Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A to je babička nebo máma? Protože mojí babi je 90 a má zvláštní názory ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj. Potřebuju se trošku vypsat a možná i ujistit, že to tak je i jinde. Jsem podruhé těhotná a jsem z určitých důvodu na neschopence. Co se týkalo prvního těhu byla moje babička docela v pohodě, ale teď… Na oznámení těhotenství odpověď hmmm, když jsem jí se slzami v očích volala, že jsme čekali dvě, ale jedno se přestalo vyvíjet, tak odpověď buď ráda, co bys dělala s dvojčaty. Když jsem jí ukázala první foto z ultrazvuku opět hmm, když jsem jí ukázala za pár týdnů druhou tak to samé. Jakmile řeknu cokoliv co se týče miminka ať už se to týká třeba něčeho do výbavičky co jsem koupila nebo se mi líbí opět otrávený obličej a začne mluvit o něčem jiném. Takže už jsem přestala, o miminku nemluvím ani foto z ultrazvuku neukazuju. Když jsem dostala velké bolesti a poprosila jí o hlídání prvního dítka, tak jo přiveď ho, ale ani slovo o tom co ti je nebo co tě bolí a když jsem pak volala, že za chvilku si pro prcka přijdu tak se ani slovem nezeptala tak co jak jsi dopadla nebo jestli je to malé v pořádku. A dneska už to na mě nějak padlo. Máme jít zítra na zahradu a vycházky mi začínají kolem poledne a tak jí říkám zavolám ti v kolik jede autobus. Ne je sobota, autobusy jezdí blbě půjdeme pěšky. Je to 2,5 km a z toho dobré dva kolem hlavních cest bez možnosti jít ve stínu. Tak říkám, že pěšky nejdu, protože zaprvé budu mít těžší tašku a za další mi ty vedra nedělají dobře a prostě pěšky bych v tom vedru kór v poledne tam ani nedošla, tak hned protáhnutý obličej a hm jak chceš no a jdi si jak chceš. Jako to ať se urazí jak chce, ale když prostě vím, že ty vedra mi fakt nedělají dobře a stačí když jdu jen kousek do obchodu a mám černé mžitky před očima, tak se nepotáhnu s taškou takový kus v tom největším vedru. Jako je mi to moc líto tento její přístup, protože jsme vždycky měli moc pěkný vztah a tohle dávání najevo, že jí to malé nezajímá a je jí jedno mě moc mrzí. Kdyby si aspoň nechala ty otrávené obličeje kolem všeho co se toho malého týčeJediné kdy o něm promluvila bylo no to jsem zvědavá co potom budeš se dvěma dětma dělat, až si budeš za čtyři roky hledat novou práci a měli jste s tím ještě počkat. A k tomu jsem ještě začala poslouchat, jak první dítě chudák není k ničemu vedeno a nic nezná. Přitom na předškolní dítě se kompletně samo oblékne, umyje, nají a dokonce po sobě uklidí nádobí, oblečení si umí složit a hlavně je vychované tak, že se nemusím stydět s ním někam jít. Ale samozřejmě úplně vše špatně. Už jsem se zařekla, že o malém už ani nepromluvím. Neřeknu, kdybych o něm mlela nepřetržitě, ale opravdu jsem se zmínila max o návštěvě lékaře v poradně nebo třeba o tom co jsem už pořídila nebo bych pořídit chtěla, ukázala fotku ultrazvuku a jinak opravdu skoro nic… Mrzí mě to
Je to babička, za ní se z těhotenství věda nedělala a o ultrazvuku si mohli nechat zdát. Když není odvařená z druhého, nenuť jí ty informace. Třeba se bude jinak chovat až k miminu. S babičkou mám vztah ok, ale pokud se nezeptala, nějak moc jsem o miminu nemluvila. Mně přijde, že není zvyklá o takových věcech mluvit. O prohlídkách, manželích i porodu, různých testech. Děti zbožňuje a rozmazluje, její první pravnuk má výsadní postavení.
@Russet přesně tak, dřív se o těhotenství nemluvilo, přišlo jim to jako neslušné, bralo se to jako intimní záležitost, dnes to nechápeme, a ony zase nechápou nás
@stinga píše:
@Russet přesně tak, dřív se o těhotenství nemluvilo, přišlo jim to jako neslušné, bralo se to jako intimní záležitost, dnes to nechápeme, a ony zase nechápou nás
Moje osmdesátiletá bábi dodnes netuší, jak vlastně otěhotněla (obrazně, prostě jen tak dlouho spala se svým mužem, až to vyšlo). Když jsme se sestrou trochu víc zabředly do tohoto tématu, valila oči, kolik toho nevíme. A to jsem nebyla extra snažilka s měřením ovulky a hleníku.
@Russet píše:
Moje osmdesátiletá bábi dodnes netuší, jak vlastně otěhotněla (obrazně, prostě jen tak dlouho spala se svým mužem, až to vyšlo). Když jsme se sestrou trochu víc zabředly do tohoto tématu, valila oči, kolik toho nevíme. A to jsem nebyla extra snažilka s měřením ovulky a hleníku.
A mely to tenkrat ty zensky jednodussi. Jakoze psychicky.
@histep píše:
A mely to tenkrat ty zensky jednodussi. Jakoze psychicky.
Zas když nemohly otěhotnět, neměly možnost jit do CARu. Byly odsouzeny k bezdětnosti. Ale ještě za máminých časů byla spíš hrůza otěhotnět. Tak nějak se to vždy stalo
Už jsem tu psala, že jsem se narodila pár týdnů po její maturitě.
No to spíš vypadá, že je z nějakého důvodu přesvědčena, že SIS dítě, natož druhé neměla pořizovat ![]()
Nevím jestli je to tvoje mama nebo babička, ale přítelova babička je to samé. 83 let, zahleděná celý život jen do sebe, odpověď na těhotenství byla nene hmm koukejte jak jsem se řízla o schody. Před otěhotněním do nás hustila že chce pravnouče a slíbila nám pár důležitých věcí a teď když na to došlo tak je jen zlá, sliby chyby a ještě nám je schopna říct ať se odstehujeme, protože jsme nebyli doma, když potřebovala s něčím pomoct. ![]()
Upřímně si myslím, že na tyhle lidi je lepší se z vysoka vysr… Oni tu radost mít prostě nebudou a nevnutis jim to
Moje kamarádka je taky těhotná a její mamka úplně bez zájmu, babča to stejný, zbytek rodiny jakoby o tom ani nevěděl, naštěstí manžel je nadšen
Vůbec je nezajímá jak jim dopadl screening, jak se cítí, co nakupuje, že ležela pár dní v nemocnici.. je mi jí líto. Vždycky to všechno vykládá a ukazuje naší mamce a rodině, když se tady sejdou a je vidět, že ji to moc chybí a mrzí, že „cizí“ to zajímá a vyptávají se a vlastní matka s rodinou nic
Víš co, necpi jí to, užívej si, že budeš mít miminko a sdilej to s těmi, kdo o to stojí a těší se s tebou
Rodinu si člověk nevybere, ale trápit se kvůli tomu nemá smysl. Snad až bude na světě, se to změní, taky jsou takoví.
@Bubla_Bučková píše:
No to spíš vypadá, že je z nějakého důvodu přesvědčena, že SIS dítě, natož druhé neměla pořizovat
jo, přečetla jsem zakladatelku znova, a cítím z toho, že babička je naštvaná, že je těhotná, možná chtěla ať se o ni zakladatelka stará, a teď vidí, že to nepůjde, tak se zlobí - staří lidé jsou hodně sebestřední, máme to doma
@stinga píše:
jo, přečetla jsem zakladatelku znova, a cítím z toho, že babička je naštvaná, že je těhotná, možná chtěla ať se o ni zakladatelka stará, a teď vidí, že to nepůjde, tak se zlobí - staří lidé jsou hodně sebestřední, máme to doma
No ale jak tam má starost, že práci a jak bude zvládat dvě… Ono třeba využívá služeb maminky, ta kupuje plenky, vaří, holčička ji zlobí a neposlouchá a mladí dál neuváženě vyrábějí děcka
má mladá paní manžela? Každopádně souhlasím, že třeba to s tím pěšky na zahradu je od baby fakt hnus.
Je to starý člověk, oni jsou trochu jiní - ohledně informací o těhotenství i porodu. Taky jsou ve starším věku kolikrát sebestřednější než bývali dříve. Mám to vedle v bytě, babi je 84 a už jhe to hodně znát no.
Navíc těhule bývají dost často přecitlivělý.
Ale dost možná jsi jí jen naštvala, protože třeba nemáte ideální rodinné poměry a ona by si to malovala jinak atd.. to my tady nevidíme.
Prostě jí info o miminu necpi a ber to tak, jak to je. ![]()
A já chápu, že ji to moc nezajímá. Je to už nejspíš dost stará paní. Za jejích časů to bylo jinak. Řekla bych, že tenkrát lidi prostě daleko spíš přijali fakt, že budou mít dítě a dál normálně fungovali, jak bylo potřeba. Pak se starali o dítě, jak bylo potřeba. Dneska se ve všem lidi pitvají: jestli přišla ovulace, jestli je brzo na test, jestli má jít manžel na tenhle ultrazvuk nebo až na ten další, jestli tenhle nebo tamten kočárek, jestli muž k porodu nebo ne… Tohle je pro ni španělská vesnice. Přiznám se, že pro mě trochu taky. Vnímám těhotenství a děti jako přirozenou (nicméně ne nezbytnou) součást života, nic kvůli čemu bych se měla urážet, že je to ostatním u zadku. Moje vysoká třeba taky lidi nezajímá. Je moje, ne jejich, takže je to pochopitelné
A z vlastní zkušenosti, spousta hodně starých lidí nemá děti ráda. Nedivím se jim. Ve chvíli, kdy už chcete jen klid a pohodu, na uječeném tvorečkovi, který tohle znemožňuje, opravdu nic skvělého neshledáváte… Takže si to neberte osobně, není to totiž o tom, že by vás babička neměla ráda ![]()
Přijde mi, že je hodná, pomůže, když ji požádáš. A má nšjaké důvody, že se jí nechce mluvit o těhotenství, třeba je jí to trapné, nebo je sociálně neobratná… nechala bych jí žít.
Ahoj. Potřebuju se trošku vypsat a možná i ujistit, že to tak je i jinde. Jsem podruhé těhotná a jsem z určitých důvodu na neschopence. Co se týkalo prvního těhu byla moje babička docela v pohodě, ale teď… Na oznámení těhotenství odpověď hmmm, když jsem jí se slzami v očích volala, že jsme čekali dvě, ale jedno se přestalo vyvíjet, tak odpověď buď ráda, co bys dělala s dvojčaty. Když jsem jí ukázala první foto z ultrazvuku opět hmm, když jsem jí ukázala za pár týdnů druhou tak to samé. Jakmile řeknu cokoliv co se týče miminka ať už se to týká třeba něčeho do výbavičky co jsem koupila nebo se mi líbí opět otrávený obličej a začne mluvit o něčem jiném. Takže už jsem přestala, o miminku nemluvím ani foto z ultrazvuku neukazuju. Když jsem dostala velké bolesti a poprosila jí o hlídání prvního dítka, tak jo přiveď ho, ale ani slovo o tom co ti je nebo co tě bolí a když jsem pak volala, že za chvilku si pro prcka přijdu tak se ani slovem nezeptala tak co jak jsi dopadla nebo jestli je to malé v pořádku. A dneska už to na mě nějak padlo. Máme jít zítra na zahradu a vycházky mi začínají kolem poledne a tak jí říkám zavolám ti v kolik jede autobus. Ne je sobota, autobusy jezdí blbě půjdeme pěšky. Je to 2,5 km a z toho dobré dva kolem hlavních cest bez možnosti jít ve stínu. Tak říkám, že pěšky nejdu, protože zaprvé budu mít těžší tašku a za další mi ty vedra nedělají dobře a prostě pěšky bych v tom vedru kór v poledne tam ani nedošla, tak hned protáhnutý obličej a hm jak chceš no a jdi si jak chceš. Jako to ať se urazí jak chce, ale když prostě vím, že ty vedra mi fakt nedělají dobře a stačí když jdu jen kousek do obchodu a mám černé mžitky před očima, tak se nepotáhnu s taškou takový kus v tom největším vedru. Jako je mi to moc líto tento její přístup, protože jsme vždycky měli moc pěkný vztah a tohle dávání najevo, že jí to malé nezajímá a je jí jedno mě moc mrzí. Kdyby si aspoň nechala ty otrávené obličeje kolem všeho co se toho malého týče
Jediné kdy o něm promluvila bylo no to jsem zvědavá co potom budeš se dvěma dětma dělat, až si budeš za čtyři roky hledat novou práci a měli jste s tím ještě počkat. A k tomu jsem ještě začala poslouchat, jak první dítě chudák není k ničemu vedeno a nic nezná. Přitom na předškolní dítě se kompletně samo oblékne, umyje, nají a dokonce po sobě uklidí nádobí, oblečení si umí složit a hlavně je vychované tak, že se nemusím stydět s ním někam jít. Ale samozřejmě úplně vše špatně. Už jsem se zařekla, že o malém už ani nepromluvím. Neřeknu, kdybych o něm mlela nepřetržitě, ale opravdu jsem se zmínila max o návštěvě lékaře v poradně nebo třeba o tom co jsem už pořídila nebo bych pořídit chtěla, ukázala fotku ultrazvuku a jinak opravdu skoro nic… Mrzí mě to 