Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak pokud ho chces mit s nim tak ok, ale mozna bych se pripravila na to, ze v otazkach pece o dite na to muzes zustat sama. Z toho bych mela strach ja. Abych nemelana taliri " ty jsi chtela dite tak se starej ".
@Anonymní píše:
Takže je vlastně fakt, že on už by měl, kam jít třeba, když přijde z práce a bude chtít mít dvě hoďky klid (může vedle do pokoje). dělá na stavbě, kolikrát fakt přijde úplně zmlácenej, má to plný zuby a asi ho děsí vidina řvoucího mimina, ale já se toho přeci nemůžu vzdátšíleně se mi to mele v hlavězakl.
Jenomze kdyz mas male dite tak si taky potrebujes odfrknout. Kolikrat uz mu davam dite mezi dverma vorvana jak boruvka
Abys nebyla zklamana, ze se jde po prichodu domu " valet " a ty sama s ditetem.
Znám několik párů bez dětí. Všichni se k tomu teda rozhodli dobrovolně, to možná dělá hodně, ale sou absolutně v pohodě. Šťastný, odpočinutý mi připadaj
žádný prázdný místo v životě nemaj. Dřív sem si to taky neuměla představit, nemít děti. Teď když je mám, představuje se mi to docela snadno
![]()
mít za každou cenu dítě a bejt na něj sama? Život je určitě krásnej i za jinejch okolností
@Anonymní píše:
Jo, ještě jsem zapomněla dodat, že teď žijeme v mém bytě 2+1. já vás chápu, jak to myslíte, ale on mi neřekl vyloženě NE, proto se s ním rozcházet ani náhodou nechci, za poslední roky jsem měla fakt šílený období a teď jsem tak strašně ráda, že jsem se usadila a že někoho zase mám opravdu ráda, ale vím, že mě to přejde, že už nebudu mít tolik ty růžové brzy, ach jo.. žere mě tozakl.
Uznej, že normální chlap ti nebude po půlročním chození nadšeně kývat na to, že chceš dítě. Navíc přes IVF, ono ani pro chlapy to na psychiku není úplně balzám.
Máš ho ráda? Buď s ním a uvidíš, jak se to vyvine.
Tak me se jeho nazor na vec zda docela dobry. IVF Ti hned nezavrhl (otazkou je, zda necouvne v budoucnu). On uz jedno dite ma, ale vi, ze Ty si ho „zaslouzis“ taky a podpori Te v tom. Zatim bych to teda nijak nehrotila. Spis bych si dala pozor, zda ati pomaha a tak, abys pak nebyla na vse sama
jinak muj muz deti nechtel a jak je ted z dcery nadseny, uz mluvi i o druhem ![]()
Měla jsem to s partnerem úplně stejně. On už dítě měl, další nechtěl, já bezdětná a do budoucna jsem dítě chtěla, což on chápal. Netlačila jsem ho do toho, dítě se nám narodilo po 5 letech vztahu. Moc si přál holku a ta se povedla, za což jsem byla ráda. Ten první rok byl docela náročný, ale ne víc než v jiných vztazích řekla bych. Dneska jsou dceři 4 roky, tatínka miluje a on jí taky
Stará se, hodně mi pomáhá.
Základ je hrát spolu čistou hru, neslibovat si nic co by ten druhý nechtěl splnit a hlavně odhadnout i partnerovy možnosti. Jestli je to rozumný chlap tak bych se toho nebála, jestli vidíš že mu rodičovství nic moc neříká tak nepočítej, že ti bude kdovíjak pomáhat.
Jo, moc vám díky za názory
asi to zatím nechám být, neříkám, že chci jít do toho hned teď, ale třeba za rok, za dva si myslím, že ta touha bude sílit.. já jsem právě chtěla, aby jsme tohle měli vyřešený hned na začátku. je to zatím jediný, co mě u nás dvou trápí a je to dost důležitý, ale docela se mi ulevilo, že to jinde taky v klidu fungovalo ![]()
zakl.
Takže je vlastně fakt, že on už by měl, kam jít třeba, když přijde z práce a bude chtít mít dvě hoďky klid (může vedle do pokoje). dělá na stavbě, kolikrát fakt přijde úplně zmlácenej, má to plný zuby a asi ho děsí vidina řvoucího mimina, ale já se toho přeci nemůžu vzdát
šíleně se mi to mele v hlavě
zakl.