Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bouřky jsem se nebála, až jednou, když začala bouřka, šla jsem zavřít do patra okno a ve chvíli kdy jsem dvírala okno, ozvala se hrozná rána. Nikdy jsem hrom tam blízko neslyšela, vypadla elektřina, srdce jsem měla snad až v krku jak jsem se lekla. Sousedi říkali, že to uhodilo na rohu naší zahrady. Máme tam antoníček a pár týdnů po tom nám vyhořeli jističe. Najednou z antoníčku začali šlehat plameny.
Od té doby se bouřky fakt bojím a tvrzení, že to uhodí do nejvyššího stromu už nevěřím (u nás to bylo do země a to bydlíme na okraji lesa…)
@makina píše:
Dori, co to je antoníček?
Taková ta zděná budka u pozemku, jak je v ní elektřina. Nemůžu si vzpomenou tak se tomu jinak říká… ![]()
@makina píše:
Aha, trafostaniceasi.
neee trafostanice je velká. Tohle je jen pro náš domek ![]()
@Dorianne píše:
tvrzení, že to uhodí do nejvyššího stromu už nevěřím (u nás to bylo do země a to bydlíme na okraji lesa…)
To není pravda, že uhodí do nejvyššího bodu, blesk si vždycky hledá cestu nejmenšího odporu a ta nutně nemusí být přes nejvyšší bod. Nám jednou prásklo přímo do baráku a to byla taky šupa, jsem se málem po…
A taky máme vedle baráku vysoké stromy
Bouřka je vždy nebezpečným (a pro mne fascinujícím) jevem a reálným nebezpečím při bouřce jsou účinky čárového blesku (ať už přímý zásah, zásah do blízkosti a krokové napětí, indukované napětí). Při zásahu do blízkosti může svou roli hrát také tlaková vlna (poškození sluchu) a oslepující záblesk (poškození zraku). Na fyzikálním fóru spočítali také, že v bleskovém kanálu je teplota (až 30 tisíc °C) a hustota energie (či intenzita pole x volná dráha elektronů a iontů) dostatečná k tomu, aby kanál zářil v rentgenové a dokonce měkké gama části spektra (takže člově nacházející se v blízkosti může dostat dávku ionizujícího záření). Proud v bleykovém výboji se pohzbuje bv rozmezí od několika (asi 5) tisíc Ampérů do 200 tisíc Ampérů. Od 5 do 15 kA je to pro blesky CG- mezi spodní částí bouřkového mraku a zemí a 15 až 200 kA u vzácnějších, ale nepředvídatelnějších a nebezpečnějších blesků CG+ mezi kovadlinou a zemí. Jak je to u blesků CC (mrak - mrak), to nevím. Ale „anwil crowler“, takový ten plazivý blesk napříč kovadlinou, stovky kA určitě vydá.
To znaménko + u CG (mrak - zem) označuje polaritu náboje, který přechází z mraku na zem.
Kulového blesku bych se nebál, to mi přijde jako bát se yettiho, hejkala či zelených mužíčků. Možná tento záhadný jev existuje. Možná. Nevěřte novinám, kde každý zásah blesku nazývají zásahem kulovým bleskem.
Jisté riziko (u nás vzácně, ale častěji, než kulový blesk) představují taky tornáda a u nás dovedou slušné škody napáchat i downbursty (ty jsou častější, než tornáda - jde o náhlé pády mas studeného vzduchu, které se při dopadu rozplesknou na všechny strany).
@Z.jev píše:
To není pravda, že uhodí do nejvyššího bodu, blesk si vždycky hledá cestu nejmenšího odporu a ta nutně nemusí být přes nejvyšší bod.
Blesk je stochatická (či pravděpodovbnostní) záležitost. Nejvodivější vcesta má pouze nejvyšší pravděšpodobnost zásahu. On ten výboj z mraku je iniciován jako keřovitý a jak se jednotlivé větve blíží k zemi, zvyšuje se potenciálový spád mezi nimi a zemí. To vyvolává (především elektrickou) indukcí zpětný pohyb opačně nabitých nábojů vstříc, pochopitelně po vodivých cestách. Proto tak rádo praští do vedení nebo do toho antoníčka, do místa, kde je pod zemí kovový vodovod (který ten vstřícný npohyb nábojů v zemi umožňuje). Jakmile potenciálový spád někde na povrchu *nejčastěji tam, kde jsou ty dlouhé kovové rozvody anebo na vyčnívajících vodivých objektech) překročí elektrickou pevnost vzduchu, nastane vstřícný výboj. Keři rostoucímu z mraku jde vzsříc čárová jiskra z takového místa a posléze se s některou z větví spojí. V ten moment je vytvořen vodivý kanál z mraku na zem a většina náboje (včetně toho, který dosud šel jinými větvemi a ty tedy zaniknou, resp. vybijí se zpět a přes hlavní kanál) se přenese tímto kanálem. Elektromagnetickou indukcí ale může dojít k tomu, že je dokončen výboj i v některých jiných větvích anebo může dojít k výboji v paralelních bleskových výbojích (bratříčcích), pokud je tam intenzita elektrického pole dostatečně těsně pod elektrickou pevností vzduchu.
V relativním bezpečí jste uvnitř pořádných zděných budov (ale držte se dál od el. rozvodů, zásuvek, vypínačů, elektrických spotřebičů), nesprchujte se, neumývejte při bouřce nádobí, moc bezpečno není ani na záchodě. Nejbezpečněji je v posteli.
V uzavřeném plechovém autě s plechovou střechou jste v bezpečí, protože je to Faradayova klec. Akorát, když je silná bouřka nad vámi, tak zastavte na krajnici a nedržte se ničeho kovového. Fajn je před bouřkou nebo vjezdem do ní sundat anténu. Při zásahu blesku se vám si nic nestane (kromě leknutí, případného přechodného oslepení a ohlušení, které může taky vést k nehodě, pokud zrovna jedete), ale počítejte s tím, že na druhý den můžete mít taky prázdné pneumatiky.
Tady je mapa detekovaných blesků na území ČR a v blízkém okolí.
Na Wikipedii čtu, že průměrný blesk vyrovnává potenciálový rozdíl kolem 100 MV proudem 30 kA, z čehož mi vychází výkon o polovinu větší, než je schopna dát jaderná elektrárna Temelín. Akorát že u toho blesku ten výkon trvá jen krátce, tak třetinu sekundy.