Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@fragola škoda byly bych první zájemce, jinak gratluju k holčičce ![]()
@monrom Neplánovaně pozdě. Dala jsem si sprchu a pak už jsem myslela, že nedojedeme…
@fragola Velikanska gratulace k holčičce
Jake mela míry? Jsem na mobilu a nevidím popisky ![]()
@fragola
Ty jo, tak tomu se rika váha
Já už se taky moc těším, az budeme mit všechno za sebou a drobečka doma.
@s.y.p.t.a píše:
Ahoj, 4 děti to je v pohodě. My jsme teď na 10, čímž zdravím vícečetné rodiny.
fragolo, moc ti fandím a přeji pohodové těhotenství. U nás se taky vždy na další dítko těšíme, všechny jsou milované, považované za obrovský dar. Když jsem byla naposledy v porodnici, jedna sestřička se mě ptala, jak to zvládáme. Říkala jsem, že jsem prostě stále s dětmi doma a jsem jim k dispozici. Povzdechla si, že mi závidí, že ona je se všemi těmi dvanáctkami, proslouženými svátky, víkendy vlastně se svými dvěma dětmi minimálně. My jsem to takto s manželem chtěli (i když ze začátku jsme tolik dětí neplánovali) a s každým dalším jsme si říkali, jak bude asi vypadat, na co bude nadané, komu se bude podobat… Nikdy jsem ani v těhotenství nepostupovala žádná vyšetření, protože jsme byli připraveni, že i postižené dítě je prostě naše dítě a v každém případě bychom se i o ně postarali a milovali ho. Čím více dětí, tím více lásky. Nikdy bych neměnila. Mmch i naše děti chodí do kroužků, včetně LŠU - baletu, nástrojů, na všechny výlety, lyžáky i tábory zatím jet mohly. Dopoledne jsem tu pro menší děti, odpoledně děláme úkoly s většími, chodíme ven atd. jako každá jiná rodina. Manžel občas bere děti do Státního divadla, jezdíme do zábavných center, na výlety i na společnou dovolenou. Sice ne do nějakého luxusu, ale děti tam chtějí každý rok, takže se jim tam líbí stejně jako nám. Nejsme nijak výjimeční, s větším počtem dětí je zde rodin více. Je pravda, že hranici hluku máme nastavenou někde jinde a dokonale uklizený dům taky neřešíme. Děti si dělají stále někde bunkry, vyvíjejí nějaké aktivity, televizi nemáme. Mnozí jsou čtenářští maniaci, takže místní knihovna je jejich druhý domov. Jediné, co mě trápí, jsou nemoci, protože když celá rodina onemocní takovou střevní chřipkou, je to hukot. Ale je pravda, že imunitu mají vybudovanou celkem obstojně. Každý má své povinnosti, včetně péče o zvířata, větší mají i své vlastní pokoje. Pokud to půjde, strašně rádi bychom se věnoval i pěstounství a přijali do rodiny ještě nějaké dětičky. Strašně miluji, když se tak všichni sejdeme doma, každý mluví s každýma je to jako v úlu. Děti jsou prostě nezasloužený dar, za který nikdy nepřestanu děkovat.
To je hezké. Můžu se zeptat jak se přepravujete? Zda máte svoje vozy, nebo využíváte MHD? (čistě ze zájmu, bez rýpání, jen mě to zaujalo) ![]()
@Ludovika píše:
@fragola Teď to čtu, že bude další miminko. Blahopřeji moc a přeji, ať je všechno O. K.
!
A jak tady někteří píší, že tě obdivují, protože si to nedovedou představit, tak já tě moc obdivuji právě proto, si to docela umím představit!
Já už jsem svůj limit (fyzický, psychický, finančí i věkový atd.) fakt naplnila a jsem spokojená s tím, co máme. Prostě sedmička je naše šťastné číslo
!
Ale opravdu chápu, že někdo v tom jde ještě dál! Mám úžasnou kamarádku s 10 dětmi (už je teda i trojnásobná babička) a její dítě bych byla hned. Je fakt úžasná!
@s.y.p.t.a Zdravím a fandín vám
!
I můj manžel je z větší rodiny (z 8 dětí) a třeba na hudební nástroj se učili všichni (někdo teda vydržel dýl někdo míň)i např. do té výtvarky na ZUŠ chodili a to je z vesnice. Já skorojedináček z města jsem z toho neabsolvovala nic
Příspěvek upraven 26.10.16 v 16:22. Tatínek prostě pracoval a maminka se jim věnovala. Třeba na společnou dovolenou nejezdili, ale na střídačku si je různě na prázdniny brali děda, tety, strejdové (tatínek měl 8 sourozenců, takže plno bratranců, sestřenic ve stejném věku). Manžel rozhodně na dětství vzpomíná rád
. I se sourozenci a jejich rodinami se stále u rodičů potkáváme a máme se rádi
. A např. všichni mají střední školu (a tři i vysokou).
To je pěkný, souhlasím, že mnohdy děti s více sourozenci mají více zážitků a více aktivit, jak děti z klasických (1-3dětí) rodin
A taky se mi moc líbí tvůj podpis - 7 dětiček ![]()
Chtěla bych se zeptat maminek vícečetných dětí, jak mají v manželství domluveno, pokud by se stalo něco jednomu z vás rodičů-vážná nemoc, úmrtí, příp. rozvod. Prostě nějaká zásadní rodinná krize. Vyšli by vám vstříc s pomocí prarodiče, nebo máte něco našetřeno, dobré životní pojištění? Resp. nějak jinak? Párkrát jsem nad tím přemýšlela, moc se mi líbí tyhle velké klany, ale prostě jak je zaopatřeno fungování v případě těchto krizí
Díky za případnou odpověď ![]()
Pročítám zpětně diskuzi, jak jsme si přála třetího prcka. No za ten rok se událo hodně věcí - pustili jsme byt co z prodeje zbylo se investovalo do domečku, já začla na částečný uvazek pracovat pro webovky a touha po třetím mě stále nepustila.
Zajímalo by mě - klidně anonym, jaké příjmy máte při vícečetných rodinách? Já mám pocit, že máme docela dobrý příjem, ale muž s stále není jistý (je pravda, že on o tátu v brzkém věku přišel a tak se to na něm poznamenalo, že je velmi spořivý a neskutečně váhavý
trošku co se týká rodiny i bojácný a plašan).
I když mám rodičovskou na nejdelší možnou variantu, tak měsíčně dáme dohromady cca 40tisíc, z toho výdaje docela nízké (hypo 6tis, inkaso 5tis, auto max 1tis a pojistky cca 3tis - jednou ročně plus auto a dům cca 4tis… z toho každý rok se nám vrátí 20tisíc na přeplatcích + daně a z toho žijeme celé léto - grilovačky, výlety - loni jsme si koupili cyklo potřeby). Myslíte, že to je opravdu tak málo?
Žádné půjčky nemáme (až na hypo), dluhy, nic.
Máme vedlejší účet, který nám jistí 6měsíců splácení, kdyby se něco stalo (na ty nesaháme).
Dětem spoříme. Mám růžové brýle?
@Kristanka píše:
Chtěla bych se zeptat maminek vícečetných dětí, jak mají v manželství domluveno, pokud by se stalo něco jednomu z vás rodičů-vážná nemoc, úmrtí, příp. rozvod. Prostě nějaká zásadní rodinná krize. Vyšli by vám vstříc s pomocí prarodiče, nebo máte něco našetřeno, dobré životní pojištění? Resp. nějak jinak? Párkrát jsem nad tím přemýšlela, moc se mi líbí tyhle velké klany, ale prostě jak je zaopatřeno fungování v případě těchto krizíDíky za případnou odpověď
Tak jistota je v tom že v případě nějakého průšvihu by nám nikdo nepomohl. Prostě všechno je na nás (a vždycky bylo). Nemoc nebo úmrtí tam bychom ekonomicky ustáli a v tom ostatním by se prostě muselo přidat na tempu. Pro rozvod zadní vrátka nemáme. Pokud bych naprosto v tomto směru své žene nevěřil nešel bych do počtu dětí které máme (a myslím že ona to má naprosto stejně). ![]()