Červenec 2012

Fotoalbum (247)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 ... 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 ... 652 Další

Napsat příspěvek

Velikost písma:

kofola3

4.11.12 13:33

načítám...

@Sidinka píše:
Hmm to sem vubec netusila. zacinam tom mit zase gulas grrrrrr
no rada bych mu dala i neco jinyho nez mrrkev le ja tu nic nesezenu DIRA.)
potrebuju chuvu

a co si nechat poslat?

Citovat
Upravit

Sidinka

1578

4.11.12 14:22

načítám...

To ne na to nesu
a hlavne sme na mizine

načítám...
Citovat
Zmínit

Eilaan

4.11.12 19:52

načítám...

Tenhle článek je podle mě dost dobrý a zároveň jednoduchý. Nejlepší je mrknout přímo na odkaz a další články této autorky zde: http://maminkam.blogspot.cz/…elnicku.html. Sice u téma „tvaroh - bílkoviny“ nechápu, proč autorka porovnává tvaroh a eidam, když otázka nasnadě je porovnat tvaroh versus jogurt, ale toť jediná chybička. Až budu mít čas, zkusím to na tom WHO dohledat…

Pro ty, kdo nechtějí klikat jsem aspoň ten jeden překopírovala:

Které potraviny nepatří do jídelníčku kojenců?

Seznamů potravin, které by se neměly podávat kojencům, je na internetu hodně. Problém spočívá v tom, že v seznamech většinou není uveden důvod, proč by se ta která potravina neměla kojencům podávat, popř. uvedené argumenty nejsou pro mě příliš přesvědčivé.

Po prostudování všech možných zdrojů jsem se vrátila k jednomu spolehlivému prameni, a tím jsou doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) k zavádění příkrmů.

Které potraviny tedy kojencům nedávat?

Med – WHO doporučuje nepodávat med až do 12. měsíců věku. Med může obsahovat bakterii Clostridium botulinum. Prostředí ve střevech kojenců je méně kyselé než u starších osob, což umožňuje bakteriím se množit a produkovat botulotoxin, který způsobuje botulismus (botulotoxin při něm blokuje funkci nervů a dochází k ochrnutí svalstva, včetně dýchacího). Med obsažený jako dochucovadlo např. v instantních kojeneckých kaších je upravován technologiemi, které ničí případné spory baktérií, a není tedy nebezpečný.

Kravské mléko – čerstvé kravské mléko by podle WHO nemělo být podáváno kojencům před 9. měsícem věku, a to z následujících důvodů:

může vytlačit ze stravy mateřské mléko,
má nízký obsah železa,
může způsobit gastrointestinální krvácení, zvláště před 6. měsícem věku,
má vysoký obsah bílkovin a sodíku, třikrát až čtyřikrát větší než v mateřském mléce (vysoký obsah bílkovin a sodíku nadměrně zatěžuje ledviny).

WHO nedoporučuje před 9. měsícem věku ani podávání mléčných výrobků (jogurtu, sýrů) ve větším množství. Malé množství mléka a mléčných výrobků je však možné použít při přípravě příkrmů již od 6. měsíce.

Čeští lékaři často uvádějí mezi potravinami, které by se neměly podávat kojencům, tvaroh a výrobky z tvarohu a zdůvodňují to vysokým obsahem bílkovin. WHO se o tvarohu v této souvislosti nezmiňuje. Když jsem se podívala do databáze nutričního obsahu potravin, překvapilo mě, že tvaroh má zhruba poloviční obsah bílkovin ve srovnání např. s Eidamem. Myslím, že skutečný důvod, proč tvaroh nepodávat, je spíše v podávaném množství – zatímco tvrdého sýra kojenec určitě 100 g najednou nesní, stejné množství tvarohu, např. ve formě nějakého sladkého dezertu, sní s radostí a ještě bude chtít přidat. Myslím si proto, že pro tvaroh by měla platit stejná doporučení jako pro ostatní mléčné výrobky, tedy podávat ho do 9. měsíce pouze v malém množství a po 9. měsíci postupně množství zvyšovat.

WHO dále nedoporučuje používat při přípravě příkrmů pro kojence sůl (nadměrně zatěžuje ledviny kojenců) a výrazná koření (WHO zmiňuje kari a čili). Cukr by měl být používán pouze v omezené míře, protože zvyšuje riziko vzniku zubního kazu, může způsobovat průjmy a sladké nápoje mohou navíc vytlačovat ze stravy nutričně bohatší potraviny.

A to je všechno. Doporučení WHO neobsahuje seznam druhů ovoce a zeleniny nevhodných pro kojence a nezatracuje ani další potraviny, které jsou v Česku tzv. na indexu, např. vaječný bílek, ryby, játra apod.

Citovat
Upravit

Eilaan

4.11.12 19:56

načítám...

2. část článku - čerpáno tamtéž:

Jako důvod pro vynechání některých potravin z jídelníčku kojenců bývá nejčastěji uváděn fakt, že mohou způsobit u dítěte alergické reakce. Snažila jsem se najít nějaký věrohodný seznam druhů ovoce a zeleniny, které nejčastěji vyvolávají alergické reakce u dětí, ovšem neuspěla jsem. Seznamů je spousta, ovšem věrohodně rozhodně nepůsobí a často si navzájem odporují. Typicky se na obou stranách (bezpečných i nebezpečných potravin) objevují např. jablka, špenát, kukuřice a další potraviny. Po pravdě řečeno, dítě může být alergické na cokoli, co mu dáme k jídlu nebo k pití (s výjimkou vody, aspoň doufám), tedy opravdu i na jablka, banány, mrkev, rýži, brambory nebo fenyklový čaj (vybírám schválně ty nejběžnější potraviny podávané kojencům).

Doporučuji k přečtení přehledový článek MUDr. Evy Vernerové Potravinová alergie v dětském věku. V něm mimo jiné uvádí, že potravinovou alergií trpí zhruba 8 % dětí do 3 let, přičemž 93 % případů potravinových alergií u dětí je vyvoláno následujícími osmi potravinami - kravské mléko, vaječné bílky, arašídy, sója, pšenice, stromové ořechy (vlašské ořechy, lískové ořechy, pistácie, kešu), ryby a mořské plody. Většina dětí z těchto alergií tzv. vyroste, u dospělých pak převládají alergie na různé druhy ovoce a zeleniny.

O těchto hlavních alergenech se v poslední době hodně hovoří. Dříve se považovalo za přínosné vynechat je z jídelníčku kojenců jako preventivní opatření proti rozvoji atopických onemocnění (astmatu, atopického ekzému či potravinových alergií). Ovšem v poslední době začíná převažovat názor, že toto opatření je přehnané, protože preventivní vliv takového postupu nebyl prokázán (viz článek Vliv kojení a zavádění příkrmů na rozvoj alergických onemocnění u dětí) a také proto, že tyto potraviny mohou být pro výživu a vývoj dětí přínosné (viz článek Patří ryby do jídelníčku kojenců).

Vynechání potenciálně alergizujících potravin z jídelníčku kojence zřejmě podle nedávných studií nepůsobí preventivně z hlediska rozvoje atopických onemocnění v pozdějším věku, a to ani u dětí s vyšším rizikem rozvoje atopických onemocnění (onemocnění se vyskytuje u alespoň jednoho přímého příbuzného). Existuje dokonce tzv. teorie orální tolerance, která je založena na předpokladu, že včasné seznámení s alergeny (mléko, pšenice, ryby) může naopak posílit imunitní systém dítěte a tím snížit pravděpodobnost atopického onemocnění v pozdějším věku, ovšem tato teorie zatím čeká na potvrzení dalšími výzkumy.

Pokud to shrnu, pravděpodobnost, že dítě bude alergické na některý druh ovoce nebo zeleniny, je nízká a případný projev alergie v kojeneckém věku zřejmě nemá vliv na rozvoj atopických onemocnění v pozdějším věku. Z tohoto pohledu mi připadá striktní vylučování některých potravin (např. rajčat nebo broskví) z jídelníčku kojenců jako ne zcela nutné opatření. Rodiče by měli podle mého názoru především dodržovat pravidlo o podávání nových potravin s odstupem 3 až 4 dnů (u dětí s vyšším rizikem rozvoje atopických onemocnění se doporučuje až týden), aby mohli vysledovat případné negativní reakce, a to nejen projevy případné potravinové alergie (viz článek Příznaky potravinových alergií u kojenců a batolat), ale i např. běžné nadýmání.

Pokud potravina způsobí nějaké potíže, je určitě na místě ji na čas z jídelníčku vyřadit. Ale pokud byl projev alergie pouze mírný, je vhodné ji po čase znovu vyzkoušet. Reakce totiž nemusí být vždy příznakem alergie, může jít pouze o projev dočasné nesnášenlivosti, která se při příštím podání již nemusí projevit.