Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Bábrdl Jo, to jo, ale u druhého syna vykládá, že ten teda rozhodně hodné a klidné dítě nebyl
Paradoxně zrovna tomu se narodil prototyp všech hodňoučkých princezen, šly ty geny nějak křížem ![]()
Lidi jsou někdy mimo, kdyby si ty kecy nechaly pro sebe
prvního jsem vnitřně cítila kluka a byl, podruhé jsem si tak byla jistá holkou a pak na 3D šok
a po třetí jsem skoro potratila takže jsme si říkala hlavně at je ok ale ve skrytu duše doufala v holku ale očekávala že to bude kluk a ve 20tt na utz jsme to poznala sama, manžel si byl jistý klukem a když jsem mu řekla že bude změna šatníku tak že vůbec neví co s ní bude dělat
. No a takhle když mam srovnání tak je to jiné ale úplně ale oproti klukům strašně živá, když se jí něco zakáže řekne že ne a jsou jí 4 rok a dnes tatínka odvedla do jiného pokoje aby se mohla převlíct
. na druhou stranu se chce furt mazlit a pusinkovat
. manžela má omotaného dokonale ale už ted říká že se děsí puberty aby jsme jí uhlídali
a to říkal že sice holka ale žádné růžové oblečen mít nebude
Už se naučil že jí musí vše pochválit jak jí to sluší
. Tchýně taky říká že je strašně akční, jen se ohlédne a malá si lehne na linku
. Říkala jsme si že jestli i třetí bude kluk tak teda budu jediná ženská
a dobrý jsme dvě a pes je fena tak počty srovnány. jen té růžové je všude moc
ale jak se říká že holčičky jsou klidnější to u nás neplatí, kluci oproti ní strašně hodní a pokud b malá se narodila jako první tak asi bude jedináček, ona se chová jako jedináček, vše je jen její prý i maminka je jenom její
Ale nejdůležitější je aby mimčo bylo zdravé, co z toho že to bude vysněné pohlaví když nebude zcela ok ![]()
@Anonymní píše:
ja ty lidi chci nekdy poznat!!! ja je chci aspon jenom videt!! co je to za lidi? nejsou to spis muzi? s zenami, s nimiz se ja stykam..to je proste sileny ty nazory na chlapecky:(
Přijeď k nám do naší vesnice. Tady to říkají i ženské. Jako fakt.
Holky jsou pro spoustu zdejších lidí takové méněcenné.
A nejsou to lidi až tak důchodového věku, někteří mají kolem 40-ti nebo 50-ti let.
Sem tam se najde nějaká, která preferuje páreček.
My máme okolí posedlé tím, že máme chlapečka. Jako fakt jsem zírala. Myslím, že jediným, kterým to bylo jedno jsme byli my 2 s chlapem, ale fakt všichni pozitivně preferovali chlapce a já se nestačím divit. (jako já než jsem se narodila, tak můj otec chtěl dalšího kluka, nakonec byl sice rád, že má holku, ale stejně) Zase tchýně vyprávěla, jak kluci byli v pohodě a zlobila hlavně nejmladší holka, mamka vlastně ani nic neříkala - myslím, že s bráchou jsme zlobili oba stejně a nejlíp se zlobilo dohromady ![]()
Mám dva kluky a klidně bych měla třetího, nebo i čtvrtého. Vždycky mi to bylo jedno, co to bude, chtěla jsem, zdravé a spokojené dítě, to bylo pro mně podstatné. Za kluky jsem ráda, víc mně baví s nimi lítat po venku na kole a kopat s mičudou, než se nakroucat před zrcadlem a vozit kočárek.
Já teda nevím, ale říct obecně, že holky jsou hodnější, než kluci, je podle mně naprostá blbost, aspoň já to mám ve svém okolí úplně obráceně. Kluci (hlavně ten starší, druhý je ještě mimino, tam se teprv uvidí) jsou hodní, se starším se dá na spoustě věcí rozumně domluvit, je na svůj věk dost samostatný, brzo uměl na nočník, sám se obléknout, rád mi doma pomáhá, je spousta věcí, která ho baví, takže s ním můžeme dělat spoustu aktivit. Když je třeba, umí se chovat slušně, takže není problém s ním jet v MHD nebo jít do restaurace s bezdětnými kamarády, neobtěžuje své okolí a naopak si ho všichni chválí. A většina chlapečků v jeho věku v našem okolí je na tom víceméně podobně. Zato naše známé holčičky, to je kolikrát síla, až si říkám, bože děkuju, že toto nemám doma. Uječené, neposlušné, vzteklé až hysterické, nesamostatné, nic je nebaví, bijí sourozence, rozbíjí hračky, plivou jídlo… Mezi znánými máme jedinou čestnou výjimku, o které paradoxně její rodiče říkají, že je strašná, ale mně přijde v pohodě. Přemýšlím, jestli to není výchovou, že na kluky jsou rodiče přísnější a holčičkám se víc odpustí, tak toho pak zneužívají…ale nedokážu posoudit.
@Janasas píše:
Anonymní, možná to napíšu blbě, ale já mám pocit, že většinou to asi budou ženy, které moc neumí s dětmi.. Nebo jak to napsat. Já mám kolem sebe hodně maminek s chlapečky, které fakt zlobí a prostě toto jsem nikdy neslyšela říkat..
myslím, že to říkají jenom takové kalsicky zahořsklé, které nezvládají výchovu- a věř, že něco tkaové jsem slyšela říkat i od maminek holčiček, jak prostě je to strašné, viz. švagrové a i známá…
Možná je to typ maminky, která někde vidí v televizi sedící, hledící, usmívající miminko- batole a prostě to očekávala taky a prostě bum.. chlapeček zlobí.. ale fkat zlobí i holky a někdy fakt mazec.. Víš kolikrát jsem si říkala, že jsme ráda, že nemám takové ječidla co vídím na hřištích, piští to..prostě každé pohlaví zlobí a má i své hodné chvilkyPříspěvek upraven 08.06.16 v 13:42
to je fajn, co píšete…tedy není to fajn, samozřejmě, ale jako že i ti chlapečci mají někde a u někoho zastání… ![]()
ale já asi žiju na jiný planetě:))) je fakt, že jako rzný ženský ani odbornice na výchovu mezi sebou nemám, holčičky tam v 90% jsou populárnější. U nás v rodině je to ještě navíc zostřeno bráchou (utěky z domova, prachy, nedodělaná škola…přitom je ze šťastné rodiny a naši se nám věnovali..)
ale díky, trochu mi zvedlo náladu, že ne všechny ženy si přejí jen holčičk:)
zároveň mě děsí, že jsem okolím tak ovlivnitelná…
![]()
@Hoa Mai píše:
Mezi znánými máme jedinou čestnou výjimku, o které paradoxně její rodiče říkají, že je strašná, ale mně přijde v pohodě. Přemýšlím, jestli to není výchovou, že na kluky jsou rodiče přísnější a holčičkám se víc odpustí, tak toho pak zneužívají…ale nedokážu posoudit.
možná že jo, někde jsem na to četla i studii, že k holčičkám a chlapcům od mlička, ve školce, doma i ve škole, přistupujeme různě. a že holkám dost věcí projde a kluci mají zas nálepky potenciálních rošťáků, tak je má člověk na pozoru:)
ale vůbec jste mi zvedly náladu. Já ve skrytu duše vím, že kluci jsou fajn a pravda, možná víc fajn než holky fňukny někdy:) Ale ty reakce okolí!!! prostě to co jsem psala v úvodu! to je síla.
A ještě tchánovci na mně - tak si uděláte další a bude to holčička… bylo mi našeho malýho v tu chvíli totálně líto, tak vytočená jsem snad ještě fakt nebyla…
@Janina81 píše:
Taky js toužila po holcicce. Prvni kluk. Rikam: ok, naoko se tesim, ale holcicku bych moc chtela.Druhe tehotenstvi, dvojcata. Vsichno resi, kestli aspon jedno bude holka. Jsou jednovajecna, hmmm, snad to budou holky. Potvrzeny holcicky a ve 22tt o ne prichazime.
3. tehotenstvi: nikdo mi nechce verit, ze pohlavi opravdu neresim. Když nam potvrdi kluka, tchan nas lituje. Dostane strasny kour a kazdy, kdo by mi to jen pripomnel.
Jo, přesně. Taky mám za sebou potrat ve 22tt, bylo to první těhotenství. Ne, že bych předtím pohlaví nějak řešila, ale po této zkušenosti vím tím spíš, že moje priorita je zdravé, šťastné dítě a pohlaví je nepodstatné. Sice kolem sebe naštěstí nemám tak hloupé lidi, jako zakladatelka, jen jedna kolegyně mě ustavičně otravovala s tím, jestli čekám kluka nebo holku, že prý není možné, abych to nechtěla vědět (u žádného dítěte jsme si nenechali říct pohlaví předem), tak jsem jí řekla, že to pro mě není důležité, protože už teď je moje, je tady se mnou a mám ho ráda takového, jaký je. A nemám důvod se z nějakých malicherných důvodů zabývat věcmi, které stejně neovlivním.
Mám 2 kluky a jsem šťastná. Manžel chtěl více napodruhé holku, ale neklaplo to a mně to vůbec nevadilo, kdyby někdy bylo třetí, beru klidně zase pindika
. Brácha má 2 holky a kluka by rád…
@Anonymní píše:
možná že jo, někde jsem na to četla i studii, že k holčičkám a chlapcům od mlička, ve školce, doma i ve škole, přistupujeme různě. a že holkám dost věcí projde a kluci mají zas nálepky potenciálních rošťáků, tak je má člověk na pozoru:)ale vůbec jste mi zvedly náladu. Já ve skrytu duše vím, že kluci jsou fajn a pravda, možná víc fajn než holky fňukny někdy:) Ale ty reakce okolí!!! prostě to co jsem psala v úvodu! to je síla.
A ještě tchánovci na mně - tak si uděláte další a bude to holčička… bylo mi našeho malýho v tu chvíli totálně líto, tak vytočená jsem snad ještě fakt nebyla…
Mně je vždycky hrozně líto dětí, jejichž maminky (rodiny) říkají „jé, my jsme chtěli to a to a ono je to to druhé“. Chudáci děti! Já mám třeba kamarádku (ještě nemá děti), která za žádnou cenu nechce kluka, protože kluk se nedá hezky, oblíkat. Holčičky se dají čančat a česat, kluci nosí vlasy na ježka, špinavé tepláky a tím to hasne. Abych řekla pravdu, i když mám spíš klučičí zájmy, tak ráda vymýšlím pro druhé oblečení a účesy, takže jsem si říkala, že když budeme mít kluka, tak si toho asi moc neužiju. Ale opak je pravdou, kluci jsou čančat stejně dobře, jako holky, možná i líp. Já jsem si vždycky hrozně užívala, když jsem vybírala oblečení pro syna, protože kromě toho, že to mělo být hezké, tak to muselo být ještě z kvalitních materiálů, pohodlné a funkční. A když syn povyrostl, užíváme si to společně, vždycky spolu na Fleru vybíráme, jestli chce tepláčky s formulemi nebo bagry, mikinu se slony nebo tygříky, jaký obrázek reflexní nažehlovačky si vybere na softshellku, pak se těšíme, až nám to pan pošťák přinese, jdeme mu společně otevřít, vybalujeme a zkoušíme. A je mi úplně fuk, že to při první procházce zmaže v blátě nebo na písku
. S česáním už je to horší, dlouhé vlasy u kluků nevedeme, ale od toho mám naštěstí neteř, takže ji češu pokaždé, když se vidíme. Ona je nadšená, že má účes, který jí nikdo jiný neumí udělat, já mám radost, že ona má radost a že se můžu kreativně vyřádit a je to
.
@Anonymní píše:
Zaroven nechapu sama sebe…jasne, ze bych kluka mela taky rada..ale povim vic, prosim, reknete mi, jestli je to normalni nebo uz na psychiatra…myslim ta touha. Holcicku totiz chci i pres to, ze jsem si prosla - tremi lety snazeni se o ditko, tj. nebylo vubec jiste zda deti mit budu, absolvovala jsem kvuli tomu dve operace. prvni tehotenstvi - potrat, druhe dite silne nedonosene zemrelo…mam chlapecka, ale narodil se s tezkou vadou sluchu, v podstate vubec neslysi a tak se spatne vyviji i jeho koordinace a celovy psychomot. vyvoj je velmi zpozdeny… ma tez rysy autismu…je to tezke. Nicmene ho samozrejme miluji, manzel chce dalsi dite - a ja!!! pres vsechny priserny rany osudu, ktery se mi staly, jeden potrat, jedno mimodelozni, postizene dite… pres to vsechno (a rozumne matky b mohly rict - tak se prece poucila, ze je zdravi to nejdulezitejsi… tak ja i pres to chci pord tu holcicku!!! )
nerozumim, co by se muselo stat, abych si ji proste neprala… stalo se nam (krome umrti narozeneho ditete) jiz vse, co se stat mohlo… lizali jsme se z kazde rany tak cca rok ted, kdyz jsme si zvykli zvladat 24/7 pece o Jenicka, tak opet se probudila nase prani…
ja nevim jestli je moudre rikat - vaz si toho, ze mas zdrave deti… nemam. Vaz si toho, ze nemas problemy s plodnosti (mela jsem a takove, ze me museli dvakrat operovat a snazenim jsme stravili nekolik let. i se smirenim, ze deti tedy nebudou…)
ja nevim jestli tohle spolu souvisi…to VAZ SI TOHO…
pocity a touhy až tak neovlivníme
Absurditu situace si uvědomuješ, přesto to takhle cítíš - tak to prostě přijmi, nic s tím nenaděláš ![]()
A jestli jít do dalšího? Pokud byste to zvládli fyzicky a finančně (vzhledem k synovým problémům), zvaž, jak moc jsi ochotná nést možnost dalšího chlapce. Pokud bys necítila celý život frustraci a nedávala mu to najevo, riskni to. ![]()
Příspěvek upraven 08.06.16 v 23:42
Hmm, když sem byla malá, říkal mi jeden týpek z vesnice že sem kluk
proč?, ptž oni měli dvě holky a třetího kluka, kdežto u nás tři holky. Asi byl víc in no
![]()
@Anonymní píše:
možná že jo, někde jsem na to četla i studii, že k holčičkám a chlapcům od mlička, ve školce, doma i ve škole, přistupujeme různě. a že holkám dost věcí projde a kluci mají zas nálepky potenciálních rošťáků, tak je má člověk na pozoru:)ale vůbec jste mi zvedly náladu. Já ve skrytu duše vím, že kluci jsou fajn a pravda, možná víc fajn než holky fňukny někdy:) Ale ty reakce okolí!!! prostě to co jsem psala v úvodu! to je síla.
A ještě tchánovci na mně - tak si uděláte další a bude to holčička… bylo mi našeho malýho v tu chvíli totálně líto, tak vytočená jsem snad ještě fakt nebyla…
Mám dvě holčičky a třetího chlapečka, říkala sem si co si s ním počnu, a ono to de nějak samo, je zlatý (hokky taky), upně sem si myslela že budu mít další holčičku, u nás v rodině sou samé holky.
Anonymní neuraž se.. nemyslím to zle, ale myslím, že trošičku vztahovačnána toto téma nebo nevím jak to napsat.. Např. mě toto říct tchánovci, tak z toho vyvodí, že jako rodina očekáváme páreček. Vůbec by mě nenapadlo, že myslí, že kluci jsou špatní.. Trochu mě přijde, že ses na to tak upla, že všude vydíš, i to co neni..
Trochu mi připománáš moji sestřenici, která než otěhotněla tak básnila o holčičce, byla na to upnutá, hned říkala, že kluci ne, že vidí samé nevychované…Pak otěhotněla, zjitila, že to bude kluk a probrečela půlku těhotenství, že nebude vědět co s klukem.. Samozřejmě v rodině její máti, taky holčičku, tak ji v tom ještě víc utvrzovala.. Když se kluk narodil, tak prořvala 14 dní.. Teď bude mít malý 3 roky, je z něho celá hotová, chytlo ji to tak, že mi řekla, že by chtěla klidně dalšího, co se týká rodiny, tak až moc ho rozmazlují.. A víš co mi řekla? Že by si fakt nafackovala za takové uvahy, a že toho lituje, že se jí to vrátí..
Já si trochu myslím, že nejde o okolí, ale o tebe, že ty vnitřně nechceš chlapce… Kdybys chtěla, dokázalas by říct. ALe to neni pravda, chlapci jsou taky zlatí, klidně i druhého.. Já měla prvního chlapce a nedělal mi problém za druhého- ještě nenarozeného bojovat stím stylem, že jsme odpověděla, že já taková nejsem, že chci mít dva chlapce, že mi přijde, že dvě stejné pohlaví je lepší.. a taky bylo řečí okolo..Taky jsem slyšela, ty jsi chtěla určitě holčičku, že.. tka jsme řekla, že ne no.. že mě to bylo jedno, nebránila jsem se jí, ale že druhý chlapec by mi nevadil..
Jestli ti chlapce nevadí- což teda si nejsem jistá, tak si za něj bobjuj, řeknu, že máš jednoho, který je zlatý, a že si pyšná, že budeš v okolí máma případně dvou chlapců a ne samé holkyyyy..
Ono někdy ženské jsou pěkné potvory, ony o něčem touží, a navenek to haní- myslím to celkově ne jenom toto téma.. Né ja bych nikdy, a přitom závidí..
Já jsem možná spíš hlavně hoodně ovlivnitelná okolím…a nevím jak to změnit. Mě když někdo řekne vtip, tak ho vezmu vážně, když mě někdo nachytá, věřím tomu… no hruza je to se mnou. kdybych byla ve splolečnosti kde se říká že kluci jsou super, budu si to myslet. já nějak nedokážu mít na spoustu věcí jen ten svůj názor… jsem strašně ovlivnitelná, až mě to štve…