Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tak u nas doma se deti nebiji. Mala na zadek dostala jen jednou a to se hodne vztekala.
Placnou pres holou nozicku aby ho mimco stiplo mi prijde docela hrozny. Ja ted taky bojuju se synem 9 mes pri prebalovani ci oblikani. Chce hned na brisko a utect. Tak to bere formou zabavy - otocim ho zpatky a zacnu simrat - chvilku pak zustane lezet a smeje se. Jinak se obcas zabavi kremem na zadecek.:-)
No, já se snažím teď říkat hodně důrazné ne a jak poslechne, tak pochválím.. je to trošku jak na psa.. což zní strašně, ale jsem zvědavá jak to funguje a jestli se mi podaří vysvětlit /zabránit 7-mi měsíčnímu dítěti, aby mi neškubalo květiny. Monsteře zůstaly jen dva listy v celku a ostatní kvitka vypadají jak salát. Nemůžu se vytratit ani na wc, aby nebyla u kvitka a neškubala.. ty jedovaté už jsem pro jistotu podarovala ![]()
K tomu bití, pokouším se uvažovat nad tím, co dělám a jaké to bude mít nasledky a snad nebudu mít dítko, co se bude vztekat v obchodáku kvuli hračce nebo jídlu. Pokud se to i přes mou snahu nepodaří, tak přes ten zadek rukou dostane. Bavím se v horizontu 3 roky a více.
Mě právě přijde divné a dost drsné, že bych ho „bila“ (resp. plácla po ruce nebo noze), ale on na moje důrazné NE nebo NESMÍŠ vůbec nereaguje. Spíš naopak, začne se smát a schválně to udělá. ![]()
Tak plácnutí po zadku (stejně má plínu) beru to je prostě výchova ať si každý říká co chce přece mu to nebudu vysvětlovat jak pako a stejně to nebude mít učinek jasně neplácám hned bud počítám do 3 a nebo varuju a jak už něco dělá opravdu schválně tak jednu dostane ale určitě to není nějak hrozné protože nebrečí ale přestane provokovat… jinak po nožičce holé bych neplácala ani náhodou přece jenom jsou to děti ![]()
Mě už příjde i to 7 mi měsíční dítě trošku vyčůrané
zavolán NE!! obrátí se, kouká na mě, začne se smat a stejně šahá rukou po tom kvitku a pořád na mě kouká, já taky koukám a obrátí se a zase škube, zase zavolám ne, to nesmíš.. stejný scénář a končí to tak, že ji odnesu z dosahu kvitka a spustí se řev..
@MarieOVMUC píše:
Mě už příjde i to 7 mi měsíční dítě trošku vyčůranézavolán NE!! obrátí se, kouká na mě, začne se smat a stejně šahá rukou po tom kvitku a pořád na mě kouká, já taky koukám a obrátí se a zase škube, zase zavolám ne, to nesmíš.. stejný scénář a končí to tak, že ji odnesu z dosahu kvitka a spustí se řev..
To je to samé u nás, akorát u nás nejde o kvítka (ty už jsme raději všechny přestěhovali do jiné místnosti, ale o zásuvky. Jsou sice zabezpečené, ale ani tak, se mi nelíbí, že do nich chce pořád sahat. A jak píšeš, zavolám ne, to nesmíš, nedělej to a on se na mě otočí, zasměje se a schválně to udělá. ![]()
Taky jsem měla užsto chutí jí přes tu ruku nenechavku plácnout, ale ono by to nemělo žádný efekt a akorát by plakala.
No taky si myslím, že záleží na tom jak velké jsou děti. Dítě, které ještě nemá ani rok by se si myslím určitě plácat nemělo. Potom záleží o jakou věc jde. Jestli o přebalování, tak bych to asi nedělala. Já plácnu syna teďkom po dupce (jenom slabě) když mi dělá fakt nachvály nebo když mě třeba štípe nebo mě bouchne..
V Česku se považuje za týrání to, když vezmeš k plácnutí nějakou věc, nebo má dítě modřiny (z udeření), nebo bití do hlavy a takové věci.. Takže pokud plácneš jemně přes zadek, jenom aby vědělo, že dělá něco špatně, tak na tom není nic špatného, ale jak už jsem psala předtím- záleží na věku a situaci
@Anonymní píše:
Holky omlouvám se za anonym, ale chodí tady dost známých, tak nepotřebuju, aby tohle věděli.Mám 11. měsíčního syna a občas se vzteká - tak asi jako každé dítě. Nejhorší je to, když se chce u přebalování a oblékání stále otáčet na břicho a vstávat.Snažím se mu vnutit nějakou hračku nebo jinou, pro něj atraktivní věc, ale ne vždy to zabírá. Kamarádka mi radila, abych ho plácla přes stehna, tak, aby ho to trochu štíplo a že tímto se to naučí.
Co si o tom myslíte? Mě to přijde trochu drsné, na tak malé dítě, ale je to mé první, tak zkušenosti nemám.
Mám doma to isté, štvrtýkrát. Všetky deti sa snažia pri prebaľovaní utiecť a robiť niečo príjemnejšie
Čo najrýchlejšie otriem, umyjem, a plienku potom dávam stojacemu dieťaťu. Plácanie kvôli takejto blbosti mi príde fakt prehnané.
Tak já už mám staršího prcka takové škvrně do roka by s toho stejně nic nemělo
Asi by to mělo být podle rozumových schopností, syn byl v roce pěkně vyčůranej, po ruce klidně dostal. Kamarádky syn ve dvou nemluví a nerozumí, takže by i plácání přes ruce bylo zbytečný ![]()
Jinak teda dítě nebiju, já zase ječím
ale už jsou mu 4, takže mi to vrací ![]()
Jinak plácat klidně, ale až když je to fakt nutné! Syn dostal na zadek poprvé kolem roku a půl, když se smál a utekl mi do silnice, volám na něj když běží a on mi zámává a utíká (a moc dobře rozuměl, od dvou let mluví ve větách). Chytla jsem ho dva metry před autem. Tak jsem ho nejdřív plácla a pak málem ulíbala
![]()
Příspěvek upraven 14.09.12 v 11:26
To asi dělá každé mimčo, moje malá se mi taky při přebalovaní snaží utect, ale placat ji za to? proc? Pokud spechám, tak ji proste prebalím rychle a podrzím si ji a pokud nespechám, tak ji přebaluju na břichu
hraje si s hračkama a ani neví, že ji mažu zadek. D
Holky omlouvám se za anonym, ale chodí tady dost známých, tak nepotřebuju, aby tohle věděli.
Mám 11. měsíčního syna a občas se vzteká - tak asi jako každé dítě. Nejhorší je to, když se chce u přebalování a oblékání stále otáčet na břicho a vstávat.
Snažím se mu vnutit nějakou hračku nebo jinou, pro něj atraktivní věc, ale ne vždy to zabírá. Kamarádka mi radila, abych ho plácla přes stehna, tak, aby ho to trochu štíplo a že tímto se to naučí.
Co si o tom myslíte? Mě to přijde trochu drsné, na tak malé dítě, ale je to mé první, tak zkušenosti nemám. 