Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bojím se mít dceru
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
26.2.12 21:21
Chápu, že máš trauma a doporučovala se svěřit odborníkovi. Ale ono přeci to, co potkalo tebe, se může teoreticky stát jak dceři tak synovi ne? V tom pohlaví podle mě nehraje až takovou roli.
- Citovat
- Upravit
26.2.12 21:22
Přijdeš mi paranoidní, promiň..
Pokud je to z tohoto důvodu a manžel je hodný, manželství vám funguje a dobře se stará o první dítě, poradila bych se s psychologem.
A jak můžeš vědět, že chlapce něco podobného nepotká? Sice se to děje v mmnohem menší míře, ale i chlapci bývají sexuálně zneužíváni nebo se jim dějí zlé věci ve vlastní rodině..Pochybuju, že si připouštíš, že by Tvému synovi ublížil někdo ze Tvé rodiny nebo Ty sama.
I když to z první věty může znít, Tvoje problémy nezlehčuju. Nepotlačovala bych to, zašla bych za odborníkem před početím druhého dítěte. Věřím, že Ti budou schopni pomoci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.2.12 21:22
Začla bych k psychologovi znova a řekla mu o své obavě. Nebude si myslet, že jsi blázen, spíš je škoda, že se to nedořešilo už tehdy.
Muži bych se asi hned nesvěřovala, aby to nevzal nějak blbě, že ho považuješ za úchyláka, i když to tak samozřejmě není, ale nemyslím, že by to něčemu výrazně pomohlo 
Pokud chce muž druhé dítě, ty o něm též uvažuješ, tak je škoda, abys měla jedináčka jen kvůli neopodstatněnému strachu a hnusným zážitkům z dětství.
To si kvůli debilovi ožralému, který se neudrží před vlastním dítětem, necháš vzít možnost mít další dítě? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.2.12 21:23
pokud tě to traumatizuje tak moc, že radši druhé dítě mít nechceš, zašla bych k psychologovi… blázen určitě nejsi, spíš máš jen velký strach a sama ho nepřekonáš. Jinak stát se to může přece i klukovi, trauma by z toho měl určitě stejné jako děvče..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.2.12 21:26
Ahoj,já sice nemám žádnou takovou negativní zkušenost,ale taky se o dceru v tomto směru hodně bojím a často mě napadají podobné myšlenky. Bohužel nevím,co ti poradit,ale určitě v tom nejsi sama. Držím palce,ať jsi šťastná.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.2.12 21:27
Zakladatelka
Já vím, že se to může stát i klukovi, ale přece jenom tam je ta pravděpodobnost menší a připadá mi, že by se dokázal více bránit než malá holčička. Samozřejmě, že jsem na to také myslela.
- Citovat
- Upravit
26.2.12 21:28
Ahojky,
je mi moc líto co tě potkalo a určitě bych se svěřila odborníkovi.Evidentně ses s tímto hrůzným zážitkem nevyrovnala,pokud to vůbec jde Každopádně souhlasím s předchozím příspěvkem,že tohle se bohužel může stát ať je to kluk či děvče
Já osobně holčičku mám,jsem šťastná,že jí mám a věřím,že i ty by jsi byla šťastná.
Určitě to začni řešit,ať tě to nedostihne někdy dýl 
A i partner by to měl vědět a na případné terapie by mohl chodit s tebou.Držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.2.12 21:29
Ahoj,já být na tvém místě bych se svěřila manželovi,ikdyž je to určitě těžké.Je to přece ten co tě má rád a ubezpečí tě že se nikdy nic takového nestane.Držím palečky a určitě bude vše dobré 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.2.12 21:29
Zakladtelka
Jana206 píše:
Přijdeš mi paranoidní, promiň..
Pokud je to z tohoto důvodu a manžel je hodný, manželství vám funguje a dobře se stará o první dítě, poradila bych se s psychologem.A jak můžeš vědět, že chlapce něco podobného nepotká? Sice se to děje v mmnohem menší míře, ale i chlapci bývají sexuálně zneužíváni nebo se jim dějí zlé věci ve vlastní rodině..Pochybuju, že si připouštíš, že by Tvému synovi ublížil někdo ze Tvé rodiny nebo Ty sama.
I když to z první věty může znít, Tvoje problémy nezlehčuju. Nepotlačovala bych to, zašla bych za odborníkem před početím druhého dítěte. Věřím, že Ti budou schopni pomoci
Tohle nařknutí mě teda naštvalo a opravdu si nepřipouštím, že bych mu dokázala udělat to co se stalo mě.
- Citovat
- Upravit
26.2.12 21:30
Anonymní píše:
Já vím, že se to může stát i klukovi, ale přece jenom tam je ta pravděpodobnost menší a připadá mi, že by se dokázal více bránit než malá holčička. Samozřejmě, že jsem na to také myslela.
Mého spolužáka v 10letech zneužil úchyl a rozhodně se teda bránit líp neuměl. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.2.12 21:30
Ahoj. Rozhodně bys ten strach neměla v sobě dusit. Záleží, jaký máte s manželem vztah, ale já bych se s tím asi svěřila i jemu (psychologovi v každém případě), pokud bych věřila, že si to nebude brát osobně a bude rád, že ses mu svěřila.
Já se zase bála mít kluka. Ten strach teda rozhodně nebyl takhle velký a byl jen proto, že jsem se bála, že bych klukovi nerozuměla a že bych to s ním neuměla. Mám dvě holky a jak si budem rozumět, ukáže čas 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.2.12 21:36
Gladys píše:Anonymní píše:Mého spolužáka v 10letech zneužil úchyl a rozhodně se teda bránit líp neuměl.
Já vím, že se to může stát i klukovi, ale přece jenom tam je ta pravděpodobnost menší a připadá mi, že by se dokázal více bránit než malá holčička. Samozřejmě, že jsem na to také myslela.
Já jsem to asi špatně napsala, ale já se nebojím (resp. nebojím tolik) zneužití od cizího člověka, ale o rodinné. Nezlehčuji tím to co se může stát dětem mimo domov jenom upřesňuji mé obavy.
- Citovat
- Upravit
26.2.12 21:38
Já bych se snažila tomu strachu spíš postavit a snažit se ho zbavit. Ať už s pomocí psychologa/psychiatra nebo třeba kineziologa apod. Protože chápu, že se ti tenhle zážitek těžko bude vymazávat z paměti, ale nemůžeš ho přece přenášet na svou potenciální dceru. Kor když pohlaví u druhého dítka máš padesát na padesát, s tím nic nenaděláš Držím ti všechny palce, ať se ti podaří s tím vypořádat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.2.12 21:41
Zakladatelka
Jinak pro upřesnění manželství je v poho, manžel se stará o prcka výborně všechno je v pořádku, ale to bylo u mých rodičů ze začátku taky.
Máte pravdu, bude lepší jít zase k psychologovi. Uvidíme co poradí. Manželovi jsem se to snažila naznačit, že by mi vůbec nevadilo mít dva kluky a že bych byla radši. Ale opravdový důvod jsem mu řekla, vždycky to svedu na to, že bych to s holčičkou neuměla.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Předem se omlouvám za anonym, ale po přečtení to pochopíte.
Již více jak dva roky, od té doby co jsme se začali snažit o mimčo se bojím, že bubu mít dceru. Když jsem zhruba před rokem otěhotněla, tak jsem se celých patnáct týdnů modlila, aby to byl kluk. A jak velký kámen mi spadl ze srdce, když tam byl pindík a kouličky. Momentálně začínáme s manželem řešit druhé dítě (mluvíme o tom) a mě opět přepadá panická hrůza, že to bude holka. A nevím jak se s tím vyrovnat, uvažuji dokonce o tom, že budeme mít jedináčka, ale to nechce ani manžel ani já.
A teď PROČ se toho tolik bojím. Nemám dobré zkušenosti s mým otcem. Naši se rozvedli když mi byli 4 roky. Dle rozhodnutí soudu jsem byla přinucená k němu jezdit na víkendy. (On to nechtěl, ale bába - jeho matka - ano). Otec je opilec a psychicky narušený člověk. Uspokojoval se přede mnou a osahával mě, nikdy (pokud si pamatuji) mě nezneužil. Toto trvalo do cca 13let.
No a já se prostě bojím, aby tohle nepotkalo moje dítě a jsem ochotná radši dítě nemít než mít holčičku (tím nemyslím potrat, ale pouze jedináčka).
Celý život jsem si hledala chlapa co nejvíc odlišného od mého otce a dokonce se mi to povedlo. Ale stejně ten strach tam je. Mám hrozně hodného a normálního chlapa u kterého by toto na 100% nehrozilo, ale stejně se bojím.
Mojí mamku by taky v životě nenapadlo, že by to otec udělal a stalo se.
Kvůli tomu traumatu jsem již dříve (cca 5 let zpátky) navštěvovala jak psychologa tak sexuologa. Ale s touto obavou jsem se zatím nikomu nesvěřila, aby si o mě nemysleli, že jsem opravdu blázen.
A moje otázka zní: Co s tím? Jít se poradit k psychologovi, svěřit se manželovi nebo obavu potlačit a modlit se, aby to mojí „případnou“ holčičku nepotkalo.
Omlouvám se za román, ale myslela jsem si že vypsání mi pomůže zmírnit obavy, ale nepovedlo se.
Díky za rady