Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Asi mi začalo tikat...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.8.12 13:35
No do mimča bych se asi nepouštěla, když spolu nebydlíte. to se ještě o chlapovi dozvíš věcí… 
ale jinak ti naprosto rozumím. a vůbec asi všechny holky, co tu sme. každá sme si to prožila, nebo prožíváme. 
věřím, že přítel na to brzy taky přijde, nenápadně ho připravuj a uvidíš! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.8.12 13:37
Ja prave momentalne hodne natukavam to bydleni 
Jenze s nim je to tezsi. Byva pres tyden ve 4 ruznych mestech v CR. Takze vlastne v podstate u sebe doma je jeden/dva dny v tydnu a zbytek po hotelech 
No, ale porad to neberu jako duvod, aby tu zakladnu nemohl mit v mem meste(kam taky dojizdi za praci) a se mnou
- Citovat
- Upravit
3.8.12 13:40
Já bych ho co nejdřív překecala do toho bydlení A třeba do společného zvířátka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.12 13:41
No tak to si taky myslím. to už mu může být jedno, kde má byt
ale toto tedy není ideální práce pro manžela/tátu. sama bych se s tím asi těžko srovnávala. třeba se časem usadí. musí být v pěkném zápřahu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.12 13:42
@Králičice nejlíp králíčka!
ale souhlas. ono to dost o člověku vypoví, nakolik se umí postarat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.12 13:44
Jo jo, taky bych rekla, ze nejdriv spolecne bydleni, i kdyby jenom den, dva tydne, je to zacatek, poznate se daleko lip. Stejne je to blby, ze byva tak casto pracovne pryc, to jako vzdycky, nebo je to ted neco mimoradneho? Mimco bych asi zatim nechala byt, aby to nebylo moc velkych zmen najednou - spolecne bydleni a jeste miminko. Abys pritele moc nevydesila! Az poresite bydleni, tak zacit natukavat miminko. Drzim palce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.8.12 13:46
Kdyby tak existoval nejakej kouzelnej lektvar
Je v zaprahu dost no 
Obcas ho to prave v te praci pekne stve. Tak asi i tim, ze si neni jistej, jestli tam zustane, tak si neni jistej, kde by vlastne chtel zit (jestli treba v jeho meste nebo v mem). A jak je furt tak nejak na cestach, tak nema ani cas mit nekde to „doma“. A ja furt premyslim, jaky „zbrane“ vytasit, aby mu doslo, ze to nejlepsi „doma“ ktery muze mit je doma se mnou Asi bych mela zacit varit a prat kosile a zehlit a delat svacinky do prace
- Citovat
- Upravit
3.8.12 13:46
@Mičule - my máme dva kocoury.. a já dva malé králíčky v břiše Ať žijí krásná česká příjmení
Co se týká té práce - můžu se zeptat, co dělá?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.12 13:48
Ty mu neděláš svačinky? tak tam bych hledala toho zakopaného psa!
no jestli ho práce štve, tak mu navrhni ať si najde něco nového u tebe ve městě nebo poblíž, co? já myslela, že ho to aspoň baví, když to musí stát tolika času a námahy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.8.12 13:48
@Easinka píše:
Jo jo, taky bych rekla, ze nejdriv spolecne bydleni, i kdyby jenom den, dva tydne, je to zacatek, poznate se daleko lip. Stejne je to blby, ze byva tak casto pracovne pryc, to jako vzdycky, nebo je to ted neco mimoradneho? Mimco bych asi zatim nechala byt, aby to nebylo moc velkych zmen najednou - spolecne bydleni a jeste miminko. Abys pritele moc nevydesila! Az poresite bydleni, tak zacit natukavat miminko. Drzim palce!
To jako porad. On ma na starosti 5 prodejen jedne firmy a po tech prodejnach jezdi na kontroly a resit veci a tak. Tech 5 prodejen je ve 4 vetsich mestech. Praha(jeho bydliste) + 3 vetsi mesta na morave. Takze klasika. Presadit prazaka do brna (puvodne je teda ze severu, neni rodilej). On je treba 3 dny v jednom meste, pak 2 dny v druhym, pak na vikend v Praze, nebo u me. Ted treba je od stredy do nedele u me. Jenze ja bydlim s mamou a tohle souziti proste nechci.. chtela bych neco sveho - naseho…
- Citovat
- Upravit
3.8.12 13:49
Hrozně ti fandím, jen přidám svoji zkušenost, mně se osvědčilo všechno říct narovinu (s bydlením, svatbou, miminem)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.8.12 13:51
@Silence píše:
Mám to podobné- viz diskuse Přechozený vztah, zároveň už chci dítě. Akorát, že my jsme s přítelem už dlouho. Pozvolné naťukávání už proběhlo, pak už zřejmě i poměrně drsnější nakopnutí, no a teď jsme ve fázi, kdy už se schyluje k regulérnímu snažení. On ten můj chlap se ve 30 taky tváří, jako co blbnu, že UŽ chci dítě. Prostě jim nějak asi nedochází, že pro nás je už před třicítkou vcelku nejvyšší čas nechat tomu alespoň volný průběh. Neboj, on se ten tvůj s tou myšlenkou musí trochu sžít, nemusíš ho do dítěte hned tlačit, ale asi bych mu být tebou řekla, že by se mi to líbilo, a zlehka i poukázala na věk. Ono mu to dojde.
Ja jsem prave trochu ten typ, co proste do kocarku nehledi a netouzila jsem nikdy extra po decku. Ale letos je mi 30 a najednou mi dochazi, ze nejak uz neni moc na co cekat. Nechci zas s nekym treba 5 let chodit a po 5 letech zjistit, ze to vlastne neni ono…
- Citovat
- Upravit
3.8.12 13:52
Zakladatelko - osobní otázka, ale máš když tak příjmy dostatečné na to, abys v bytě žila sama? Protože pokud ano, řekla bych prostě, že už si chceš zařídit vlastní hnízdo.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.12 13:52
No ve třiceti je u ženy opravdu na čase začít myslet na děti, pokud je chceš. chlapi to moc nechápou- pač u nich je to vcelku jedno, že? je třeba mu to vysvětlit. ale pokud vztah na to není zralý, tak to pochopitelně není dobré uspěchat. taky by mohl vzít nohy na ramena 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Je to uz nejaky cas, co jsem ve vyhledavaci cosi hledala a vyjel tam odkaz na emimino. Nasledne me par temat zaujalo a od te doby ctu emimino skoro kazdy den.
V souvislosti s tim, jsem si uvedomila, ze mi zrejme pomalu zacinaji tikat biologicke hodiny
Bude mi 30.
Zhruba nekdy v unoru/breznu letosniho roku jsem zapomnela vzit dva prasky HA. Nasledoval rozhovor s pritelem, ktery tehdy dokonce naznacil, ze se to da resit i jinak(potrat). Po mem zdeseni a konstatovani, ze kdyby se nahodou stalo a tehotna bych byla bych na potrat urcite nesla se trochu vydesil(a ja se pristihla, ze je mi vlastne smutno, jak moc ho to vyplasilo - priteli je 32). Zhruba po 14 dnech jsme si uz z toho ale delali tak trochu legraci a vymysleli jmena. Menstruace se samozrejme dostavila a ja si oddychla. Az ted mi ale zacina pomalu dochazet, ze si vlastne tak trochu uz podvedomne preju, aby se nehoda, ze otehotnim pres HA stala. NIKDY by me nenapadlo, ze bych vedomne prasek nevzala a priteli to nerekla, presto s kazdou menstruaci, ktera prijde mi tak hlavou prolitne „tak tentokrat zas nic“
A proc to vsechno vlastne pisu? Asi si o tom tak nejak potrebuju poklabosit. V okoli to nikomu moc rikat nemuzu. Vlastne se za to tak trosku stydim, ani nevim proc. Priteli to rikat nechci, protoze se bojim, ze ho vydesim. Uz parkrat se mi vyplatilo ho k novym vecem spis natukavat a cekat, az s nimi prijde sam. Ja vim, nemuzu chlapa ukecavat do decka. Vlastne spolu ani nebydlime(on byva pres tyden dost na cestach) a chodime spolu zhruba rok a pul…
Spis potrebuju asi zacit resit nejakou zmenu v zivote. Nekdy si rikam, ze bych si hrozne prala chlapa, kterej by me uz do mimina tlacil
Diky vsem, ze se vam to chtelo cist… Treba pro me mate nejakou radu nebo neco, co mi otevre oci…