Byla jsem trochu protivná na cizí děcko

@Alušáček píše:
Zakladatelka dobre ví, ze její reakce na dítě byla přehnaná, proto založila diskuzi. Úplně zbytečně se pak následně všelijak obhajuje, proste se stalo, neslo o nic hrozného a zas tolik toho nerekla.. Já zažila horší projev kdy na mě na hřišti ječela nějaká babička protože moje tehdy 4leta dcera nechtěla půjčit její 2lete vnucce plyšáka. Ta holcicka měla úplný hysterák, babička ji neuměla uklidnit, tak si to vybila na me

@Alušáček píše:
Zakladatelka dobre ví, ze její reakce na dítě byla přehnaná, proto založila diskuzi. Úplně zbytečně se pak následně všelijak obhajuje, proste se stalo, neslo o nic hrozného a zas tolik toho nerekla.. Já zažila horší projev kdy na mě na hřišti ječela nějaká babička protože moje tehdy 4leta dcera nechtěla půjčit její 2lete vnucce plyšáka. Ta holcicka měla úplný hysterák, babička ji neuměla uklidnit, tak si to vybila na me

Přesně tak…stalo se úplný ho.u.no S tím plyšákem se mám stalo něco podobného a milión dalších situací, takže kdybych měla zakládat diskusi pokaždé, tak nedělám nic jiného 

@Velryba černá píše:
@Limi123 tak jasně, když už dítě huláká, ať ho jde točit, tak se zvedne, ale jinak prostě fakt ne, nikdo za nikým nechodí (leda za těmi dětmi okolo roka až roka a půl), žije si to svým životem. Jinak se děti dají dokupy celkem rychle a samy od sebe i s cizími. Máme zde skupinu matek, kterým soukromě říkám lemry na profi úrovni, jsou to asi čtyři ženské, které vypustí těch svých osm dětí na hřiště, tím ukončí interakci s nimi, usadí se na lavičky, otevřou pivko v plechovce a je to. Děcka tam ostatním demolují stavby z písku, kradou jim hračky, strhávají je z prolézaček, matky nic. Když byl nejmladší menší, jakmile se tohle zjevilo, automaticky si začal balit kyblík s hračkami a už se hrnul k brance a pryč.

Jj, ale to je to, co říkám… Prostě do nějakého věku na ty děti musíš pořád po očku koukat a každou chvíli něco řešit, potočit etc. Nevím tedy, jaké máte hřiště vy, my chodíme obvykle na veliká neoplocená hřiště. Do 4 let neexistovalo, že bych si na hřišti četla. Ani teď vlastně moc ne… A když už si třeba 10 minut čtu, tak stejně pořád koukám, kde mám dítě. To je ta nonstop zátěž, kterou matky mají (a ty 4 lemry u vás nemají). I když to třeba vypadá, že si matka čte, stejně pořád kouká na dítě a nevypne.

Na malém hřišti na vesnici, kde děti mají kamarády, to asi bude jinak.

@Keyllah píše:
podle mě čteš blbě. Psalo se to, že všechny děti, včetně čtyřleťáka se chovali pochopitelně, jako děti. Pokud se tu dštila síra tak proto, že zakladatelka to synovi řekla vícekrát, ale aby měla klid, tak ikdyž neposlechl a to opakovaně, tak to neřešila a pak ještě spucla klučíka, kterej za nic nemohl…

Ale nečtu, to nepochopení tu tryská z každé stránky diskuze. Že matka situaci nezvládla tu bylo napsáno tolikrát, že by ani toulavý somálský pes od ní kůrku nevzal, tak to já už fakt psát nemusím.

Přemýšlela jsem jestli napsat, když vidím jak spousta z vás zakladatelce nakládá, jako máte pravdu, ale některé reakce mi přijdou zbytečně drsné… Ale tak risknu to a aspoň bude mít i pohled z nezaujaté strany. Před nedávnem jsme byli na rodinné sešlosti u našich, byla jsem tam já, můj 14 lety syn, nový přítel. A ještě ségra, její manžel, jejich akční batole a tři děti 11, 9, 4, ty nejstarší má z předešlého vztahu… Od začátku byli děti velmi aktivní… skákali na nás, chtěli si povídat, hrát různé hry, ukazovali hračky co si s sebou vzali. No a abych pravdu řekla, tak na to moc nejsem a neměla o to moc zájem. Ale tak samozřejmě jsem se jim snažila věnovat a věnovali se jím i rodiče. Sestra se starala o batole, jejich manžel se bavil s mým přítelem a syn byl na mobilu a trochu se bavil s těmi staršími synovci. Asi tak po hodince máma nandala jídlo, já byla hladová a chtěla si v klidu sednout. 4 léta neteř se ode mě doslova neodlepila a i přes některé mě prosby jsem si nakonec musela sednout s ní a malá mi seděla na klíně. Sestra i její chlap se na to koukali a nic neřekli, neteř u toho dělala různé blbiny a vylila na mém džus. Já už byla vytočena, holka se jen smála. Tak jsem poněkud rázně vstala a šla do koupelny. Když jsem se vrátila, neteř byla u mámy a sestra se na mě tak vyčítavé dívala a já se tak bavila s těmi staršími kluky. Sestra se bavila s mým synem, ale ptala se ho jen a jen na školu o které nerad mluví. Chvilku se s ní snažil bavit, ale pak se to zvrtlo když syn řekl že neví na jakou střední chce jít. Sestra spustila že by to už měl dávnou vědět, že ho nic nebaví a že já jako máma jsem chudák . Tak jsem jí řekla že já chudák nejsem, že bych byla chudák kdybych měla tolik dětí jako ona. V tu chvíli mi to ulítlo, ale hned jsem se omlouvila a řekla že si přeci nebudem kazit den. Sestra souhlasila ale neomluvila se. Po jídle si chtěl synovec zahrát na zahradě fotbal a tak sestra vyslala všechny chlapi a holce která chtěla hrát jít s nimi řekla ať je s námi ženskými… Neteř se samozřejmě zase musela nalepit na mě, máma viděla jak jsem zoufalá a tak se snažila zaujmout neteř. Sestra řekla máme ať malou nechá když chce být se mnou, řekla jsem jí že já už toho mám dost a jsem unavená. Sestra se ale naštvala a komentovala to slovy že jsem přeci její teta a že by mě nezabilo se neteří věnovat. Tak jsem jí odsekla že na ní ani na její děti nemám náladu. Pak už to začalo a podle sestry jí závidím její děti a hlavně holky, protože sama mám jen divného puberťáka. To už jsem nevydržela a taky jí něco řekla. Máma vzala neteř do ložnice aby to nemusela poslouchat. Ale něco zaslechnout musela, obě jsme dost křičeli. Po hádce jsem se rychle sebrala a se synem a přítelem jsme odjeli. Sestra mi téhož dne později napsala, že se musí stydět i před svým manželem. Že jsem hrozná sestra a teta a o její děti nemám zájem, že jsem její nejmladší nevzala do náruče atd. Měla jsem chuť jí taky něco odepsat, že otec jejich děti se o ně skoro vůbec nezajímá, že ona sama není příliš dobrá teta pro mého syna. No řekla jsem že mi za to nestojí a nechci se dál hádat. Přítel mi řekl že ho švagr vyptával, co se mnou je a že jsem nějaká nepříjemná. Přítel se mě zastal, že jsem trochu unavená a děti tomu moc nepřidali. Švagr chápal a žertoval že když je výjimečně s dětmi sam má chuť skočit z okna ale že sestra je na ně hodně citlivá. Po dvou dnech jsem sestře napsala dlouho zprávu, že se omlouvám a přehnala jsem to, ale že by bylo fér aby se omlouvila i ona za ty řečí. Odepsala že jsem neskutečně a že se ona nemá za co omlouvat. Teď mě i pomlouvá po rodině a ne jen mě, ale i syna a přítele. Táta se mě hodně zastal ale sestra vyjela i na něj stejně jako na mě. Máma si to nechce se sestrou pokazit a snaží se nás udobřit. Nenapadlo by mě že jeden pitomý oběd udělá takové zbytečně drama. Omlouvám se jestli je to dlouhé, ale chtěla jsem se vypsat a popsat jak se to událo. Nevím jak ty vztahy teď budou vypadat, sice jsme nikdy nebyli úplně nejlepší kámošky, ale takovéhle chování jsem od sestry ještě nezažila a asi je to proto že já taková obvykle taky nejsem.

@Anonymní píše:
Přemýšlela jsem jestli napsat, když vidím jak spousta z vás zakladatelce nakládá, jako máte pravdu, ale některé reakce mi přijdou zbytečně drsné… Ale tak risknu to a aspoň bude mít i pohled z nezaujaté strany. Před nedávnem jsme byli na rodinné sešlosti u našich, byla jsem tam já, můj 14 lety syn, nový přítel. A ještě ségra, její manžel, jejich akční batole a tři děti 11, 9, 4, ty nejstarší má z předešlého vztahu… Od začátku byli děti velmi aktivní… skákali na nás, chtěli si povídat, hrát různé hry, ukazovali hračky co si s sebou vzali. No a abych pravdu řekla, tak na to moc nejsem a neměla o to moc zájem. Ale tak samozřejmě jsem se jim snažila věnovat a věnovali se jím i rodiče. Sestra se starala o batole, jejich manžel se bavil s mým přítelem a syn byl na mobilu a trochu se bavil s těmi staršími synovci. Asi tak po hodince máma nandala jídlo, já byla hladová a chtěla si v klidu sednout. 4 léta neteř se ode mě doslova neodlepila a i přes některé mě prosby jsem si nakonec musela sednout s ní a malá mi seděla na klíně. Sestra i její chlap se na to koukali a nic neřekli, neteř u toho dělala různé blbiny a vylila na mém džus. Já už byla vytočena, holka se jen smála. Tak jsem poněkud rázně vstala a šla do koupelny. Když jsem se vrátila, neteř byla u mámy a sestra se na mě tak vyčítavé dívala a já se tak bavila s těmi staršími kluky. Sestra se bavila s mým synem, ale ptala se ho jen a jen na školu o které nerad mluví. Chvilku se s ní snažil bavit, ale pak se to zvrtlo když syn řekl že neví na jakou střední chce jít. Sestra spustila že by to už měl dávnou vědět, že ho nic nebaví a že já jako máma jsem chudák . Tak jsem jí řekla že já chudák nejsem, že bych byla chudák kdybych měla tolik dětí jako ona. V tu chvíli mi to ulítlo, ale hned jsem se omlouvila a řekla že si přeci nebudem kazit den. Sestra souhlasila ale neomluvila se. Po jídle si chtěl synovec zahrát na zahradě fotbal a tak sestra vyslala všechny chlapi a holce která chtěla hrát jít s nimi řekla ať je s námi ženskými… Neteř se samozřejmě zase musela nalepit na mě, máma viděla jak jsem zoufalá a tak se snažila zaujmout neteř. Sestra řekla máme ať malou nechá když chce být se mnou, řekla jsem jí že já už toho mám dost a jsem unavená. Sestra se ale naštvala a komentovala to slovy že jsem přeci její teta a že by mě nezabilo se neteří věnovat. Tak jsem jí odsekla že na ní ani na její děti nemám náladu. Pak už to začalo a podle sestry jí závidím její děti a hlavně holky, protože sama mám jen divného puberťáka. To už jsem nevydržela a taky jí něco řekla. Máma vzala neteř do ložnice aby to nemusela poslouchat. Ale něco zaslechnout musela, obě jsme dost křičeli. Po hádce jsem se rychle sebrala a se synem a přítelem jsme odjeli. Sestra mi téhož dne později napsala, že se musí stydět i před svým manželem. Že jsem hrozná sestra a teta a o její děti nemám zájem, že jsem její nejmladší nevzala do náruče atd. Měla jsem chuť jí taky něco odepsat, že otec jejich děti se o ně skoro vůbec nezajímá, že ona sama není příliš dobrá teta pro mého syna. No řekla jsem že mi za to nestojí a nechci se dál hádat. Přítel mi řekl že ho švagr vyptával, co se mnou je a že jsem nějaká nepříjemná. Přítel se mě zastal, že jsem trochu unavená a děti tomu moc nepřidali. Švagr chápal a žertoval že když je výjimečně s dětmi sam má chuť skočit z okna ale že sestra je na ně hodně citlivá. Po dvou dnech jsem sestře napsala dlouho zprávu, že se omlouvám a přehnala jsem to, ale že by bylo fér aby se omlouvila i ona za ty řečí. Odepsala že jsem neskutečně a že se ona nemá za co omlouvat. Teď mě i pomlouvá po rodině a ne jen mě, ale i syna a přítele. Táta se mě hodně zastal ale sestra vyjela i na něj stejně jako na mě. Máma si to nechce se sestrou pokazit a snaží se nás udobřit. Nenapadlo by mě že jeden pitomý oběd udělá takové zbytečně drama. Omlouvám se jestli je to dlouhé, ale chtěla jsem se vypsat a popsat jak se to událo. Nevím jak ty vztahy teď budou vypadat, sice jsme nikdy nebyli úplně nejlepší kámošky, ale takovéhle chování jsem od sestry ještě nezažila a asi je to proto že já taková obvykle taky nejsem.

Nepříjemná situace to byla a věřím ti, jelikož se mi stalo něco podobného. Radu nemám…u nás to chtělo hlavně čas. I když máš jednoho syna, tak je nejstarší a ten věk, co mají teď děti tvé sestry máte za sebou, takže ona neměla právo říkat něco tvému synovi ohledně školy, protože ona neví, jakou pubertu budou mít její děti a co budou chtít v životě dělat. Tu 4 letou trochu usměrnit měli…Ale věř, že taky kolikrát nemám náladu na segřiny děti, jsou o dost mladší než moje, ale nikdy je neokřiknu, protože by to špatně skončilo, ale hravě to za mě udělají moje děti…ty s tím problém nemají 

@ibis Tak syn na tohle nemá povahu a kdyby to udělal dopadlo by to stejně jako teď. Sestře vadilo i to že syn s jejími dětmi ani nehrál, je podle ní rozmazlený a teď jí doslova citují její děti jsou mnohem lepší.

Přijde mi to hodně smutné… Malá neteř se na tebe určitě těšila a opravdu si jí mohla svým ledovým chováním ublížit vždyť je ještě maličká… Řešila jsem něco stejného se svou švagrovou, naší holčičku pořád kritizovali a nechtěli si s ní hrát neřekli jí v životě zdrobnělinou, jen jménem které zní v základním tvare hodně chladné. Manžel to jednou taky nevydržel a bouchnul do stolu že se k malé nechovají době. Přestali jsme se úplně bavit, dodnes mě to mrzí ale jsem ráda že takové chování nemusíme snášet. Jestli chceš se ségrou mít dobré vztahy, co jí takhle pozvat i s dětmi aspoň těmi menšími do dobré restaurace a pořádně se omlouvit?