Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chodí s trans klukem - nebudu babička
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.12.20 19:31
Tak šok to být musí, ale vzhledem k možnostem umělého oplodnění babička být klidně můžeš 
A rodičovství bude určitě plánované
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.20 19:35
Nech to na ní
Třeba by s normálním chlapem nebyla spokojená.. Navíc může mít dítě od dárce..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.20 19:36
Nehazela bych flintu do zita, jen to budou mit složitější, ale to maji kolikrat i „normalni“ pary, tak co. Stejne tak by mohla chodit s netrans muzem a zjistit, ze je neplodny 
jestli je šťastná dcera, vic by me nezajimalo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.20 19:38
A fakt myslíš, že někdo bude to lepší jen díky tomu, že bude men origin?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
elibro
3.12.20 19:38
Babičkou být klidně můžeš. A „má na víc“? Na co víc? Jestli je hodný a má ji rád a klape jim to, tak co víc se dá od vztahu žádat?
Problikávají tvoje předsudky a strachy z neznáma. To je pochopitelné, ale zkrátka a dobře jediné, co máš teď dělat, je zapracovat sama na sobě a svojí toleranci. Nesnadný úkol, ale co jiného s tím.
Jo a pomůže nedívat se na něj jako „na tu transgender osobu“, ale jako na Karla, co má rád koprovku a lyžování.
- Citovat
- Upravit
3.12.20 19:42
Jak jako na vic? Jako na pindoura od prirody? Jezke hodnoceni cloveka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.20 19:45
V klidu to vydýchej. Je to její věc. Přej jí, že je šťastná, lepší než aby se trápila s „normálním“ chlapem. Hlavně se nenech semlít předsudky a „co na to řeknou lidi“. A dnes existuje takových možností, že babičkou se stát můžeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.20 19:48
Jak by se ti zamlouvala třeba situace, kdy by tvá dcera byla neplodná a její potenciální tchýně tu o ní zakládala vlákno, že její syn má na víc?
Dcera je dospělá a snad ví, proč se svým partnerem žije.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.12.20 19:54
@Realityismore píše:
Jak by se ti zamlouvala třeba situace, kdy by tvá dcera byla neplodná a její potenciální tchýně tu o ní zakládala vlákno, že její syn má na víc?
Dcera je dospělá a snad ví, proč se svým partnerem žije.
Začala si s ním před osmnáctinami a celkově si říkám, jestli to třeba není jen ze setrvačnosti. Takových je hodně vztahů, s tím rozdílem, že si pak můžou pořídit děti, tak to alespoň není tak stereotypní.
@elibro píše:
Babičkou být klidně můžeš. A „má na víc“? Na co víc? Jestli je hodný a má ji rád a klape jim to, tak co víc se dá od vztahu žádat?Problikávají tvoje předsudky a strachy z neznáma. To je pochopitelné, ale zkrátka a dobře jediné, co máš teď dělat, je zapracovat sama na sobě a svojí toleranci. Nesnadný úkol, ale co jiného s tím.
Jo a pomůže nedívat se na něj jako „na tu transgender osobu“, ale jako na Karla, co má rád koprovku a lyžování.
Ono je nejhorší, že já ho moc neznám a nevím, jaký pořádně je, tak nevím, jak jinak o něm mám teď přemýšlet. Ale zasáhlo mě to opravdu hodně a jestli k nám někdy přijde, tak vůbec nevím, jak se k němu chovat. On(a) je takový/á hodně tichý/á a mlčenlivý/á, tak by to bylo ještě divnější. Prostě nevím. Ale přiznám se, že kdyby mi to řekla před těmi osmnáctinami, tak jí to asi zatrhnu, teď už nic dělat nemůžu.
- Citovat
- Upravit
3.12.20 19:57
Tak že nebudeš babička, to není nikdy 100% jistota, ani kdyby měla „normálního“ kluka a za b) si myslím, že ti do toho moc není. Bu´d se s tím smiř nebo je nech žít vlastní život a nezasahuj do něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.20 20:00
@Anonymní píše:
Ono je nejhorší, že já ho moc neznám a nevím, jaký pořádně je, tak nevím, jak jinak o něm mám teď přemýšlet. Ale zasáhlo mě to opravdu hodně a jestli k nám někdy přijde, tak vůbec nevím, jak se k němu chovat. On(a) je takový/á hodně tichý/á a mlčenlivý/á, tak by to bylo ještě divnější. Prostě nevím.
a myslíš, že by to pomohlo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.12.20 20:04
@bublinek píše:
a myslíš, že by to pomohlo?
No nevím. Je hodně tvrdohlavá. Ale doufala bych, že jo. Říkám si, jestli s ním nestráví nejlepší léta v životě a až příliš pozdě si třeba neuvědomí, že už jí dávno ujel vlak. Ale to jsem jí říkala už teď a neslyší na to, jenže teď je zatím mladá.
- Citovat
- Upravit
3.12.20 20:07
@Anonymní píše:
Ono je nejhorší, že já ho moc neznám a nevím, jaký pořádně je, tak nevím, jak jinak o něm mám teď přemýšlet. Ale zasáhlo mě to opravdu hodně a jestli k nám někdy přijde, tak vůbec nevím, jak se k němu chovat. On(a) je takový/á hodně tichý/á a mlčenlivý/á, tak by to bylo ještě divnější. Prostě nevím.
A myslíš, že by si to nechala zatrhnout? Je mladá. Není dáno, že je toto navždy. Povznes se, dýchej zhluboka a při setkání se chovej normálně. Nestojí to za to, aby sis třeba pokazila vztahy s dcerou. Má prostě mít tuto zkušenost a nemusí to být napořád. Nedělej zatím takové závěry, které Tě decimují. 
Příspěvek upraven 03.12.20 v 20:10
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.20 20:08
No, ono ti ale nic jiného, než se s tím srovnat, asi nezbývá. Jo, asi je to netypická záležitost, na druhou stranu pokud jim to klape, neviděla bych to zle. Především je nutné si uvědomit, že život si žijeme každý jen ten svůj a jen o něm máme právo rozhodovat. Tudíž, jestli se trápíš, je to tvoje volba, ale spíš zkus zapracovat na tom, aby tenhle stav odezněl a ty ses s tím srovnala a věřím, že čas v tomhle bude velký pomocník.
A že nebudeš babička? To si nemyslím. Pokud budou dítě chtít, určitě najdou cestu, jak ho mít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jak byste reagovaly, kdybyste zjistily, že vaše dítě, které má s někým už roky vztah, chodí s transgender osobou? Zjistila jsem to teď nedávno a popravdě mě to opravdu rozhodilo. Dcera je s klukem už pár let, bydlí spolu, asi jim to funguje, já nic nepoznala, dokud mi to dcera neřekla sama. Popravdě teda vůbec nevím, co mám dělat a jak se s tím vlastně vyrovnat. Chápu, že jim to klape, ale nějak mi stejně hlavou problikává myšlenka, že to vůbec nechápu, a že má na víc.