Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
AHOJ tak já teda nevím co ti kdo napíše, ale jako bych tohle psala já. víš co já byla dlouho doma..(bydlím u rodiču),rodičovská, pak jsem dlouho hledala práci…tudíž jsem každý den uklízela, vytírala, záchod myla, koupelnu umývala-nesnesu vlasy na kachličkách. přitom všichni jsme byli doma, tatka na duchodě mamka bez práce, mamku ani trochu nenapadlo za celou dobu vzít hadr něco setřít…
tak jsem 4,5roků vše delala sama…No říkala jsem si že až si najdu práci a budu chodit domu pozdě, mamka setře podlahu, umyje umyvadlo a záchod…Chyba lávky…nic se neděje, příjdu z práce o pul čtvrté zpocená jak bravek, hladná, a hned vidím chuchvalce prachu…pod nohama mi křupe smetí, koupelna samý vlas no moje nervy…hodinu pak uklízím…já uklízím ráda mě to nevadí, ale jak píšeš ty nikdo si toho neváží
a když je člověk z prace vyštavený a misto pohody a uklizeného prostředí na něho bafne bordel je po náladě…jak posledně jsem přijela a rupla jsem, řekla jsem mamce ostrým ale klidným hlasem, že bych se nemohla po obědě natáhnout na gauč a odpočívat s vědomím, že mám v baráku binec…my řekla že měla jinou práci, přitom jenom prala v pračce…Tak nevím, jestli se to někdy změní a jakým zpusobem to nastolit, mamka mi vodí a vyzvedává malou ze školky, ale vodí tam neteř kterou má v pěstounské péči, takže je to při jednom. Nechci po ní aby uklízela jak já, ale ty základy, to co jde každodeně vidět…jinak si ráda velký uklid udělám sama. Mám ráda čisto a pořádek i ted jsem si odskočila od uklízení…tak zakladatelko nemám pro tebe radu, jen jsem ti chtěla napsat, že na tom nejsi sama takto. ![]()
Zkusila jsem, nedoporučuji!!! Tchýně byla taky úžasná, ale časem to šlo od 10 k 5. A to já jsem hodně nekonfliktní. Nikdy to nedělá dobrotu, možná chvilku. I dělení se o zahradu může zadělat na problém.
Myslím, že teď už to jen tak nezměníš. Naučila sis je, že to uklízíš a jim to vyhovuje, komu by to nevyhovovalo že?
Tohle je pro mě jeden z důvodů, proč jsem ráda, že bydlíme sami. Dokud jsem chodila do práce, tak jsem kolikrát taky celý týden neuklízela a byl tam bordel jak v tanku. Byla to doba, kdy jsem přišla večer domů, udělala večeři a zalezla do postele, ráno snídaně a celý den v tahu. Pak jsem se na to v pátek vrhla a během hodiny byl byt jak ze škatulky. Takže jejich styl chování vcelku chápu, natož, když ví, že někdo přijde a ten jejich chlívek uklidí. Vím, že bydlet u našich nebo tchánovců, tak budou kvůli úklidu neustále rozepře, protože já mám jiný názor na neustálé uklízení než mamka a tchýně.
Jo joo. Tohle jsem zažila taky. U rodičů manžela. S tím rozdílem, že nechodili moc do práce - jsou za vodou. Já uklízela - doma velký pes, teda pořád bordel a chlupy, vařila, dělala první poslední a nakonec jsem si ještě vyslechla, že nic nedělám
To jsem se ani nestihla rozčílit, rovnou jsem se rozbrečela a do 2 měsíců jsme se odstěhovali. Teď spolu vycházíme, ale už je tam překážka, nikdy na to nezapomenu.
Přesně při minulé hádce s otcem kdy jsem řekla, že já uklízim a to po něm na mně vyjel a chtěl abych po celodenním úklidu šla setřít chodbu. Já jsem řekla, že jsem unavená, že jsem uklízela celý den a on že snad po něm nechci aby to šel udělat on když přišel z práce. Byl hned problém a obrovská hádka, že nic nedělám, že jednou uklidím a že by mi za to snad měl děkovat měsíc.
přitom uklízím každý den
Ahoj já bych řekla, že tě- vás berou jakou součást rodiny. Tím myslím, ne že jste vy dva s manželem a dítě, že se staráte o svoje, ale že jsme společná rodina - čili jejich dcera- větší dítě a prostě uklízet budeš, tím i poslouchat… Takže berou samozřejmost, že uklízíš i po nich.
Prostě bydlíte unich..
@kvaček píše:
Ahoj já bych řekla, že tě- vás berou jakou součást rodiny. Tím myslím, ne že jste vy dva s manželem a dítě, že se staráte o svoje, ale že jsme společná rodina - čili jejich dcera- větší dítě a prostě uklízet budeš, tím i poslouchat… Takže berou samozřejmost, že uklízíš i po nich.
Prostě bydlíte unich..
Bydlíme u nich, ale nájem normálně platíme jako v každém bytě.
@Anibas55 my bydlíme s tátou, dům vlastníme, bydlíme zvlášt každý, a i přesto mi někdy přijde, že si táta myslí, že je pořád v roli otce co mi může přikazovat - uklid, který se mě netýká…
Prostě se asi někteří rodiče neumění smířit s tím, že mají děti odrostené