Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bojím se času
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
dada1511
10.1.12 23:38
- Citovat
- Upravit
10.1.12 23:39
hanapospis píše:
takove myslenky mam od detstvi.. Zcela jasne si vybavuji jak jsem v detsstvi plakala, ze nechci umrit, ze nechci zestarnout.. nechtela jsem zavrti oci a jit spat, bala jsme se ze se uz neprobudim. Bala jsem se toho co bude potom. CO je vlastne potom.. bala jsme se toho nic. Nikdy uz neuvidim sve milovane, nikdy uz nebudu na svete.. jen nic a prazdnota. (neverim v posmrtny zivot)Snazim se tyto myslenky zahnat, ale mam je porad na pameti. Porad si rikam co bude potom.. Co bude az nic nebude.
Za dva mesice mi bude tricet. Prvni mimi na ceste. Mam milovaneho manzela a stejne se bojim starnuti a smrti. Ze by to bylo tim ze jsem neverici a pochazim z neverici rodiny?
Já také nemůžu říct, že věřím v Boha. Ale asi v něco věřím. Neumím to specifikovat. Není to zřejmě žádná nadpřirozená osoba, ale věřím, že něco nad námi všemi je, něco nepochopitelného. Dokonce věřím i na to, že když zemřeme, že něco potom je. Přece nemůže být jen tma a všechno zničeho nic přestat. Konec. Šmitec. Věřím i na Osud. Nejsem já prdlá? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.12 23:42
Tyhle stavy mam taky je to hrozne ale bojim se moc 
Ale je to proste dane a nikdo s tim nic neudela a to je jeste horsi
a tet jsem si dala takovy slib ze uz se na ty moje dva andelicky nebudu zlobit a radeji jim s usmevem a pohlazenim reknu ze se to treba nesmi.
Musim si vazit kazde minuty kterou spolu stravime 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.12 23:44
Dito, Andělé v mých vlasech je skvělá knížka, myslím, že by si ji měly přečíst všechny holky tady, že hodně pomůže 
Píšeš, že bys chtěla věřit - tak věř!! 
Smrt opravdu není konec..
Eva valoi to krásně napsala..je třeba žít co nejvíc přítomností! Prožít chvilku po chvilce, uvědomovat si co nejvíc to TEĎ. Jedině tak může být člověk opravdu šťastný..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.12 23:47
Já mám zase někdy trochu jinej problém. jsem celkem vytížená, ted´se tady ještě učím na zkoušku, takže jsem někdy celkem taková protivná. V tu chvíli si řeknu, co bych dělala, kdyby to byl můj poslední den. Zkrátka ve chvíli, kdy je přede mnou hromada žehlení a neumytý nádobí si uvědomím, že kdybych měla žít už jen poslední den, tak bych vzala svoje děti a objímala je a hladila a už vůbec bych neměla čas na nějaké rozčilování s rozházenými botami nebo rozlitým kakaem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.12 23:52
eva valoi píše:
Já mám zase někdy trochu jinej problém. jsem celkem vytížená, ted´se tady ještě učím na zkoušku, takže jsem někdy celkem taková protivná. V tu chvíli si řeknu, co bych dělala, kdyby to byl můj poslední den. Zkrátka ve chvíli, kdy je přede mnou hromada žehlení a neumytý nádobí si uvědomím, že kdybych měla žít už jen poslední den, tak bych vzala svoje děti a objímala je a hladila a už vůbec bych neměla čas na nějaké rozčilování s rozházenými botami nebo rozlitým kakaem.
Ano, žít každý den, jako by byl poslední. To by mělo být mé letošní novoroční předsevzetí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
dada1511
10.1.12 23:57
No,ale kdybych každý den žila jako poslední,tak by padla má domácnost za vlast 
,ale lásky a zažítků by bylo jistě dost
- Citovat
- Upravit
AmyLee
10.1.12 23:58
U nas by nepadlo nic!!! Nemá to tu kdo rozbíjet a ničit ale kdyby to měl být můj poslední den tak straveny s pritelem…
- Citovat
- Upravit
10.1.12 23:59
Nemám to tak často jako vy ,ale občas se zamyslím,nad tím,že smrt je nevyhnutelná a zatím se mě ten pocit,ten šílený pocit bezmoci daří zahánět.Vím,že to je jediná věc,kterou musíme všichni 
A čím jsem starší,tím častěji mě tyhle myšlenky přepadají.Možná je to tím,že nám stárnou lidi kolem nás,umírají a my si tím pádem uvědomujeme i vlastní smrtelnost.Zatím jak říkám,hned tyhle myšlenky zaplaším,ale odrazilo se to v mém strachu o blízké.
Přesně jak už tu někdo psal,když partner odjíždí do práce,nebo dcera jede na výlet se školou,sestra na dovolenou-vždy si řeknu,hlavně ať se vrátí.A ta myšlenka,že se může stát cokoliv,je tak reálná A představivost,ta moje fantasie,když mě nezvedají telefon,nebo nejsou doma…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.12 00:18
mari1912 píše:
Nemám to tak často jako vy ,ale občas se zamyslím,nad tím,že smrt je nevyhnutelná a zatím se mě ten pocit,ten šílený pocit bezmoci daří zahánět.Vím,že to je jediná věc,kterou musíme všichni
Přesně jak už tu někdo psal,když partner odjíždí do práce,nebo dcera jede na výlet se školou,sestra na dovolenou-vždy si řeknu,hlavně ať se vrátí.A ta myšlenka,že se může stát cokoliv,je tak reálná
Je vidět, že všechny, kdo jsme naladěny na stejné vlnové délce-myslíme stejně…jsem ráda, že v tom nejsem sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.12 00:24
MarinkaCu píše:
Dito, Andělé v mých vlasech je skvělá knížka, myslím, že by si ji měly přečíst všechny holky tady, že hodně pomůže
Marinko-Tvých příspěvků jsem si všimla i v jiných diskuzích a mám je ráda jsi zrovna z těch lidí, kteří věří a dovedou to pěkně podat i těm okolo.....Víš, docela jsem nedávno utrpěla šok-jedna paní-Jehovistka, se kterou občas povídám a nadnesla jsm otázku života po životě, tak mi řekla, že po životě nic není že prý život je jako plamen svíčky, taky prý zhasne, nikam se nepřesune-třeba do rohu místnosti…tak to jsem byla v šoku-Jehovisti uznávají Boha, ale na život po životě nevěří-to jsem nějak nepochopila 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.12 00:29
Nějak se mi dneska nechce jít spát, zase mám tu svou hnusnou melancholickou náladu.....nevím proč, ale vždycky, jak se stane nějaká tragedie, která se týká dítěte, tak to se mi rozjede tok přesně těhle myšlenek.....nevím proč-omlouvám se, nepatří to sem, ale najednou zčistajasna mi dneska vytanulo na mysli, jak někdy vloni v zimě-asi na začátku roku našli někde na polských hranicích v rybníku malýho asi ročního chlapečka-normálně hezky oblečenýho-ležel v rybníce jak kus hadru-utopenej a nikdo ho nepostrádal-nějak mě to dneska pronásleduje-nevzpomínáte si na to někdo?Vůbec nevim, jak to dopadlo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anna86
11.1.12 01:43
Ahoj, mám jen pár postřehů.. položil si někdo otázku proč nás tento problém tolik trápí? Proč zvířata žijí tady a teď a jejich jediná starost je se rozmnožovat a zajistit si potravu? Proč člověk nedokáže žít tady a teď a nemyslet na to co bude pak?
Odpověď je taková, že Bůh dal každému člověku do srdce touhu hledat ho… proto člověk nenajde v duši klid, dokud nenalezne Boha.
- Citovat
- Upravit
11.1.12 06:32
Na stárnutí je hezké i to, že určité věci přestáváš řešit, začínají ti připadat přirozené - i ta smrt. Tak se neboj, jsem si jistá, že až ti bude o 20, 30 let víc, smrt tě dávno děsit nebude. A v 70ti se na ni možná i budeš těšit.. na ten klid. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.12 06:38
Tak, teď jsem si přečetla celou diskuzi a pořád si myslím to samé - všechno tohle patří k věku, i strach - a ten pomine, opět věkem. Nemá cenu se toho bát ani nad tím hloubat. Stačí to nechat přírodě - času.
Nejhorší-nejkrásnější na tom je, že dokud člověk nemá děti, nebojí se smrti, protože ani nemá pocit, že by mu něco uteklo. Nebo já to tak alespoň měla. A pak se narodí první prcek a najednou je všechno jinak. Člověk se děsí, co kdyby se mu něco stalo, prcek by byl sám, bez maminky, co když se nedožije vnoučat, co když.. co když. Strašná zodpovědnost, strašná tíha na ramenou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
No,moje dcera se mě nedávno ptala:?A proč nemáš maminku,tak jsem jí vysvětlovala,že umřela mladá,bo byla nemocná,další otázka - mami,kdy umřeš?Hned po tom,já nechci být nikdy maminka,bo ty budeš babička,a umřeš…dětské logické myslení.Co k tomu dodat,stát se může kdykoliv cokoliv,není to časem,síla je opravdu pouze v přítomnosti.