mě to nějak těšilo, ale jsem s tím smířená a tak makám na tom, abych pak na tom byla co možná nejlépe.
Tebe ovšem lituju už teď.
@Peggi píše:
Nečetla jsem celou diskusi, ale přidám tu jeden článek, který jsem dneska přečetla: Docela zajímavé![]()
Cituji z jiné diskuze, co předcházelo sametovému podrazu a kdo nás všechny zaprodal:
V souvislosti s oslavami 17. listopadu jeden diskutující si dal práci a přehledně chronologicky „vygůglil“ jak se události řadily:- i když pro vás tady to nebude novinka.
V neděli 18/12/1988 (tedy rok před Sametovým podrazem) se stále ještě viceprezident, ale už zvolený prezident George Bush setkal ve své kanceláři v západním křídle Bílého domu s Henry Kissingerem. Dále přítomni byli James Baker a Brent Scowcroft. Henry Kissinger přišel s nápadem, který ve svých dalekosáhlých důsledcích způsobil nejen Sametový podraz, ale i dnešní situaci v ČR a SR. Kissingerův nápad byl následující: „You are about to become the first president with a real opportunity to end the Cold war. Why not discreetly negotiate a deal? Gorbachev would promise not to use violent force to suppress reform and liberalization in Eastern Europe; in exchange, the West would promise not to exploit any economic or political changes that occurred there at the expense of, legitimate´ Soviet security interests – Stanete se prvním prezidentem s opravdovou příležitosti ukončit studenou válku. Proč bychom se s nimi nemohli diskrétně dohodnout? Gorbačov slíbí, že nepoužije násilí k potlačení reforem a liberalizace ve východní Evropě a my mu za to slíbíme, že nebudeme využívat ekonomických a politických změn, které se tam dějí, proti, legitimním´ bezpečnostním zájmům Sovětského svazu.“
15/01/1989 přilétá do Moskvy Henry Kissinger a v kapse má „soukromý“ dopis stále ještě viceprezidenta Bushe pro Gorbačova s návrhem, jak to s tou východní Evropou zařídit.
Ve středu 18/01/1989 je Kissinger přijat v Kremlu Gorbačovem, za přítomnosti pouze tlumočníka a Anatolije Dobrynina, který byl předtím 23 let velvyslancem v USA, nyní poradce Gorbačova. Kissinger předal Bushův dopis a Gorbačov je nesmírně polichocen skutečností, že mu americký prezident píše už týden předtím, než může oficiálně psát na hlavičkovém papíře Bílého domu jako prezident.
Gorbačov se poradil s dvěma spolupracovníky. První byl Anatolij Černjajev, komunistický aparátčík, se kterým se znal od padesátých let. Černjajev vyjádřil úžas nad tím, že jim Bush východní Evropu předhazuje jako neohlodanou kost a podivil se „jistému rozporu: Bush slibuje kontinuitu, ale navrhuje, že by mohl změnit americkou politiku – certain contradiction: Bush promised continuity, yet suggested that he might change American policy“. Ale, to je přece báječné!
Druhým byl Gorbačovův asistent pro východní Evropu, Georgij Šachnazarov, který Gorbačovovi doporučil, aby Kissingerův plán bral všemi deseti. A tak dva lidé, o kterých lidé v Československu asi nikdy neslyšeli, Černjajev a Šachnazarov, rozhodli o komunistické dominanci nad východní Evropou i v dalším miléniu.
28/01/1989 Kissinger přijíždí do Bílého domu a informuje Bushe, Bakera a Scowcrofta o svých jednáních Gorbačovem, Bakerovi se to celé příliš nelíbí a žádá o názor své dva experty na východní Evropu, kterými jsou Rozanne Ridgway a Thomas Simons. Oba dva Kissingerův plán odsoudí jako zcela špatný, scestný a nemorální. Oba jsou vzápětí přehlasováni Dennisem Rossem, který má za to, že jednání s Gorbačovem o východní Evropě je „common sense“. Tehdy ještě nikdo netušil, jak nám jednou Dennis Ross vyroste. 07/03/1989 Během soukromého setkání v paláci Hofburg ve Vídni se sovětským komunistickým ministrem zahraničí Eduardem Ševarnadze říká James Baker: „We really hope that you succeed – Opravdu doufáme, že uspějete“.
25/10/1989 Gorbačov v Helsinkách oznamuje to, co později mluvčí ministerstva zahraničí Gerasimov nazval Sinatra doctrine: Sovětský svaz dovolí svým vazalským státům „do it their way – dělat si to jak chtějí“, což značně připomíná Brežněvův výrok „eto vaše dělo! – to je vaše věc“. 09/11/1989 Berlínská zeď je otevřena a Bush není příliš potěšen: „I am not going to dance on the wall – Nepůjdu na tu zdi tančit“, protože se bojí, že to popudí Gorbačova.
2 – 3/12/1989 Malta Summit. Bush a Gorbačov dosahují shody (tajné) o baltských státech i o východní Evropě všeobecně: Gorbačov slibuje, že nepoteče krev a Bush slibuje, že mu v tom případě nebude dělat problémy, ať si to tam tedy zařídí, jak chce. Na Maltě jednali George Bush a Michail Gorbačov za přítomnosti ministrů zahraničí Eduarda Ševardnadze a Jamese Bakera a amerického poradce pro národní bezpečnost Brenta Scowcrofta.
Gorbačov pochopil, že žádná obdoba norimberských procesů se konat nebude a že exkomunisté budou moci pokračovat ve výkonu svojí ekonomické, manažerské, správní, právní a zákonodárné moci. Den na to, 03/12/1989, se Václav Havel v Praze setkává se dvěma důstojníky KGB v Mánesově ulici za přítomnosti svého přítele, kameramana a disidenta Stanislava Miloty a dovídá se, že bude dalším prezidentem ČSSR. Stanislav Milota tuto schůzku po dalších deseti letech potvrdil Lidovým novinám. „Účastnil jsem se jedné takové jakoby tajné schůzky s KGB v jednom konspiračním bytě v Mánesově ulici,“ řekl Milota, který se jako jeho důvěrný přítel v Havlově nejtěsnější blízkosti pohyboval v týdnech po 17. listopadu a prvních pět měsíců roku 1990 působil jako vedoucí jeho prezidentského sekretariátu. 4. prosince 1989 tiskárna politické správy Pohraniční stráže dostala rozkaz tisknout plakáty „Havel na hrad.“ Bez souhlasu komunistů se v Česku neupekl ani rohlík. Plakáty „Havel na hrad“ tisklo StB.
29/12/1989 Československý parlament, obsazený 100% komunisty a jejich pomahači, volí za prezidenta Václava Havla.03/10/1990 Východní a západní Německo se sjednocuje.
Příslušné odkazy si může každý vygooglit sám, jak jsem si to udělal já. ————-
13/01/1990 „Krvavá neděle“ ve Vilniusu (Litva), patnáct zabitých Litevců
20/01/1990 „Krvavá neděle“ v Rize (Lotyšsko), sovětské „Černé barety“ zabíjejí čtyři Lotyšce.
25/10/1991 Gorbačov rezignuje a Sovětský svaz přestává existovat.
A studenti si možná dodnes myslí, že to byla „jejich“ iniciativa, „jejich“ revoluce.
Ještě že tady máme tebe, abys nám to všechno dobře vysvětlila.
@Demi píše:
Tady takových je… pak se není co divit, že půlka národa velebí Okamuru, Zemana a Babiše a druhá půlka si stýská po bolševikovi.
Nevelebím nikoho, jen mi hlava nebere, že tady někteří vzpomínají, jak strašně to smrdělo v tom sovětském zadku, zatímco tem modrej se žlutejma hvězdama v kruhu voní po fialkách.
@morgana1 píše:
Protichůdný názor unesu, pokud není úplně blbý. A těžké to díky jednoduchým lidem tvého ražení budeme mít za pár let všichni. Ne, že by mě to nějak těšilo, ale jsem s tím smířená a tak makám na tom, abych pak na tom byla co možná nejlépe.Tebe ovšem lituju už teď.
Tak se zase uklidníme. Moc toho o mně nevíš na to, abys soudila, zda jsem, či nejsem jednoduchá.
Lidé mají protichůdné politické názory a myslím, že rozumní jedinci jsou schopni je i akceptovat. Mě by jenž zajímalo, kam na tyhle tvá fakta chodíš.
A uklidni se, nikdo tu na tvé útočné příspěvky není zvědavý.
@Demi píše:
Anebo jej obhajují ti, kteří jej nezažili. Ovšem ti, co zakusili pravou tvář totalitního režimu, vědí své.
Já to zažila, takže mám srovnání. A nic není jen černé nebo bílé. I totáč měl své plusy. Ale vrátit bych to tedy rozhodně nechtěla.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat