Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nechci děsit, ale to chování - nezájem o nic, uprostřed vážné debaty si jde lehnout… mi zavání nějakým vážným zdravotním problémem. Snad se pletu.
@pst007 píše:
Nechci děsit, ale to chování - nezájem o nic, uprostřed vážné debaty si jde lehnout… mi zavání nějakým vážným zdravotním problémem. Snad se pletu.
Nebo jinou babou
@Anonymní píše:
Dobrý den, vím že v každém případě se musím rozmyslet sama ale moc by jsem prosila o radu, názor, zkušenost.Napíšu trochu něco o sobě:Je mě 31 let, jsem ve 28tt a bydlíme s přítelem v nájmu. Přítel je o 20let starší než já a je již jednou rozvedený a žijeme spolu 7let.Po dlouhé úvaze jsem si řekli, že se vezmeme, aby dítě přišlo do svazku manželského.
Jak jsem již napsala v úvodním tématu, do svatby je to jenom 5dní a problém je v tom, že nemám ještě žádné šaty, nemáme prstýnky, nemáme prostě nic.
On to bude sice jenom obřad kde budu já, přítel a 2svědci nic jiného se dělat nebude ale i tak
Jde o to, že přítel se o tom nechce vůbec bavit a cítím z jeho strany nezájem o cokoliv, když začnu s tím, že by jsme měli skočit pro prstýnky nebo si je alspon' vypujčit tak řekne hmmmmm jak myslíš. Když mu řeknu, že v úterý zajedeme spolu koupit nějaké šatičky, které by při obřadu nepohoršily a které by jsem mohla pak nosit i normálně do města tak řekne a nevíš kde by jsem na ně asi vzal?!(Což je jaho velice častá odověd' poslední dobou)Když mu řeknu, že si je koupím ze svého, řekne jen hmmmmmm. Když mu řeknu a co kytka? Není zbytečná? Nebo jí koupíme? Tak mě řekne, že ho už ze mě bolí hlava a že do něj jenom hustím svatbu.Ale to není pravda, zeptala jsem se ho a to poprve před 14dny jak jako to všechno budeže svatba se blíží a co a jak naplánujeme dál. Od té doby jsem ani slovíčkem nepromluvila o svatbě a čekám
on se také k ničemu nevyjadřuje a asi ani nehodlá. Prostě jen ví, kdy je obřad a tím to pro něj končí. Ani jsem ho nezatěžovala výbavičkou, vše jsem si sehnala sama, jeho to nezajímalo(ale tak je to chlap, ty to prostě nebere to vím)ale co je nejhorší, přestal semnou i spát, přestal se semnou mazlit, nechce se semnou moc bavit, raději bude dělat, že spí nebo když jsem v obýváku, on jde na balkon, když du na balkon, on jde o koupelny
Nevím co si mám o všem myslet a je mě těžko
A já měm ted' dilema
Mám si ho brát?!Nemám si ho brát?!Nejraději by jsem to stornovala ale kvůli miminku jsem na vážkách, zvažuju pro a proti a nevím prostě nevím a mám strach
A to si to miminko tak moc přál, takovou měl radost a hlavně, když zjistil, že to bude holčička, to i brečel štěstím a najednou během necelého měsíce taková změna
prostě jakmile zjistil přesný datum svatby, změnil se a jde to všechno do háje
A to ho nikdo o svatby nenutil, bylo to jeho svobodné rozhodnutí! Tak já nevím Nepřeháním to?!Neberu si to moc?!Vaše názory? Zkušenosti? Děkuji
Omlouvám se za anonymní téma ale je to moc citlivé a nechci, aby tu plno lidí vědělo jak jsem dopadla
Já bych to za stávájícího stavu určitě zrušila… o takovou svatbu bych určitě nestála… a u partnera rozhodně není vše v pořádku, tak na to bych se zaměřila nejdřív
@Šohajek píše:
Jj, není lepší než po jednom výstupu zůstat sama s miminem, ještě ji k tomu nabádej. Radit je jednoduchý, ale bůhví co bys dělala na jejím místě.
a je lepší volba zůstat s tímto pánem?
Ahoj, tak jsem tady narazila na tuhle starou diskuzi… Jak to po těch letech dopadlo?
@lalaláček píše:
Ahoj, tak jsem tady narazila na tuhle starou diskuzi… Jak to po těch letech dopadlo?
tady už nikdo neodpoví - zřejmě tak, že starej kozel má dnes skoro 55 let a těší se na vyřízení seniorskýho průkazu do muzea…ale to zakladatelka neví protože je hoodně daleko - naštěstí…
@Hrabě Dooku tak jestli spolu maji dite, tak o nem bohuzel asi neco vedet bude.