Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bydlení s tchýní
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.12.14 20:30
@evill tak s timto uplne souhlasim. mam bezvadneho pritele, akorat jeho matka ma na neho porad velky vliv a co rekne, to je svate:D uz kolikrat jsme se kvuli ni pohadali, kdyz mi chodila domu a prohledavala skrine…ale milacku vzdyt ona to tak nemysli:D ja v tu chvili byla ruda vzteky…casem jsem pochopila, ze s ni musim vychazet, protoze maminka je prece maminka a ta ma vzdycky pravdu…nic mene te slecne opravdu nezavidim. ale urcite bych nahore v byte poridila kouli na dvere a bude klid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.14 16:45
Moje tchýně už nežije a teda nikdy jsme s něma nebydleli, ale ona byla ta hodná, a samozřejmě mě taky lezla na nervy. Když bych měla dnes říct, co mě tak prudilo, tak jsou to takové malichernosti, za které se dneska i stydím. Jenže já měla dvacet a měla pocit, že vím vše nejlíp. Můj muž se k tomu stavěl tak, že já bych měla pochopit, když jsem tak chytrá, že ona to myslí dobře a přenést se přes to. Př, manžel pracoval v zahraničí a ptal se co chce přivést. Ona si vždy něco řekla a pak to rozdávala po přízni. Když mi pak švagrová řekla, že už nemůžou tu a tu věc, protože babka jim to pořád nosí, tak jsem manželovi řekla, že matka to nemá pro sebe atd. Na to mě odpověděl, že je to její věc, komu to dává a když jí to dělá radost, tak proč ne. Prostě synové mají pro matky slabost a my ženy je vidíme jako soupeřky a chceme je jen pro sebe. Proto bydlení každý sám. Ale na vánoce a různé akce narozky atd, to bych bez nich neudělala. Vždy byly zvaní, děti kdy chtěli. To mě přijde nefér nějak omezovat. Jinak nakonec ještě jak je možné, že tak " hrozné " ženské vychovali chlapy, kteří nám inponují, které milujeme, kteří jsou ještě na ně podobné. No chce to víc tolerance pro obě strany.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.14 17:29
Souhlasím s tím, že je třeba hodně tolerance na obou stranách. To je dobrý základ.
Také tu padlo, že je naivní si myslet, že bojem se něco získá, že je lepší přiklonit si tchýní na svou stranu a spojit se.
Souhlasím jen s první částí. Bojem se fakt nic nezíská. Ale moje zkušenost je, že pokaždé, když jsem s tchýní chtěla navázat bližší komunikaci, mluvit o normálních věcech nebo požádat o radu (i třeba s nějakou banální věcí), tak se mi to vrátilo zpět jako bumerang. Ona si to vysvětlila jako slabost nebo mojí blbost a vše patřičně probrala s tchánem, švagrovou a sousedkami. Snažila se skrze tyhle blbosti očkovat i muže (svého syna), což už bylo vážně úsměvné. Docílila toho, že se spolu bavíme jen „o počasí“. Je to myslím škoda, ale mám svatý klid.
Takže boj fakt ne, ale netřeba se ani nutit do spolupráce za každou cenu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
