Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já taky bouřky naprosto miluju a neskutečně si je užívám!
Když jsem byla malá, dali jsme si vždycky na chatě židle na verandu a koukali jsme, jak to kolem mlátí.
A zůstalo mi to doteď, včera jsem třeba o půlnoci dřepěla zabalená do deky na zápraží a koukala se, jak se to sem žene. Neskutečně mě to nabíjí, moc se mi líbí, jak je to dynamické, dramatické, každou vteřinu jiné. Prostě adrenalinový zážitek v domácích podmínkách.
Moc nemusím jen krupobití, mám strach, co všechno by to mohlo poničit. Ale jinak to běsnění živlů fakt miluju, člověk si aspoň lépe uvědomí, kam v přírodě patří… ![]()
Ale tvoje pocity naprosto chápu, mě je naprosto stejně zle už při představě, že mám vlézt do letadla. A když na to opravdu dojde, jsem totálně paralyzovaná, i když rozumově vím, že statistiky a blablabla…
Prostě to nedokážu potlačit. Chválabohu letadlem létám podstatně méně často, než jsou bouřky.
Co to zkusit zaspat? Nebo otupit smysly třeba alkoholem?
Koupelí při svíčkách? Napínavou knížkou? ![]()
Macík74 píše:
baghiro to jsem si taky myslela, že je to hloupost, ale náš soused dělával hromosvody. a je fakt dooost dobrej ve fyzice a matematice.. a jednou jsme se o tom bavili.. a on říkal, že tím, jak je ta tvoje energie za oknem.. že to může blesk přitáhnout..ale je to malá pravděpodobnost..
to samé.. když si někdo stoupne pod strom a pak ho blesk zabije..
protože kdyby tam nebyl.. šlehlo by to jinam, ale člověk vydává prej nějakou energii, a ten blesk to přitáhne…
noooo hele já tomu nerozumím, ale prej to tak je.. a dokázané fyzikálně..![]()
Ježiš, já snad budu stěhovat postýlku od okna
To jsi mě moc nepotěšila. Ale zase máme hromosvod, takže jsem klidnááá.. skoro. ![]()
Jinak jsem z Rožnova pod Radhoštěm, někdo se tu ptal ![]()
A z kama jsi?U nás to teď jede,sešly se 2 bouřky najednou a taky mhouřím oči při každém blesku.Je to hnus,ale neboj,do okna ti to nepraští.Bydlím v paneláku v nejvyšším patře,takže mám infarktové stavy po každém blesku ![]()
Ronnie píše:
Já taky bouřky naprosto miluju a neskutečně si je užívám!Když jsem byla malá, dali jsme si vždycky na chatě židle na verandu a koukali jsme, jak to kolem mlátí.
A zůstalo mi to doteď, včera jsem třeba o půlnoci dřepěla zabalená do deky na zápraží a koukala se, jak se to sem žene. Neskutečně mě to nabíjí, moc se mi líbí, jak je to dynamické, dramatické, každou vteřinu jiné. Prostě adrenalinový zážitek v domácích podmínkách.
Moc nemusím jen krupobití, mám strach, co všechno by to mohlo poničit. Ale jinak to běsnění živlů fakt miluju, člověk si aspoň lépe uvědomí, kam v přírodě patří…
Ale tvoje pocity naprosto chápu, mě je naprosto stejně zle už při představě, že mám vlézt do letadla. A když na to opravdu dojde, jsem totálně paralyzovaná, i když rozumově vím, že statistiky a blablabla…![]()
Prostě to nedokážu potlačit. Chválabohu letadlem létám podstatně méně často, než jsou bouřky.
Co to zkusit zaspat? Nebo otupit smysly třeba alkoholem?Koupelí při svíčkách? Napínavou knížkou?
Blázníš, ji posíláš do vany, když u Lemazů si ani nemyjou ruce
Ale teda mě nikdy nenapadlo, že by to mohlo jako až takto probít ![]()
Angua píše:baghira píše:To samozřejmě vím, ale to člověka, co se bojí moc neuklidní… nebo jo?
Angu, blesk není světlo, je to elektrický výboj (a těch voltů je tam sakra hodně)
![]()
Už mlčím. Samozřejmě - hodně světla, trochu rámusu, žádny tisíce voltů, co tě seškvaří, spálí a prostě úplně rozcupují na hadry v tom samozřejmě nejsou …
Vpodstatě není nic bezpečnějšího a suprovějšího, než bouřka (j)
(Jenom blbec, jako byl Zoubele, běhá v bouřce po poli. Čest jeho památce
)
Ronnie píše:
Já taky bouřky naprosto miluju a neskutečně si je užívám!Když jsem byla malá, dali jsme si vždycky na chatě židle na verandu a koukali jsme, jak to kolem mlátí.
A zůstalo mi to doteď, včera jsem třeba o půlnoci dřepěla zabalená do deky na zápraží a koukala se, jak se to sem žene. Neskutečně mě to nabíjí, moc se mi líbí, jak je to dynamické, dramatické, každou vteřinu jiné. Prostě adrenalinový zážitek v domácích podmínkách.
Moc nemusím jen krupobití, mám strach, co všechno by to mohlo poničit. Ale jinak to běsnění živlů fakt miluju, člověk si aspoň lépe uvědomí, kam v přírodě patří…
Ale tvoje pocity naprosto chápu, mě je naprosto stejně zle už při představě, že mám vlézt do letadla. A když na to opravdu dojde, jsem totálně paralyzovaná, i když rozumově vím, že statistiky a blablabla…![]()
Prostě to nedokážu potlačit. Chválabohu letadlem létám podstatně méně často, než jsou bouřky.
Co to zkusit zaspat? Nebo otupit smysly třeba alkoholem?Koupelí při svíčkách? Napínavou knížkou?
2 dc vína už mám v sobě
A dívala jsem se na film Smradi, to bylo docela napínavé.
Let letadlem zase miluji, těším se na něj při každé dovolené. Každý má fakt něco. ![]()
neee neblázni… to je fakt výjimka… a když máte hromosvod prásklo by to do něj..
my ho nemáme.. ![]()
a pak když jsme se bavili s tím sousedem… tak říkal, že to většinou jde do nejvyšího bodu v okolí…
a většinou bouřka není tak blízko.. jen se to zdá…
počítám od blesku k hromu sekundy.. to se prej nějak dle rychlosti světla a zvuku dá spočítat jak je bouřka daleko.. ![]()
neboj se… ho´d svíčku za okno… a užívej si to!
taky se nebojím.. ![]()
baghira píše:Angua píše:baghira píše:To samozřejmě vím, ale to člověka, co se bojí moc neuklidní… nebo jo?
Angu, blesk není světlo, je to elektrický výboj (a těch voltů je tam sakra hodně)
![]()
Už mlčím. Samozřejmě - hodně světla, trochu rámusu, žádny tisíce voltů, co tě seškvaří, spálí a prostě úplně rozcupují na hadry v tom samozřejmě nejsou …
(Jenom blbec, jako byl Zoubele, běhá v bouřce po poli. Čest jeho památce![]()
Vpodstatě není nic bezpečnějšího a suprovějšího, než bouřka (j)
)
Přesně tak
![]()
Angua píše:baghira píše:To samozřejmě vím, ale to člověka, co se bojí moc neuklidní… nebo jo?
Angu, blesk není světlo, je to elektrický výboj (a těch voltů je tam sakra hodně)
![]()
Baghiro dobrý! ![]()
My teda taky hromosvod nemáme, času dost, bydlíme tu teprve 11. rokem
, ale zato máme na baráku obrovskou anténu, manžel je radioamatér.
A ta teda uzemněná je (to se poznají priority
).
Fuj, jak se někdo může těšit na letadlo, to fakt nechápu!
Mě normálně při každém startu samovolně tečou slzy, nemůžu to nijak ovlivnit, a to jinak jsem celkem tvrďák! ![]()
Tak já naprosto přesně vím kde můj strach vznikl. Vlniitým plechem rodiče vlnili a hromili před pokojíčkem, že tam je bouřka a nesmím z pokoje ven, abych nevylejzala z postele, kde jsem spala sama a bála se. Tak abych se bála ještě víc vylízt z pokoje ven a zalezla do pelechu.
Strach děsnej, přesně jak popisujete - paralýza…příšerná.
Podařilo se mi to odbourat až v paneláku. vědomí, že pode mnou jsou sousedi, vedle, že můžu utíkat ze dveří a vedle jsou další dveře… a pak hodně to, že jsem na tom vnitřně pracovala a snažím se nacházet sama sebe, eliminovat tyhle bolesti z dětství…
Dnes neříkám, že vždycky bouřku miluju (v noci ne, to mě děsí) ale přes den si jí dokážu někdy i užít, pojímám jí jako očistu, přírody i sebe. Jako ty hromy čistily i mě… pak mi je hezky.
Jde o to se s tou bouřkou sjednotit. Ale to taky nejde vždycky, ve tři ráno, když máš kroupy na okně, to moc nejde..
NiKi
Včera bouřka brzy odezněla, tak to bylo super. Rychle jsem to tu ale zabalila, protože manžel šel spát, tak jsem se tu bála sedět sama. ![]()
A ja se tady malem u diskuzi o hranolkach po… Smichy.
MATE MNE NA SVEDOMI
![]()
Luczka píše:
A z kama jsi?U nás to teď jede,sešly se 2 bouřky najednou a taky mhouřím oči při každém blesku.Je to hnus,ale neboj,do okna ti to nepraští.Bydlím v paneláku v nejvyšším patře,takže mám infarktové stavy po každém blesku
Tak v tom nejsem sama. Taky bydlím v posledním patře a když jsem v noci sama doma a je bouřka, tak čekám, že z toho dostanu infarkt. Ale když jsem bydlela v paneláku uprostřed, tak to bylo v poho. Už se těším, až se odtud odstěhujem.
A nevíte jak se to vypočítáva. Jak je daleko. Mě to někdo říkal, ale to jsem byla hodně malá a už jsem to zapoměla. To mě vždycky drobek uklidnilo.