Bydlení u babičky přítele

Anonymní
21.7.20 20:40

Bydlení u babičky přítele

Ahoj, potřebovala bych poradit. Můj přítel je jediným vnoucetem své babičky. Babičce rok zpět umřel manžel. Všichni od babičky bydlí daleko a proto nás s přítelem ukecala, ať se k ní nastehujeme. Domek napsala na přítele. Protože jeho matka domek nechtěla, tudíž je jediným dědicem. Původně jsme k babičce moc nechtěli. Měli jsme hypotéku na byt a planovali rodinu. Jenže babička je sama na velkém rodinném domku s velkou zahradu a dojíždět k ní sekat trávu, stipat dřevo a na nákupy by nás vyšlo opravdu draho. Prodali jsme teda byt a hypotéku doplatili. Jenže tohle je opravdu katastrofa. Domek ma společný vchod protože jiny vchod není možné udělat. Hned od vchodu navazuje chodba a dveře do přízemí k babičce a schody nahoru k nám. Nad schodama máme samozřejmě dveře. Babička je stará, nemůže zajít ani na zahradu se svým psem (což k jejímu věku chápu) ale chodit o patro výš k nám to ji jde hravě. Když jsme s přítelem v práci dennodenně nám chodí uklízet. I když uklizeno máme. Stále se prehrabuje v kosi na prádlo a to prádlo následně třídí na barevné - černé a bílé. Stále nám něco vyčítá. Máme doma v komoře lahve vína, které jsme dostali od známých k narozeninam. Ani já ani přítelem nepijeme. Tudíž je tam za tu dobu asi 10 lahví. Toto stále dokola komentuje tím, že to v naší spajzi vypadá jak u alkoholiku. Ráno odejdu do práce a nechám čistý hrnek na odkapávači. Hned jsem špindira. Nedejbože když nestihnu vyžehlit prádlo. Přítel pracuje na stavbě, většinou na střechach, kde je opravdu horko. Proto si u některých pracovních triček urval rukávy. Babička to u nás objevila a hned o vesnici roznesla, že nemáme peníze ani na oblečení, že chudák její vnuk musí chodit v rozervanych tričkach. A kdyby jste nevěděly, proč nemáme peníze na oblečení, tak proto, protože přece pijeme. Minulý týden jsem vstávala do práce klasicky o půl 5. Kolegyně mi napsala že mám dojít až na 11 protože nejede proud. Tudíž jsem dala prát prádlo. Potom jsem prádlo cca v 8 ráno pověsila ven. Než jsem odjížděla do práce bylo už prádlo suché a nechala jsem ho položené v ložnici na posteli, že ho vyzehlim až přijdu. Jenže když jsme přišla, už mi vyčítala, že ani to prádlo neumím vyžehlit a že jsem fakt neschopná. Vysvětlováním nic nejde. Dokonce jsme i 3× vyměnili zámek ve dveřích nad schodama. :D no ne… Babička schválně něco do dírky na klíč nacpala aby mohla zavolat zámečnika aby dveře odemkl. Toto se stalo už 3×. Jenže ona ma opravdu problém se vším. Dokonce nám kontroluje obsah ledničky a kritizuje, co jíme a co je navarene. Asi 2 týdny zpět mi dokonce řekla, že viděla že používám tampony, protože jsem je měla položené na záchodě v krabičce. A řeči typu, jak je to nevhodné a nechutné. Proč bych ale nemohla mít krabičku s tampony na záchodě položenou na okně. Samozřejmě, kdybych věděla že někdo má přijít tak tampony dám pryč. Ale mi ani příteli tam opravdu nevadí. Tak proč bych je tam prostě nemohla mít. Už opravdu nevím co dělat. Jsem opravdu bezradna. Nepomáhá snad nic. Ani když jsme zkusili pohrozit odstěhovanim. Babička to jakoby nevnímá. Tak ráda bych se fakt sebrala a odešla. Ale ona ma skoro 90. Je tam na všechno sama a opravdu by to nezvládla.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
14376
21.7.20 20:47

No, asi ti nezbyde nic jiného, než to přetrpět, vyslechnout si řeči staré paní a nebo vzít roha i s přítelem. Nechápu, proč jste si byt nenechali, nepronajmuli ho. Vždycky byste měli kam jít. Jen tedy nechápu, přepsala na něj ten dům, že mu patří, nebo jen napsala závěť. Ta je totiž soudně napadnutelná.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.7.20 20:51

@Aduš8 domek přepsala. Chtěla ho původně přepsat na přítelovou matku (svoji dceru) ale ta nechtěla. Maji s manželem nedávno postavený domek. Tudíž babička svůj dům přepsala na přítele.

  • Citovat
  • Upravit
5593
21.7.20 20:56
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebovala bych poradit. Můj přítel je jediným vnoucetem své babičky. Babičce rok zpět umřel manžel. Všichni od babičky bydlí daleko a proto nás s přítelem ukecala, ať se k ní nastehujeme. Domek napsala na přítele. Protože jeho matka domek nechtěla, tudíž je jediným dědicem. Původně jsme k babičce moc nechtěli. Měli jsme hypotéku na byt a planovali rodinu. Jenže babička je sama na velkém rodinném domku s velkou zahradu a dojíždět k ní sekat trávu, stipat dřevo a na nákupy by nás vyšlo opravdu draho. Prodali jsme teda byt a hypotéku doplatili. Jenže tohle je opravdu katastrofa. Domek ma společný vchod protože jiny vchod není možné udělat. Hned od vchodu navazuje chodba a dveře do přízemí k babičce a schody nahoru k nám. Nad schodama máme samozřejmě dveře. Babička je stará, nemůže zajít ani na zahradu se svým psem (což k jejímu věku chápu) ale chodit o patro výš k nám to ji jde hravě. Když jsme s přítelem v práci dennodenně nám chodí uklízet. I když uklizeno máme. Stále se prehrabuje v kosi na prádlo a to prádlo následně třídí na barevné - černé a bílé. Stále nám něco vyčítá. Máme doma v komoře lahve vína, které jsme dostali od známých k narozeninam. Ani já ani přítelem nepijeme. Tudíž je tam za tu dobu asi 10 lahví. Toto stále dokola komentuje tím, že to v naší spajzi vypadá jak u alkoholiku. Ráno odejdu do práce a nechám čistý hrnek na odkapávači. Hned jsem špindira. Nedejbože když nestihnu vyžehlit prádlo. Přítel pracuje na stavbě, většinou na střechach, kde je opravdu horko. Proto si u některých pracovních triček urval rukávy. Babička to u nás objevila a hned o vesnici roznesla, že nemáme peníze ani na oblečení, že chudák její vnuk musí chodit v rozervanych tričkach. A kdyby jste nevěděly, proč nemáme peníze na oblečení, tak proto, protože přece pijeme. Minulý týden jsem vstávala do práce klasicky o půl 5. Kolegyně mi napsala že mám dojít až na 11 protože nejede proud. Tudíž jsem dala prát prádlo. Potom jsem prádlo cca v 8 ráno pověsila ven. Než jsem odjížděla do práce bylo už prádlo suché a nechala jsem ho položené v ložnici na posteli, že ho vyzehlim až přijdu. Jenže když jsme přišla, už mi vyčítala, že ani to prádlo neumím vyžehlit a že jsem fakt neschopná. Vysvětlováním nic nejde. Dokonce jsme i 3× vyměnili zámek ve dveřích nad schodama. :D no ne… Babička schválně něco do dírky na klíč nacpala aby mohla zavolat zámečnika aby dveře odemkl. Toto se stalo už 3×. Jenže ona ma opravdu problém se vším. Dokonce nám kontroluje obsah ledničky a kritizuje, co jíme a co je navarene. Asi 2 týdny zpět mi dokonce řekla, že viděla že používám tampony, protože jsem je měla položené na záchodě v krabičce. A řeči typu, jak je to nevhodné a nechutné. Proč bych ale nemohla mít krabičku s tampony na záchodě položenou na okně. Samozřejmě, kdybych věděla že někdo má přijít tak tampony dám pryč. Ale mi ani příteli tam opravdu nevadí. Tak proč bych je tam prostě nemohla mít. Už opravdu nevím co dělat. Jsem opravdu bezradna. Nepomáhá snad nic. Ani když jsme zkusili pohrozit odstěhovanim. Babička to jakoby nevnímá. Tak ráda bych se fakt sebrala a odešla. Ale ona ma skoro 90. Je tam na všechno sama a opravdu by to nezvládla.

Nechci být hnusná. Ale prostě se pokus ji trochu umravnit a neboj se být rázná. Evidentně jí to neuškodí, když je i schopná volat zámečníka, aby se k Vám dostala :) A prostě vytrvej a vyčkej. Jak dlouho tady ještě může být???

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.7.20 20:59

@prokr
My jsme s přítelem zkoušeli už opravdu snad všechno. Dokonce se s babičkou přítel dohadal, že k nám chodit nesmí. Den na to byla u nás v naší nepřítomnosti zas. A ještě to všechno ventiluje po sousedství. Pořád že jsme špíny, že neuklizime, že se špatně stravujeme. Že nemáme ráno napečenou bábovku na snídani. Pijeme a nemáme ani na oblečení. To je pořád něco. Ji se nedá zavděčit snad s ničím.

  • Citovat
  • Upravit
Ou
24138
21.7.20 20:59

Je jasné, že to je nepříjemné. zkus se v hlavě přešaltovat že to není nepřítel, ale opuštěná, stará ženská a zkus po ní cíleně chtít, aby ti s něčím poradila, pomohla, nech ji vyprávět jaká byla, když byla mladá a tak. když se bude cítit respektovaná a užitečná, téměř jistě se atmosféra promění. Nemůžeš čekat že to udělá ona, to bude mimo její schopnosti. Ale v tvých možnostech by to mělo být.

Boj nevyhraješ, ale když si ji získáš na svou stranu, bude to všechno mnohem, mnohem lepší. A navíc když se naučíš jak najít cestu ke složité babičce, tak ti to pak bude fungovat i na další lidi.

Pokud nevíš jak, tak začni používat třeba Carnegieho https://uloz.to/…-na-lidi-pdf

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.7.20 21:02

Tak ani sem nedocetla cele jelikoz jsem si myslela ze horsi jak u nas to byt uz nemuze :mrgreen: My mame babicku zase senilni, vse schova, zapomina, a nejhorsi ze se uz pocurava a zapomina si davat plenky, tudiz neustale vytiram chodbu, ktera je spolecna (dle popisu mame barak reseny podobne jako vy). Ale nastesti nas otravuje „jen“ venku. Zivot se starsim clovekem je hodne tezky, zvlast kdyz si nestanovis jasne hranice… Ja si jasne stanovila to ze nam nebude neustale chodit nahoru… Takze od sameho zacatku zamykame (ale jak vidim tak u vas nepomuze :-(. Zamykala jsem ze zacatku i kdyz nam prisla navsteva, protoze ona musela samozrejme sedet s nami, parkrat nam lomcovala klikou, ale kdyz jsme delali ze neslysime tak ji to preslo a ted uz neni treba ani zamykat, nechodi… :palec: hele pokud nechces zit takto, budes muset doma udelat jasno… Je to tezke, ale… Jasne rict „TADY JSEM DOMA JA, TADY VELIM JA, SEM MI CHODIT NEBUDES! Pokud nestaci naznaky, pak slusne ale prisne rict ze toto ne. Protoze ona to delat bude klidne dal protoze ji to dovolite. Rict ze pokud nechce zustat v dome a na vse sama, tak bude muset byt tolerantnejsi a dodrzovat i vase pravidla. Bohuzel bez tohoto to nejde. Me treba babka vecne aundavala pradlo ze snury a to i tehdy kdy byly vlhke jestw rukavy atd, neb chodila a prevesovala. Tak jsem vzdy za ni zasla, slusne pidekovala ale jasne rekla " babi jate hodna, ale JA si NEPREJI abyste mi to pradlo sbirala“. Pomohlo to… Ted zase resime to ze mi po detech neustale uklizi hracky venku, cozby tak nevadilo, kdyby je neuklizela na mista kde nemaji co dwlat nebo kde si je deti samy nedokazi vytahnout… Vy deti jeste nemate, takze bych opravdu popremyslela jestli chci jednou v tomhle dwti vychovavat… U nas uz je bohuzel pozde… Preji hoooodne stesti.. :-)

  • Citovat
  • Upravit
2650
21.7.20 21:14

Klasická potíž mezigeneračního bydlení. Jen nechápu jednu věc - když vyměníte zámek, tak furt volá stejného zámečníka? Nelze se s ním spojit, že babča leze kam nemá a ať zámek neotevírá?
Přece zámečník taky nemůže otevírat cokoli a komukoli… Jako kdyby se vůbec nemohla dostat do baráku tak to chápu, ale takhle do patra?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.7.20 21:17

@KeckaJ
Nevíme jakého zámečnika babička volá :nevim: spíš si myslíme, že to bude nějaký její známý z vesnice. Ona nám jen veselé vždycky řekne, že musela zavolat zámečnika protože nám se něco zaseklo v zámku dveri, tak abychom se měli jak dostat domů, až přijdeme z práce. :nevim: nevim, jestli babička za toto očekává ještě nějakou pochvalu. Ale mě to už opravdu vytáčí

  • Citovat
  • Upravit
1754
21.7.20 21:22

Přesně, jak píše anonymní nade mnou. Přesně si stanovit hranice a trvat na nich. Není to jednoduché, že začátku to přinese konflikty, ale časem se to uklidní.
Byli jsme ve stejné situaci, dodnes si pamatuji, že nám děda brzo ráno vletel bez klepání do ložnice s tím, že nefunguje WiFi a on ji nutné potřebuje.
Mimochodem, kdo platí ty výměny zámku? Nechala bych to babičku zaplatit z důchodu, příště si to rozmysli.

My jsme tedy měli možnost postupem času rekonstruovat dům a udělat si vlastní vchod. Průchod mezi byty jsme úplně zrušili, společnou máme pouze zahradu.

Časem se vše nějak srovnalo, bydlíme v pohodě, respektujeme se navzájem. Děti mají prarodiče blízko, kteří se jim věnují.
Jako na to i nevýhody v tom, že o sobě vše víme, kdy je kdo doma, jakou na návštěvu apod. Ale jde to.

Když si ovšem vzpomenu na začátky, tak se divím, co vše jsem vydržela.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.7.20 21:24

V pripade ze nepomahaji domluvy ani to neresi kdyz se s ni pohadate, bych se odstehovala. At si babka poradi. Tady jsme u toho proc asi skoncila v dome sama, ze? Ze ho ani jeji dcera nechtela. Co takhle si jeste popovidat, pozeptat se ji? Jestli neporadi, nedomluvi…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
21.7.20 21:24

@lenka_
Tak když jsme doma necháváme zamčeno i s klíčem v zámku. A ano, babička si zámečnika platí sama a ještě nám to nadhodi, jakou pro nás neudělala službu.

  • Citovat
  • Upravit
76754
21.7.20 21:27
@Anonymní píše:
@lenka_
Tak když jsme doma necháváme zamčeno i s klíčem v zámku. A ano, babička si zámečnika platí sama a ještě nám to nadhodi, jakou pro nás neudělala službu.

tak ty pořád ustupuješ, tak babka bude přitvrzovat, to tak nejde, musíte si vymezit teritorium, a pokud vyběhne do 1. patra, tak zas taaak neschopná nebude

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.7.20 21:27
@Anonymní píše:
V pripade ze nepomahaji domluvy ani to neresi kdyz se s ni pohadate, bych se odstehovala. At si babka poradi. Tady jsme u toho proc asi skoncila v dome sama, ze? Ze ho ani jeji dcera nechtela. Co takhle si jeste popovidat, pozeptat se ji? Jestli neporadi, nedomluvi…

Maminka a tatínek přítele bydlí přibližně 400 km daleko. Proto domek nechtěli. Sem tam se akorát vždycky staví. Jen nám říkají, že to musíme vydržet, že je už stará a že to nemyslí zle. Dokud jsme s ní nebydleli takhle se k nám určitě nechovala. Takže chápu, že přítelova mamka si myslí že trochu přehánímem.
Jenže mě vážně přijde že ona to zle myslí :mrgreen: :lol: tohle přece ani myslet dobře nejde.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
21.7.20 21:29

@stinga
Vyběhnout do patra a celé nám to tam prošmejdit zvládne. Se svým psem na zahradu zajít nezvládne. To ji už na to strašně bolí kolena. :mrgreen: :D :D
Ale jinak si myslím, že kosit zahradu a štipat dřevo nebo topit to podle mě už vážně nezvládne.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová