Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Bijete své děti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
dada1511
22.4.12 12:49
Ahojte, zdravíme z léčebny! Dočetla jsem konečně poslední stránky…
Je docela zajímavé v takovém prostředí pozorovat, jak se vychovává v různých rodinách. Běžně se vídám hlavně s lidmi podobného smýšlení, ale tady je to takový sociologický průřez různými skupinami, občas mi jde z něčeho mráz po zádech…
Kdo se ptal na ty sourozenecké boje, tak já používám nejvíc rad ze Sourozenců bez rivality. S hračkami moc problém nemáme. Buď je jasné, komu hračka patří, tak o ní rozhoduje jen on. Nebo rozhoduje, kdo měl hračku jako první. Kdo ji chce taky, musí se domluvit, až si s ní první dohraje, aby mu jí půjčil - což většinou dopadne tak, že jí první půjčí hned… (jestli jsem teda správně pochopila dotaz)
No a k těm radám z knih, které maminkám nevyhovují, ale používají, protože byly napsány. To je úplně divný, asi jak někdo psal, že byla ta maminka vychovávaná tak, aby poslechla autoritu. Samozřejmě vezmu z knížky jen to, co mi sedí. Taky je potřeba vybírat důkladně knížky, ne přečíst jednu a podle ní jet slovo od slova, nechat si doporučit od víc lidí něco, co se jim osvědčilo - čerpat jen od maminek, u kterých je vidět, že mají výchovu zvládnutou, ne od těch, které očividně tápou…
Určitě se neřídit něčím, co člověku nesedí nebo nerozumí, proč je to pro dítě dobré.
pochvaly x ocenění - na začátku diskuse jedna respektující maminka popisovala, jak probíhá u nich doma ocenění. Moc se mi to líbilo a začla jsem používat začátek věty „páni“, a Emička to teď ode mě převzala 
Kdyby mi manžel řekl, že „ta naše maminka je šikovná/šikulka“, tak bych to brala leda tak jako falešné pochlebování, ale naštěstí je nastavený jako já a takové formulky nepoužívá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.12 13:05
Ahojky narazila jsem na tuhle diskusi a musím se také připojit mám téměř 3letou holčičku byla zlaté dítě, ale tak 3 měsíce zpátky se začla vztekat a dělat si věci po svém (nejspíš období vzdoru)nebo jak tomu kdo říká. doma je to ještě v pohodě, ale bohužel venku to je za trest zrovna včera jsme měli hrozný výstup vzhledem k tomu, že bylo pozdě a malá nechtěla svačit jsme se rozhodli jít domů na hřišti bylo dost dětí tak se malá sekla že domů prostě nepujde a basta. Snažila jsem se ji vysvětlit, že už je pozdě a že musíme nachystat večeři, protože už bude mít určitě hlad, vzhledem k tomu že nechtěla svačit. Samozřejmě že přemlouvání nepomohlo a ty pohledy ostatních ještě citím teď na sobě 
no jak se zachovat že? Popadla jsem malou pod paži a chtě nechtě jsem se sní trmacela domů ta se samozřejmě vzpírala a já měla co dělat abych jí udržela, aby mi neutekla pod auto. Tak jsem ji postavila na zem dala jsem ji na zadek, začala ještě víc, samozřejmě se mi vysmekla a začala lítat po cestě jako nějaký cvok, podotýkám že jsem držela v ruce ještě psa na vodítku takže jsem měla co dělat znovu jsem ji chytla, už mi opravdu ujeli nervy dala jsem ji facku 
za tu se fakt stydím jsem nejspíš hysterka která se neumí ovladat mrzí mě to ale prostě jsem to nezvládla dotahla jsem ji aspon na místo kde auta nejezdí a nechala ji trucovat. sedla si do trávy a seděla říkám ji pojd nebo tě tu necham jdu domů ale ona ne seděla a seděla a já po 200metrech usoudila že asi nedojde tak jsem se pro ni musela vrátit. To už se trochu vyvztekala a šla aspon za tu ruku samozřejmě s brekem a se slovy mám hlad… ani nevím jak jsme došli domu 
Diskuse je o tom jestli bít nebo nebít děti co myslíte jak by jste se zachovali vy? Ja malou nebiju jen opravdu mááálokdy (až na tenhle včerejší extrém) ale nenazývala bych to bití ale spíš plácnutí na zadek já jsem taková že jí spíše domlouvám ale bohužel to u nás doma někdy vypadá tak že pořád jenom řvu a řvu protože když to řeknu normálně tak to prostě nefunguje a jsem stoho vyčerpaná tak jak se zachovat? já už fakt nevím jiní odsuzují jiní souhlasí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.12 13:39
Na hřiště s sebou beru malou svačinku (nakrájené jabko nebo malého lipánka), kterou kluci sní cca hodinu před tím než je doma jídlo.(Se dvěma vyhládlýma klukama je těžké pořízení.) Než odejdeme, tak je upozorňuji, že půjdeme - „ještě se dvakrát skouzněte a půjdeme domů“ (nebo „ještě objeďte jednou hřiště a půjdeme“). Počkám až se dvakrát sklouznou a oznamuji „Už jste se dvakrát sklouzli, odcházíme.“ Zvedám se a odcházím, přitom nenápadně sleduji, jestli mě vnímali a jdou za mnou. Funguje nám to bez problémů.
Cirkus s odchodem z hřiště se nám vyskytl asi jen 2×, a to jen když jsme odcházeli kvůli nevhodnému chování tříleťáka - to jsem si pak nesla ječíčí dítě podpaží (otočené zády k sobě, aby mě nemohlo hryznout ani kopnout), ale jen asi 30 metrů, protože pak už chtělo jít samo a souhlasilo, že půjde pěkně za ruku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.12 14:36
@alifie píše:
@brembusinkaNa hřiště s sebou beru malou svačinku (nakrájené jabko nebo malého lipánka), kterou kluci sní cca hodinu před tím než je doma jídlo.(Se dvěma vyhládlýma klukama je těžké pořízení.) Než odejdeme, tak je upozorňuji, že půjdeme - „ještě se dvakrát skouzněte a půjdeme domů“ (nebo „ještě objeďte jednou hřiště a půjdeme“). Počkám až se dvakrát sklouznou a oznamuji „Už jste se dvakrát sklouzli, odcházíme.“ Zvedám se a odcházím, přitom nenápadně sleduji, jestli mě vnímali a jdou za mnou. Funguje nám to bez problémů.
Cirkus s odchodem z hřiště se nám vyskytl asi jen 2×, a to jen když jsme odcházeli kvůli nevhodnému chování tříleťáka - to jsem si pak nesla ječíčí dítě podpaží (otočené zády k sobě, aby mě nemohlo hryznout ani kopnout), ale jen asi 30 metrů, protože pak už chtělo jít samo a souhlasilo, že půjde pěkně za ruku.
já jsem tu svačinku měla popřípadě, že by opravdu dostala hlad jenže se o ni nehlásila a abych řekla pravdu tak večeře byla jen záminka aby šla pěkně domů svačinku jsem ji dala až si řekla že má hlad než jsme došli domů tak ji snědla
nešlo o to že měla hlad po vztekání spíš o to že nechtěla z hřiště
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.12 15:18
@brembusinka píše: … nešlo o to že měla hlad po vztekání spíš o to že nechtěla z hřiště
Když mi dítko nechce svačinku, tak ho ukecám, aby si jen jedenkrát kouslo - obvykle pak samo během 20 sekund zjistí,že má děsný hlad.
Kluci by mi z hřiště taky nechtěli, kdybych je neupozornila, že „ještě dvakrát sklouznout a jdeme“. Když jsou tímto varovaní asi 2 minuty předem, tak se mi „nešprajcuji“, ale spolupracují. 
Nicméně, věk od 3 do 4 let JE náročný na nervy rodičů - jsem ráda, že to máme za sebou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.12 15:43
@alifie píše:
Když mi dítko nechce svačinku, tak ho ukecám, aby si jen jedenkrát kouslo - obvykle pak samo během 20 sekund zjistí,že má děsný hlad.
Kluci by mi z hřiště taky nechtěli, kdybych je neupozornila, že „ještě dvakrát sklouznout a jdeme“. Když jsou tímto varovaní asi 2 minuty předem, tak se mi „nešprajcuji“, ale spolupracují.
Ať dělám co dělám stejně si postaví svoji hlavu já osobně se těším až nás to přejde a bude jenom líp 
snad se toho dočkám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.12 15:56
Tady tyto scény znám jak u sebe - nebo spíš u mého syna tak i u ostatních dětí z hřiště..
Asi jsou ty děti všechny stejné a někdy to přijde na každé 
.Já nevím jaký na to mám názor ohledně jídla, ale zatím jsem se vyloženě nesetkala s tím, že by děti na hřišti jedly 
Ale to jako je každého věc. Většinou každý má nějaké pití nějakou sušenku, každá maminka - teda u nás říká dětem nají se doma, na hřišti se nejí… Já mám hřiště před domem, takže toto opravdu nevnímám a když jdu ven, tak třeba na dvě hodiny, aby se opravdu najedl pak doma…
Scény já nejdu znám taky Já drapnu a jde se a válej se jak chceš, ale taky dopředu říkám a snažím se domlouvat, že půjdem, a ještě chvilku, ale tak někdy prostě to dopadne řevem a válením..
Nevím, jestli bych dala vyloženě malému facku, je stejně starý jak tvoje dítě, ale na zadek bych dala, kdyby mi opakovaně někde schávlně utíkal do cesty - no mě to malý totiš dělá a vysvětluju dopředu, domlouvám po dobrém a když dojde ke vzteku , tak mi tam prostě vběhne a just a ještě běží dál a neposlechne.. A vysvětluju, domlouvám po dobrém i já i celá rodina a někdy ho to chytně a z toh je opravdu někdy opravdu hodnoučký…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.12 17:42
@kvaček za tu facku se vážně stydím vím že jsem tím nepomohla ani sobě ani jí bohužel jsem ji chtěla přimět k tomu aby mě trochu vnímala a v té chvíli mě nic jiného nenapadlo pořád jenom řvala a řvala a nechtěla si nechat nic vysvětlit doma ji pořád domlouvám, že jdeme tam a tam, že když maminka řekne jdeme domu tak se jde doma mi na to řekne ano ano budu hodná ale venku mi příjde že chce všem ukázat, že mě má na háku a dělá všechno proto, aby mě vytočila 
můžu domlouvat já, tatínek, babička stejně to je prd platné budu doufám že se umoudří a snažit se takovým scénám předejít snad to půjde docela mě těší že v tom nejsem sama 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.12 19:18
Mě malý doma pomalu nezlobí - občas samozřejmě jo ale jakmile jdem k babičce a nebo někde mezi lidi tak se prostě předvádí..a je to horší no.. prostě asi klasika
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.4.12 08:46
@radúna píše:
A bude hůř holky. Co až budou v té suproácké pubertě, zelené vlasy, vytetované umění na těle, úžasně intelektuální mluva, příjemná poslechová hudba,…Těšíte se?
Raději tohle, než záškoláctví, lži, drogy, alkohol a jiné „fajné“ pubertální výstřelky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.4.12 14:05
erembrusinka - u nás taky dobře pomáhá předem upozornit a dát jasný počet - třeba nastavit mobil nebo se domluvit - ještě pět krát si sjedeš - aby bylo jasné, kdy už je tedy čas jít (označení - za chvilku půjdeme - nepomáhá, není to konkrétní). JInak tedy u nás tyhle dohody fungovaly báječně kolem dvou let a později. TeĎ má tři a půl a už nějak nejsou potřeba a jde bez scén…JInak si myslím, že to plácnutí na zadek je tak nějak zbytečné, myslím, že stačí upozornit - za pět minut (pět sklouznutí) jdeme a přesně jak tady někdo psal - po tom pátém sklouznutí se otočit a jít a jen očkem sledovat, že dítě jde..pokud ne - tak trvat na svém a eventuelně i odvést za ruku, ale myslím, že to není třeba nějak dál komentovat nebo plácat - jen říct - domluvili/y jsme se, pět krát jsi sklouzla, teď se jde domů…to, že se dítě chová iracionálně - běží do cesty - to je jen důsledkem jeho silných emocí - naštvání na mámu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.4.12 14:08
Osobně - co se týče svačinky na hřišti - neřeším to - chce, jí - nechce, nejí..je mi to fuk..Samo znám, že s nenajezeným dítětem se špatně domlouvá při odchodu, protože není v pohodě..ale osobně to beru tak - že jen on ví, kdy mám hlad a kdy chce jíst a vlastně ho niky nijak nemotivuji ani nepřemlouvá, nenutím, aby snědl byť jen o jednu lžičku více - já přeci nemůžu vědět, jestli má nebo nemá hlad…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taona
25.4.12 14:39
Trochu odbočka, o jídle. Syn je hubeňour, takže k jídlu přemlouvám. Teď je podruhé během dvou týdnů nemocný, tak během nemoci ho nenutím, ale když se pořádně nenají, tak je to pořád dokola.
Ještě jsem si vzpomněla na knížku Jak mluvit aby děti poslouchaly, jak naslouchat aby…, když si dítě něco vynucuje, nějakou věc nebo činnost, kterou teď hned nemůže dostat, mluvit o tom, jak to bude super, až to budeme moct dělat, až to budeme moct koupit, jaké to bude, co s tím budeme dělat a tak. Když jsem vysvětlovala, že teď ne, teď to nejde, nepomáhalo to. Tohle mi funguje u starších dětí, převést řeč do pozitiv a i když nedostaly, co chtěly, situace se uklidnila.
Ať vám to s dětma v klidu klape 
- Citovat
- Upravit
28.4.12 19:04
@jirabobes píše:
Jo, to je fakt. Radši zelené háro na hlavě než herák v žíle…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
