Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chtěla bych druhé dítě, ale...
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.4.22 21:16
Naopak pokazit, když mu sourozence neporidite. Synovi nebudou pořád jen 3 roky a nebudeš věčné jen ty na piedestalu, ale bude to hlavně jeho souputnik, sourozenec, s kým bude dělat a podnikat mnoho věcí, řečeno velmi zkráceně.
Je velká synové škoda, že ses začala probírat až po jeho 3.narozeninach, protože z hlediska sdílení zážitků, her, atd.,už je 4 a více let velký rozdíl, ale pořád lepší nějaký sourozenec než žádný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.22 21:32
Manžel a syn to zvládnou kdyby něco. Ty určitě taky. Ženský zvládnou vše. Jdi do toho.
Máme 3 děti, docela blízko sebe a jsou to milacci i když někdy na zabití. A jak mají rádi jeden druhyho a třetího 
zatím teda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.22 21:34
@Ahep píše:
Naopak pokazit, když mu sourozence neporidite. Synovi nebudou pořád jen 3 roky a nebudeš věčné jen ty na piedestalu, ale bude to hlavně jeho souputnik, sourozenec, s kým bude dělat a podnikat mnoho věcí, řečeno velmi zkráceně.Je velká synové škoda, že ses začala probírat až po jeho 3.narozeninach, protože z hlediska sdílení zážitků, her, atd.,už je 4 a více let velký rozdíl, ale pořád lepší nějaký sourozenec než žádný.
To je teda názor 
kvůli sourozenci bych to nedělala. Ja mám bratra a vůbec si nerozumíme, v dětství jsme si moc nehráli a teď se nestykame. Ja bych si druhé dítě v této době hodně rozmyslela, pokud po něm vyloženě netouzis. Ale zas je možné, ze te brzdí jen strach. Taky ne důležité abyste se shodli s manželem. Rozhodnout se musíš bohužel sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.22 21:42
Také myslím, ze synovi v sourozenci naopak dáte do života velkou hodnotu - jak je psano výše parťáka napořád. Dvě děti se zvládnout daji, máme mezi nimi rozdíl dva roky, hlídání žádné a jde to. Mladšímu jsou necelé 2 roky a už ted se hodně zabavi navzájem. Nemyslím to nějak zle, ale my matky máme tendenci si myslet, ze naše plna pozornost je pro dítě to nejvíc, co muže mít, ale jsou i jiné hodnoty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Prostě Vodnář
24.4.22 21:47
Není čas otálet, čtyři roky od sebe už bude poměrně dost. Čím déle to budete prodlužovat, tím více se bude ta propast zvětšovat. Strach je přirozená vlastnost, ale v ani jednom bodě není nic neřešitelného.
- Citovat
- Upravit
24.4.22 22:13
Za mě rodina nade vše. Ano syn přijde o část pozornosti, ale život se mu posune jinam a zase ho bude mít obohacený jinak. A až tady jednou nebudete, nezůstane sám. Po smrti tatínka jsou pro mě sourozenci ještě důležitější než dříve a to jsme každý úplně jiný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.22 22:19
@Poštolka J píše:
Za mě rodina nade vše. Ano syn přijde o část pozornosti, ale život se mu posune jinam a zase ho bude mít obohacený jinak. A až tady jednou nebudete, nezůstane sám. Po smrti tatínka jsou pro mě sourozenci ještě důležitější než dříve a to jsme každý úplně jiný.
tak že je to tak u vás, neplatí opravdu všeobecně -
například mému otci zemřel 96.letý tatínek, když měl otec 61 a brácha 68 - od doby pohřbu se bráchové nebaví kvůli dědictví
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
24.4.22 22:24
Já mám sestru a je to moje nej kamarádka. Vím že se na ni mohu spolehnout. Vzájemné jsme si pomohly mockrát.
Ale třeba můj muž má se sestrou velmi vlažné vztahy. 
Myslím že hodně záleží na povahach sourozenců to nikdo neví.
- Citovat
- Upravit
24.4.22 22:30
Ja bych se nebála! Me se prvni syn narodil taky predcasne, byla jsem v nemocnici 3 mesice nez se narodil a pak s nim az byl na svete taky nejaky tyden. Ted ma 17 mesicu, a za chvíli cekame dalsi prirustek, uz jsem si měsíc znovu v nemocnici polezela , nedá se nic delat! Ty deti za to stojí a ani jsem nepremyslela ze bych to nezvladla, musis si to tak nastavit…. 
Příspěvek upraven 24.04.22 v 22:33
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.22 22:31
@stinga
Já jsem taky netvrdila, že to tak má někdo jiný. Popsala jsem svoji zkušenost asi jako většina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.22 22:33
Asi je potřeba se rozhodnout, pokud jedno, tak prostě už s tím tak žít a vůbec nemyslet na to, co kdyby tu bylo ještě druhé, jinak vás to bude hlodat do konce života. Pokud už teď víte, že se s tím nedokážete smířit, tak jít do druhého co nejdřív. Je to náročný, chápu obavy, mám rozdíl 11,5 měsíce, v létě 3 a 4 roky, teď je to úplně super, ale ještě před nedávnem jsem fakt někdy chtěla odjet někam hodně, hodně daleko od všeho 
zas si říkám, ok, přežila jsem to, stalo to za to?
Teď vím, že jo, ale trvalo to, fakt jsem hodně trpěla, skoro 2 a půl roku, no za cenu toho, že už budou další roky úplně super, tak to utrpení prostě přineslo své ovoce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.22 22:50
@Ahep píše:
Naopak pokazit, když mu sourozence neporidite. Synovi nebudou pořád jen 3 roky a nebudeš věčné jen ty na piedestalu, ale bude to hlavně jeho souputnik, sourozenec, s kým bude dělat a podnikat mnoho věcí, řečeno velmi zkráceně.Je velká synové škoda, že ses začala probírat až po jeho 3.narozeninach, protože z hlediska sdílení zážitků, her, atd.,už je 4 a více let velký rozdíl, ale pořád lepší nějaký sourozenec než žádný.
Nikde není psáno, že si sourozenci musí v dospělosti rozumět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
24.4.22 22:57
Druhý dítě jsem porodila předčasně, byla jsem s ním měsíc v nemocnici a manžel byl doma s dvou a půl roční holčičkou. Opravdu jim to neublížilo, spíš naopak velmi prospělo.
- Citovat
- Upravit
24.4.22 23:43
@Anonymní píše:
Krásný večer. Trápí mě taková věc a vím, že některým z vás může připadat trapná. A taky vím, že to za mě nevyřešíte, jen bych se potřebovala vypsat.
Máme syna, kterému bude v létě 3 a půl roku a ještě donedávna jsem byla skálopevně přesvědčena, že žádné další dítě nechci. Jenže nedávno manžel nahodil téma druhého dítěte a ve mně to začalo hlodat. Jenže se hrozně moc bojím. V bodech shrnu čeho.
1. Těhotenství, porod. Se synem jsem strávila měsíc v nemocnici kvůli odtoku plodové vody a ještě se narodil předčasně a já se bojím, aby se to neopakovalo a já nenechala syna s manželem měsíc doma
2. Syn. Chodí už do školky, je hrozně samostatný a šikovný. Je na mě ale hodně navázaný. Když není ve školce nebo u dědy a babi, tak chce maminku. Povídáme si, hrajeme si spolu, večer chce usínat se mnou. A já se hrozně bojim, abych mu sourozencem neublížila, když se mu nebudu moct tolik věnovat.
3. Celkově péče o dvě děti. Co když to nezvládnu? Manžel mi sice pomůže, ale pracuje a babičky jsou daleko. Do toho ještě doma zvířata, domácnost.
4. Situace ve světě. Válka, zdražování.Suma sumárum, ležím vedle syna, dívám se, jak spinká s plysakem, rozplývám se a představuji si, jaké by to bylo ležet třeba vedle dvou. A zároveň mám hrozný strach, abych něco nepokazila.
Děkuji všem, kdo si to přečetli a děkuji za případné názory a postřehy.
Z tvých obav mi opravdu nejzávažnější přijde ta 4. Ostatní jsou věci, které se vyřeší sami, zvládnete to, ale když bude válka i tady, daleko větší zdražování, nedostatek jídla, migrace, atd. tak to bude peklo. Ale to bude ať už budete mít jedno nebo pět dětí. Pokud máte zahradu a možnost pěstování ovozel a chovu zvířat, tak se nemusíte bát tolik, jako lidi, kteří mají „jen“ byt.
p. s. pořizování sourozence jen kvůli partactvi je největší hloupost, kterou jsem od matek, kdy slyšela. Nikdy nevíš, jestli si budou sourozenci rozumět, zda k nim budete vždy přistupovat stejně, aby nedocházelo k rozepřím atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Krásný večer. Trápí mě taková věc a vím, že některým z vás může připadat trapná. A taky vím, že to za mě nevyřešíte, jen bych se potřebovala vypsat.
Máme syna, kterému bude v létě 3 a půl roku a ještě donedávna jsem byla skálopevně přesvědčena, že žádné další dítě nechci. Jenže nedávno manžel nahodil téma druhého dítěte a ve mně to začalo hlodat. Jenže se hrozně moc bojím. V bodech shrnu čeho.
1. Těhotenství, porod. Se synem jsem strávila měsíc v nemocnici kvůli odtoku plodové vody a ještě se narodil předčasně a já se bojím, aby se to neopakovalo a já nenechala syna s manželem měsíc doma
2. Syn. Chodí už do školky, je hrozně samostatný a šikovný. Je na mě ale hodně navázaný. Když není ve školce nebo u dědy a babi, tak chce maminku. Povídáme si, hrajeme si spolu, večer chce usínat se mnou. A já se hrozně bojim, abych mu sourozencem neublížila, když se mu nebudu moct tolik věnovat.
3. Celkově péče o dvě děti. Co když to nezvládnu? Manžel mi sice pomůže, ale pracuje a babičky jsou daleko. Do toho ještě doma zvířata, domácnost.
4. Situace ve světě. Válka, zdražování.
Suma sumárum, ležím vedle syna, dívám se, jak spinká s plysakem, rozplývám se a představuji si, jaké by to bylo ležet třeba vedle dvou. A zároveň mám hrozný strach, abych něco nepokazila.
Děkuji všem, kdo si to přečetli a děkuji za případné názory a postřehy.