Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Takže po zdravotní stránce nejsi úplně v pořádku, bojíte se o peníze, máte nulovou pomoc a máte už tři děti… ne, nešla bych do IVF. Je to zátěž po finanční i zdravotní stránce s nejistým výsledkem.
Ja bych byla vdecna za ty 3 deti a nepokousela osud. Hlidani neni, zdravotni stav neni uplne idealni, jste zavisli na muzi, ekonomicka situace nejista. Se soucasnym muzem jedno spolecne dite mate. Nechala bych to tak, deti rostou a s nimi naroky ekonomicke, nekdy i vychovne, soustredte se na ne a na vas vztah a uzivejte zivota.
Co máte s tím hlídáním pořád? Každá nepotřebuje hlídání, když je víc dětí. To je blbý argument.
@Kelsey není to důvod nemít dítě, kdyby nebylo těch ostatních důvodu, ale - nepotřebovala jsi během prvních osmi let života dítěte párkrát pohlídat?
@Anonymní píše:
Hezké ráno, chtěla bych moc poprosit o nezaujatý názor. Hrozně se to ve mně pere a já nevím, jak se rozhodnout. Já ani partner. Máme 3 děti. 2 mám z předchozího vztahu. Tři roky jsme se snažili o společné 2 dítě, bohužel bez úspěchu. Mezitím jsem onemocněla, podstoupila operaci, již nemůžu otěhotnět přirozenou cestou. Ale stále je tu naděje, můj gynekolog je těhotenství nakloněný (zdravotní stav). Byla jsem rozhodnutá, že to zkusíme. Ale poslední týden začínám spíše přemýšlet, že už ne. Jeden z velkých důvodu je nynější situace, ekonomická. Také se mě zmocňuje obava, že zůstanu na děti sama, partner je pracovně vytížený a mám strach, že by se mu mohla zdravotně něco stát. (Ale to jsou moje katastrofické scénáře). Jsme úplně sami je já a muž, nemáme hlídání. Je nám 34 let. Poslední tři roky jsme si nepřáli nic jiného, než držet v náručí miminko. S každým měsícem, bylo velké zklamání a překvapilo mě, že se ty pocity ve mě tak změnili. Ovládl mě strach. Chtěla bych slyšet vás nezaujatý názor. Rozhodnout se srdcem, nebo rozumem?
Nešla bych do toho ani náhodou. Ale je to jen můj postoj. Já mám dvě děti a už bych rozhodně nechtěla přebalovat, kojit, řešit zuby, nočník a hlavně se zase nevyspat ![]()
@Anonymní píše:
Hezké ráno, chtěla bych moc poprosit o nezaujatý názor. Hrozně se to ve mně pere a já nevím, jak se rozhodnout. Já ani partner. Máme 3 děti. 2 mám z předchozího vztahu. Tři roky jsme se snažili o společné 2 dítě, bohužel bez úspěchu. Mezitím jsem onemocněla, podstoupila operaci, již nemůžu otěhotnět přirozenou cestou. Ale stále je tu naděje, můj gynekolog je těhotenství nakloněný (zdravotní stav). Byla jsem rozhodnutá, že to zkusíme. Ale poslední týden začínám spíše přemýšlet, že už ne. Jeden z velkých důvodu je nynější situace, ekonomická. Také se mě zmocňuje obava, že zůstanu na děti sama, partner je pracovně vytížený a mám strach, že by se mu mohla zdravotně něco stát. (Ale to jsou moje katastrofické scénáře). Jsme úplně sami je já a muž, nemáme hlídání. Je nám 34 let. Poslední tři roky jsme si nepřáli nic jiného, než držet v náručí miminko. S každým měsícem, bylo velké zklamání a překvapilo mě, že se ty pocity ve mě tak změnili. Ovládl mě strach. Chtěla bych slyšet vás nezaujatý názor. Rozhodnout se srdcem, nebo rozumem?
Nešla bych do toho ani náhodou. Ale je to jen můj postoj. Já mám dvě děti a už bych rozhodně nechtěla přebalovat, kojit, řešit zuby, nočník a hlavně se zase nevyspat ![]()
@adresa píše:
@Kelsey není to důvod nemít dítě, kdyby nebylo těch ostatních důvodu, ale - nepotřebovala jsi během prvních osmi let života dítěte párkrát pohlídat?
Ja ano, ale moznost nebyla, musela jsem si poradit sama. Mame 4 deti. A pripadne hospitalizace deti jsme resili tak, ze bud byl v nemocnici manzel, a ja doma se zbylymi detmi, nebo naopak (podle toho, jestli hospitalizovane dite bylo kojene, nebo ne). Jednou musel manzel prijet 100 km, aby byly zajisteny zalezitosti okolo hospitalizace. Ovsem kdybych nemela ani toho manzela, tak vazne netusim, jak bych to udelala ![]()
A pro zakaldateku - kdyby se vam podarilo pocit prirozene, tak ok. Ale do IVF bych nesla.
@adresa píše:
@Kelsey není to důvod nemít dítě, kdyby nebylo těch ostatních důvodu, ale - nepotřebovala jsi během prvních osmi let života dítěte párkrát pohlídat?
Dokud jsem byla doma, tak to nebylo nutné. Mám rodinu daleko. Když tam jedeme, tak společně celá rodina. Až jsem nastoupila do práce. Což bylo ve 2r. nejmladšího. A tehdy všichni tři chytili neštovice (prvňačka a dva školkaři). Jezdila jsem 5r. do školy. Ale to jsme si řešili s manželem. Hlídání mi prostě nepřijde dobrý argument pro a proti, jestli mít další dítě.
@adresa píše:
@Kelsey není to důvod nemít dítě, kdyby nebylo těch ostatních důvodu, ale - nepotřebovala jsi během prvních osmi let života dítěte párkrát pohlídat?
Hele já mám 3 děti a nemám hlídání, když potřebuju nutně, tak si vezme volno muž, ale jinak všude beru děti s sebou, zatím sem se nedostala do situace, kde by to vadilo.
@Kelsey píše:
Dokud jsem byla doma, tak to nebylo nutné. Mám rodinu daleko. Když tam jedeme, tak společně celá rodina. Až jsem nastoupila do práce. Což bylo ve 2r. nejmladšího. A tehdy všichni tři chytili neštovice (prvňačka a dva školkaři). Jezdila jsem 5r. do školy. Ale to jsme si řešili s manželem. Hlídání mi prostě nepřijde dobrý argument pro a proti, jestli mít další dítě.
Tak minimálně musíš mít takové zaměstnání, které ti časově umožňuje vyzvedávat včas děti ze školky nebo školy, vozit je na kroužky a kde nebudou dělat problémy, když budeš nemocná s dětmi.
@Anonymní píše:
Děti již větší jsou, měla jsem je mladá. Odkládat právě nemohu, dle gynekologa je teď poslední šance to zkusit. Proto jsem asi i tak nerozhodná, nemám ráda nátlak a teď jsem měla 14 dní na rozmyšlenou. Manžel má také strach z ekonomické stránky, ale má také velkou touhu po dítěti. Dnes si musíme sednout v klidu a rozseknout to. Ono ani není 100% že se těhotenství povede.
Jak posledni sance podle gynekologa, kdyz stejne musite na IVF?
Ja bych do toho nesla. Prirozene to nepujde, tri deti uz mate, tvuj zdravotni stav neni super, on je pracovne vytizeny a ma strach o penize a ty o jeho zdravi. Tak co resite, vzdyt vsechno je proti tomu. Krome toho je ti 34, takze klidne to IVF muzete zkusit treba za dalsi 2-3 roky. Nebo nepouzivejte ochranu a pokud se to ma stat, tak se to stane a otehotnis, ale do IVF bych ve vasem pripade nesla.
Já bych do 4.dítěte nešla. Ekonomická situace je opravdu dost drsná a bude hůř. Miminko je sice roztomilé, ale vyroste a finanční výdaje budou růst. Ještě ke všemu náročná práce manžela, nejistý zdravotní stav, absence hlídání. Radši bych napnula pozornost ke stávajícím 3 dětem.
@Kelsey píše:
Dokud jsem byla doma, tak to nebylo nutné. Mám rodinu daleko. Když tam jedeme, tak společně celá rodina. Až jsem nastoupila do práce. Což bylo ve 2r. nejmladšího. A tehdy všichni tři chytili neštovice (prvňačka a dva školkaři). Jezdila jsem 5r. do školy. Ale to jsme si řešili s manželem. Hlídání mi prostě nepřijde dobrý argument pro a proti, jestli mít další dítě.
Ne, jako jediný argument určitě ne.
A je fakt, že je jiná doba. Mnoho věcí je prizpusobenych dětem, jsou delší dovolené, více volná. Na druhou stranu kroužky po škole a ne v každé práci dlouhodobě toleruji opakované OČR.
Mně je 54, děti dospělé, 90.léta. Když byly malé, měli jsme s manželem dovolenou 3 týdny, bylo nemožné vykrýt letní, jarní, vánoční prázdniny, družina a MŠ měly přes léto 6 týdnů zavřeno.
Jedná babička už nezila, druhá chodila do práce.
Tak do moc neumím představit jak to vse řešit se čtyřmi, až skončí RD. Ale jo, někdo to asi zvládne a podmínky jsou lepší.
Když jsme s manželem šli do kina, hlidal spici dítě tchan v důchodu, když jsem šla k zubaři, tak kamarádka na MD. Neexistovalo vzít dítě sebou.
Ale u tazatelky jsou jiné, podstatné důvody.
@adresa tak v se týče hlídání, tak už je celkem fuk, jestli máš děti dvě nebo deset. Práci atd musíš uzpůsobit tak jako tak. Jestli vyzvednu ze školy jedno dítě, nebo tři, už je celkem jedno ![]()
V tvé situaci bych další dítě už nutně nechtěla. Tři děti máš.