Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Řekla bych že se dá bránit antidepresivy. Já vidím nebezpečí všude když mě chytne slabá chvilka.
EDIT: AD samozřejmě ze srandy
Já se bojím spíš nemocí. Když to na mě přijde, dávám si magnézko ![]()
Nevim, kdo by se o ne nebal… Boji se kazdy, kdo sve deti miluje, to je normalni ne? ![]()
Bojím, strašně se bojím, ale zatím je malá a tak ji mám pořád pod kontrolou, tedy popř. babičky či MŠ, ale to je zatím v pohodě, šílený to bude až bude starší, nevím nevím, jak já jí někam pustím.
Ahoj, tak já se taky hrozně bojím o své dva kluky. A myslím, že i většina normálních maminek. Ono je to totiž normální. Moc je milujeme a nechceme aby se jim něco stalo. Od té doby co jsem otěhotněla, mám strach o dítě… a prý to nikdy nezmizí
.. musíme se s tím naučit žít a hlavně naučit naše děti, aby na sebe dávali pozor, protože vždycky s nimi nebudeme…
Ty můžeš to ovlivnit jenom do určitý míry. Znasilnění se stávají většinou v rodinách. Nemužeš ovlivnit to, kde nejsi. A tim, že se nervuješ tomu přejdeš
Ja jsem o level vyse
bojim se i o sebe a to ne z duvodu vlastni sebestrednosti, no vlastne to asi je druh sebestrednosti
, predstava, ze moje dite vyrusta bez vlastni maminky
nedavno to umocnila ta autonehoda pri niz byla sedmileta holcicka svedkem smrti maminky. To se mnou krom tech hruz pachanych na detech, taky slusne mava.
Tohohle zatím ne, jelikož jsou ve věku, kdy sami nikam nechodí, až budou, asi mi z toho hrábne
zatím jen šílím při každé zvýšené teplotce
Nějak nechápu ten dotaz. Jak jako bránit? Stát se může cokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Jinak teda otázka, zda se bojíme o své děti, je docela hloupoučká - kdo se o své děti nebojí…? ![]()
Jako není to, že bych psychovala. Ale jen při pomyšlení, že by nějaký… mojí holčičce jen zkrivil vlásek, bych vraždila!!!
Hlavně se třeba ve školce stalo, že chlapeček odešel domů a učitelky to nezjistily, až zavolali rodiče, že je doma. Dvorek je velký, kdyby tam nějaký pedofil chodil a děcka si hrály u branky, učitelky by to ani nezjistily. Už jsem si říkala, že si asi budu stěžovat.
Jistě bojí, ale někdo to třeba neřeší.
@lulinaaa píše:
Nějak nechápu ten dotaz. Jak jako bránit? Stát se může cokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Jinak teda otázka, zda se bojíme o své děti, je docela hloupoučká - kdo se o své děti nebojí…?
@Anonymní píše:
Jistě bojí, ale někdo to třeba neřeší.
A co bych jako měla konkrétně řešit?
s brokovnicí na úchyláky jít legálně nemůžu, tak jako spoustu podobných věcí
samozřejmě vím jak jsi to myslela… Neber to jako rýpání
holt jiná doba. Musíme se naučit s tím žít, spoustu věcí neovlivníme. Taky bych nejradši děti měla celý život pod křídlem, ale bohužel ![]()
Ahoj maminky, nevím, jestli jsem v tom sama, ale stejně se zeptám. Všude je toho tolik. Unesené děti, znásilněné apod. Máte taky strach o své děti. Já jen při myšlence, že by se něco stalo mojí holčičce, blázním, Vždycky jsem si říkala, že je to na velkých městech, a že my na vesnici jsme v klidu. Ale je to prostě všude. Dá se nějak bránit??