Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Autismus
- Fotoalbum (4)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.1.12 22:41
MOje děti po probuzení taky nebulí a u očkování spíš jen tak symbolicky. A autistický rozhodně nejsou. POkud vím, tak tu někdo psal, že diagnostikovat se to dá snad až po roce. U půl ročního miminka je asi na nějaké soudy dost brzy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 18:28
Taky se domnívám, že dělat závěry nad půlročním dítkem jsou vcelku bezpředmětné 
.To, že je hodná může být přece i naturelem.Můj dvouletý syn byl to stejné a dnes je to divoch. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lusy1
9.2.12 23:01
Ahoj,
mohla by mi nějaká mamka autisty poradit?
Mám holčičku 20 měsíců a pořád nemluví. Doktor mi neustále připomíná, že už by měla dávno dělat paci, paci..pá,pá,..ukazovat na věci..říkat mama a podobně, a dokonce minule říkal, že už by měla spojovat slova. Já sama si myslím, že je prostě jen trošku opožděná ve vývoji a že to dohoní, ale už mi to začaly říkat i kamarádky a zmínily se právě o autismu. Mám strach, nechci něco zanedbat.
Paci, paci už se konečně naučila, ale bylo to hrozné, ona vůbec nechápala, co chci.
Na konkrétní věci neukazuje, jen když něco chce tak prostě zvedne obě ruce a zamrčí.
Nevolá na mě, ale mama někdy řekne, ale to spíš, že nadává, když se jí něco nelíbí.
Nejhorší je, že se od malička vůbec nemazlí, ani chovat se nechce. Učím ji, aby udělala „malá“ a ona mě místo toho liskne a trhá vlasy.
Tak já nevím, jestli je to jenom nějaké období a vyroste z toho.
- Citovat
- Upravit
Lusy1
9.2.12 23:14
Jo a taky jsem ještě zapomněla napsat, že mi neustále šplhá po nábytku, vybere si to nejvyšší místo a stojí ani se nehne a jen kouká. Je to hrozné, vždycky mám strach, že sletí, že ji nestihnu chytit včas, že to nedoběhnu, připadá mi jako by vůbec neměla strach. Ono stojí na stole a hupsne na mě, vůbec se nedívá, jestli ji chytám. Nemůžeme mít doma ani židle, žádné stoličky a nic podobného, prostě leze úplně na všechno a to strašnou rychlostí, všechno jsme museli odstranit, už mi začíná šplhat i na kuchyňskou linku po těch úchytkách a když už nic tak aspoň šplhá na okno, musela jsem koupit uzamykatelné kliky. Prakticky už nemáme žádný nábytek, opravdu jen to nejnutnější.
- Citovat
- Upravit
10.2.12 17:40
Lusy a reaguje na tvé pokyny? Rozumí ti? Dokáže naznačit, že něco potřebuje? Komunikovat nemusí jen verbálně, jde o to, jak nebo jestli komunikuje, zda rozumí. Jestli chápe to, co se okolo ní děje. Jak si hraje. Existuje u ní nápodoba?
Mrkni sem: http://www.autismus.cz/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lusy1
10.2.12 19:05
Ahoj Nelis,
no jestli reaguje, ona si prostě dělá, co chce, ale když třeba řeknu, že se jde papat, tak to jde ke stolu, ale většinou udělá buď přesný opak toho, co chci nebo dělá, že neslyší.
Když něco chce, tak zvedne ruce a mrčí, pokud na to nepřijdu hned, tak to přejde v šílené vztekání a to dělá úplně u všech svých potřeb. Většinou už poznám, co asi chce, ale někdy je fakt děs na to přijít.
Pokud jde o to, jestli si hraje s hračkami, tak to opravdu jen zřídka, a to si hrajeme vždycky společně. Nic nestaví, neskládá, nejezdí na odrážedle, houpačka, míč, kostky nic z toho ji nebaví, občas vozí kočárek, ale tím stylem, že jen jede a dívá se na ty kolečka, jak se zastaví o nějakou překážku, tak přestane a už ji to nebaví, na to je asi ještě malá. Jinak celý den šplhá po všem možném a ze všeho skáče dolů, to je její jediná záliba. Když jdeme ven, tak udělá pár otoček a chce jít domů, s ostatními dětmi si nehraje. Pokud jsou venku schody, tak to by tam vydržela celý den, šplhá nahoru a pak šílenou rychlostí sebíhá dolů, ale to je samozřejmě o infarkt. V létě ji nebaví koupání ani pískoviště.
Nevím, co myslíš tím slovem nápodoba, ale jestli se jedná o to, zda se opičí po ostatních dětech, tak bych řekla, že snad ani ne.
Děkuji za odkaz, mrknu na to.
- Citovat
- Upravit
Lusy1
10.2.12 19:24
Ještě jsem zapomněla napsat, že k těm jejím oblíbeným činnostem také ještě patří vyhazování komplet všech věcí za skříní, jen je prostě vyháže a jde pryč a také vypínaní a zapínání televize, rádia, počítače…To dokáže i stokrát za sebou.
No a pokud má radost nebo je šťastná, tak nakloní hlavičku a dá mi svůj obličejík úplně těsně před moje oči a kouká na mě třeba i dvě, tři minuty. Mě to strašně rozesměje, ale když jsme někde venku, tak se kamarádky dost divně dívají.
Každé dítě je jiné, já pořád mám tendenci srovnávat s ostatními dětmi, ale takové chovaní jsem opravdu ještě u žádného dítěte neviděla. Já doufám, že jen zbytečně stresuji a že jde o planý poplach.
- Citovat
- Upravit
sophinka
10.2.12 19:27
lusy i kdyby bylo dítko autista , neznamená to konec světa. naučíte se s tím žít a to i šťastně. neboj
- Citovat
- Upravit
10.2.12 21:46
Lusy - nápodoba, ano, jak píšeš, opičení se, že se od tebe učí, opakuje po tobě věci. Jak malou popisuješ, tak bych se o tuto problematiku trochu víc zajímala, někam s ní pro jistotu zašla, ony objednací lhůty jsou stejně hodně dlouhé (je třeba dobře vybrat psychologa) a do té doby se třeba malá zas pohne vývojově dopředu. Jestli chceš, tak piš přes SZ.
Pokud jde čistě o to mluvení, tak bych to zatím hodila za hlavu, doktorka mi u prvního dítěte říkala, ať to do dvou let neřeším a měla pravdu, pak se v pohodě rozmluvila. Jenže u vás to evidentně není jen o absenci řeči.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lusy1
12.2.12 21:00
Ahoj holky,
sophinko,vím, že to není konec světa 
, vidím kolem sebe horší věci, ale jasně, že kdyby to nakonec byla pravda, že by mi to bylo líto, že bych byla nešťastná, to asi každá maminka.
Nelis, už jsem toho dost přečetla, něco sedí, něco vůbec. V týdnu jdeme k panu doktorovi, uvidíme, co nám poradí . Tak se mějte holky.
- Citovat
- Upravit
17.2.12 18:41
Ahoj,zrovna řešíme s lekaři jestli je naš syn autista.Jsou mu dva roky a neumi zakladni veci ktere by mnel umnet.Neumi papa nebo pacipaci.A ani mluvit neumi.Očni kontak se dost težko navazuje.Hraje si podle sveho.Do ted ho nemuzu naučit skladani kostiček na sebe,ale krouzky posklada.Umí si prohlížet knizku.A taky ma rad hudbu na hlas.Je pritulnej a neni extremni zavislak.Kdyz ho odvezu na vykend k babičce,tak s tim nejsou problemy.Hrozne nerad jezdi MHD.Jak mile je tam vice lidi tak hrozne vyvadi.Nevim co si o tom mam myslet.Jsem s toho dost vyřizena.Nedokazu si prectavit mít doma autistu.Co to vlastne obnaši????
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
sophinka
17.2.12 18:42
gračajzna píše:
Ahoj,zrovna řešíme s lekaři jestli je naš syn autista.Jsou mu dva roky a neumi zakladni veci ktere by mnel umnet.Neumi papa nebo pacipaci.A ani mluvit neumi.Očni kontak se dost težko navazuje.Hraje si podle sveho.Do ted ho nemuzu naučit skladani kostiček na sebe,ale krouzky posklada.Umí si prohlížet knizku.A taky ma rad hudbu na hlas.Je pritulnej a neni extremni zavislak.Kdyz ho odvezu na vykend k babičce,tak s tim nejsou problemy.Hrozne nerad jezdi MHD.Jak mile je tam vice lidi tak hrozne vyvadi.Nevim co si o tom mam myslet.Jsem s toho dost vyřizena.Nedokazu si prectavit mít doma autistu.Co to vlastne obnaši????
co to obnáší ? přijmout to ,tak jde všechno lépe 
- Citovat
- Upravit
Lusy1
17.2.12 20:37
Taky to zrovna řeším u dcery, čekají nás nějaké vyšetření. Taky nemluvíme, žádné hraní, ale lidí se vůbec nebojí, je velmi společenská a oční kontakt dobrý. Dnes mi dokonce poprvé ukázala prstem, nevím jestli to byla náhoda a nebo už začínáme všechno dohánět.
Pokud jde o to, co autismus obnáší, tak jsem se od jedné maminky autisty dozvěděla, že je to neustálý boj, 24 hodin denně, velmi stresující, neustálé napětí a jste celý život pod tlakem a v podstatě si nikdy neodpočinete, pokud nemáte asistenta nebo dítě nedáte do ústavu. Hodně lidí to nezvládne, hodně manželství se rozvede.
Ale ona sama říká, že svého prcka miluje nade vše a že by ho nikdy do ústavu nedala, ať se děje cokoliv.
Kdo to nezažil, tak nepochopí, ty každodenní situace, které se pořád dokola opakují, vztek, záchvaty a různé amoky, no asi to musí být opravdu šílené.
Ale milující rodiče, kteří k tomu mají podmínky, to pravděpodobně ustojí, nic jiného vám stejně nezbude.
- Citovat
- Upravit
sophinka
17.2.12 21:01
Lusy1 píše:
Taky to zrovna řeším u dcery, čekají nás nějaké vyšetření. Taky nemluvíme, žádné hraní, ale lidí se vůbec nebojí, je velmi společenská a oční kontakt dobrý. Dnes mi dokonce poprvé ukázala prstem, nevím jestli to byla náhoda a nebo už začínáme všechno dohánět.
Pokud jde o to, co autismus obnáší, tak jsem se od jedné maminky autisty dozvěděla, že je to neustálý boj, 24 hodin denně, velmi stresující, neustálé napětí a jste celý život pod tlakem a v podstatě si nikdy neodpočinete, pokud nemáte asistenta nebo dítě nedáte do ústavu. Hodně lidí to nezvládne, hodně manželství se rozvede.
Ale ona sama říká, že svého prcka miluje nade vše a že by ho nikdy do ústavu nedala, ať se děje cokoliv.
Kdo to nezažil, tak nepochopí, ty každodenní situace, které se pořád dokola opakují, vztek, záchvaty a různé amoky, no asi to musí být opravdu šílené.
Ale milující rodiče, kteří k tomu mají podmínky, to pravděpodobně ustojí, nic jiného vám stejně nezbude.
tohle hodně závisí na míře postižení. naše malé má záchvaty,sebepoškozuje se ,někdy je agresivní,ale zvládáme bez asistenta i normální ZŠ a i když mám někdy nervy vypnuté ,určitě to není na zhroucení . rozhodně si nemyslím,že je to tak jak píšeš. tedy rozhodně ne,pokud ty sama se s tou diagnozou vyrovnáš a pak k tomu dítěti přistupuješ samozřejmě. (hloupé připodobnění-když se ti dítě narodí bez nohou taky s tím nebudeš bojovat. prostě to přijmeš a naučíš se s tím žít)
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
