Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@astoret ja kdybych neco opakovala bez vysledku milion krat, tak mi z toho asi svihne. Dite musi i chapat, ze kdyz maminka neco rekne, tak to plati. Samozrejme by se nemela zakazovat kazda prkotina, ale jenom opravdu nebezpecne veci ebo velmi dulezite veci.
Neresim, ze mala vytaha pradlo na zehleni z kose a roztaha to po cele podlaze. Mam pochopeni, ze citi neodolatelne nutkani sahat na pocitac, prestoze to je zakazane. Co mi ale vadi je, kdyz reknu velmi jasne NE! a ona se na mne diva, smeje se a dela to dal. A ona velmi dobre chape vyznam slova NE! Kdyz ji na dane cinnosti az tak nezalezi, tak poslechne. Ale jak se ji nechce, tak ani omylem. Samozrejme ji prozatim neplacam, je ji 12m… ale dovedu si predstavit, ze na 2 letech by ji jedna pres rucicku uz pristat mohla.
@růžový achát píše:
Jeste konkretne si ujasneme,, za co to dite dostalo pres tu,, plínu,, a zda vědomě zneužívá dobroty své ztahané matky, protože ta nemá čas se starat, ta se musí učit a je na nervy, protože to nestíhá. To dítě ve dvou letech je naprosto bezprostřední ještě nevědomé. Pro mne je to vážně mrně,, pak se tady buchty diví, že se děcka řežou už ve školce.. ne prostě končim diskuzi,, plácejte si děti přes plíny kdo chcete, ja na tohle nemam žaludek… a ano moje matka mě řezala a taky je dodneska pěknej neurotik,, a ja ji to dodnes nezapomenu. Podotykam, ze jsem byla celkem prumerne hodne dite.
me rodice rezali tak, ze mi tata v 11 letech zlomil ruku. Cele detstvi jsem mela telo pokryte modrinama od remene a varecky a pod. Nebudu zachazet do detailu.
Pro sve dite chci jine detstvi. Nechci, aby zazivala tu hruzu, co ja. Nechci, aby se mne bala. Nechci, aby se bala, kdyz ma rodic prijit domu. Nechci, aby mela nervy.
Ale vis, co take nechci? Aby neznala hranice a vyrostl z ni nevychovany spratek. U vseho existuje zdrava mira, i u vychovy. Je treba najit ten spravny mix domlouvani, pozitivni motivace, nefyzickych trestu a i nejake to placnuti v ten spravny moment a v te spravne intenzite.
@růžový achát já se o ni starám, hraju si s ní, já odsunula učení, na to jsme ještě ani nekoukla právě proto, že mám malou a ne nejsem na ni kvůli tomu naštavná, mrzí me, že nemám energii se učit v noci a že se zk blíží a že jsme to ještě neotevřela, já se ji právě venuji, tak tu ze mne nedelkejte nekoho, kdo odsunul dítě a nevšímá si ho a to zlobí, protože sedím nekde u compu a mám ji za zády!
ale má věci zakázané a furt dokola to zkouší a vysmívá se mi, když zvednu hlas a řeknu NE, hodí škleb a jde to udělat mě na truc, a minule se to prostě nahromadilo, je dost neposlušná a zkouší a zkouší, vezme mi nabíječku a jde ji strkat do zástrčky, říkám, že NE, s nabíječkou se nehraje, říékám, že se zástrčkou se nehraje, nebezpečí, bude bebí a reakce je, že po mne hodí vzteky nabíječku a beží pro něco jiného a snaží se tam strčit to, když ji to vezmu, lehne na zem, kope, či se hodí do luku, a to je te se věším, tohle období začlo jak začla být nemocná, chápu, že se nudí, ale hrát si se mnou nechce, někdo tu psal vzít ji na gauč a mazlit, ona ale tu minutu ani nevydrží sedět.
začner to už ráno, chci ji přebalit a jde do luku, kope a řve, nezvládnu ji ani ráno přebalit, behá tu jak šílená, udelám snídani, hodí ji na zem, přitom ví a umí po sobě misku uklidit na linku, ted to ale delá schválne, když chci jit nakoupit a dát ji do kočáru, nejde ji oblíct, vzteká se, mlátí kolem sebe, minule me kousla, oblíknu ji a šup už si sundavá boty i bundu, po dopoledni jsme už hotová, když vařím, furt me nekam tahá, občas se nechám, že se ji nevenuji, ale jen co me odtáhne, ztratí o me zájem a společně hrát si nechce, vratím se k lince adělá to zas, prostě vařím, musí si vystačit chvíli sama, jdu si sednout k jídlu, vleze na stůl a hrabe mi doi talíře a chce jídlo házet na stůl, tak pardon, že už mám dost a upřímne, takhle dřív nezlobila a nevztekala se, ted je to vše, asi období vzdoru + to, že je furet chcíplá a má ty teploty, takže behat venku nejde, max do kočáru projet..večer koupání, nejde ji dát do vany, pal ki z vany nejde vyndat, se to za den nashromáždilo, 100 takových situací a minule jsem holt vylítla, ale zas, na zadek ji prostě dám, když neposlechcne 3× NE tak ji plácnu, pre vidím, že to dělá mne naschvál.
a omácnost neřeším, uklízím co jde a co nezabare čas, odmyji nádobi, zametu, ale vařit prostě musím, dělám rychlá jídla, sorry, ale dítěti se nemůžu věnovat furt, prostě máma ted musí uvařit a tečka.
@warita píše:
me rodice rezali tak, ze mi tata v 11 letech zlomil ruku. Cele detstvi jsem mela telo pokryte modrinama od remene a varecky a pod. Nebudu zachazet do detailu.Pro sve dite chci jine detstvi. Nechci, aby zazivala tu hruzu, co ja. Nechci, aby se mne bala. Nechci, aby se bala, kdyz ma rodic prijit domu. Nechci, aby mela nervy.
Ale vis, co take nechci? Aby neznala hranice a vyrostl z ni nevychovany spratek. U vseho existuje zdrava mira, i u vychovy. Je treba najit ten spravny mix domlouvani, pozitivni motivace, nefyzickych trestu a i nejake to placnuti v ten spravny moment a v te spravne intenzite.
Tak to je drsny. Me mama taky bila, ne ze by mi neco zlomila ale dost, a mam z toho doted trauma.. pamatuju si kazdy fyzicky trest, podle me to neni spravny, to dite to poznamena
Já teda nejsme zastánce výchovy typu nevýchova, co znám matky, co to praktikují, vesmes si myslí, jak to dělají správne a mají deti vychované a jsou to největší Spratci, co jsme kdy videla. kolikrát si říkám, že kdyby ty matky nechtěly být dokonalé a „selhat“ a dali na zadek, měli by po problému, díte by nebylo nezvladatelné a matky tak hysterickéí a nervní, aloe je mi jasne, že to je dnes názor nenormální ![]()
@zudina píše:
Tak to je drsny. Me mama taky bila, ne ze by mi neco zlomila ale dost, a mam z toho doted trauma.. pamatuju si kazdy fyzicky trest, podle me to neni spravny, to dite to poznamena
to si pis, ze me to poznamenalo. Ja si nepamatuju kazdy vyprask, mne rezali prakticky kazdy den cele moje detstvi.
V kazdem pripade mam silne predsevzeti pojat vychovu meho ditete jinak. Snad se podari. Mam velkou oporu v manzelovi, takze si myslim, ze to pujde.
Ale zpatky k zakladatelce… ono je jednoduche soudit, kdyz nejsme v jeji kuzi. Muze to mit opravdu tezke a nektere deti na zabiti jsou. Co se tyka toho vzdelani… no, taky tezko radit, ona to mozna potrebuje, aby mohla sve dite lepe zaopatrit. To uz bude muset posoudit sama.
Osobne teda, pokud se toho studia nechce vzdavat, tak bych se asi ucula po vecerech kdyz dite spi. Ja davam malou mezi 7-8 vecer spinkat a pak mam zbytek vecera pro sebe. Vetsinou brouzdam net, pisu na emiminu, chatuju s kamarady, hledam nejake pekne veci do domacnosti ci na sebe… jinak receno relaxuju. Ale tento cas by se dal vyuzit i na uceni.
Příspěvek upraven 17.12.17 v 10:25
@růžový achát píše:
Obhaj se at nemas blbe svedomi. Asi tušíš, že je něco blbě. Doporučuji 5.Dohodu na youtube od začatku až do konce a Pjer la šéze. vše najdeš na youtube a to by bylo aby to s tebou neudělalo divy a nepomohlo ti to![]()
ty jses nejaky fanatik, ze? Sorry, ale co je moc to je moc.
Nevím jestli jsem byla zlobivé dítě, ale doteď si pamatuju jak pro mě máma do školky poslala sousedku protože něco měla v práci nebo kde a já s nima odmítla jít domů. Museli pro mě přijít snad celá rodina i s dětma, když už učitelky chtěly jít fakt domů. A máma pro mě pak v noci k nim přišla a doma mě seřezala jak žito, myslím že páskem.
Mám 4 letou dceru a tohle je pro mě prostě nepředstavitelné, neříkám že na ní nikdy nekřičím nebo jí někdy neplácnu - jedno malé plácnutí po zadku - když už mi fakt přeteče u něčeho kotel, ale nikdy bych jí asi doopravdy nemohla seřezat.
A vychovaná je myslím velmi dobře, k dětem je hodná, nemáme nikde problémy.
@zudina Vidíte, já ze své zkušenosti preferuji lehký tělesný trest, táta nám prostě jednu plácnul, vždycky jsme se sestrou věděly moc dobře za co to bylo. Mamka nás nemlátila ale hodinový domlouvací a vyčítací maraton mi do dneška vhání slzy do očí i když se jedná o prosté upozornění na chybu. Takže když syn potřetí neposlechne (je mu 28 měsíců) tak ho prostě plácnu přes zadek nebo ruku a v tu chvíli je jasno a danou věc (třeba svévolné zapínání televize) nezkusí minimálně dalších pár dní a ty intervaly se časem a opakováním stejného postupu prodlužují.
Tafy se zas pletou hrusky s jabkama. je neco jineho placnuti, kdyz dite xkrat neposlechne a tim rezat dite jako zito. tot vse.
@kacka52 to že peruje, neznamená, že svaly musí být ok.. Syn byl hypertonicky, Vojtovka od 6 týdnu, cvičili jsme cca do roka, pak Bobath do 2 let.. On měl slabé zádové a břišní, šlo poznat v tom, že se nebyl schopen samostatně stát dlouho..
@lentilka248 V pondělí se chci zeptat dr, jak se jí to zdá a případně si vyžádat doporučení k fyzio. Většinou na tom břiše fakt řve, tak může být něco špatně.
@kacka52 naší oba než jsme začali cvičit tak taky, pak se to rychle zlepšilo.. Ale s oběma jsem cvičila už po 6 neděli..
@kacka52 píše:
@marin Na břicho se otáčí, neotočí se z břicha na záda. Péruje na čtyřech, tak slabé zádové svaly snad nemá. V pondělí to u dr nadhodím.
@lentilka248 Jasně, díky, na něco se na netu mrknu a třeba mi to taky řekne.
Aha, já myslela, že se neotáčí na břicho a nelíbí se jí tam. Opačně nevím.
@astoret píše:
za vylite piti ne, za to, ze leze kam nema ac mu po 100 opakuhes, ze se to nesmi a dite se ti vysmeje, bych na zadek dala. jsou deti, kterym 10× reknes ne a oni toho pak nechaj a deti jak tu nrkdo psal, ze jeho dite pul roku leze tez na stul a furt dokola vysvetluji, ze ne a po pul roce trvani leze stale..takte taka kazdy ma jinou vychovu. nekdi si necha skakat po hlave, jiny je direktivni. nekdo olacne, jiny ne. nikde neni psane, co je spravne. ty mas ocividne picit, ze ty ti delas soravne, jiny zas ne..
No pokud jsou děti vychované i bez „bití“,tak to považuju za lepší způsob výchovy, samozřejmě. Ale nikde jsem nepsala, že já to dělám správně, takze očividně spekuluješ ![]()
Pokud někdo napíše, že plácat se musí, tak to prostě není pravda. To je celé.